Josef Kiszka - Projekt Hranice

Konference: Hranice / Slezské pohraničí - Granice / Śląskie pogranicze
Projekt CZ.3.22/3.3.04/12.03307 „Škola bez hranic: Česko-polské pohraničí očima studentů architektury z Ostravy a Opole.“
HRANICE / GRANICE
ING.ARCH.KISZKA JOSEF
HRANICE
Hranice / Projekt Hranice je dlouhodobým projektem řešeným na Katedře architektury VŠB – TU v Ostravě. Pro pochopení,
pojmenování a poznání jakéhokoli obsahu je primární určení hranic celku. Hranice či meze v různých oblastech vědění a
života obecně jsou specificky definovány. Linie, hypotetická, neb svět je však kontinuum, či prostory pomezní mají své
aspekty obecného charakteru i svou jedinečnost. V obojích modalitách svým zvláštním postavením ve vztahu k okolí
generují dynamický tlak a napětí a potenciál zrození nové kvality. Vymezení osobního prostoru budováním zakořeňuje a
tvoří domov a jeho individualitu, architekturu.
Slezsko / Historická země Koruny české, později rozdělená mezi sousedící státy, je naší domovinou. Její osud souvisí
s pojmem, v české historiografii mnohem frekventovanějším, Sudety a v polské s pojmem Ziemie odzyskane. Nové
„poversaillské“ mocenské uspořádání a vznik nových „národních“ států započalo tragické období v jeho dějinách, jež teprve
v důsledku přistoupení k schengenským dohodám, naznačuje příslib jeho konce a naději na postupnou stabilizaci.
Podmínkou je vyrovnání se s minulostí a obnovení vazeb a vztahů. Definování sociokulturních premis a tezí pro naplnění
tohoto cíle je předmětem našeho počínání.
Kulturní dimenze / Snahu po dokonalosti označuje Aristoteles za nejvyšší dianoetickou zdatnost či ctnost a naplnění
podstaty bytí. Duch je nesmrtelný a jeho projevem je jeho kulturní dimenze. Rozumnost, dobro, krása jsou „jen“ ideje,
avšak pro život mají esenciální smysl. Tvářnost místa, žitého prostoru, jeho hodnota a kvalita komunikace a symbolické
soustavy je z pohledu sociokulturního v prostoročasu jevem determinujícím jeho kontinuitu.
Prostor a čas / Zásadní se jeví vnímání prostoru souvztažně s časem a zpřítomnění maxima prostoročasových událostí
místa. Akcentace časovosti v článcích většiny expertů potvrzuje oprávněnost našich předpokladů. Hledání řádu
v modalitách chaosu s tím bezprostředně souvisí a souvisí i s objektivizací subjektivních hodnotových charakteristik žitého
prostoru.
Pedagogika / Poznání je život sám a vědění cílem života člověka. Obrana před instrumentalizací vzdělání je podstatným
aspektem projektu. Rozšířená výuka ateliérové tvorby, kterou umožňují jednotlivé projekty vč. Hranic, je pro to příležitostí.
Studentova účast na workshopu, jeho přípravě a následné konkretizaci, posouvá jeho rozvoj skokově dopředu, jak
z pohledu odborného, tak všeobecného rozhledu.
Výzkum / Celý projekt je zaměřen výzkumně a má specifikovat v závěru nutné podmínky stabilizace hraničních prostorů
Slezska. Je kombinací kvantitativních i kvalitativních metod s akcentem na sociokulturní aspekty a metodologicky se opírá o
sociologickou metodu On the road. Primární dosavadní explorace umožní v dalším explanaci a v posledku formulovat
obhajitelné teze.
Partneři / Polským partnerem projektu je Katedra architektury Opolské polytechniky. Expertní skupina odborníků z jiných
(vědních) oblastí vědy napomáhá v chápání souvislostí.
HRANICE
HRANICE
Hranice /
HRANICE
Projekt Hranice je dlouhodobým projektem řešeným na Katedře architektury VŠB – TU v Ostravě. Pro pochopení,
pojmenování a poznání jakéhokoli obsahu je primární určení hranic celku. Hranice či meze v různých oblastech vědění a
života obecně jsou specificky definovány. Linie, hypotetická, neb svět je však kontinuum, či prostory pomezní mají své
aspekty obecného charakteru i svou jedinečnost. V obojích modalitách svým zvláštním postavením ve vztahu k okolí
generují dynamický tlak a napětí a potenciál zrození nové kvality. Vymezení osobního prostoru budováním zakořeňuje a
tvoří domov a jeho individualitu, architekturu.
HRANICE
HRANICE
HRANICE
Slezsko /
HRANICE
Historická země Koruny české, později rozdělená mezi sousedící státy, je naší domovinou. Její osud souvisí s pojmem,
v české historiografii mnohem frekventovanějším, Sudety a v polské s pojmem Ziemie odzyskane. Nové „poversaillské“
mocenské uspořádání a vznik nových „národních“ států započalo tragické období v jeho dějinách, jež teprve v důsledku
přistoupení k schengenským dohodám, naznačuje příslib jeho konce a naději na postupnou stabilizaci. Podmínkou je
vyrovnání se s minulostí a obnovení vazeb a vztahů. Definování sociokulturních premis a tezí pro naplnění tohoto cíle je
předmětem našeho počínání.
HRANICE
Kulturní dimenze /
HRANICE
Snahu po dokonalosti označuje Aristoteles za nejvyšší dianoetickou zdatnost či ctnost a naplnění podstaty bytí. Duch je
nesmrtelný a jeho projevem je jeho kulturní dimenze. Rozumnost, dobro, krása jsou „jen“ ideje, avšak pro život mají
esenciální smysl. Tvářnost místa, žitého prostoru, jeho hodnota a kvalita komunikace a symbolické soustavy je z pohledu
sociokulturního v prostoročasu jevem determinujícím jeho kontinuitu.
HRANICE
Nelze popřít funkční aspekt vnější podoby
organismů, ale lze se domnívat se, že tento
funkční aspekt není vším podstatným. Lze
považovat za důležitý a nedílný aspekt
života
sebeprezentaci, sebevyjádření, vlastní jev.
Vlastní jev je projevem niternosti organismu
Vlastní jev je to, co je na organismu vnímatelné aniž by byl poškozen, vnímatelné nikoliv pouze zrakem, ale i
dalšími smysly, nejen lidskými. Je to tedy určitá část fenotypu.
Portmann Adolf
Prostor a čas /
HRANICE
Zásadní se jeví vnímání prostoru souvztažně s časem a zpřítomnění maxima prostoročasových událostí místa. Akcentace
časovosti v článcích většiny expertů potvrzuje oprávněnost našich předpokladů. Hledání řádu v modalitách chaosu s tím
bezprostředně souvisí a souvisí i s objektivizací subjektivních hodnotových charakteristik žitého prostoru.
HRANICE
HRANICE
HRANICE
Jsem otevřený duchu místa, který
se mi zpřítomňuje v komunikaci se
zakořeněním dalších existencí
přistupujících ke mně z minulosti a
přítomnosti
Jaspers Karl
Pedagogika /
HRANICE
Poznání je život sám a vědění cílem života člověka. Obrana před instrumentalizací vzdělání je podstatným aspektem
projektu. Rozšířená výuka ateliérové tvorby, kterou umožňují jednotlivé projekty vč. Hranic, je pro to příležitostí.
Studentova účast na workshopu, jeho přípravě a následné konkretizaci, posouvá jeho rozvoj skokově dopředu, jak
z pohledu odborného, tak všeobecného rozhledu.
PRAJZSKO
HRANICE
Výzkum /
HRANICE
Celý projekt je zaměřen výzkumně a má specifikovat v závěru nutné podmínky stabilizace hraničních prostorů Slezska. Je
kombinací kvantitativních i kvalitativních metod s akcentem na sociokulturní aspekty a metodologicky se opírá o
sociologickou metodu On the road. Primární dosavadní explorace umožní v dalším explanaci a v posledku formulovat
obhajitelné teze.
HRANICE
Partneři /
HRANICE
Polským partnerem projektu je Katedra architektury Opolské polytechniky. Expertní skupina odborníků z jiných oblastí vědy
napomáhá v chápání souvislostí.
HRANICE
dr hab. inż. arch. Piotr Obracaj, prof. PO
Piotr Obracaj, architekt, profesor Politechniki Opolskiej, kierownik Katedry Budownictwa i Architektury na WB Politechniki
Opolskiej. Studia na Wydziale Architektury Politechniki Śląskiej (1975), doktorat na WA Politechniki Gdańskiej (1983),
habilitacja na WA Politechniki Krakowskiej (2008). Członek SARP, Izby Inżynierów Budownictwa, Izby Architektów, oraz
członek Zarządu Polskiego Centrum Międzynarodowej Organizacji Techników, Scenografów i Architektów Teatru (OISTAT),
członek Międzynarodowych Komisji Architektów i Scenografów OISTAT. Odznaczony Brązowym Medalem Zasłużonego dla
Kultury Polskiej (2001) oraz Medalem Komisji Edukacji Narodowej (2011). Specjalizacja w dziedzinie obiektów użyteczności
publicznej, w tym zakresie szereg realizacji scenograficznych i architektonicznych oraz współautor opracowań centrum
Bytomia (1977-79) i planu zagospodarowania przestrzennego centrum Misuraty (Libia-1986). Założyciel kierunku
Architektura i Urbanistyka na Wydziale Budownictwa Politechniki Opolskiej, koordynator projektów unijnych krajowych i
międzynarodowych.
dr inż. arch. Marcin Spyra
Architekt, planista, adiunkt w Katedrze Budownictwa i Architektury Politechniki Opolskiej. Studia na Wydziale Architektury
Politechniki Śląskiej oraz na Wydziale Architektury Chalmers University of Technology w Goeteborgu. Praca doktorska pt.
„Parki naukowo – technologiczne. Ewolucja i kontekst współczesnego środowiska miejskiego” obroniona z wyróżnieniem na
Politechnice Śląskiej oraz nagrodzona przez Ministra Infrastruktury. Od roku 2011 stypendysta Ministra Nauki i Szkolnictwa
Wyższego. Autor i współautor projektów architektonicznych i urbanistycznych oraz artykułów i opracowań planistyczno –
studialnych.
Mgr inż. arch. Mariusz Tenczyński
Architekt, absolwent WA PŚl, asystent na Wydziale Budownictwa Politechniki Opolskiej, wiceprezes opolskiego oddziału
SARP, od 2003 roku razem z Iwoną Wilczek prowadzi w Opolu pracownię db2 architekci. Współautor Budynku Muzeum Wsi
Opolskiej nominowanego w 2009 do Europejskiej Nagrody Fundacji Miesa van der Rohe, uhonorowany Nagrodą Roku SARP
2009. W ciągu 12 lat działalności otrzymał 15 nagród i wyróżnień.
HRANICE
HRANICE
dr hab. Anna Śliz, prof. UO Socjolog, profesor nadzwyczajny w Instytucie Socjologii Uniwersytetu Opolskiego. Główne pola
naukowego zainteresowania to socjologia teoretyczna, socjologia konfliktów społecznych i etnicznych, socjologia grup
etnicznych, zmiana i rozwój społeczny, zjawisko wielokulturowości we współczesnym świecie. Jest autorką i współautorką
ponad 100 prac naukowych.
prof. zw. dr hab. Marek S. Szczepański
Socjolog, profesor zwyczajny w Instytucie Socjologii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach i Uniwersytetu Opolskiego.
Główne pola naukowego zainteresowania to socjologia teoretyczna, socjologia regionu i społeczności lokalnych, miasta i
przestrzeni, zmiany i rozwoju społecznego oraz socjologia konfliktów społecznych i etnicznych. Jest autorem bądź
współautorem ponad 300 prac naukowych.
dr Monika Choroś
Adiunkt w Państwowym Instytucie Naukowym – Instytucie Śląskim w Opolu. Zainteresowania naukowe, nazewnictwo
geograficzne Śląska, polsko-niemieckie kontakty językowe i ich odzwierciedlenie w toponimii.
Autorka i współautorka publikacji z zakresu nazewnictwa geograficznego i historii języka na Śląsku, dialektów śląskich oraz
dwujęzycznych nazw miejscowości.
Współautorka „Słownika etymologicznego nazw geograficznych Śląska”.
dr inż. arch. Ryszard Nakonieczny
Doktor inżynier architekt, adiunkt na Wydziale Architektury Politechniki Śląskiej w Gliwicach, autor pracy doktorskiej
"Wielkomiejska architektura mieszkaniowa Katowic w okresie międzywojennym (1922-1939)", w latach 2004-2011 redaktor
naczelny ogólnopolskiego kwartalnika "Archivolta", redaktor i współautor książki "Słynne wille Polski" (Foibos, Praha 2013),
zajmuje się historią architektury współczesnej
HRANICE
prof. Ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc.
Nar. 1933 v Brně, vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství VŠSt v Brně (1957), specializace urbanismus a krajina.
Realizační projekty od zemědělských staveb po krajinné plánování. Učil zahradní a krajinnou architekturu v Lednici, od roku 1990 na
Fakultě architektury v Brně, v roce 1995 jmenován profesorem. Působil v Bratislavě, přednášel v USA, byl vedoucím Katedry
architektury Fakulty stavební VŠB-TU v Ostravě.
prof. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc.
Geograf, absolwent Uniwersytetu Komenskiego w Bratysławie, doktorat i habilitację uzyskał na Uniwersytecie Karola w Pradze.
Obecnie jest docentem w Katedrze Geografii Społecznej i Rozwoju Regionalnego Wydziału Nauk Przyrodniczych Uniwersytetu
Ostrawskiego. Zajmuje się teoretycznymi zagadnieniami geografii behawioralnej, w tym przede wszystkim percepcją przestrzeni
geograficznej oraz kwestiami narodowościowymi i tożsamościowymi, koncentrując się na problematyce mniejszości polskiej w
Republice Czeskiej, do której sam należy.
doc. Ing. arch. Jiří Löw
(Praha, 1948) Zabývá se územním plánováním, ochranou přírody a krajiny. Je jedním z autorů teorie územních systémů ekologické
stability pro zabezpečení přírodních složek v krajině. Pracuje jako projektant ve vlastní společnosti v Brně a externě vyučuje na
Fakultě architektury VUT v Brně. Je spoluautorem publikace Krajinný ráz (2003), Rukověť projektanta územních systémů ekologické
stability (1995) a učebních textů: Aplikovaná ekologie, Krajina, krajinná a sídelní kompozice, krajinný ráz, Katalog znaků krajiny pro
architekty (2011-2012).
RNDr. Pavel Ptáček, Ph.D.
Nar. 1972, je absolventem magisterského a doktorského studia na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké
fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve svých výzkumech se zaměřuje na problematiku vývoje sídelních systémů a institucionálních
přístupů v ekonomické geografii.
Mgr. Pavel Roubínek
Nar. 1985, je absolventem magisterského studia učitelství geografie-historie na UP v Olomouci. V současnosti studuje doktorský obor
politická a kulturní geografie na PřF OU v Ostravě. Věnuje se problematice vývoje sídelních systémů.
Mgr. Petr Kladivo, Ph.D.
Nar. 1981, je absolventem magisterského studia učitelství geografie-matematika na PřF UP v Olomouci a doktorského studia oboru
regionální geografie a regionální rozvoj PřF MU v Brně. Ve svých výzkumech se zabývá urbánní geografií a kvantitativními metodami.
Mgr. Martin Strakoš
Zabývá se teorií a historií architektury, mimo jiné péčí o památky moderní architektury a vztahem nové architektury a historického
prostředí. Pracuje jako památkář v ostravském územním pracovišti Národního památkového ústavu. Je autorem publikací Průvodce
architekturou Ostravy (2009) a Průvodce architekturou Opavy (2011) nebo Ostravské interiéry (2011). O vývoji architektury 30. až 50.
let 20. století napsal knihy Nová Ostrava a její satelity (2010) nebo Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20.
století (2012).
HRANICE
Ing. arch. Zámečníková Valerie
Ing. arch. Bindr Tomáš
Ing. arch. Zelinka Jan
Bc. Franková Pavla
Bc. Knobová Markéta
Bc. Mlčochová Martina
Bc. Nováčková Hana
Ing. arch. Papoušek Jiří
Bc. Turoň Ondřej
Ing. arch. Martin Nedvěd
(1984 v Poličce)
Studium na ČVUT v Praze (Pozemní stavby a architektura), VŠB-TU Ostrava (Architektura a stavitelství). Působí jako interní
doktorand na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava – téma disertační práce: Revitalizace kulturně-společenských center malých
obcí.
Ing. arch. Josef Kiszka
Praktikující architekt, pedagog na katedře architektury Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity
v Ostravě.
Konference: Hranice / Slezské pohraničí - Granice / Śląskie pogranicze
Projekt CZ.3.22/3.3.04/12.03307 „Škola bez hranic: Česko-polské pohraničí očima studentů architektury z Ostravy a Opole.“
HRANICE / GRANICE
„Škola bez hranic: Česko-polské pohraničí očima studentů architektury
z Ostravy a Opole“
„Szkoła bez granic: pogranicze Polsko-Czeskie oczyma przyszłych
architektów z Ostrawy i Opola
ING.ARCH.KISZKA JOSEF