298 [22] Apostoli et Evangelistae cum auctoritate

298 [22] Apostoli et Evangelistae cum auctoritate

298
O . J O A C H IM B A R O . F . M . C o n v .
[22]
Apostoli et Evangelistae cum auctoritate Reverendi in Christo Patris
Episcopi Cracoviensis transferre ibidem praedictas Religiosas Virgines fundare, locare et erigere intendat, quod suum propositum
ac pium desiderium, ut ąuantocius ad effectum deducere valeat,
supplicatum est Nobis, ąuatenus ad praemissa consensum Nostrum
Regium praebere, licentiam transferendi et respective novam fundationem erigendi, in Regia Nostra Civitate, de Suprema Regia
Nostra potestate et auctoritate impertiri et concedere dignaremur.
Nos vero pietatem et devotionem eiusmodi amplectentes et ut sub
Regni Nostri gubernaculis cultus Dei amplietur, summopere desiderantes, non tantum super praemissa ex voto consentimus et licentickm fundandi conventum supradictis Religiosis Virginibus ad ecclesiam Sancti Joannis Apostoli impertimur, sed Nobilem et Spectabilem Magistratum Cracoviensem obligamus, ut ex Officio Suo
in acąuirendis lapideis, areis desertis, atąue fundis, pro fabrica
conventus erigendi necessariis, citra cuiuspiam contradictionem non
obstantibus legibus de non alienandis bonis civilibus ad manus Regularium latis, praedictas Religiosas ac Deo dicatas Virgines adiuvet, ea tamen lege et conditione, ut lapidea prioris domicillii et
residentiae praedictarum Virginum, ad pristinum statum, naturam
et conditionem civilem redeant atąue revertantur, maneantąue et
sint per ąuoscunąue Cives Nostros exemptibiles, atąue iurisdictioni
dvili subiaceant. In ąuorum fidem praesentes manu Nostra subscriptas Sigillo Regni communiri iussimus.
Datum Varsaviae die V Mensis Januarii Anno Domini M D C C X V.
Regni vero Nostri XVIII Anno.
Augustus Rex
Consensus transferendi Conventus
Religiosarum Virginum Tituli
Praesentationis
ad Ecclesiam
Sancti Joannis Cracoviae
Oryg. papierowy, 2 karty in folio (zapisana pierwsza), dobrze
zachowany; pieczęć papierowa okrągła o średnicy 9,5 cm, nakle­
jona na dokument.
JO SEF SY ATEK
STAVEBNI A UMELECKY VYVOJ MINORITSKYCH
KONVENTU VE SLEZSKU A V KLADSKU V 18. STOLETI
Velmi zajimavou a v podstate neznźmou kapitolou z d£jin umeni je stavebni a umelecky vyvoj konventu minoritskeho radu ćeske
a moravske provincie v 18. stoleti. V te dobe była provedena rozsahla barokisace gotickych fadovych domu a kostelu, ktera nekde
zcela zmenila jejich dosavadni vzhled. Stavebni vyvoj nekterych
konventu byl sice zpracovan monograficky nebo v ćlancich, ale
autori techto prąci si vśxmali zpravidla jen konventu vyznamnejśich a vetśinou dosud existujicich, kdeżto k domum jiż zaniklym
nebylo skoro prihlednuto. Zabyvaje se stavebnim vyvojem mino­
ritskeho konventu v Opave, v nśmż jsou od r. 1953 provadśny
rozsahle adaptace, a zpracovavaje jej jako podkladovy materiał
pro jejich uskutećńovani *, naśel jsem też udaje tykajici se i ostat­
nich rśdovych domu. Protoźe jde o neznamy materiał, ktery obohati naśe v£domosti na tomto ujedku dejin umeni venuji se jeho
soustavnemu zpracovavani pro v§echny konventy v Cechach \ na
Morav6, ve Slezsku * a v Kladsku, rozdelenych do provincie ćeske
a do provincie moravske.
Ceska provincie vznikla v r. 1228 jako provincie ćesko-polska
a patrily k ni i konventy na Moravś; r. 1517 vytvorily domy
1 J. S v ś t e k , A d a p ta c e v bud ov6 Z e m id S ls k o -le s n ic k ih o arch i v u w O p a v (, Zprśvy- p am ń tk ovś p eće, P raha, roć. 14 (1954), s. 246—
247; t y ź, K a d a p ta cim v b u d o v6 Z e m ć d ć lsk o -le sn ic k e h o a rch ivu v O p a v 6 , V la stiv ed n y vSstnik m oravsk y, B rno, roć. 10 (1955), s. 122—126;
t y i , K re s ta u ro v d n i ba ro k n ich p la s tik v O p a v ś, U m śn i a rem esla,
P raha, roć. 1 (1956), s. 125— 127; t y ź , K sta veb n (m u v y v o j i o p a vsk ćh o
m in o ritsk ć h o k la ś te ra v 18. s to le ti, „Sbornik” O pava (1956), s. 204— 205;
t y ź , K s ta v e b n im zn en a m m in o ritsk e h o k o n v e n tu w O pav6, S lez.
sbornik 55 (1957), s. 132—136.
2 J . S v ś t e k, S ta v e b n i a um & lecky v y v o j m in o ritsk y c h k o n v e n t i v e v yc h o d n ic h C echach v 18. s to le ti; p redn eseno v K rajsk em m u seu v P ard ubicich 8. ćervna 1957 (vyjd e tisk em v H radci K ralae r. 1958).
3 J . S v ś t e k , K sta v e b n im u a u m g leck ćm u v y v o j i m in o ritsk e h o
k o n v e n tu v K rn o v 6 v 18. s ta le ti, V la stiv śd n y zpravodaj K rnovsko 1957,
Cis. 2.
300
JO S E F SV A T E K
[2]
v Polsku samostatnou provincii, zatim co domy na Morave były
pnćleneny k provincii rakouske, od niż se osamostatnily v r. 1732.
Tato ćeska provincie, jeż se spojila s moravskou provincii na ka­
pitule konane v srpnu 1822 v Brne v jednu provincii ćesko-moravsko-slezskou, obsahovala v 18. stoi. kustodii prażskou (s konventy
v Praze, Litomericich, Moste, Kadani, Mlade Boleslavi a s residenci
v Jilovem), kralovehradeckou (Hradec Kralove, Pardubice a Kladsko, od r. 1776 misto Hradce Kukleny), krumlovskou (Cesky Krumlov, Horażdovice a Stribro) a vratislavskou. Kustodie vratislavska
mela konventy ve Vratislavi, Svidnici, Lemberku a ve Strede;
v r. 1694 ztratila konvent ve Zlate Horę 4, ktery byl pripojen k saske
provincii. R. 1725 ziskala konventy v Opoli a v Bytomi, ktere,
należejice kdysi k ćesko-polske provincii, patrily nyni pres 200 let
k provincii polske; od r. 1726 byl tedy porad slezskych domu
ćeske provincie tento: Vratislav, Svidnice, Opoli, Bytom, Lemberk
a Streda. Moravska provincie, vznikla v r. 1732 odloućenim od
rakouske provincie, mela kustodie sv. Antonina (Brno, Olomouc
a Jihlava), sv. Bonaventury (Opava, Unićov a Krnov) a sv. Ludvika Tolosanskeho (Horni Hlohov, Vladislav a Koźli). Ke konventum v Praze, Ceskśm Krumlove, V ratislavi5, Olomouci a v Opave były pnćleneny konventy klarisek.
R. 1754 doślo k odpojeni konventu obou provincii, umistenych
v mestech, jeż była postoupena Prusku. Pro ćeskou provincii se tak
stało na kapitule konane v srpnu 1754 v Hradci Kralove ;a pro
moravskou provincii na kapitule v Opave v listopadu tehoż roku.
Odloućene domy vytvorily novou slezskou provincii, ktera trvala
do r. 1810, kdy vśechny minoritske konventy społu s domy ostat­
nich radu a kongregaci v celem Prusku były sekularisovany8.
Ceska a moravska provincie były ochuzeny o nektere sve konventy jiż drive, a to zasahy josefinismu: r. 1784 byl zruśen konvent v Ml. Boleslavi, r. 1785 v Litomericich, Jilovem, Stribre
a v Olomouci, r. 1786 v Kadani, Pardubicich a v Kuklenach. Konvent v Hradci Kralove byl zboren r. 1776 pri prestavbe mesta na pev4
Z łotoryja, p o w . zło to ry jsk i (G oldberg), k o n v en t u sv. Jakuba, p o zd eji u sv. H ed v ik y . O n em srv. H an s L u t s c h , V e rze ic h n is d e r
K u n std e n k m a le r d e r P ro m n z S ch lesien , III. D er R eg.-B ezirk L iegn itz
(1891), s. 299.
s O k o n v en t§ u sv. K lśr y srv.: H . H o f f m a n n , F ru h este N a ch rich ten iib e r d a s C la ra s tift z a B reslau , H offm an n s M onatschrift v o n u.
fu r S ch lesien 1 (1829), s. 241—244; A . K n o b l i c h , H erzo g in A nna
von S ch lesien 1204—1265. E rin n e ru n g sb la tte r zu ih ren se c h sh u n d e rtja h rig en T o d e sta g , V ra tisla v 1865, n a s. 126 n: „D ie A b tissin en im B reslau er C laren k loster 1257— 1682”; S p o m in k i K la r y s e k W ro cła w sk ich , w y d .
A ng. B i e l o w s k i , M onum enta P o lo n ia e H istorica III, L w ó w 1878.
0 O nich v3eobecnS J. R a t h s m a n n , F ra g m en te aus d e r G e sch ich te d e r K lo s te r u n d S tijtu n g e n S ch lesien s, 1812.
[3]
M IN O R . K O N V . V E S L E Z S K U A V K L A D S K U
301
nost a konventy v Horażdovicich a v Unićove zanikły aż na poćatku 19. stoi. (r. 1814 a 1815). Obeti josefinskeho ruśeni se stały
też vśechny domy klarisek, jeż vzaly za sve r. 1782.
Stavebni a umelecky vyvoj minoritskych konventu, soustredenych v r. 1754 do slezske provincie, se jevi v dobe, kdy patrily
k ćeske a moravske provincii, ta k to 7:
Kladsko (Kłodzko, powiat kłodzki; Glatz), konvent u Panny Ma­
rie Na pisku 8:
Stavba konventu pokraćuje (16. zari 1714).
Kostel i budova konventu były nalezeny poborene, ne bez velkeho pośkozeni zdi. Take było zjiśteno, że do klenutych svetnic
nove stavby, zbudovanych znaćnym nakładem, vnika deśt' (30. srpna
1716).
Kostel byl nalezen poboreny (6. dubna 1720).
Kostel denne vice a vice je vyzdobovan (28. dubna 1726).
Kostel społu se sakristii je stale vice vyzdobovan peći P. Felixe
(20. zari 1727).
V
konvente se zrizuje z jedne strany proti famimu kostelu
treti poschodi (27. dubna 1732).
Spatruje se nova knihovna, vełmi svetla a krasna, ktera muże
pojmout mnoho tisic knih (14. ćervence 1736).
Stavba noveho refektare, jemuż neni podobneho v provincii,
zaroveń se śesti novymi svetnicemi je jiż pod strechou a veri se,
że bude dokonćena jeśte tohoto roku (6. srpna 1740).
Vratislav (Wrocław, pow. wrocławski; Breslau), konvent u sv.
Doroty *:
Kostel byl krasne dostaven (16. zari 1714).
Kostel je zarizovan s velkym usilim, pokud se tyće jak parament, tak oltaru, varhan, lavic a dłażby (3. zari 1718).
Staveji se dva nove domy, z nichż v każdem było drive śest cel
k obyvani, nyni se buduje tricet cel; stavba bude stat na 7 tisic
zlatych (28. dubna 1726).
7 S ta tn i arch iv v Opavó, p ro v in cia łn i akta m in oritsk śh o V adne.
8 H . L u t s c h , V e rzeich n is d e r K u n st d e n k m a le r, II. D ie L a n d k re ise d e s R e g .-B e zirk s B resla u (1889), s. 19— 20; C. H . R o t h e r ,
Ober d ie B ib lio th e k e n d e s eh em a lig en M in o riten u n d F ra n zisk a n e rK lo s te r s z u G la tz, „G latzer H eim a tb la tt” 9 (1923), s. 65— 89; S t.
B r a n d e j s , U m e le c k y m isto p is K la d s k a (K la d s k y sb o rn ik ), P raha 1946.
s. 87— 88, vyob razen i k ostela tam że, p filo h a 1, obr. 2 a 3. O znićeni
m in oritsk eho k on ven tu v K ladsku h u sity srv. sved eck y v y slech z 18.
ćerv en ce 1429, o tiśten y v ed ici „Scriptores rerum S ilesiacaru m ” 6 (V ratisla v 1871), 6. 117, s . ' 86—93.
9 H . L u t s c h, V e rzeich n is d e r K u n st d e n k m a le r, 1. D ie S ta d t B re s­
lau (1886), s. 65— 66, też 41— 43; H. H o f f m a n , D ie D o ro ten k irch e in
B reslau , W rocław 1934.
302
JO S E F SV A TE K
[4]
Kromę stavby dvou domu se restauruje a vyzdobuje dolni ambit
konventu (20. zari 1727).
Byl dostaven od zśkladu novy dum na naśem pozemku pro
velky użitek konventu (27. dubna 1732).
Vyzdoba a krasa Bożiho domu zari odevśad, take cely konvent
je uhledny a dolni ambity jsou ozdobovany peknymi obrazy znazorńujicimi Kristovo utrpeni (14. ćervence 1736).
Kostel je uhledny a prekrasny, ambity jsou ozdobeny peknymi
obrazy predstavujicimi Nejsvetejśi utrpeni, knihovna ma znaćnou
zasobu knih, refektar je vyzdobeny nedavno (6. srpna 1740).
21. ćervna se prihodilo smutne neśtesti: ve v£żi zasażene bleskem se vzńal strelny prach a narazem vzduchu, tim nastalym, była
vyraźena vśechna okna, klenby se zritily, dvere se rozłamały,
strechy se uvolnily a spadły a poruśily se zdi (23. srpna 1749).
Veśkera skoda, zpusobena zasaźenim veźe bleskem, była nedavno nahrazena (4. zari 1751).
Svidnice (Świdnica, pow. świdnicki; Schweidnitz), konvent u Pan­
ny Marie V lese 10:
Była dokonćena pametihodna adaptace (16. zari 1714).
Kterysi farar ve Furstenau 11 odkażał konventu celou svou knihovnu (10. zari 1730).
Vyzdoba domu Bożiho se uzkostlive provadi (14. ćervence 1736).
Stavba salu se ćtyrmi novymi velmi pohodlnymi svetnicemi se
bliźi rychle k dokonćeni a takteź i nova strecha kostela. Minuleho
roku na svatek sv. Bonaventury 12 se zfitil behem bohoslużeb v kostele kur, rećeny śevcovsky; pri tom nedoślo vśak k vetśi nehode,
pouze dva vojini byli lehce zraneni (23. srpna 1749).
Stavba konventu bude jiź zakratko uplne hotova (4. zari 1751).
Opoli (Opole, pow. opolski; Oppeln), konvent u Panny Marie
Nanebevzate 1S:
Konvent byl vystaven zaroveń s velmi krasnym kostelem (28.
dubna 1726).
V
konvente było zafizeno nejnutnejśi. Nove były vystaveny
varhany a pokud se tyce stavby, doślo k vystaveni refektare,
schodu a sakristie (20. zari 1727).
10 K o p i e t z, D as F ra n c isk a n e rk lo ste r zu „U nser L ie b e n F rau en
im W alde" in S c h w e id n itz, „Z eitsch rift des V erein s fiir G esch ich te (und
A ltertum ) S ch le sie n s”, 15, 2 (1881), s. 480— 500, 16 (1882), s. 137— 149;
H. L u t s c h , V erze ic h n is d e r K u n std e n k m a le r , II, s. 211— 212.
11 F iirsten au (M ilin, p o w . w roc.) s farn im k o stelem sv. M ichała
A rchandćla.
12 14. 6erven ce.
13 H. L u t s c h , V erzeich n is d e r K u n ste n k m d le r, IV. D er R eg .B e zirk O p p e ln (1894), s. 233— 235; E m a n u e l T a l a r , A lte K lo s te r
im K re is e O p p eln , H eim atk alen d er fu r den K reis Oppeln, 1927, s. 70— 71.
[5]
M IN O R . K O N V . V E S L E Z S K U A V K L A D S K U
303
V konvente było leccos vystaveno a restaurovano, jako nova
zecT około zahrady, zahrada samotna, svetnice a mnoho jineho
(14. srpna 1728).
Klaster byl 31. kvetna nahlym ohnem, vzniklym ve meste,
obracen v popel. Z jednatriceti svetnic teto krasne stavby, dokonćene pred nekolika mało lety, zustaly jen tri, avśak beze strechy;
veż shorela,, zvony kromć velkeho, jenż se praskly zfitil, se rozlily, była znićena skoro vśechna vyzdoba a vśechen inventar,
v kostele shorelo sedm oltaru, varhany, kur a lavice pod nim.
Była zachranena pouze sakristie s cennymi paramenty a archiv
(22. srpna 1739).
Stavba tak pokroćila, że konvent bude mit brzy svuj stary
pekny vzhled; kostel je jiź pokryt taśkami a denne na jeho adaptaci pracuje deset zedniku. Konvent je uplne pokryt, dvere były
zasazeny a uzavreny, refektar, cely i svetnice bratri były dostatećne adaptovany a na ostatnim se horlive pokraćuje; v konvente
pracuji ćtyri zednici (6. srpna 1740).
Konvent s kostelem povstaly ze zricenin, avśak klenby v ambitech patrebuji opravy (24. srpna 1748).
Budove konventu hrozi z velke ćasti zficeni (27. ćervna 1750).
Bytom (Bytom, pow. bytomski; Beuthen), konvent u sv. Mikula ś e 14: *
Definitorium schvalilo plan noveho konventu (10. zari 1730).
Stavba konventu śfastne pokraćuje (27. dubna 1732).
Była zrizena cela strecha k dvema poschodim (14. zari 1732).
Byl zbudovan novy a dobry pivovar (6. srpna 1740).
Było pożadano o souhlas pokryt śindelem, jiż koupenym, strechu kostela uplne proderavenou (24. srpna 1748).
Kostel se opravuje, podobne i konvent (4. zari 1751).
Lemberk (Lwówek Śląski, pow. lwówecki; Lówenberg), konvent
u sv. Frantiśka ,5:
Stavba je v klidu pro prazdnou pokladnu (1. zari 1715).
Stavba konventu (ne vśak oprava kostela) pro nedostatek prostfedku zatim odpoćiva (30. srpna 1716).
Na hlavnim oltari nad svatostankem byl umisten velky kriź,
ktery objima sv. Frantiśek; jeho cena je vetśi neż 150 zlatych. Ve
stavebnich pracich se podle możnosti pokraćuje (6. dubna 1720).
V
kostele je umelecky vyzdobovano a natirdno pet oltaru (14.
srpna 1728).
14 H . L u t s c h , V erzeich n is d e r K u n std e n k m a le r , IV , s. 415— 416;
Zur G esch ich te d es B eu th n er M in o riten k lo sters, M itteillu n gen des B e u th en er G eschichts und M useum — V ereins 2 (1912), s. 63— 64.
15 H . L u t s c h , Y e rze ic h n is d e r K u n std e n k m a le r , III, s. 513— 514.
304
JO S E F SV A TE K
[6]
Peći P. kvardiana były zrizeny nove schody (10. zari 1730, 27.
dubna 1732).
£jpravnost je zrejma v kostele, v sakristii i v konvente krasne
a umelecky zbudovanem (14. ćervence 1736).
Kvardia dal za pomoci dobrodincu vyzdobit co nejkrasneji konvent, kostel i sakristii a po strźeni stareho dreveneho kuru vystavet pekny novy z kamene (24. srpna 1737).
Streda (Środa Śląska, pow. średzki; Neumarkt), konvent u sv.
Kriże lu:
Novy trakt sousedici s kostelem a obsahujici dolni ambit, vedouci ke konventu, a horni ambit z konventu na kur byl vkusne
vystaven a opatren śirokymi okny (1. zari 1715).
Kostelni lod była pekne vyzdobena oltari, lavicemi a jinym
zarizenim i klenbou; nyni se jedna o opravu vnejśich ćasti (30.
srpna 1716).
Stavba konventu pokraćuje (26. zari 1722).
Konvent se stavi (3. zari 1724).
Stavba konventu, na niż było vypujćeno 3302 zlatych, pokra­
ćuje; dluh bude postupne zapłaceń (28. dubna 1726).
20. ćervence vysvetil vratislavsky svetici biskup Elias śl. Sommerfeld nove kostel k titulu sv. Kriże, Neposkvrneneho Poćeti
Panny Marie a sv. Antonina Paduanskeho a zaroveń s nim devet
oltafu a tri zvony (20. zari 1727).
Konvent po zapłaceni jednoho tisice zlatych* za stavbu je dosud
zatiżen dvema tisici (14. srpna 1728).
Konvent ma dosud dluh za provedenou stavbu (11. zari 1729).
Je treba opravit klenbu v presbytari hrozici zricenim (24. srpna
1737).
Horni Hlohov (Głogówek, pow. prudnicki; Oberglogau), konvent u sv. Frantiśka 17:
Była podana zprava, że doślo k vystaveni nove klausury (30. listopadu 1732).
Je dbano, aby stavba konventu nebyla zahajena bez souhlasu
delinitoria; proto schvaleni planu było odlożeno na priśti provin18 H . L u t s c h , V e rze ich n is d e r K u n ste n k m a le r , II, s. 477— 478.
17
H. L u t s c h , V erze ic h n is d e r K u n std e n k m a le r , IV. D er R eg .B e zirk O p p e ln (1891), s. 299; Th. K o n i e t z n y , D ie L o r e to k a p e lle in
d er K lo ste rk a p e lle z u O b er-G lo g a u , „O b ersch lesisch e H eim a t” 16 (1920),
s. 1— 4; Th. K o n i e t z n y , Z u r B a u g esch ich te d e r M in o riten k irch e in
O berblogau , O berglogauer H eim atk alen d er 9 (1933) s. 11— 12; P . S k o t ­
n i k , D ie M in o riten in O b erglogau , E in zeld arstellu n gen zur G e s c h ic h te
der Stadt. F estsch rift fu r O berglogau 1925, 2. Z ahlung, s. 1— 3; J.
S t r e c k e , D ie L o re to k a p e lle . D as h e ilig e Grab zu O berglogau, F e st­
schrift fu r O berglogau 1925, 2. Z ahlung, s. 11— 12; K u s c h , Ein B esuch
d e r G riifte in d e r O b erg lo g a u er K lo s te r — o d er M in o riten k irch e, H e im a tb latt fu r den K reis N eu stad t, 1930, s. 58— 61.
[7]
M IN O R . K O N V . V E S L E Z S K U A V K L A D S K U
305
c ia ln i k a p itu lu a m ez itim b y ło o p a tr o v a n o v a p n o , k a m e n a p od.
(26. ć e r v e n c e 1735).
S ta v b a d o b re p o stu p u je , ta k ż e c e la stra n a sm erem d o za h ra d y
b u d e d o k o n ć e n a n e js p iś e to h o t o ro k u (8. zari 1736).
K v a rd ia n b y l z a m e stn a n s ta v b o u k o n v e n tu , n y n i p o n e j v ic e je h o
ć a sti sm e r e m k h r a b ecim u za m k u ; h ra b e p o v o lil zrid it o k n a v am b ite b u d o u c i k la u s u r y d o s v e za h ra d y , c o ź b y je h o n a s tu p c e s te ź i
d o v o lil. P ro p o k r a ć o v a n i s t a v b y b y ło treb a seb ra t sk o r o jiż p e t tisic
z la ty c h , a v ś a k k o n v e n t m u źe b e h e m n e k o lik a m a ło ro k u te n to dluh
z a p la tit (22. ć e r v e n c e 1738).
L o reta b y ła n y n i le p e v y z d o b e n a so c h a m i a la m p a m i, d a ro v a n y m i z k o n v e n tu v B rn e a v h o d n e u p r a v e n y m i (20. za ri 1750).
J e treb a lito v a t, ż e p r o str e d k y k o n v e n tu n e s ta ć i k p o k r a ć o v a n i
v e s t a v b ś (7. k v e tn a 1752).
V la d is la v (W o d z isła w , p o w . ry b n ic k i; L oslau ), k o n v e n t u N e js v e t e j ś i T r o j ic e 18:
K v a rd ia n je o b e z r e tn y , s h a n i d o b r o d in c e , je jic h ż d o b r o ć in n o s ti
b y l z r iz en n o v y h la v n i o łta r ; z a m y ś li p o d le s e s t a v e n y c h p la n u
z a h a jit p r iś tih o ro k u sta v b u k o n v e n tu (8. z a r i 1736).
N u tn o lito v a t, ż e v ś e c h n o le h lo p o p e le m a ż e k o s t e l je lip ln e
v e z r ic e n in a c h . T e n to rok v ś a k b u d e treb a je j v y s t a v e t p o d strech u a z a r o v e ń s n im jed n u ć a s t k o n v e n tu s o b y tn y m i m istn o stm i
b r a tfi (22. ć e r v e n c e 1738).
K o n v e n t n e m u ż e b y t d o su d o b y v a n , a v śa k v e f i se , ż e b u d e
s c h o p n y k o b y v a n i n a p o d zim p o d o k o n ć e n i je d n o h o k r id la (8 zari
1739).
K v a rd ia n s e sn a żi, a b y k o n v e n t a k o s t e l b y ły b r z y d o k o n ć e n y
(12. ć e r v e n c e 1744).
K v a rd ia n s e p iln e z a m e s tn a v a s ta v b o u a jiż v y s t a v e l k le n b u
k o s t e la (15. r ijn a 1747).
K o s te l j e v la s tn e b e ź d la ż b y , k o n v e n t i p o k u d s e t y ć e p o sle d n ih o k r id la j e jiż r o z e sta v e n , a v ś a k p o k r a ć o v a t v e s t a v b e je o b tiżn e , p r o to ż e js o u v e lk e d lu h y , n e p r ijd e -li o v ś e m z v la ś tn i p o m o c
(4. k v e tn a 1749).
S ta v b a k o n v e n tu je v te m ż e s ta v u ja k o m in u le h o rok u a ta k e
k o s t e l je b e z o lta fu , la v ic a d la ż b y (20. zari 1750).
S ta v b a k o s t e la n e n i d o k o n ć e n a , p r o to ż e n e n i m o ż n o z is k a t
c ih ly ; p e c k je jic h p a le n i b y ła to tiż ro zb ou ran a. N e js o u v ś a k p ro str e d k y , a b y b y ła z n o v a z r iz e n a a v e s ta v b e s e p o k r a ć o v a lo (7.
k v e tn a 1752).
18
R. H i r s c h , D as M in o rite n -K lo s te r zu L oslau , Z V G A Schl. 17
(1883), s. 303— 316; H. L u t s c h , V e rzeich n is d e r K u n std e n k m a le r , IV,
s. 358.
20 — Nasza Przeszłość
306
JO S E F SV A T E K
[8 ]
Koźli (Koźle, pow. kozielski; Kosel, Cosel), konvent u sv. Barbory 19:
Kvardian je horlivy spravce konventu uplne nove vystaveneho
(30. listopadu 1732).
Konvent byl dobre a radne vystaven (15. kvetna 1734).
Konvent i s kostełem, dokonćene sotva pred śesti lety, były
strżeny k vuli zrizeni hlubokych prikopu na obranu mesta. Ve
meste było prideleno misto pro novy kostel a konvent, k jejichż
stavbe bude pouźito materiału ze stare budovy (12. ćervence 1744).
Kvardian je zamestnan stavbou uplne noveho konventu a kos­
tela, kterou zahajil pred rokem 27. rijna. Ve stavbe se vytrvale pokraćuje a stavba jak kostela, tak i konventu je jiż z poloviny hotova (15. rijna 1747).
Budova noveho konventu je pokryta ćastećne strechou, ale
nevi se, zda bude jeśte tohoto roku obyvana, jak se verilo, pro nedostatek materiału. Nyni jsme radne prijali od krale slibene tri
tisice zlatych20. Jestliże se bratr Onuphrius vrati śtastne ze sve
sberaćske cesty, bude podstatna ćast stavby dokonćena (4. kvetna
1749).
Na svatek sv. A ntonina21 tohoto roku jsme vstoupili do noveho konventu, majiciho dostatećny poćet prostornych svetnic
Kostel se stavi a jeśte pred zimou bude pokryt taśkami. Celebruje
se zatim v refektari (20. zari 1750).
Budova kostela ziskava novou podobu a klenba je ozdobovana
malbou (17. srpna 1754).
Na poćatku 2. poloviny 18. stoi. byl stavebni a umelecky vyvoj
techto radovych domu v celku hotov; v 2 polovine tohoto stoleti
se ovśem v nekterych konventech ve stavebnich upravach pokraćovalo. Veśkere prace ustały pak v r. 1810, kdy vśem konventum
19 D as M in o rite n k lo ste r in C o sel, O b ersch lesisch e H eim at, B eila g e
3. C oseler Z eitu n g 1925, N r 2; F. H o p p e , ’ D ie G esch ich te d es M in orite n k lo ste r s und d e r M in o riten k irc h e in C o sel, C oseler H eim atb ild
1927, N r 8, 9, 10, 12; E tw a s aus d e r V o rg a n g en h e it d e r h iesig en M in o ­
rite n k irc h e , C oseler H eim atb ild 1928, N r 2, str. 4.
20 Z ajem k rale F riedricha II. (1712— 1786) o fe h o ln i fa d y a o jejich
dom y je pozoruhodny. Znam a je na pr. jeh o n ak lon n ost k T ovaryśstvu
Jeżiśovu , k tere v K lad sk u a v e S lezsk u trvalo p>o zruśeni v r. 1773 je śtfe
tri roky; jeho ć len o v e p u so b ili pak jako k r a lo v śti śk o lśti kneżi. P od le
m eho nazoru lz e tu sled o v a t v liv e x je su ity P . L eopolda H odice, bratra
hr. A lberta J osefa H odice, m a jitele S lezsk y ch R u d oltic u O soblahy, p r ite le F ried rich ova (o jejich vztazich srv. F r . G r i e g e r , F ried rich der
G rosse u n d sein F reu n d, d e r „ sch lesisch e O b erla n d e sb a u d ire k to r" G ra f
A lb e r t J o se f vo n H o d itz, ZV G Schl. 70 (1936), s. 304— 319). O s o b n o s t
tohoto vyzn am n eh o je su ity nen i dosud śire znam a; d om n ivam se, że
zbytek jeho k oresp on d en ce, ulożen y v e S ta tn im archivu v O pavś, fond
v elk ostatek V elk e H ośtice, by m ohl otazku v ic e ob jasn it.
21 13. Cervna.
[9]
M IN O R . K O N V . V E S L E Z S K U A V K L A D S K U
307
a nekterym jejich kostelum se po sekularisaci dostało jineho
poużiti, neż pro jake były po nekolik set let s velkou peći budovany. Pro podrobnejśi poznani jejich stavebniho a umeleckeho
vyvoje bude vhodne, kdyż slezśti historikove prozkoumaji a zpracuji vśechen zachovany archivni materiał i pro dobu pred r. 1700
a po r. 1754 22 a kdyż si overi svoje poznatky takto ziskane primo
na stavelbnich objektech. Muj prehled jim pomuże ćasove urćit
jednotlive ćasti techto staviebich celku a posloużi też prakticky
organum polske pamatkove peće pri jejich adaptaci a pfi provadeni restauratorskych prąci na jejich plastikach i na obrazech.
22
A rch iv n i m ateriał vzta h u jici se k jed n otlivym k on ven tam
v arcid iecśsn im archivu v e V ratislavi. Srv. K s. W i n c e n t y U r b a n ,
A rch iw u m A rc h id ie c e zja ln e w e W ro cła w iu , A rch eion 25 (1956), W ar­
szaw a, 316— 317, 319 (V. B h/m inoryci). O poćatcich ćesk o -p o lsk e prov in c ie m in oritskeho fad u srv. o. Cz. B a r a n , S p ra w y n a ro d o w o ścio w e
u F ra n ciszk a n ó w Ś lą sk ich w X III w ., W arszaw a 1957.
je