serbske dźiwadłoIsorbisches theater
Transkrypt
serbske dźiwadłoIsorbisches theater
3 I Theater plus Serbske dźiwadło I Sorbisches Theater Zhladowanje na minjenu hrajnu dobu 2010/2011 nimo, wopyta dźiwadło tež hižo zaso swój publikum na hornjoserbskich wjeskach, a to w adwentnym času ze swójbnym předstajenjom „Woł a wosoł” wot awtora Norberta Ebela. 1325 přihladowarjow w Dźiwadle na hrodźe a na serbskich wjeskach dožiwi na 15 předstajenjach tutu njewšědnu hodownu stawizničku. Hladajo na dobru rezonancu wobeju inscenacijow bě to tuž přewšo wuspěšny start do se- Die Texte dieser Seite können Sie in deutscher Sprache im Internet unter www.theater-bautzen.de nachlesen Serbska hrajna doba 2010/2011 zahaji so w zašłej nazymje raz cyle hinak, mjenujcy z delnjoserbskej premjeru „Tucna lubosć”, 24.septembra w Hochozy. Dźiwadło je z tym wuwzaćnje swój turnus změniło, wšako měješe za nalěćo wosebitu narodninsku překwapjenku za delnjoserbske dźěći planowane. Lědma běchu delnjoserbske předstajenja zony. Zwjeselace a spokojace bě tež dźěło wokoło del-njoserbskeje inscenacije klankohry „Bremenske muzikanty” lětsa w aprylu składnostnje 50. narodnin našeho klankodźiwadła. Generacije putaja a zabawjeja Zhladujemy wróćo na wuspěšnu hrajnu dobu 2010/2011 – wosom serbskich premjerow, z toho tři delnjoserbskich. Mały rekord ¬ a tak natwarjamy z elanom našu přichodnu hrajnu dobu połnu zabawneho a putaceho dźiwadła. „Generacije“ rěka hesło a wopisuje žro toho, štož smy sej za wulkich a małych přihladowarjow předewzali. Startować chcemy ze serbskej inscenaciju, kotruž předstaja dźiwadło po starodawnej tradiciji ducy po serbskich wsach. „Marathon“ – za sportowcow te wužadanje, běh žiwjenja, bój wo dopóznaće, dobyće, přetraće, připóznaće. Francoza Claude Confortès je hru před nimale 40 lětami napisał. W Čěskej bě wona we 80tych lětach přewšo znata a wuspěšna. Za naš serbski publikum smy aktualnu wersiju nadźěłali z pomocu přełožowarki Měrany Cušcyneje. Wjeselić móžeće so na komediantiske, hnujace a zdobom sportiwne dźiwadłowe dožiwjenje, na grotesknu stawiznu wo žiwjenju a smjerći, přećelstwje a zawisći, kiž wjedźe běharjow na swoje hranicy a publikum na žro našeho towaršnostneho byća. Při woprawdźitym marathonje rěka tež častohdy: „Pódla być, je wšo!“ W tutym zmysle widźimy so we wašej wjesnej žurli. A nimale móžemy tam tež hnydom wćipni na přichodne předewzaće sedźo wostać. Na serbsce wuknjace dźěći měri so naša stawizna wo małym njetopyrje „Stellaluna“. Wona je z njebja runu smuhu do ptačeho hnězda padnyła. Njerěči jenož hinak, hač małe wroble, ně, wona je tež hinaša hač ptački. Wisa na hłowje, spi wodnjo a nježerje poprawom žane wački. Małe wroble nawuknu serbske słowa njetopyrja. Žiwjenje je dyrdomdej a kóždy wostanje swój. Najwažniše pak je přećelstwo. Z tutej inscenaciju budźemy runje tak po puću, kaž z našej hodownej stawiznu za serbske dźěći a jich swójby. Po tym, zo běštaj loni „Woł a wosoł“ swoju werziju hodowneho zboža w Betlehemje powědałoj, pokazamy lětsa w sćinowej hrě stawiznu wo małym Jězusku, w kotrejž wjerći so spěwajo, hrajo a powědajo wšo dokoławokoło „Dźěsća w žłobju“. Z tym takrjec lěto 2011 zakónčimy a podamy so po nowym lěće z połnej paru do hry, kotruž je JěwaMarja Čornakec składnostnje 100. narodnin Domowiny napisała. Serbske ludowe dźiwadło bě prěnja serbska institucija po 2. swětowej wójnje, kotraž bu na wosebite prócowanje Domowiny załožena. Smy hižo wjace hač 60 lět ducy po Łužicy spjelnjo naš narok kubłanja a zabawy po serbsku. A tak nałožujemy w tutym padźe wosebje wjele kreatiwnych mocow na to, našej 100-lětnej narodnej organizaciji a posrědnicy gratulować móc. „ZA sydom durjemi“ rěka nowa hra, w kotrejž pletu so dramatiske nitki wokoło swójby Lisakec a zdobom wšelake generacije cyłoserbskeje zhromadnosće. Swójbna stawizna w napjatosći mjez němskimi a serbskimi stawiznami je přinošk k 100. jubilejej Domowiny. Wjele zboža a do dźěła zdar do dalšeho lětstotka, w kotrymž chcemy so tež dale prócować wo spokojenje hornjo- a delnjoserbskich wočakowanjow na dźiwadło. Do Dolneje Łužycy pojěźomy klětu zasej w nalěśu. Ingrid Hustetowa jo nam pśestajiła graśe „Šansa pó slědnej“ (Die Chance nach der letzten) wót Raoula Biltgena. Źo wó eksistencu, wó bój mjazy młodej ženskej a muskim w nejlěpšych lětach. Wóna jo 18 lět stara. Šulu jo chyśiła. Staw: mimo źěła. Wón jo šef jadneje firmy za pódwoblacenje a na kóńcu pśedstajeńskego rozgrona groni toś tu znatu sadu: My pón na Was zazwónijomy. Dwa luźa w pśeśiwnej poziciji. Pśi tom njejźo daniž wó dobre daniž wó złe, ale jano wó luźowu. A tej wisytej na nitkach, na kótarychž samej južo njeśěgatej. Zachopiś comy našu turneju pó starej tradiciji w Hochozy a cyle w zmysle našego graśa „Wy pón wót nas słyšyśo“. Telko k našim dotalnym planam. Hač so tež w tutej hrajnej dobje hišće ta abo tamna přidatna překwapjenka k tomu wukuli? Naš serbski hrajerski přichod – Serbske činohrajne studijo – so tež lětsa zaso w powołanju „na deskach swěta“ wuspyta, tuž: Wostańće wćipni a wašemu dźiwadłu swěrni! Madleńka Šołćic Waša serbska dramaturgowka Nimale 1000 dźěći přijědźe w běhu dweju tydźenjow z Delnjeje Łužicy do Budyšina a móžeše tu raz dom a cyły ansambl klankodźiwadła zeznać. Dodajo praji disponentka za serbske dźiwadło Gabriela Korchowa: „Běch połneje nadźije, zo ze wšěmi serbskimi inscenacijemi takle dale póńdźe.” Z połnej paru započa so nowe lěto 2011: 14.januara měješe Serbske młodźinske dźiwadło při NSLDź swoju premjeru a w měrcu Serbske dźěćace dźiwadło. Dźiwadło je wšak wjele zajimaweho planowało a přihotowało. Bohužel pak njeje so wšitko tak zwoprawdźić móhło, chorosćow dla dyrbješe tójšto předstajenjow wupadnyć. Tak dožiwi inscenacija činohrajneho studija „Clyde a Bonnie – Studijo hraje" wot awtora Holgera Schobera 14. apryla 2011 jeničce premjeru. Wšitke dalše předstajenja dyrbjachu chorosće dla wupadnyć. Podobne bě to pola „Zhubjene a namakane”. Po tym zo běchu předstajenja lětsa w februaru we Wojerecach, Kulowje a Slepom jara derje zaběželi, dyrbjachu w nalěću wjacore planowane předstajenja wupadnyć, tohorunja schorjenja hrajerja dla. Tež Serbske dźěćace dźiwadło měješe w tutej hrajnej dobje ćeže ze schorjenymi hrajerjemi. Samo 16. měrca planowana premjera „Artur a Čorny ryćer” wot Petera Dehlera dyrbješe so wo tydźeń přestorčić, tři předstajenja cyle wupadnychu. Při wšěm pak su mali wuměłcy swoju hru 10 króć pokazali a serbscy gymnaziasća předstajichu swoju hru „Rubježnicy, Schiller za nas – hra za holiča” wot Marlene Skale dźewjeć króć w Dźiwadle na hrodźe. Na hłownym jewišću pokazachu serbscy dźiwadźelnicy němsku prapremjeru w serbskej rěči „Zasypane” awstriskeho awtora Stephana Lacka. Premjera bě 12. měrca 2011. Na šěsć předstajenjow přichwata něhdźe 850 přihladowarjow. „Z tutej ličbu njejsym cyle spokojom. Wočakuju w cyłku na serbskich předstajenjach stajnje něhdźe 1 000 přihladowarjow”, praji Gabriela Korchowa. Při wšěm pak sej publikum, kiž předstajenja w Budyšinje wopyta, modernu načasnu hru jara chwaleše. K wosebitostkam zašłeje hrajneje doby ličeše bjezdwěla 2. Dźeń dźiwadła za serbsku młodźinu 28.3. Pod hesłom „Dźiwadło za tebje” wuhotowachu naši hrajerjo dźěłarnički w rejowanju, hudźbje, činohrě a pantomimje. Nimo toho zez- nachu młodostni tež powołanja za kulisami jewišća, wot šwalčy hač k zamkarjej. A dokelž bě so na tutón dźeń nimo šulerjow z Ralbic a Budyšina tež 150 delnjoserbskich gymnaziastow z Choćebuza připowědźiło, staj našej elewaj Julia Klingnerec a Jurij Šiman delnjoserbsku klankohru pokazałoj. Mjeztym, zo šulerjo dźiwadło za sebje wotkrychu, diskutowachu politikarjo, wědomostnicy a wuměłcy za kulowatym blidom wo trěbnosći a wuznamje dwurěčneho jewišćoweho dorosta. Dźeń bě za wšěch wobdźělenych a wopytowarjow połny wuspěch. Tak móže dźiwadło w cyłku spokojnje na zašłu hrajnu dobu zhladować, je serbskemu publikumej wjace inscenacijow skićiło, hač bě je na spočatku hrajneje doby připowědźiło. CORNELIUS HARTMANN Rechtsanwaltskanzlei Cornelius Hartmann Rechtsanwalt Gerhard Pohlan Rechtsanwalt u. a. • Arbeitsrecht • Verkehrsrecht • Vertragsrecht Michaela Rothe Rechtsanwältin Fachanwältin für Familienrecht Manuela Schimansky Rechtsanwältin • Ehe- und Familienrecht • Erbrecht • Mietrecht Taucherstraße 22 · 02625 Bautzen (ggüb. Justitzgebäude) Telefon (0 35 91) 44 22 8 · Telefax (0 35 91) 46 01 44 www.ra-kanzlei-hartmann.de · E-Mail: [email protected]