Ke stažení
Transkrypt
Ke stažení
NEJVĚTŠÍ FIRMY SLÉVÁRENSKÉHO PRŮMYSLU V POLSKU 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Firma Odlewnie Polskie S.A., Starachowice Metalodlew SA, Kraków Grupa Powen-Wafapomp SA, Warszawa Zetkama SA Fabryka Armatury Przemysłowej, Ścinawka Średnia Śrem SA Odlewnia Żeliwa, Śrem Odlewnia Żeliwa SA, Zawiercie Bohamat Sp. j., Ciele Pioma S.A. FMG, Piotrków Trybunalski ZM WSK, Rzeszów ArcelorMial Poland SA, Dąbrowa Górnicza Obor Odlitky z tvárné a šedé liny, uhlíkové a legované oceloliny Výroba odlitků z oceli, liny a barevných kovů Zařízení pro elektrárny, tepelné elektrárny, hutě, doly, chemické závody, cukrárny a vodárny Kontakt www.odlewniepolskie.pl www.metalodlew.pl www.powen.pl Odlitky z šedé a tvárné liny www.zetkama.com.pl Výroba a obrábění odlitků pro loděnicový, automobilový, strojírenský a energecký průmysl Strojírenské a přesné odlitky z různých druhů liny a oceli Výroba průmyslové linové armatury, linových tvarovek z šedé a tvárné liny Odlitky pro těžební stroje a zařízení Linové, hliníkové odlitky a výkovky Odlitky z liny a oceli www.oz-srem.com.pl www.eeodlewnia.pl www.bohamet.pl www.famur.com.pl www.zmwskrz.com www.arcelormial.com/poland UŽITEČNÉ KONTAKTY Sdružení výrobců strojů, zařízení a nářadí pro obrábění dřeva (Stowarzyszenie Producentów Maszyn, Urządzeń i Narzędzi do Obróbki Drewna) Al. Niepodległości 34, 63-200 Jarocin e-mail: [email protected] tel. +48 62 7473161, fax +48 62 7473454 www.droma.com.pl Polská hospodářská komora zemědělských strojů a zařízení (Polska Izba Gospodarcza Maszyn i Urządzeń Rolniczych) ul. Poznańska 118, 87-100 Toruń e-mail: [email protected] tel. +48 (56) 651 47 40, fax +48 (56) 651 47 44 www.pigmiur.pl Polská hutnická obchodní a průmyslová komora (Hutnicza Izba Przemysłowo-Handlowa) ul. Lompy 14, 40-040 Katowice e-mail: [email protected] tel. +48 32 788 77 77, fax +48 32 788 77 78 www.hiph.org Ins tut neželezných kovů (Instytut Metali Nieżelaznych) ul. Sowinskiego 5, 44-100 Gliwice e-mail: [email protected] tel. +48 32 2380-200, fax +48 32 2316-933 www.imn.gliwice.pl Ins tut přesné mechaniky (Instytut Mechaniki Precyzyjnej) ul. Duchnicka 3, 01-796 Warszawa e-mail: [email protected] tel. +48 22 560 26 00, fax +48 22 663 43 32 www.imp.edu.pl Ins tut pokročilé výrobní technologie (Instytut Zaawansowanych Technologii Wytwarzania) ul. Wrocławska 37A, 30-011 Kraków e-mail: [email protected] tel. +48 12 63-17-333, fax +48 12 63-39-490 www.ios.krakow.pl Polská komora ocelových konstrukcí (Polska Izba Konstrukcji Stalowych) 00-814 Warszawa, ul. Miedziana 3A nr 11 e-mail: [email protected] tel. +48 22 654 38 59, fax +48 22 654 46 57 www.piks.atomnet.pl Slévárenská hospodářská komora (Odlewnicza Izba Gospodarcza) 30-418 Kraków, ul. Zakopiańska 73 e-mail: [email protected] tel.: +48(12) 26-18-230, fax: +48(12) 26-18-233 www.oig.com.pl Ins tut automobilového průmyslu (Przemysłowy Instytut Motoryzacji) ul. Jagiellońska 55, 03-301 Warszawa e-mail: [email protected] tel. +48 22 7777 015, fax +48 22 7777 020 www.pimot.eu Polský svaz automobilového průmslu (Polski Związek Przemysłu Motoryzacyjnego) al. Niepodległości 69, 02-626 Warszawa e-mail: [email protected] tel. +48 22 322 71 98, fax +48 22 322 76 65 www.pzpm.org.pl CECED Polska – Svaz zaměstnavatelů v odvětví domácích spotřebičů (CECED Polska – Związek Pracodawców AGD) ul. Włodarzewska 76d, 02-393 Warszawa e-mail: [email protected] tel./fax: +48 22 668 84 95 www.cecedpolska.pl Ins tut letectví (Instytut Lotnictwa) al. Krakowska 110/114, 02-256 Warszawa e-mail: [email protected] tel. +48 22 846 00 11, fax +48 22 846 44 32 www.ilot.edu.pl Sdružení skupiny podnikatelů v leteckém průmyslu „Letecké údolí” (Stowarzyszenie Grupy Przedsiębiorców Przemysłu Lotniczego „Dolina Lotnicza”) ul. Szopena 51, 35-959 Rzeszów, Polska mail: [email protected] tel. +48 17 850 19 35, fax +48 17 850 19 36 www.dolinalotnicza.pl Slezský letecký klastr (Śląski Klaster Lotniczy) ul. Stefana Kóski 43, 43-512 Kaniów e-mail: [email protected] tel: +48 33 476 12 26, fax: +48 33 476 12 24 www.aerosilesia.eu Velkopolský letecký klastr (Wielkopolski Klaster Lotniczy) ul. Częstochowska 93A, 62-800 Kalisz e-mail: [email protected], tel. +48 607 082 77 www.wkl.org.pl ODDĚLENÍ PROPAGACE OBCHODU A INVESTIC VELVYSLANECTVÍ PR V PRAZE Loretánské nám. 109/3, 118 00 Praha 1 – Hradčany, tel: +420 271 732 342, fax: +420 272 735 442, e-mail: [email protected], www.praha.trade.gov.pl Praha 2015 Polský strojírenský a hutní průmysl POLSKOČESKÁ OBCHODNÍ VÝMĚNA VE STROJÍRENSKÉM A HUTNÍM PRŮMYSLU Výrobky strojírenského a hutního průmyslu tvoří dominující komoditní skupiny polsko-české obchodní výměny. Podíl výrobků strojírenského průmyslu na polském exportu do České republiky v roce 2014 činil 32,2 % a na importu 35,2 %. Podíl hutních výrobků činil 17,5 % na exportu a 17,1 % na importu. Přestože podíl hutních výrobků na exportu do České republiky vykazuje od roku 2012 (kdy činil 21,5 %) klesající tendenci, význam výrobků strojírenského průmyslu od roku 2011 (podíl 25,2 %) každoročně roste. Růstový trend lze zaznamenat od roku 2012 (podíl 32,2 %) také v případě polského importu strojírenských výrobků. Podle údajů Ministerstva hospodářství PR mezi nejvýznamnější položky polského exportu do České republiky ve strojírenství patřily v období leden-červen 2015 kotle, stroje a mechanická zařízení (679 mil. EUR, tj. 12,0 % celého polského exportu do České republiky), stroje a přístroje pro záznam a reprodukci zvuku a obrazu (566 mil. EUR), vozidla jiná než železniční, díly a příslušenství k nim (477 mil. EUR), nástroje a přístroje opcké, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, zdravotní, jejich čás, součás a příslušenství (28 mil. EUR), lokomovy, kolejová vozidla a jejich čás a součás a signalizační zařízení (8 mil. EUR). POLSKO-ČESKÁ OBCHODNÍ VÝMĚNA VE STROJÍRENSKÉM A HUTNÍM PRŮMYSLU V LETECH 2009 – 2014 (V MIL. EUR) Podíl Polský export 2009 2010 2011 2012 2013 2014 v roce do České republiky 2014 Celkem, z toho: Výrobky strojírenského průmyslu Hutnické výrobky Polský import z České republiky Celkem, z toho: Výrobky strojírenského průmyslu Hutnické výrobky 5 745,4 7 202,4 8 533,8 9 066,8 9 596,3 10 719,1 100,0 1 738,3 1 974,5 2 151,5 2 440,4 2 799,0 3 446,7 32,2 816,3 1 426,5 1 815,3 1 953,6 1 888,2 1 878,1 2009 2010 2011 2012 2013 2014 3 882,3 5 074,1 5 681,8 5 656,3 5 755,3 6 062,9 17,5 Podíl v roce 2014 100,0 1 359,2 1 714,6 1 953,8 1 819,8 1 936,1 2 131,9 35,2 659,9 957,5 1 016,5 1 023,8 979,6 1 037,0 17,1 V importu převládala vozidla jiná než železniční, díly a příslušenství k nim (585 mil. EUR, tj. 19,3 % celého importu z České republiky), elektrické stroje a přístroje a zařízení a jejich čás a součás, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku a obrazu (298 mil. EUR), kotle, stroje a mechanická zařízení (také 298 mil. EUR), nástroje a přístroje opcké, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, zdravotní; jejich čás, součás a příslušenství (24 mil. EUR), lokomovy, kolejová vozidla a jejich čás a součás a signalizační zařízení (13 mil. EUR). KOVOZPRACUJÍCÍ A STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL V roce 2014 došlo v Polsku ke zrychlení kovozpracujícího průmyslu. Průmyslová produkce kovových výrobků byla o 7,3 % větší než v roce 2013. Největší vliv na růst kovozpracujícího průmyslu měla dobrá konjunktura ve výrobě kovových konstrukčních dílů a parních kotlů. Napro tomu Graf: Meziroční produkce kovových výrobků a strojů v období 2010-2014 [%] (Zdroj: GUS) pokles obratu byl zaznamenán ve výrobě nádrží a cisteren a ve výrobě zbraní a munice. Ve výrobě strojů a zařízení v Polsku v roce 2014 byl v porovnání s rokem 2013 zaznamenán růst o 9,5 %. Toto odvětví pozivně ovlivnil menší prodej v oblas strojů pro všeobecné účely (mj. motorů, čerpadel a ložisek), strojů pro speciální účely a strojů pro zemědělství a lesnictví. HUTNÍ PRŮMYSL Po krizí způsobeném těžkém období v hutním průmyslu bylo možné v roce 2014 zaznamenat zlepšení hospodářské konjunktury a díky dalším infrastrukturním invescím a pozivním právním změnám došlo v Polsku k obnovení poptávky na trhu ocelových výrobků. Trh a výroba oceli významně vzrostly a dosáhly nejvyšší dynamiky v Evropské unii. Za 10 let polského členství v Evropské unii došlo ke změně struktury dodávek ocelových výrobků na polském trhu – V sektoru domácích spotřebičů pracuje cca 22 s. osob. Díky inves cím v řadu 4 mld. PLN v Polsku nyní působí 27 výrobních závodů domácích spotřebičů. Regionální výroba je rozmístěna do 5 vojvodství: Dolnoslezského, Lodžského, Velkopolského, Podkarpatského a Podleského. Hlavní oblas koncentrace tohoto průmyslu se nacházejí ve Vraslavi, Lodži, Wroncích a kolem Poznaně. Rok 2014 byl z hlediska produkce rekordní – v případě velkých domácích spotřebičů (chladničky, mrazničky, myčky, pračky, sušičky, zařízení na vaření) jejich výroba přesáhla 20,1 mil. ks, tj. o 13 % více než v roce 2013. K tomu je třeba připočítat 6 mil. ks malých domácích spotřebičů (vysavačů, mixérů, kuchyňských robotů). Nejpočetnější skupinou z hlediska výroby v první ze zmíněných skupin byly pračkosušičky (cca 6,3 mil. ks), jejichž počet se zvyšuje každé dva roky o cca 1 mil. ks, a zařízení na vaření (4,8 mil. ks). Zařízení vyrobená v Polsku směřují především na zahraniční trhy: cca 85 % domácí výroby je určeno pro export, jehož Největší výrobci domácích spotřebičů v Polsku hodnota v loňském roce (včetně malých domácích spotřebičů) dosáhla téměř 17 mld. PLN (cca 4,06 mld. EUR), tj. přes 2,5 % celého exportu Polska. Mezi nejziskovější položky patří pračky, myčky a chladničky. Největší zahraniční investoři ve strojírenském průmyslu v Polsku LETECKÝ PRŮMYSL AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL Automobilový průmysl patří mezi největší sektory průmyslu v Polsku – představuje téměř 10 % hodnoty průmyslové produkce této oblas ekonomiky. Pokud jde o průmyslovou produkci, zaujímá druhé místo za potravinářským průmyslem před všemi ostatními segmenty zpracovatelského průmyslu, včetně tak důležitých odvětví jako jsou hornictví a těžba, energeka, ropný sektor nebo komunální služby. V samotném roce 2014 automobilový průmysl, včetně odvětví přívěsů a návěsů, zaznamenal inves ce v hodnotě 5,7 mld. PLN (tj. o 1,36 mld. EUR) a umísl se tak v tomto ohledu na druhém místě za potravinářským průmyslem. Toto odvětví zároveň nabízí významné množství pracovních míst a v roce 2014 poskytlo zaměstnání 166 s. osob. To znamená, že každá 13. osoba zaměstnaná v oblas průmyslu pracuje v automobilových závodech. Neocenitelná je také úloha automobilového průmyslu v rozvoji exportu. Hodnota exportu automobilových závodů v Polsku činí více než 25 mld. EUR a představuje 15 % exportu zboží. Během posledních let k růstu exportu docházelo díky rozvoji závodů vyrábějících díly dodávané do závodů finální montáže. Hodnota vývozů tohoto zboží pro zahraniční odběratele dosáhla v roce 2014 téměř 17 mld. EUR. Výroba automobilů v Polsku v roce 2014 činila 580 s. kusů. Na seznamu nejpopulárnějších registrovaných značek ve skupině osobních automobilů v roce 2014 i nadále zůstala Škoda s 13,2 % podílu na trhu a 43,2 s. nově registrovaných automobilů. Prodej této značky vzrostl opro před- VÝROBA DOMÁCÍCH SPOTŘEBIČŮ Největší výrobci automobilů v Polsku chozímu roku o 18,6 %. Na druhém místě svou pozici upevnil Volkswagen (9,5 % trhu, tj. růst o 19,1 % na 31,1 s. ks) a tře místo zaujala Toyota s 30,7 s. auty (9,4 % trhu), která zaznamenala největší dynamiku růstu (31,0 %) v porovnání s výše zmíněnými značkami. Export komponent, dílů a automobilových příslušenství v Polsku dosáhl v roce 2014 16,7 mld. EUR, tj. o 6,0 % více než v roce 2013. Česká republika byla druhým obchodním partnerem Polska v oblas exportu za Německem a před Velkou Británií a Francií (hodnota exportovaných výrobků na tento trh činila v roce 2014 1,59 mld. EUR). dodávky domácích výrobků představovaly v roce 2014 pouze 1/3 spotřeby oceli v Polsku. Růst poptávky se nepodepsal na růstu cen, které si zachovaly klesající tendenci ovlivněnou rekordně nízkými cenami surovin a velkou nabídkou levnější oceli ze třech zemí. Růst produkce stavebního sektoru, který představuje 44 % odby ště ocelových výrobků a zahájení invesc v rámci unijní rozpočtové perspekvy 2014-2020 dávají důvod k opmismu a prognózám, že v roce 2015 nové silniční, dálniční, plynové a energecké invesce zvýší v Polsku poptávku po oceli. V Polsku v leteckém sektoru a v průmyslu spojeném s letectvím působí přes 120 firem s ročním objemem prodeje na úrovni 800 mil. EUR, které zaměstnávají přes 23 s. zaměstnanců. Cca 80 % podniků se nachází v jihovýchodní čás Polska v jednom ze tří stávajících klastrů. Fungující podniky jsou zaměřeny na výrobu letadel (zemědělská, cvičná, soukromá), helikoptér, kluzáků, komponent (zhotovených z hliníkových slin nebo plastů vyztužených skleněnými vlákny, tzv. GRFP) a příslušenství. 90 % letecké produkce je určeno pro odběratele v zahraničí. Výrobní potenciál podniků spočívá především v nabízené kvalitě výrobků (založené na znalostech v oblas zpracování materiálů, slévárenství, mechaniky a elektroniky) a v konkurenceschopných pracovních nákladech. Díky značným firemním výdajům na výzkum a rozvoj, spolupráci s výzkumnými středisky nebo účast na mezinárodních projektech letecký sektor patří mezi nejinovavnější sektory polské ekonomiky. Potvrzením vysoké úrovně sofistikovanosti procesů používaných v polském sektoru letecké dopravy je účast Vybrané společnos leteckého průmyslu v Polsku firem Avio Polska a GE EDC Polsko na pracích nad inovativním leteckým motorem GEnx, který bude montován v nejnovějších letounech Boeing B747-8 a 787 Dreamliner. NEJVĚTŠÍ FIRMY STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU V POLSKU 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Firma CNH Polska Sp. z o.o., Płock ALSTOM Power Sp. z o.o., Warszawa GK Kopex SA, Katowice Pojazdy Szynowe PESA SA, Bydgoszcz Grupa Famur SA, Katowice John Deere Polska Sp. z o.o., Suchy Las DFM Zanam-Legmet Sp. z o.o., Polkowice Pronar Sp. z o.o., Narew GK Seco/Warwick SA, Świebodzin Famot-Pleszew Sp. z o.o., Pleszew Obor Zemědělské stroje a zařízení, průmyslové stroje pro všeobecné účely Parní turbíny a turbogenerátory, odlitky z uhlíkové oceli Stroje a technologie hlubinného dobývání Elektrické a motorové trakční jednotky a tramvaje Těžební stroje a zařízení, kompletní mechanizace procesu těžby černého uhlí Zemědělské, zahradní a komunální stroje Stroje a zařízení pro těžební sektor Tahače, přívěsy a zemědělské stroje Průmyslové a speciální pece Kovoobráběcí stroje Kontakt www.cnh.com www.alstom.com www.kopex.com.pl www.pesa.pl www.famur.com.pl www.deere.pl www.zanam-legmet.pl www.pronar.pl www.secowarwick.com www.famot.pl NEJVĚTŠÍ FIRMY KOVOOBRÁBĚCÍHO PRŮMYSLU V POLSKU 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Firma Grupa Can-Pack SA, Kraków CMC Zawiercie SA, Zawiercie Celsa Huta Ostrowiec Świętokrzyski GK Impexmetal SA, Warszawa Glencore Polska Sp. z o.o., Gdaňsk ThyssenKrupp Energostal SA, Toruń GK Stalprodukt SA, Bochnia Grupa Kęty SA, Kęty GK Cognor SA, Poraj ArcelorMial Poland SA, ąbrowa Górnicza Obor Kovové obaly Výroba válcovaných tyčí kruhových, hladkých, válcovaných za tepla, tyčí kruhových a plochých Válcované a kované výrobky Výrobky z hliníku, mědi, zinku olova a slin Obchodování s nerostnými surovinami, kovy a energeckými surovinami Široký sorment výrobků z uhlíkové oceli, nerezové oceli a neželezných kovů Elektrotechnické transformátorové plechy, ocel tvářená za studena, silniční zábradlí, toroidní jádra Hliníkové profily a systémy Plechy a ocelové tyče Hutní ploché a tažené výrobky z liny a oceli Kontakt www.canpack.eu www.cmc.com/pl www.forge.celsaho.com www.impexmetal.com.pl www.glencorepolska.pl www.thyssenkrupp-energostal.pl www.stalprodukt.com.pl www.grupakety.com/pl www.cognor.pl www.arcelormial.com/poland