Ke stažení

Transkrypt

Ke stažení
NEJVĚTŠÍ FIRMY SLÉVÁRENSKÉHO PRŮMYSLU V POLSKU
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Firma
Odlewnie Polskie S.A., Starachowice
Metalodlew SA, Kraków
Grupa Powen-Wafapomp SA, Warszawa
Zetkama SA Fabryka Armatury Przemysłowej,
Ścinawka Średnia
Śrem SA Odlewnia Żeliwa, Śrem
Odlewnia Żeliwa SA, Zawiercie
Bohamat Sp. j., Ciele
Pioma S.A. FMG, Piotrków Trybunalski
ZM WSK, Rzeszów
ArcelorMial Poland SA, Dąbrowa Górnicza
Obor
Odlitky z tvárné a šedé liny, uhlíkové a legované oceloliny
Výroba odlitků z oceli, liny a barevných kovů
Zařízení pro elektrárny, tepelné elektrárny, hutě, doly, chemické závody, cukrárny a vodárny
Kontakt
www.odlewniepolskie.pl
www.metalodlew.pl
www.powen.pl
Odlitky z šedé a tvárné liny
www.zetkama.com.pl
Výroba a obrábění odlitků pro loděnicový, automobilový, strojírenský a energecký průmysl
Strojírenské a přesné odlitky z různých druhů liny a oceli
Výroba průmyslové linové armatury, linových tvarovek z šedé a tvárné liny
Odlitky pro těžební stroje a zařízení
Linové, hliníkové odlitky a výkovky
Odlitky z liny a oceli
www.oz-srem.com.pl
www.eeodlewnia.pl
www.bohamet.pl
www.famur.com.pl
www.zmwskrz.com
www.arcelormial.com/poland
UŽITEČNÉ KONTAKTY
Sdružení výrobců strojů, zařízení a nářadí pro obrábění dřeva
(Stowarzyszenie Producentów Maszyn, Urządzeń i Narzędzi do Obróbki Drewna)
Al. Niepodległości 34, 63-200 Jarocin
e-mail: [email protected]
tel. +48 62 7473161, fax +48 62 7473454
www.droma.com.pl
Polská hospodářská komora zemědělských strojů a zařízení
(Polska Izba Gospodarcza Maszyn i Urządzeń Rolniczych)
ul. Poznańska 118, 87-100 Toruń
e-mail: [email protected]
tel. +48 (56) 651 47 40, fax +48 (56) 651 47 44
www.pigmiur.pl
Polská hutnická obchodní a průmyslová komora
(Hutnicza Izba Przemysłowo-Handlowa)
ul. Lompy 14, 40-040 Katowice
e-mail: [email protected]
tel. +48 32 788 77 77, fax +48 32 788 77 78
www.hiph.org
Ins
tut neželezných kovů
(Instytut Metali Nieżelaznych)
ul. Sowinskiego 5, 44-100 Gliwice
e-mail: [email protected]
tel. +48 32 2380-200, fax +48 32 2316-933
www.imn.gliwice.pl
Ins
tut přesné mechaniky
(Instytut Mechaniki Precyzyjnej)
ul. Duchnicka 3, 01-796 Warszawa
e-mail: [email protected]
tel. +48 22 560 26 00, fax +48 22 663 43 32
www.imp.edu.pl
Ins
tut pokročilé výrobní technologie
(Instytut Zaawansowanych Technologii Wytwarzania)
ul. Wrocławska 37A, 30-011 Kraków
e-mail: [email protected]
tel. +48 12 63-17-333, fax +48 12 63-39-490
www.ios.krakow.pl
Polská komora ocelových konstrukcí
(Polska Izba Konstrukcji Stalowych)
00-814 Warszawa, ul. Miedziana 3A nr 11
e-mail: [email protected]
tel. +48 22 654 38 59, fax +48 22 654 46 57
www.piks.atomnet.pl
Slévárenská hospodářská komora
(Odlewnicza Izba Gospodarcza)
30-418 Kraków, ul. Zakopiańska 73
e-mail: [email protected]
tel.: +48(12) 26-18-230, fax: +48(12) 26-18-233
www.oig.com.pl
Ins
tut automobilového průmyslu
(Przemysłowy Instytut Motoryzacji)
ul. Jagiellońska 55, 03-301 Warszawa
e-mail: [email protected]
tel. +48 22 7777 015, fax +48 22 7777 020
www.pimot.eu
Polský svaz automobilového průmslu
(Polski Związek Przemysłu Motoryzacyjnego)
al. Niepodległości 69, 02-626 Warszawa
e-mail: [email protected]
tel. +48 22 322 71 98, fax +48 22 322 76 65
www.pzpm.org.pl
CECED Polska – Svaz zaměstnavatelů v odvětví domácích spotřebičů
(CECED Polska – Związek Pracodawców AGD)
ul. Włodarzewska 76d, 02-393 Warszawa
e-mail: [email protected]
tel./fax: +48 22 668 84 95
www.cecedpolska.pl
Ins
tut letectví
(Instytut Lotnictwa)
al. Krakowska 110/114, 02-256 Warszawa
e-mail: [email protected]
tel. +48 22 846 00 11, fax +48 22 846 44 32
www.ilot.edu.pl
Sdružení skupiny podnikatelů v leteckém průmyslu „Letecké údolí”
(Stowarzyszenie Grupy Przedsiębiorców Przemysłu Lotniczego
„Dolina Lotnicza”)
ul. Szopena 51, 35-959 Rzeszów, Polska
mail: [email protected]
tel. +48 17 850 19 35, fax +48 17 850 19 36
www.dolinalotnicza.pl
Slezský letecký klastr
(Śląski Klaster Lotniczy)
ul. Stefana Kóski 43, 43-512 Kaniów
e-mail: [email protected]
tel: +48 33 476 12 26, fax: +48 33 476 12 24
www.aerosilesia.eu
Velkopolský letecký klastr
(Wielkopolski Klaster Lotniczy)
ul. Częstochowska 93A, 62-800 Kalisz
e-mail: [email protected], tel. +48 607 082 77
www.wkl.org.pl
ODDĚLENÍ PROPAGACE OBCHODU A INVESTIC VELVYSLANECTVÍ PR V PRAZE
Loretánské nám. 109/3, 118 00 Praha 1 – Hradčany,
tel: +420 271 732 342, fax: +420 272 735 442,
e-mail: [email protected], www.praha.trade.gov.pl
Praha 2015
Polský
strojírenský
a hutní
průmysl
POLSKOČESKÁ OBCHODNÍ VÝMĚNA VE STROJÍRENSKÉM A HUTNÍM PRŮMYSLU
Výrobky strojírenského a hutního průmyslu tvoří dominující komoditní skupiny
polsko-české obchodní výměny. Podíl výrobků strojírenského průmyslu na polském exportu do České republiky v roce 2014 činil 32,2 % a na importu 35,2 %.
Podíl hutních výrobků činil 17,5 % na exportu a 17,1 % na importu. Přestože podíl
hutních výrobků na exportu do České republiky vykazuje od roku 2012 (kdy činil
21,5 %) klesající tendenci, význam výrobků strojírenského průmyslu od roku 2011
(podíl 25,2 %) každoročně roste. Růstový trend lze zaznamenat od roku 2012
(podíl 32,2 %) také v případě polského importu strojírenských výrobků.
Podle údajů Ministerstva hospodářství PR mezi nejvýznamnější položky polského exportu do České republiky ve strojírenství patřily v období leden-červen
2015 kotle, stroje a mechanická zařízení (679 mil. EUR, tj. 12,0 % celého polského exportu do České republiky), stroje a přístroje pro záznam a reprodukci
zvuku a obrazu (566 mil. EUR), vozidla jiná než železniční, díly a příslušenství
k nim (477 mil. EUR), nástroje a přístroje opcké, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, zdravotní, jejich čás, součás a příslušenství
(28 mil. EUR), lokomovy, kolejová vozidla a jejich čás a součás a signalizační
zařízení (8 mil. EUR).
POLSKO-ČESKÁ OBCHODNÍ VÝMĚNA VE STROJÍRENSKÉM A HUTNÍM PRŮMYSLU V LETECH
2009 – 2014 (V MIL. EUR)
Podíl
Polský export
2009
2010
2011
2012
2013
2014
v roce
do České republiky
2014
Celkem, z toho:
Výrobky strojírenského
průmyslu
Hutnické výrobky
Polský import
z České republiky
Celkem, z toho:
Výrobky strojírenského
průmyslu
Hutnické výrobky
5 745,4
7 202,4
8 533,8
9 066,8
9 596,3 10 719,1
100,0
1 738,3
1 974,5
2 151,5
2 440,4
2 799,0
3 446,7
32,2
816,3
1 426,5
1 815,3
1 953,6
1 888,2
1 878,1
2009
2010
2011
2012
2013
2014
3 882,3
5 074,1
5 681,8
5 656,3
5 755,3
6 062,9
17,5
Podíl
v roce
2014
100,0
1 359,2
1 714,6
1 953,8
1 819,8
1 936,1
2 131,9
35,2
659,9
957,5
1 016,5
1 023,8
979,6
1 037,0
17,1
V importu převládala vozidla jiná než
železniční, díly a příslušenství k nim
(585 mil. EUR, tj. 19,3 % celého importu z České republiky), elektrické
stroje a přístroje a zařízení a jejich čás
a součás, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku a obrazu (298 mil.
EUR), kotle, stroje a mechanická zařízení (také 298 mil. EUR), nástroje
a přístroje opcké, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, zdravotní; jejich čás, součás
a příslušenství (24 mil. EUR), lokomovy, kolejová vozidla a jejich čás
a součás a signalizační zařízení
(13 mil. EUR).
KOVOZPRACUJÍCÍ A STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL
V roce 2014 došlo v Polsku ke zrychlení kovozpracujícího
průmyslu. Průmyslová produkce kovových výrobků byla
o 7,3 % větší než v roce 2013. Největší vliv na růst kovozpracujícího průmyslu měla dobrá konjunktura ve výrobě
kovových konstrukčních dílů a parních kotlů. Napro tomu
Graf: Meziroční produkce kovových výrobků a strojů
v období 2010-2014 [%] (Zdroj: GUS)
pokles obratu byl zaznamenán ve výrobě nádrží a cisteren
a ve výrobě zbraní a munice.
Ve výrobě strojů a zařízení v Polsku v roce 2014 byl v porovnání s rokem 2013 zaznamenán růst o 9,5 %. Toto odvětví pozivně ovlivnil menší prodej v oblas strojů pro
všeobecné účely (mj. motorů, čerpadel a ložisek), strojů pro
speciální účely a strojů pro zemědělství a lesnictví.
HUTNÍ PRŮMYSL
Po krizí způsobeném těžkém období v hutním průmyslu bylo
možné v roce 2014 zaznamenat zlepšení hospodářské konjunktury a díky dalším infrastrukturním invescím a pozivním právním změnám došlo v Polsku k obnovení poptávky na
trhu ocelových výrobků. Trh a výroba oceli významně vzrostly
a dosáhly nejvyšší dynamiky v Evropské unii.
Za 10 let polského členství v Evropské unii došlo ke změně
struktury dodávek ocelových výrobků na polském trhu –
V sektoru domácích spotřebičů pracuje cca 22 s. osob.
Díky inves
cím v řadu 4 mld. PLN v Polsku nyní působí
27 výrobních závodů domácích spotřebičů. Regionální výroba je rozmístěna do 5 vojvodství: Dolnoslezského, Lodžského, Velkopolského, Podkarpatského a Podleského.
Hlavní oblas koncentrace tohoto průmyslu se nacházejí ve
Vraslavi, Lodži, Wroncích a kolem Poznaně.
Rok 2014 byl z hlediska produkce rekordní – v případě velkých domácích spotřebičů (chladničky, mrazničky, myčky, pračky, sušičky, zařízení na vaření) jejich výroba přesáhla 20,1 mil.
ks, tj. o 13 % více než v roce 2013. K tomu je třeba připočítat 6 mil. ks malých domácích spotřebičů (vysavačů, mixérů,
kuchyňských robotů). Nejpočetnější skupinou z hlediska výroby v první ze zmíněných skupin byly pračkosušičky (cca 6,3
mil. ks), jejichž počet se zvyšuje každé dva roky o cca 1 mil.
ks, a zařízení na vaření (4,8 mil. ks).
Zařízení vyrobená v Polsku směřují především na zahraniční
trhy: cca 85 % domácí výroby je určeno pro export, jehož
Největší výrobci domácích spotřebičů v Polsku
hodnota v loňském roce (včetně malých domácích spotřebičů) dosáhla téměř 17 mld. PLN (cca 4,06 mld. EUR),
tj. přes 2,5 % celého exportu Polska. Mezi nejziskovější položky patří pračky, myčky a chladničky.
Největší zahraniční investoři
ve strojírenském průmyslu v Polsku
LETECKÝ PRŮMYSL
AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL
Automobilový průmysl patří mezi největší sektory průmyslu
v Polsku – představuje téměř 10 % hodnoty průmyslové
produkce této oblas
ekonomiky. Pokud jde o průmyslovou produkci, zaujímá druhé místo za potravinářským průmyslem před všemi ostatními segmenty zpracovatelského
průmyslu, včetně tak důležitých odvětví jako jsou hornictví
a těžba, energeka, ropný sektor nebo komunální služby.
V samotném roce 2014 automobilový průmysl, včetně odvětví přívěsů a návěsů, zaznamenal inves
ce v hodnotě 5,7 mld.
PLN (tj. o 1,36 mld. EUR) a umísl se tak v tomto ohledu na
druhém místě za potravinářským průmyslem. Toto odvětví zároveň nabízí významné množství pracovních míst a v roce 2014
poskytlo zaměstnání 166 s. osob. To znamená, že každá 13.
osoba zaměstnaná v oblas průmyslu pracuje v automobilových závodech. Neocenitelná je také úloha automobilového
průmyslu v rozvoji exportu. Hodnota exportu automobilových
závodů v Polsku činí více než 25 mld. EUR a představuje 15 %
exportu zboží. Během posledních let k růstu exportu docházelo díky rozvoji závodů vyrábějících díly dodávané do závodů
finální montáže. Hodnota vývozů tohoto zboží pro zahraniční
odběratele dosáhla v roce 2014 téměř 17 mld. EUR.
Výroba automobilů v Polsku v roce 2014 činila 580 s.
kusů. Na seznamu nejpopulárnějších registrovaných značek
ve skupině osobních automobilů v roce 2014 i nadále zůstala
Škoda s 13,2 % podílu na trhu a 43,2 s. nově registrovaných automobilů. Prodej této značky vzrostl opro před-
VÝROBA DOMÁCÍCH SPOTŘEBIČŮ
Největší výrobci automobilů v Polsku
chozímu roku o 18,6 %. Na druhém místě svou pozici upevnil Volkswagen (9,5 % trhu, tj. růst o 19,1 % na 31,1 s. ks)
a tře místo zaujala Toyota s 30,7 s. auty (9,4 % trhu), která
zaznamenala největší dynamiku růstu (31,0 %) v porovnání
s výše zmíněnými značkami.
Export komponent, dílů a automobilových příslušenství
v Polsku dosáhl v roce 2014 16,7 mld. EUR, tj. o 6,0 % více
než v roce 2013. Česká republika byla druhým obchodním
partnerem Polska v oblas exportu za Německem a před
Velkou Británií a Francií (hodnota exportovaných výrobků
na tento trh činila v roce 2014 1,59 mld. EUR).
dodávky domácích výrobků představovaly v roce 2014
pouze 1/3 spotřeby oceli v Polsku. Růst poptávky se nepodepsal na růstu cen, které si zachovaly klesající tendenci
ovlivněnou rekordně nízkými cenami surovin a velkou
nabídkou levnější oceli ze třech zemí. Růst produkce stavebního sektoru, který představuje 44 % odby
ště
ocelových výrobků a zahájení invesc v rámci unijní rozpočtové perspekvy 2014-2020 dávají důvod k opmismu
a prognózám, že v roce 2015 nové silniční, dálniční, plynové
a energecké invesce zvýší v Polsku poptávku po oceli.
V Polsku v leteckém sektoru a v průmyslu spojeném s letectvím
působí přes 120 firem s ročním objemem prodeje na úrovni
800 mil. EUR, které zaměstnávají přes 23 s. zaměstnanců. Cca
80 % podniků se nachází v jihovýchodní čás Polska v jednom
ze tří stávajících klastrů. Fungující podniky jsou zaměřeny na výrobu letadel (zemědělská, cvičná, soukromá), helikoptér, kluzáků,
komponent (zhotovených z hliníkových slin nebo plastů vyztužených skleněnými vlákny, tzv. GRFP) a příslušenství. 90 %
letecké produkce je určeno pro odběratele v zahraničí.
Výrobní potenciál podniků spočívá především v nabízené kvalitě výrobků (založené na znalostech v oblas zpracování materiálů, slévárenství, mechaniky a elektroniky) a v konkurenceschopných pracovních nákladech. Díky značným firemním
výdajům na výzkum a rozvoj, spolupráci s výzkumnými středisky nebo účast na mezinárodních projektech letecký sektor
patří mezi nejinovavnější sektory polské ekonomiky.
Potvrzením vysoké úrovně sofistikovanosti procesů používaných v polském sektoru letecké dopravy je účast
Vybrané společnos leteckého průmyslu v Polsku
firem Avio Polska a GE EDC Polsko na pracích nad inovativním leteckým motorem GEnx, který bude montován v nejnovějších letounech Boeing B747-8 a 787
Dreamliner.
NEJVĚTŠÍ FIRMY STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU V POLSKU
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Firma
CNH Polska Sp. z o.o., Płock
ALSTOM Power Sp. z o.o., Warszawa
GK Kopex SA, Katowice
Pojazdy Szynowe PESA SA, Bydgoszcz
Grupa Famur SA, Katowice
John Deere Polska Sp. z o.o., Suchy Las
DFM Zanam-Legmet Sp. z o.o., Polkowice
Pronar Sp. z o.o., Narew
GK Seco/Warwick SA, Świebodzin
Famot-Pleszew Sp. z o.o., Pleszew
Obor
Zemědělské stroje a zařízení, průmyslové stroje pro všeobecné účely
Parní turbíny a turbogenerátory, odlitky z uhlíkové oceli
Stroje a technologie hlubinného dobývání
Elektrické a motorové trakční jednotky a tramvaje
Těžební stroje a zařízení, kompletní mechanizace procesu těžby černého uhlí
Zemědělské, zahradní a komunální stroje
Stroje a zařízení pro těžební sektor
Tahače, přívěsy a zemědělské stroje
Průmyslové a speciální pece
Kovoobráběcí stroje
Kontakt
www.cnh.com
www.alstom.com
www.kopex.com.pl
www.pesa.pl
www.famur.com.pl
www.deere.pl
www.zanam-legmet.pl
www.pronar.pl
www.secowarwick.com
www.famot.pl
NEJVĚTŠÍ FIRMY KOVOOBRÁBĚCÍHO PRŮMYSLU V POLSKU
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Firma
Grupa Can-Pack SA, Kraków
CMC Zawiercie SA, Zawiercie
Celsa Huta Ostrowiec Świętokrzyski
GK Impexmetal SA, Warszawa
Glencore Polska Sp. z o.o., Gdaňsk
ThyssenKrupp Energostal SA, Toruń
GK Stalprodukt SA, Bochnia
Grupa Kęty SA, Kęty
GK Cognor SA, Poraj
ArcelorMial Poland SA, ąbrowa Górnicza
Obor
Kovové obaly
Výroba válcovaných tyčí kruhových, hladkých, válcovaných za tepla, tyčí kruhových a plochých
Válcované a kované výrobky
Výrobky z hliníku, mědi, zinku olova a slin
Obchodování s nerostnými surovinami, kovy a energeckými surovinami
Široký sorment výrobků z uhlíkové oceli, nerezové oceli a neželezných kovů
Elektrotechnické transformátorové plechy, ocel tvářená za studena, silniční zábradlí, toroidní jádra
Hliníkové profily a systémy
Plechy a ocelové tyče
Hutní ploché a tažené výrobky z liny a oceli
Kontakt
www.canpack.eu
www.cmc.com/pl
www.forge.celsaho.com
www.impexmetal.com.pl
www.glencorepolska.pl
www.thyssenkrupp-energostal.pl
www.stalprodukt.com.pl
www.grupakety.com/pl
www.cognor.pl
www.arcelormial.com/poland

Podobne dokumenty