Rozwój euroregionalnego obszaru gospodarki i - `IGR Elbe
Transkrypt
Rozwój euroregionalnego obszaru gospodarki i - `IGR Elbe
Rozwój euroregionalnego obszaru gospodarki i pracy * Entwicklung des euroregionalen Wirtschafts- und Arbeitsraums * Rozvoj euroregionálního prostoru hospodářství práce Wersja w języku polskim – strona 4 * Deutsche Version – Seite 99 * Ćeská jazyková mutace – strana 200 Autorzy / Autoren / : dr Marek Obrębalski Stephan Hennig Eva Březiková prof. dr Jürgen Besold Elżbieta Maly Tilo Berger Tłumaczenia / Übersetzung: Karina Kurkova Kordian Kosowski Michał Scheuer ISBN 978-83-925151-0-4 Wydawca / Herausgeber / : Karkonoska Agencja Wydawnicza – Paulina Ciupka Jelenia Góra, www.karkonoska.com Projekt okładki / Layout: AD REM Jelenia Góra 2 Obsah Úvodní slovo ....................................................................................................................... 201 Franciszek Kopeć – Předseda Rady Jeleniogorského regionu NSZZ “Solidarność” Úvod k dokumentaci z konference pořádané dne 16.11.2006 pod názvem „Rozvoj euroregionálního hospodářského prostoru v Euroregionu Nisa” ................................ 203 Bernhard Sonntag – Předseda Regionu DGB východní Sasko KAPITOLA I – VÝHLEDOVÁ DIAGNÓZA Ekonomika a trh práce v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa – současný stav a rozvojový výhled ............................................................. 207 dr Marek Obrębalski – Akademia Ekonomiczna (Vysoká škola ekonomická) – Fakulta regionálního hospodářství a cestovního ruchu v Jelení Goře KAPITOLA II – KONFERENCE „FÓRUM” EXPERTŮ – BAUTZEN Přeshraniční spolupráce v textilním euroregionu .......................................................... 271 Stephan Hennig Prezentace spolupráce v ERN – Cena inovace ............................................................... 275 Ing. Eva Březíková „Zkušenosti z přeshraniční spolupráce – Technologické a podnikatelské centrum (TGZ) Bautzen” .................................................................................................. 282 prof. dr Jürgen Besold EURES a EURES-T .......................................................................................................... 286 Elżbieta Maly O výhodách nejen mluvit, ale je i využívat .................................................................... 290 Tilo Berger KAPITOLA III – ZÁVĚREČNÝ WORKSHOP – KARPACZ 24.02.2007 r. Závěrečné výstupy ............................................................................................................ 293 Anna Bernstorf, Katarzyna Kusznerczuk, Katarzyna Matusik 200 Franciszek Kopeć – Předseda Rady Jeleniogorského regionu NSZZ “Solidarność” Úvodní slovo Vážené dámy, vážení pánové! Předáváme Vám publikaci věnovanou realizaci projektu pod názvem: „Rozvoj hospodářství a práce v euroregionálním prostoru”, projektu realizovaného společně odborovými organizacemi: Region Jeleniogórski NSZZ Solidarność, Region DGB východní Sasko a RROS ČMKOS Libereckého kraje. Do této publikace jsme zahrnuli nejdůležitější prvky projektu: v první části uvádíme analýzu: „Ekonomika a trh práce v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa – současný stav a rozvojový výhled”, zpracovanou dr Markem Obrębalským, vědeckým pracovníkem Vysoké školy ekonomické (Akademia Ekonomiczna) v Jelení Góře, druhá část obsahuje materiály vzešlé z Fóra expertů, uspořádaného v Budyšíně (Bautzen) německými odboráři a hlavním moderátorem fóra a zároveň předsedou Regionu DGB Východní Sasko, Bernardem Sonntagem, kdežto třetí část zahrnuje shrnutí projektu a závěrečné výstupy vypracované na workshopu w Karpaczi. Hlavním cílem námi realizovaného projektu je zhodnotit současnou sociální (demografie, trh práce) a hospodářskou situaci našich tří regionů a stanovit perspektivy rozvoje, avšak z pohledu synchronizovaného, souběžného rozvoje, bez rozdělení vyplývajícího ze státních hranic a současných různorodých právních předpisů. Hledáme styčné body, které mohou napomoci společnému rozvoji a spolupráci a současně poukazujeme na stejné negativní prvky, se kterými se setkáváme a které ovlivňují naše příhraniční regiony a omezují náš společný rozvoj. Bereme-li v úvahu rozdílnost předpisů a stále nás rozdělující hranice, tak by se mohlo zdát, že se příliš díváme do budoucnosti, že je před námi ještě daleká cesta. Ukazuje se však, že naše dosavadní společné zkušenosti vyplývající z mnohaleté spolupráce přináší očekávané výsledky. Ukazuje to například i naše iniciativa z roku 1993, kdy vznikla Meziregionální odborová rada Labe-Nisa, díky které se naše společnosti mohly poznávat, společně se účastnit různých konferencí a školení, společně realizovat evropské projekty, a to ještě před vstupem Polska a České republiky do Evropské unie. Žertem můžeme říct, že odboráři iniciovali evropskou integraci mnoho let před skutečným sjednocením. 201 Máme-li hledat analogie, tímto projektem chceme dát podnět k další hospodářské a sociální integraci našich tří příhraničních regionů. Samozřejmě jsme si vědomi rozdílů, které zpomalují tuto integraci, vznikajících především z rozdílů v rozvoji hospodářství a z různé úrovně mezd v jednotlivých zemích. Jsme však přesvědčeni, že již dnes nastala doba pro zrušení předpisů, které omezují společné hospodářské aktivity, blokují možnosti v oblasti toku finančních prostředků a také i v daňové a účetní sféře. Počítáme s tím, že náš projekt i tato publikace bude dalším argumentem, který prolomí dosavadní bariéry, jenž omezují přihraniční spolupráci a integraci našich společností, a to přejeme jak sobě, tak i Vám. Franciszek Kopeć Předseda Rady Jeleniogorského regionu NSZZ Solidarność 202 Bernhard Sonntag – Předseda Regionu DGB východní Sasko Úvod k dokumentaci konference pořádané dne 16.11.2006 pod názvem „Rozvoj euroregionálního hospodářského a pracovního prostoru v Euroregionu Nisa“ Dva roky po vstupu České republiky a Polska do EU a 15 let po ustavení Euroregionu Nisa coby komunálního pracovního sdružení je důležité zhodnotit činnost uplynulých let a společně diskutovat o perspektivách a výzvách budoucího rozvoje. V uplynulých 15 letech se ukázalo, že Euroregion Nisa je důležitým a esenciálním prvkem rozvoje přeshraniční spolupráce. Zodpovědné subjekty v Euroregionu Nisa spolu s jinými aktéry díky různorodým kontaktům občanů, jejich sdružení a různých asociací významně přispěli k odstraňování bariér, k podpoře vzájemného poznávání a k vytvoření takové struktury kontinuální přeshraniční spolupráce, která nejenže umožňuje další růst přeshraničních konzultací, spolupráce a povědomí lidí, ale vede k tomu, že tyto věci už jsou součástí běžného života. Existují také konkrétní projekty, jejichž cílem je například turistický marketing společného pohraničního regionu. Také odborové svazy z České republiky, Německa a Polska už od roku 1993 prostřednictvím společných aktivit v rámci Meziregionální odborové rady Labe-Nisa tuto intenzivní spolupráci neustále rozšiřují a konzultují nejrůznější problémy, vnášejí je do politických diskusí a hledají společná řešení. Vyznačovala-li se tato spolupráce v rámci euroregionu, ale i spolupráce odborů, občanských sdružení a různých svazů a asociací v minulosti především přípravami na vstup sousedních států do EU, přičemž prioritou spolupráce byla především výměna informací, došlo po vstupu České republiky a Polska do EU k zásadní změně situace. Ekonomický vývoj pohraničních regionů všech tří zemí se i nadále vyznačuje vysokou mírou nezaměstnanosti, negativním migračním saldem mladých a dobře kvalifikovaných pracovníků, a tyto regiony jsou konfrontovány s výzvou spočívající ve stárnutí obyvatelstva. Zároveň je však nutno zkonstatovat, že politika umísťování investorů je úspěšná především v aglomeracích, což má za následek, že v naších regionech roste nebezpečí deindustrializace. 203 Chceme-li zatraktivnit společný euroregionální hospodářský prostor mezi Drážďany, Prahou a Vratislaví jak pro lidi, tak i pro investory, a dosáhnout tak jeho pozitivního ekonomického vývoje, musíme ještě podniknout mnoho snah. Důležitými body, v nichž se spolupráce musí nadále zlepšovat, jsou například dopravní infrastruktura s dálničními a jinými kapacitními silničními komunikacemi, moderní železniční síť, přeshraniční nabídky v oblasti hromadné dopravy osob a vzdělávací nabídky pro děti, zaměřené nejenom na odstraňování bariér. Snahou konference, pořádané v Budyšíně, bylo společně prodiskutovat tyto otázky a hledat možné přístupy k řešení. Příspěvek přednosty okresního úřadu Dolnoslezskohornolužického okresu, zemského rady Bernda Langeho, nám poskytl důležité podněty, protože jasně demonstroval hranice komunální spolupráce, aniž by zamlčel skutečnost, že existují i pozitivní signály a projekty, jako je například projekt úpravy parku v Bad Muskau, kde v rámci kvalifikačních opatření společně pracují němečtí a polští mladí nezaměstnaní Pro oblast přeshraničního plánování a tvorby společných rozvojových strategií územních celků je však i nadále příznačný výrazný egoismus jednotlivých stran. Někdy však jsou překážkou, která maří snahy zúčastněných, i legislativní rozdíly v jednotlivých státech. Je na zákonodárcích, ale i na regionálních politicích, aby iniciovali změny v této oblasti. Dokumentované příspěvky ukazují, že spolupráce je možná a že může mít pozitivní vliv na hospodářskou a strukturální politiku i na aktivní politiku zaměstnanosti, zároveň však ukazují, že do budoucna bude možné podniknout ještě mnohem více a že pozitivní vývoj lze najít především v oblastech, v nichž dochází ke tvorbě kooperačních sítí a v nichž se spolupráce podnikatelských subjektů chápe jako strategická spolupráce. Kromě už zmíněné oblasti cestovního ruchu, kde strukturovaná spolupráce přináší první úspěchy, existuje i mnoho jiných odvětví a sektorů hospodářství, v nichž musí dojít k dalšímu a intenzivnějšímu propojování do kooperačních sítí. Takovému vývoji by mohlo být nápomocné, kdyby se Euroregion Nisa nechápal pouze jako komunální sdružení, nýbrž věnoval se i tématům z oblasti politiky zaměstnanosti a hospodářské politiky a prostřednictvím lepšího zapojení a lepší účasti sociálních partnerů se snažil o dosažení nového stupně kvality přeshraniční spolupráce, aby se i nadále zachoval význam euroregionálního hospodářského prostoru Nisa coby důležité hospodářské lokality. Realizace takového expertního fóra s workshopy a nezbytnými poradami je možná jen za pomoci partnerů. Proto bych rád poděkoval partnerům tohoto projektu, konkrétně Technologickému středisku TGZ Bautzen, NSZZ Solidarność Jelenia Góra, RROS ČMKOS 204 Libereckého kraje, odborovému svazu IG Metall, DGB Obvodu Sasko a kromě toho i Euroregionu Nisa. Workshopy, fórum expertů a tato dokumentace vznikly v rámci projektu Interreg III A, realizovaného s podporou EU. 205 KAPITOLA I – VÝHLEDOVÁ DIAGNÓZA 206 dr Marek Obrębalski – Akademia Ekonomiczna (Vysoká škola ekonomická) – Fakulta regionálního hospodářství a cestovního ruchu v Jelení Góře EKONOMIKA A TRH PRÁCE V PŘÍHRANIČNÍM REGIONU POLSKA, ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA SOUČASNÝ STAV A ROZVOJOVÝ VÝHLED ÚVOD K nejvýznamnějším charakteristikám společenského a hospodářského života patří v současné Evropě víceúrovňové integrační procesy, ve kterých mají specifickou úlohu příhraniční regiony. Příhraniční poloha je z hlediska požadavků v oblasti ekonomické efektivity regionů a příhraničních obcí považována za jistou výhodu. Již řadu let probíhají v polsko-českém a polsko-německém příhraničí intenzívní euroregionalizační procesy a přeshraniční spolupráce, o čemž svědčí i vznik a činnost Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA, který byl založen v prosinci 1991. Území polsko-česko-německého příhraničního regionu, včetně Euroregionu NEISSENISA-NYSA, má specifický charakter. Narůstající víceúrovňová spolupráce je zde mimořádně intenzivní. Přeshraniční spolupráce je proces, který umožňuje regionům, okresům a obcím spojeným s těmito územními celky a samosprávným komunitám integrovat jejich aktivity za účelem společného řešení problémů i přes státní hranici, která je rozděluje. Týká se stále více rovněž i ekonomiky a trhu práce. Jednotlivé části tohoto regionu mají svou hospodářskou specifiku. Správní systémy Polska, České republiky a Německa jsou rozdílné, mj. i v oblasti platné ekonomické legislativy (např. v oblasti finančního práva, možných opatření na trhu práce a právních úprav týkajících se rozvoje podnikání) a systému úkolů a pravomocí orgánů státní (celonárodní), regionální, subregionální (okresní) a místní úrovně. Diagnóza a provádění srovnávacích analýz v přeshraniční územní dimenzi je velmi problematická. Z jedné strany to vyplývá z nedostatku správní a legislativní kompatibility a z druhé strany tyto analýzy mají metodický a informační charakter. Důkladné a objektivní zhodnocení stavu ekonomiky a regionálního trhu práce v přeshraničním území vyžaduje rozsáhlý objem příslušných informací. Navíc, pro srovnávací analýzy dotčeného regionu jsou důležité metodologicky unifikované údaje. Proto většina údajů pochází z databáze 207 regionálních dat REGIO, které shromažďuje Statistický úřad Evropské Unie EUROSTAT a které se vztahují k územním celkům úrovně NUTS. Z tohoto hlediska byly jako referenční územní jednotky přijaty jednak jednotky úrovně NUTS 2 (dolnoslezské vojvodství, český region Severovýchod a německé Sasko s Vládním krajem Drážďany) a v mnoha případech i příhraniční jednotky úrovně NUTS 3 (jeleniogórsko-wałbrzyský subregion, Liberecký kraj a německé jednotky okresní úrovně: statutární města (Kreisfreie Stadt) Görlitz a Hoyerswerda, Bautzen, Kamenz, Niederschlesischer Oberlausitzkreis, Löbau-Zittau). Ze statistického hlediska byl zohledněn i Euroregion NEISSE-NISA-NYSA a jsou zde prezentovány i jednotlivé územní jednotky, které jsou jeho součástí. Významným zdrojem údajů byla i přeshraniční databáze – Cross-Border Friendship Database. Analýzy obsažené v tomto dokumentu se týkají převážně období let 2000-2004. Rozhodla o tom především dostupnost příslušných statistických údajů. Nedostatkem byly i rozdílné informační možnosti (absence informací) v některých námětových oblastech a analyzovaných obdobích. V důsledku toho mají některé provedené komparace užší obsahový a územní rozsah. Vyplývá to mj. i z časově rozdílného (cyklického) provádění statistických zjišťování národními statistickými úřady. 208 209 1. ROZVOJ REGIONÁLNÍCH LIDSKÝCH ZDROJŮ 1.1. Vývojové trendy obyvatelstva Hustota zalidnění v sousedících příhraničních regionech Polska, České republiky a Německa (tj. Dolnoslezského vojvodství, regionu Severovýchod a Saska) v období 2000-2004 rovnoměrně klesá. Zároveň je nutné podotknout, že tato situace je odrazem celostátních trendů. Tuto problematiku ilustruje tabulka č. 1. Tabulka č. 1. Obyvatelstvo v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa v letech 2000-2004. Index Území 2000 2001 2002 2003 2004 změn 2004/2000 POLSKO Polsko Dolnoslezské 38644211 38242197 38218531 38190608 38173835 98,78 2972667 2893055 97,32 10266546 10206436 10203269 10211455 10220577 99,55 2909622 2904694 2898313 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika z toho Severovýchod 1488467 1483901 1482292 1480771 1480144 99,44 Německo 82259540 82440309 82536680 82531671 82500849 100,29 z toho Sasko (Sachsen) 4425581 4384192 4349059 4321437 4296284 97,08 z toho Vládní kraj Drážďany 1712562 1695745 1683138 1674343 1667676 97,38 Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. V analyzovaném období počet obyvatel výrazně nejméně poklesl v české části tohoto přeshraničního mikroúzemí (o pouhých 0,6%) a nejvíce v německé částí (téměř o 3%). Je však třeba podotknout, že se do roku 2020 celkový pokles počtu obyvatel regionu zintenzivní, i když nebude rovnoměrný. Např. v Dolnoslezském vojvodství se počet obyvatel sníží – dle oficiálních predikcí – téměř o 6%. Největší pokles počtu obyvatel do roku 2020 se bude týkat příhraničního jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu (o 7%). 210 Členy Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA je 328 obcí s různým správním statusem (z toho 51 polských, 145 českých a 132 německých). Dle stavu ke konci roku 2004 činil počet obyvatel Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA téměř 1,7 mil. osob, z toho v polské části více než 580 tis. (tj. 34,8% celkového počtu obyvatel Euroregionu), v české části více než 440 tis. (tj. 26,4%) a v německé části téměř 650 tis. osob (tj. 38,8%). Rozmístění obyvatelstva na území Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA znázorňuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2. Obyvatelstvo Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA dle pohlaví v roce 2004 Území z toho CELKEM muži ženy Polská část Okresy: Jelenia Góra 87 643 41 124 46 519 Bolesławiecký 88 378 42 847 45 531 Jeleniogórský 63 967 30 487 33 480 Kamiennogórský 46 796 22 662 24 134 Lubańský 57 317 27 611 29 706 Lwówecký 48 491 23 603 24 888 Zgorzelecký 95 195 46 321 48 874 Złotoryjský 46 016 22 360 23 656 Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu 49 638 24 126 25 512 CELKEM 583 441 281 141 302 300 Česká Lípa 94 494 46 376 48 118 Děčín 54 729 26 872 27 857 Jablonec nad Nisou 83 939 40 587 43 352 Liberec 156 483 75 629 80 854 Mladá Boleslav 4 876 2 406 2 470 Semily 47 138 22 877 24 261 CELKEM 441 659 214 747 226 912 Görlitz, Stadt 58 154 27 682 30 472 Hoyerswerda, Stadt 43 899 21 234 22 665 Bautzen 151 520 74 462 77 058 Kamenz 151 421 75 312 76 109 Česká část Členské obce z okresů: Německá část 211 Území z toho CELKEM muži ženy Löbau-Zittau 145 995 71 058 74 937 Niederschlesischer Oberlausitzkreis 98 391 48 773 49 618 CELKEM 649 380 318 521 330 859 1 674 480 814 409 860 071 EUROREGION CELKEM Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database. Z celkového počtu obyvatel Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA je téměř 51,4% žen. Na 100 mužů tak připadá 105,6 žen. Sídelní městskou síť v Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA tvoří 99 měst (z toho 29 na polské straně, 40 na české straně a 30 na německé straně). Euroregion se vyznačuje relativně vysokou úrovní demografické urbanizace. Ve městech tohoto regionu žije téměř 1,2 mil. osob, což je 71,4% z celkového počtu obyvatel. Nejvíce urbanizovaná je česká (85,2%) a polská (76,3%) část Euroregionu, zatímco v německé části podíl městského obyvatelstva činí pouze cca 58%. Úroveň urbanizace Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA znázorňuje tabulka č. 3. Tabulka č. 3. Míra demografické urbanizace Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004 Území z toho v % Celkem Města Venkov Polská část Okresy: Jelenia Góra 87 643 100,0 - Bolesławiecký 88 378 63,2 36,8 Jeleniogórský 63 967 48,1 51,9 Kamiennogórský 46 796 71,4 28,6 Lubańský 57 317 65,9 34,1 Lwówecký 48 491 100,0 - Zgorzelecký 95 195 85,5 14,5 Złotoryjský 46 016 61,9 38,1 Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu 49 638 84,0 16,0 583 441 76,3 23,7 CELKEM 212 Území z toho v % Celkem Města Venkov Česká část Členské obce z okresů: Česká Lípa 94 494 86,5 13,5 Děčín 54 729 85,3 14,7 Jablonec nad Nisou 83 939 83,2 16,8 156 483 85,1 14,9 4 876 100,0 - 47 138 84,9 15,1 441 659 85,2 14,8 Liberec Mladá Boleslav Semily CELKEM Německá část Görlitz, Stadt 58 154 100,0 - Hoyerswerda, Stadt 43 899 100,0 - Bautzen 151 520 45,0 55,0 Kamenz 151 421 52,5 47,5 Löbau-Zittau 145 995 52,7 47,3 98 391 48,5 51,5 649 380 57,7 42,3 71,4 28,6 Niederschlesischer Oberlausitzkreis CELKEM EUROREGION CELKEM 1 674 480 Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database. V Euroregionu nelze jednoznačně určit městskou aglomeraci, která by měla jakési „vedoucí” postavení. Funkce nadřízených center v německé části Euroregionu plní města Bautzen, Görlitz a Hoyerswerda v podobě tzv. Nadcentrálního sdružení měst (OZSV). Na polské a české straně jsou z hlediska počtu obyvatel regionálními centry města Jelenia Góra a Liberec. Území Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA (dle stavu ke konci roku 2004) má rozlohu téměř 12,6 tis. km2, z čehož na polskou část připadá téměř 5,4 tis. km2, na českou část 2,7 tis. km2 a na část německou téměř 4,5 tis. km2. Hustota obyvatel Euroregionu činí 133 osob na km², v polské části 109 osob na km², v české části 163 osob na km², v německé části 144 osob na km2. Z uvedených údajů vyplývá, že největší hustota obyvatel je v české a německé části 213 Euroregionu, kde ukazatel přesahuje průměr zemí EU-25 (118 osob na km2). Údaje týkající se rozlohy a hustoty obyvatel Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA jsou uvedeny v tabulce č. 4. Tabulka č. 4. Rozloha a hustota zalidnění Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004 Rozloha v km2 Území Obyvatelstvo na km2 Polská část Okresy: Jelenia Góra 109 804 1 303 68 Jeleniogórský 628 102 Kamiennogórský 396 118 Lubańský 428 134 Lwówecký 710 68 Zgorzelecký 838 114 Złotoryjský 575 80 Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu 386 129 5 373 109 Česká Lípa 795 119 Děčín 355 154 Jablonec nad Nisou 350 239 Liberec 890 176 63 77 250 189 2 703 163 Görlitz, Stadt 67 865 Hoyerswerda, Stadt 95 463 Bautzen 961 158 Kamenz 1 335 113 699 209 Niederschlesischer Oberlausitzkreis 1 340 73 CELKEM 4 497 144 12 573 133 Bolesławiecký CELKEM Česká část Členské obce z okresů: Mladá Boleslav Semily CELKEM Německá část Löbau-Zittau EUROREGION CELKEM Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database. 214 Pro zajištění srovnatelnosti údajů pocházejících z oficiální statistiky Polska, České republiky a Německa bylo obyvatelstvo rozděleno do tří věkových skupin, a to: do 14 let, od 15 do 64 let a 65 let a více. Strukturu obyvatelstva Euroregionu dle věku znázorňuje tabulka č. 5. Tabulka č. 5. Obyvatelstvo Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA dle věku v roce 2004 Území Okresy: Jelenia Góra Bolesławiecký Jeleniogórský Kamiennogórský Lubańský Lwówecký Zgorzelecký Złotoryjský Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu CELKEM Členské obce z okresů: Česká Lípa Děčín Jablonec nad Nisou Liberec Mladá Boleslav Semily CELKEM Görlitz, Stadt Hoyerswerda, Stadt Bautzen Kamenz Löbau-Zittau Niederschlesischer Oberlausitzkreis CELKEM CELKEM CELKEM do 14 let Polská část 87 643 88 378 63 967 46 796 57 317 48 491 95 195 46 016 z toho ve věku: 15-64 let 65 let a více 11 335 15 300 9 908 7 779 9 685 8 236 15 475 7 685 62 741 62 552 45 538 32 585 40 093 33 835 67 787 32 844 13 567 10 526 8 521 6 432 7 539 6 420 11 933 5 487 49 638 583 441 Česká část 8 147 93 550 35 272 413 247 6 219 76 644 94 494 54 729 83 939 156 483 4 876 47 138 441 659 Německá část 58 154 43 899 151 520 151 421 145 995 15 715 9 107 12 794 24 046 734 7 072 69 468 68 751 39 055 60 111 111 650 3 481 33 062 316 110 10 028 6 567 11 034 20 787 661 7 004 56 081 5 949 4 073 16 712 17 289 15 222 38 301 29 591 102 669 103 767 96 171 13 904 10 235 32 139 30 365 34 602 98 391 10 721 649 380 69 966 EUROREGION 1 674 480 232 984 67 936 438 435 19 734 140 979 1 167 792 273 704 Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database. 215 V Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA – dle stavu ke konci roku 2004 – činil podíl obyvatelstva ve věku: – předproduktivním (do 14 let) – 13,9% – produktivním (15-64 let) – 69,7%, – poproduktivním (65 let a více) – 16,4%. Obyvatelstvo Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA je věkově rozdílné. Vysoký podíl obyvatelstva v poproduktivním věku dokazuje stárnutí místních společností. Výrazně nejvyšší podíl této skupiny obyvatelstva se týká německé části Euroregionu (21,7%) a nejnižší – české části – 12,7%. Je však nutné zdůraznit, že proces stárnutí obyvatelstva Euroregionu se bude zrychlovat. Dotkne se to i příhraničního jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu. Prognózu změn struktury obyvatelstva v tomto subregionu podle věku do roku 2030 zobrazuje tabulka č. 6. Prognóza poukazuje na budoucí rychlý proces stárnutí obyvatel regionu. Z prognózy vyplývá, že v roce 2030 bude v poproduktivním věku více než 29% celkového počtu obyvatel jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu. Podobný trend nastane i v české a německé části Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA. Tento proces bude bezpochybně výrazně ovlivňovat sociálně-ekonomickou situaci Euroregionu. Tabulka č. 6. Prognóza struktury obyvatelstva jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu dle věku do roku 2030 Období x Obyvatelstvo (podíl v %) ve věku předproduktivním produktivním poproduktivním 2004x 19,8 64,2 16,0 2010 16,7 65,8 17,5 2015 15,5 63,4 21,1 2020 15,1 59,9 25,0 2025 14,6 57,6 27,8 2030 13,8 57,1 29,1 – reálné hodnoty (stav ke dni 31. prosince 2004) Pramen: GUS (Hlavní statistický úřad Polské republiky). Výrazně se změní i struktura obyvatel dotčeného příhraničního regionu dle úrovně vzdělanosti. V tabulce č. 7 jsou uvedeny údaje týkající se změn v úrovni vzdělanosti obyvatel ve věku 25-64 let v období let 2000-2004. 216 Tabulka č. 7. Obyvatelstvo ve věku 25-64 let dle vzdělání v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 60737,9 60738,9 61059,5 Obyvatelstvo ve věku 25-64 let v tis. EVROPSKÁ UNIE EU – 10 „nové” země 60041,5 60436,1 POLSKO POLSKO Dolnoslezské 30596,9 30786,7 31040,3 30952,3 31122,7 2318,6 2244,0 2277,9 2284,2 2362,7 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 8536,2 8533,8 8565,2 8605,0 8657,4 z toho Severovýchod 1228,8 1233,5 1237,3 1241,7 1247,0 Německo 68652,8 68903,0 69206,8 69473,2 69846,8 z toho Sasko (Sachsen) 3812,3 3816,5 3808,4 3783,4 3802,3 1473,2 1472,2 1472,6 1448,4 1459,8 z toho Vládní kraj Drážďany Obyvatelé se základním vzděláním – úrovně 0-2 (ISCED 1997) v tis. EVROPSKÁ UNIE EU – 10 „nové” země 8026,0 7969,1 7623,2 7084,2 6720,2 POLSKO POLSKO Dolnoslezské 4007,8 3946,8 3847,1 3536,7 3309,7 298,8 266,9 264,0 255,1 245,5 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 780,1 769,8 692,0 663,5 639,8 z toho Severovýchod 106,2 105,5 98,0 85,0 85,8 Německo 8168,1 7690,6 7471,3 7164,0 6951,0 z toho Sasko (Sachsen) 150,6 131,6 110,9 104,9 101,5 64,8 59,8 45,7 43,0 43,5 z toho Vládní kraj Drážďany Obyvatelé se středním a vyšším vzděláním – úrovně 3-4 (ISCED 1997) v tis. EVROPSKÁ UNIE EU – 10 „nové” země 25610,1 26128,1 26518,7 26588,7 26754,6 POLSKO POLSKO Dolnoslezské 13650,8 13653,6 13758,0 13634,0 13706,0 1048,9 999,6 1031,9 1017,8 1062,9 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 4169,3 4211,0 4345,4 4430,1 4495,6 z toho Severovýchod 620,3 631,4 647,7 664,6 675,8 Německo 25050,1 25941,2 26701,0 25853,6 25467,8 z toho Sasko (Sachsen) 1488,5 1542,0 1577,8 1503,7 1454,6 559,1 560,1 586,4 559,2 540,6 z toho Vládní kraj Drážďany 217 Území 2000 2001 2002 2003 2004 Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním – úrovně 5-6 (ISCED 1997) v tis. EVROPSKÁ UNIE EU – 10 „nové” země 5414,9 5209,8 5434,5 5875,5 6434,3 POLSKO POLSKO Dolnoslezské 2264,8 2361,5 2526,0 2813,6 3141,7 169,9 180,0 187,6 206,6 245,4 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 643,3 658,2 678,5 695,0 721,7 z toho Severovýchod 74,9 74,5 76,9 83,3 79,4 10399,8 10324,8 9814,0 10443,8 10767,8 760,5 724,5 686,3 717,1 751,3 312,1 300,6 283,0 283,8 295,9 Německo z toho Sasko (Sachsen) z toho Vládní kraj Drážďany Pramen: EUROSTAT: REGIO (výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL). V analyzovaném období lze sledovat nárůst podílu osob s vysokoškolským vzděláním. Tento trend se týká jak příhraničního Dolnoslezského vojvodství, tak i českého regionu Severovýchod a Vládního kraje Drážďany. Počet obyvatel ve věku 25-64 let s tímto vzděláním je však v dotčených příhraničních územích rozlišný. Ve Vládním kraji Drážďany činil tento podíl v roce 2004 20,3% populace, v regionu Severovýchod pouhých 6,4% a v Dolnoslezském vojvodství 10,4%. Ve všech sousedících regionech klesá počet a podíl osob se základním vzděláním. Kromě toho je v dolnoslezském regionu a v regionu Severovýchod viditelný rostoucí trend podílu obyvatel se středním a vyšším vzděláním, kdežto ve Vládním kraji Drážďany se rýsuje klesající trend v oblasti podílu této části populace. Vzdělanostní struktura obyvatel a její změny ovlivňují i vývojové možnosti dotčeného přeshraničního území. 1.2. Faktory rozvoje obyvatelstva Trendy dynamiky demografických procesů jsou propojené, mj. s přirozenou migrací obyvatel. 218 Tabulka č. 8. Bilance obyvatelstva Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004 Celkový přírůstek Území celkem Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel Migrační saldo na 1000 obyvatel celkem celkem na 1000 obyvatel Polská část Okresy: Jelenia Góra -391 -4 -320 -4 -404 -5 70 0,8 30 0 -62 -1 Jeleniogórský -190 -3 -97 -2 137 2 Kamiennogórský -193 -4 -91 -2 -138 -3 Lubańský -255 -4 -45 -1 -174 -3 Lwówecký -12 -0 -136 -3 50 1 Zgorzelecký -536 -6 -126 -1 -215 -2 22 0,5 21 0 -65 -1 -150 -3 -25 -0 -135 -3 -1 635 -3 -789 -1 -1 006 -2 Bolesławiecký Złotoryjský Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu CELKEM Česká část Členské obce z okresů: Česká Lípa 136 1 111 1 25 0 Děčín 122 2 -42 -1 164 3 -133 -2 -63 -1 -70 -1 -13 -0 69 0 -82 -1 21 4 -2 -0 23 5 -110 -2 -64 -1 -46 -1 23 0 9 0 14 0 Jablonec nad Nisou Liberec Mladá Boleslav Semily CELKEM Německá část Görlitz, Stadt -364 -6 -265 -5 -98 -2 Hoyerswerda, Stadt -1 112 -25 -242 -5 -875 -20 Bautzen -1 281 -8 -336 -2 -943 -6 Kamenz -844 -6 -359 -2 -500 -3 Löbau-Zittau -1 852 -13 -837 -6 -1 028 -7 Niederschlesischer Oberlausitzkreis -1 652 -17 -375 -4 -1 279 -13 CELKEM -7 105 -11 -2 414 -4 -4 723 -7 -2 -5 715 -3 EUROREGION CELKEM -8 717 -5 -3 194 Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database. 219 Přirozený přírůstek v německé a polské části Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA vykazuje záporné hodnoty (v roce 2004 příslušně: -4 a -1 na 1000 obyvatel). Příznivější situace je v české části Euroregionu (v roce 2004 byl sledován mírný kladný přirozený přírůstek). Pokles počtu obyvatelstva v německé a polské části Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA byl rovněž způsoben i migrací obyvatelstva. V roce 2004 činilo migrační saldo obyvatelstva pro celý Euroregion – 3‰, v německé části –7‰ a v polské části -2‰. Kdežto v české části Euroregionu je zřejmá kvantitativní převaha trvale přistěhovalých nad vystěhovalými. Z demografické prognózy vyplývá, že pokles přirozeného přírůstku obyvatelstva se bude prohlubovat. Např. na schématu č. 1 je zobrazena prognóza počtu obyvatel narozených a zemřelých v Dolnoslezském vojvodství do roku 2020. Podobné trendy se týkají i ostatních příhraničních regionů ČR a Německa. Dle předpokladů se v dotčeném přeshraničním regionu bude vyskytovat dlouhodobý klesající trend míry přirozeného přírůstku obyvatelstva, přerušovaný mírným nárůstem především v letech 2007-2015 (bude to efekt tzv. ozvěny vrcholu natality z osmdesátých let 20. stol.). Po roce 2015 bude počet narozených výrazně klesat, kdežto počet zemřelých bude stagnovat. A proto lze v závěrečných letech analyzovaného období očekávat zvýšení tempa v poklesu počtu obyvatel v dotčeném území. 40000 35000 30000 25000 narození 20000 zemřelí 15000 10000 5000 0 2004 2010 2015 2020 Schéma č. 1. Prognóza přirozeného pohybu obyvatelstva v Dolnoslezském vojvodství v letech 20042020 Pramen: Vlastní zpracování na základě Ludność województwa dolnośląskiego w perspektywie 2030 r. (Obyvatelstvo Dolnoslezského vojvodství ve výhledu 2030) Statistický úřad, Wrocław 2000. 220 1.3. Ekonomická aktivita obyvatelstva V letech 2000-2004 byl počet ekonomicky aktivního obyvatelstva staršího 15 let v sousedních regionech Polska, České republiky a Německa rozdílný. Měnily se i ukazatele ekonomické aktivity obyvatelstva, což znázorňuje tabulka č. 9. Tabulka č. 9. Ukazatele ekonomické aktivity obyvatelstva v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . 56,3 56,4 56,5 56,6 EU – 15 „staré” země 56,0 56,2 56,5 56,7 56,8 EU – 10 „nové” země 57,8 56,6 56,4 55,8 55,5 POLSKO Polsko Dolnoslezské 56,6 56,4 55,5 54,7 54,7 56,3 54,4 54,5 53,0 53,5 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 60,1 59,8 59,6 59,3 59,1 z toho Severovýchod 59,9 59,6 59,6 59,2 58,7 Německo 57,5 57,5 57,3 57,3 56,9 z toho Sasko (Sachsen) 59,0 58,6 57,7 57,7 57,6 59,2 59,0 57,9 58,2 58,2 z toho Vládní kraj Drážďany Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Ukazatel ekonomické aktivity obyvatelstva byl v Dolnoslezském vojvodství (53,5%) v roce 2004 poměrně nižší než průměr sousedního českého regionu Severovýchod (58,7%) a německého Vládního kraje Drážďany (58,2%). V letech 2000-2004 vykazoval tento ukazatel ve všech dotčených příhraničních regionech klesající trend. Zároveň je výrazně diferencovaná ekonomická aktivita u mužů a žen, což znázorňují tabulky č. 10 a 11. 221 Tabulka č. 10. Ukazatele ekonomické aktivity mužů v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . 65,6 65,5 65,5 65,2 EU – 15 „staré” země . 65,8 65,8 65,8 65,5 EU – 10 „nové” země 64,7 64,5 63,8 63,4 63,5 POLSKO Polsko Dolnoslezské 64,1 63,9 62,9 62,2 62,3 64,5 61,8 61,7 59,7 60,8 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 69,5 69,0 69,0 68,4 68,3 z toho Severovýchod 69,0 68,6 69,2 69,0 67,7 Německo 66,7 66,2 65,7 65,4 64,7 z toho Sasko (Sachsen) 65,8 65,1 64,2 63,9 63,1 65,5 64,9 64,2 64,3 64,1 z toho Vládní kraj Drážďany Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Ukazatel ekonomické aktivity u mužů dosahoval v Dolnoslezském vojvodství v roce 2004 60,8%, což bylo méně než průměr zemí Evropské unie (65,2%). Jeho úroveň byla také poměrně nižší než v sousedních regionech ČR (67,7%) a Německa (64,1%). Celkově lze konstatovat, že úroveň ekonomické aktivity u mužů ve sledovaném období pravidelně klesá. Obdobné trendy se projevují i u žen. Ukazatel ekonomické aktivity u žen byl v dolnoslezském regionu (46,8%) nižší než stejný ukazatel v českém regionu Severovýchod (50,3%) a v německém Vládním kraji Drážďany (52,6%). Tabulka č. 11. Ukazatele ekonomické aktivity žen v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . 47,6 47,9 48,3 48,6 EU – 15 „staré” země . 47,3 47,7 48,2 48,7 EU – 10 „nové” země 49,3 49,2 48,6 48,4 48,2 48,7 48,0 47,7 POLSKO Polsko 49,7 49,6 222 Území 2000 2001 2002 2003 2004 Dolnoslezské 49,0 47,7 48,0 46,7 46,8 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 51,6 51,3 50,9 50,8 50,5 z toho Severovýchod 51,6 51,3 50,7 50,1 50,3 Německo 48,9 49,3 49,4 49,7 49,4 z toho Sasko (Sachsen) 52,7 52,6 51,7 51,9 52,4 53,3 53,4 52,0 52,5 52,6 z toho Vládní kraj Drážďany Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. V letech 2000-2004 se měnila i struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle vzdělání, což znázorňuje tabulka č. 12. Tabulka č. 12. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo starší 15 let (v tis.) dle vzdělání v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 CELKEM EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . 209344,1 211004,0 212835,5 214537,3 EU – 15 „staré” země . 175259,1 177111,7 179123,2 180658,1 EU – 10 „nové” země 34002,9 34085,0 33892,3 33712,3 33879,2 POLSKO Polsko Dolnoslezské 17313,9 17375,9 17212,9 16939,8 17024,1 1306,3 1219,9 1242,0 1210,2 1263,8 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 5134,4 5100,6 5104,5 5099,5 5116,3 z toho Severovýchod 736,4 734,9 737,3 735,1 731,6 39447,3 39606,0 39637,0 39820,6 39723,7 2247,9 2235,3 2197,4 2181,3 2189,4 871,5 868,3 852,4 842,2 849,5 Německo z toho Sasko (Sachsen) z toho Vládní kraj Drážďany Z toho se středním a vyšším vzděláním EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . . . . . EU – 15 „staré” země . . . . . EU – 10 „nové” země 23836,6 24073,3 24024,9 23778,3 23630,7 223 Území 2000 2001 2002 2003 2004 POLSKO Polsko Dolnoslezské 12468,0 12480,3 12304,1 12008,3 11918,6 955,5 892,3 913,8 875,5 897,4 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 3990,9 3949,1 4024,5 4036,5 4042,5 z toho Severovýchod 592,7 593,6 602,9 603,4 604,9 Německo 21510,0 22303,7 23140,8 22457,3 22270,0 z toho Sasko (Sachsen) 1343,9 1395,6 1399,6 1346,9 1328,1 509,7 520,6 526,5 510,2 503,0 z toho Vládní kraj Drážďany Z toho s vysokoškolským vzděláním EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . . . . . EU – 15 „staré” země . . . . . EU – 10 „nové” země 5059,4 4926,9 5136,3 5557,8 6054,5 POLSKO Polsko Dolnoslezské 2123,7 2243,5 2402,9 2681,1 2969,4 157,4 166,7 170,4 190,3 226,6 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 610,1 627,0 638,9 648,8 672,3 z toho Severovýchod 70,2 71,2 70,1 77,2 73,8 Německo 9274,5 9219,0 8770,3 9404,8 9704,4 z toho Sasko (Sachsen) 662,4 633,0 607,5 634,8 665,8 269,6 264,7 254,6 255,3 266,5 z toho Vládní kraj Drážďany Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Výrazně se zvyšuje počet ekonomicky aktivních osob s vysokoškolským vzděláním a od roku 2002 klesá počet obyvatel se středním a vyšším vzděláním. Diferencované jsou i ukazatele zaměstnanosti obyvatelstva v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa. V roce 2004 byl v Dolnoslezském vojvodství počet zaměstnaných obyvatel ve věku 15 let a starších pouze 40,2%, kdežto průměr v sousedním českém regionu činil 54,7%, ve Vládním kraji Drážďany – 47,3% a v zemích Evropské unie – 51,4%. Údaje v této oblasti znázorňuje tabulka č. 13. 224 Tabulka č. 13. Ukazatele zaměstnanosti obyvatelstva v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . . 51,4 51,3 51,4 51,4 EU – 15 „staré” země . . 52,0 52,1 52,1 52,1 EU – 10 „nové” země 49,0 48,3 47,5 47,4 47,5 POLSKO Polsko Dolnoslezské 47,5 46,1 44,4 44,0 44,3 44,3 41,5 40,3 39,2 40,2 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 54,8 54,9 55,2 54,6 54,2 z toho Severovýchod 55,8 55,9 56,4 55,3 54,7 Německo 52,9 53,0 52,4 51,7 50,8 z toho Sasko (Sachsen) 49,5 48,6 47,4 47,4 46,4 49,7 48,7 47,8 48,5 47,3 z toho Vládní kraj Drážďany Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Ukazatele zaměstnanosti v dotčených příhraničních regionech jsou z hlediska pohlaví výrazně rozdílné. Ukazatele zaměstnanosti u mužů jsou výrazně vyšší než ukazatele týkající se žen. Znázorňují to tabulky č. 14 a 15. Tabulka č. 14. Ukazatele zaměstnanosti mužů v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . 60,6 60,2 59,9 59,6 EU – 15 „staré” země . 61,5 61,2 60,9 60,5 EU – 10 „nové” země 56,6 55,6 54,7 54,6 54,9 POLSKO Polsko Dolnoslezské 54,9 53,1 50,9 50,4 51,0 51,9 48,2 45,4 44,1 46,0 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 64,3 64,3 64,9 64,2 63,5 Z toho Severovýchod 65,1 65,5 66,4 65,6 64,1 225 Území 2000 2001 2002 2003 2004 Německo 61,6 61,1 60,0 58,7 57,5 Z toho Sasko (Sachsen) 56,1 54,1 52,9 52,6 50,5 55,6 53,3 52,7 53,7 51,6 z toho Vládní kraj Drážďany Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Nejvyšší úroveň zaměstnanosti u mužů byla v roce 2004 zaznamenána v české části dotčeného příhraničního regionu (Severovýchod), kde 64% ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří zaměstnané osoby. Výrazně nižší ukazatele zaměstnanosti charakterizují Vládní kraj Drážďany (51,6%) a dolnoslezský region (pouhých 46%). Podobné územní odlišnosti se týkají i ukazatelů zaměstnanosti u žen. Tabulka č. 15. Ukazatele zaměstnanosti žen v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . 42,9 43,1 43,4 43,7 EU – 15 „staré” země . 43,2 43,6 43,9 44,2 EU – 10 „nové” země 42,1 41,6 41,0 41,0 40,9 POLSKO Polsko Dolnoslezské 40,7 39,8 38,5 38,2 38,2 37,5 35,5 35,7 34,6 34,9 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 46,2 46,2 46,3 45,8 45,5 z toho Severovýchod 47,3 47,0 47,1 45,8 46,1 Německo 44,8 45,5 45,3 45,1 44,5 z toho Sasko (Sachsen) 43,4 43,5 42,5 42,6 42,6 44,3 44,5 43,2 43,6 43,2 z toho Vládní kraj Drážďany Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Ženy se ve výrazně menší míře účastní regionálního trhu práce než muži, což se projevuje v poměrně nižším ukazateli zaměstnanosti u žen. V roce 2004 se tento ukazatel pohyboval mezi 46,1% v českém regionu Severovýchod a 43,2% ve Vládním kraji Drážďany a pouhých 34,9% v Dolnoslezském vojvodství. 226 1.4. Struktura pracujících Příhraniční regiony Polska, České republiky a Německa jsou charakteristické specifickou strukturou pracujících, což znázorňuje tabulka č. 16. V Dolnoslezském vojvodství bylo v roce 2004 v sektoru služeb zaměstnaných 58,6% ze všech pracujících (včetně tržních – 33,7% a netržních služeb – 24,9%), v průmyslovém odvětví – 31,9% a v zemědělství – 9,4%. Tabulka č. 16. Sektorová struktura pracujících v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie v roce 2004. z toho v % Území zemědělst ví, CELKEM chovatelst v tis. ví, lesnictví, myslivost, rybolov tržní služby Průmysl stavebnict ví sekce G-H-I sekce J–K netržní služby (sekce L-P) EVROPSKÁ UNIE EU – 25 194439,6 5,01 19,90 7,82 24,75 12,22 29,74 EU – 15 „staré” země 164370,5 4,01 19,53 7,89 24,97 12,64 30,38 EU – 10 „nové” země 28807,3 12,44 24,84 7,16 23,58 7,48 24,47 POLSKO Polsko Dolnoslezské 13793,9 18,00 23,11 5,71 22,22 7,76 23,20 949,2 9,41 24,41 7,51 24,06 9,66 24,91 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 4690,5 4,31 30,04 9,28 24,93 7,99 23,42 z toho Severovýchod 682,7 5,30 35,83 9,49 22,12 5,48 21,72 Německo 35462,6 2,36 24,29 6,96 22,90 12,78 30,71 z toho Sasko (Sachsen) 1765,2 2,38 21,61 10,60 23,20 11,21 30,99 z toho Vládní kraj Drážďany 690,3 2,75 21,80 9,97 22,50 10,91 32,06 Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. 227 V českém příhraničním regionu Severovýchod je se sektorem služeb spojených 49,3% všech pracujících (včetně tržních služeb – 27,6% a netržních služeb– 21,7%), s průmyslovým odvětvím – 45,3% a zemědělským sektorem – 5,3%. Ve Vládním kraji Drážďany bylo se sektorem služeb spojených 65,5% všech pracujících (včetně tržních služeb – 33,41% a netržních služeb – 32,1%), s průmyslovým odvětvím – 31,8% a zemědělstvím necelých 2,8%. Průměrně v zemích Evropské unie v odvětví služeb pracuje v průměru 66,7% (od 50,4% v Portugalsku až do 75,0% v Holandsku), v průmyslovém sektoru – 27,7% (od 21,7% v Holandsku do 36% v Portugalsku), a v zemědělství 5,0% všech pracujících (od 1,7% ve Velké Británii do 17,7% v Řecku). V odvětví služeb se z hlediska úlohy tržních nástrojů ovlivňujících fungování příslušného druhu činnosti vymezují dvě následující skupiny: ⇒ tržní služby: o v oblasti logistické obslužnosti osob a firem (obchod, prodej a oprava mechanických vozidel – sekce G, hotely a restaurace – sekce H, doprava, skladové hospodářství a spoje – sekce I); o v oblasti podporování rozvoje podnikání (finanční zprostředkování – sekce J, obsluha nemovitosti a firem – sekce K); ⇒ netržní služby (veřejná správa a národní obrana – sekce L, vzdělávání – sekce M, ochrana zdraví a sociální péče – sekce N, komunální, ostatní veřejné, sociální a osobní služby – sekce O). Ve struktuře pracujících je v příhraničním regionu výrazná významná úloha tržních služeb, zejména v oblasti logistických služeb pro osoby a firmy. Je třeba si všimnout, že ve „starých” zemích Evropské unie je poměrně vysoký podíl pracujících v oblastech podpory rozvoje podnikání (nad 12,6% všech pracujících v roce 2004). V Dolnoslezském vojvodství má tato skupina pracujících (9,66%) výrazně menší význam než je průměr v sousedních regionech Německa (10,91%), avšak větší než v příhraničním českém regionu Severovýchod (pouhých 5,5%). Rozdílná je i snaha obyvatel vyhledávat zaměstnání mimo region svého bydliště. Tuto otázku znázorňuje tabulka č. 17. 228 Tabulka č. 17. Podíl pracujících mimo region bydliště (v %) v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa Území 2000 2001 2002 2003 2004 POLSKO Polsko Dolnoslezské . . . . 1,3 . . . . 2,1 SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA Česká republika 4,0 4,1 4,3 4,9 4,7 z toho Severovýchod 2,9 2,7 2,9 2,7 2,7 Německo 8,6 8,2 12,5 8,9 9,0 z toho Sasko (Sachsen) 6,0 7,0 7,4 7,3 7,6 z toho Vládní kraj Drážďany 4,8 5,4 5,8 5,5 5,5 Pramen: EUROSTAT: REGIO (výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL). V rozhodně nejmenší míře, mimo region vlastního trvalého bydliště, pracuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo Dolnoslezského vojvodství a českého regionu Severovýchod. V těchto regionech činil podíl pracujících mimo oblasti těchto regionů v roce 2004 přibližně: 2,1% a 2,7%, což je dvojnásobně méně než v příhraničním Vládním kraji Drážďany (5,5%). Průzkumy prokazují, že rozdíly mezi jednotlivými částmi dotčeného příhraničního regionu se týkají i průměrné týdenní pracovní doby zaměstnanců. Tuto otázku znázorňuje tabulka č. 18. Tabulka č. 18. Průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance v hlavním zaměstnání v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa Území 2000 2001 2002 2003 2004 POLSKO Polsko Dolnoslezské . 40,9 41,0 41,1 40,9 . 41,5 41,3 41,4 41,6 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 43,6 41,6 41,9 42,1 41,9 z toho Severovýchod 43,7 41,7 42,2 42,8 42,3 Německo 37,1 36,7 36,5 35,9 36,0 z toho Sasko (Sachsen) 38,5 38,1 38,0 37,5 37,7 38,5 37,9 37,8 37,3 37,5 z toho Vládní kraj Drážďany Pramen: EUROSTAT: REGIO (výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL). 229 Jestliže průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance v příhraničních regionech Polska a ČR je cca 42 hodin, tak ve Vládním kraji Drážďany je přibližně o 4 hodiny kratší. V současné době v Evropě probíhá diskuse o potřebě "rozdělování" pracovních míst tak, aby se zvýšil počet pracujících na částečný úvazek. V Dolnoslezském vojvodství a v českém regionu Severovýchod se objevují negativní ukazatele „nepružnosti” na trhu práce, vyjádřené poklesem podílu pracovních míst na částečný úvazek. Znázorňuje to tabulka č. 19. Tabulka č. 19. Podíl pracujících na částečný úvazek v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie v roce 2000-2004 (v %) Území 2000 2001 2002 2003 2004 16,0 16,3 16,9 17,7 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . EU – 15 „staré” země . 17,5 17,8 18,5 19,4 EU – 10 „nové” země 7,9 7,6 7,8 7,8 8,2 POLSKO Polsko Dolnoslezské 10,5 10,3 10,8 10,5 10,8 8,8 8,5 7,9 7,7 8,0 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 5,2 4,8 4,9 5,0 4,9 z toho Severovýchod 6,0 5,2 4,9 5,1 5,0 Německo 19,4 20,3 20,8 21,7 22,3 z toho Sasko (Sachsen) 13,3 14,9 15,5 16,2 16,7 13,0 15,5 15,8 16,2 16,5 z toho Vládní kraj Drážďany Pramen: EUROSTAT: REGIO (výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL). Obecně vzato, je na trhu práce viditelný růstový trend podílu zaměstnanců na částečný úvazek. Pracující na částečný úvazek tvořili v roce 2004 v zemích Evropské unie 17,7% všech pracujících, kdežto v Dolnoslezském vojvodství jen 8,0%, a v regionu Severovýchod pouhých 5,0%. Vyšší podíly se v tomto ohledu týkají sousedních německých regionů (ve Vládním kraji Drážďany podíl zaměstnaných na částečný úvazek v roce 2004 činil 16,5%). 230 1.5. Nezaměstnanost Transformace ekonomického systému na tržní hospodářství přinesla zásadní změny i na trhu práce. V této době se objevily mj. nezaměstnanost a nadbytek pracovní síly. Tyto změny se vyskytly ve všech částech regionu, avšak s různou intenzitou. Ke konci roku 2004 byla míra nezaměstnanosti ve sledovaném přeshraničním regionu, měřena poměrem počtu nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel, výrazně územně rozdílná. Znázorňuje to tabulka č. 20. Tabulka č. 20. Míra nezaměstnanosti v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie v letech 2000-2004 (v %) Znázorňuje to EU – 25 . 8,6 8,9 9,2 9,2 EU – 15 „staré” země . 7,5 7,8 8,2 8,2 EU – 10 „nové” země 13,5 14,4 14,9 14,5 14,3 16,1 18,2 19,9 19,6 19,0 21,3 23,7 26,1 26,0 24,9 28,3 31,6 33,8 33,4 28,9 POLSKO Polsko Dolnoslezské jeleniogórsko-wałbrzyský subregion SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 8,8 8,2 7,3 7,8 8,3 z toho Severovýchod 6,9 6,2 5,4 6,5 6,7 z toho Liberecký kraj 6,6 6,3 5,8 6,1 6,4 Německo 7,8 7,8 8,7 9,9 10,3 z toho Sasko (Sachsen) 15,8 16,9 17,4 17,9 18,3 15,8 17,1 17,0 17,0 17,7 Görlitz, Kreisfreie Stadt . . . . 25,2 Hoyerswerda, Kreisfreie Stadt . . . . 24,4 Bautzen . 18,7 18,9 19,1 19,9 Kamenz . 16,6 16,7 16,3 16,8 Niederschlesischer Oberlausitzkreis . 20,3 20,6 21,0 22,0 Löbau-Zittau . 21,0 21,3 21,9 23,3 z toho Vládní kraj Drážďany Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. 231 Relativně nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2004 byla v jeleniogórsko-wałbrzyském subregionu (28,9%). Její úroveň byla vysoká, i když trochu nižší než v polské části příhraničního regionu, v příhraničních německých okresech, především ve městech Görlitz (25,2%) a Hoyerswerda (24,4%). Rozhodně nejnižší úroveň míry nezaměstnanosti byla v Libereckém kraji (pouhých 6,4%). Celkově průměrná míra nezaměstnanosti byla koncem roku 2004 v dosavadních členských zemích EU (EU-15) 8,2% a její úroveň se pohybovala v rozmezí od 3,7% v Lucembursku a od 3,8% v Holandsku do 11,3 % ve Španělsku. Avšak mezi 10 zeměmi – novými členy EU – se míra nezaměstnanosti v roce 2004 pohybovala od 4,4% na Kypru, přes 8,3% v České republice až do 19,0% v Polsku. V polsko-česko-německém příhraničním regionu jsou znatelné i změny věkové struktury nezaměstnaných. Na trhu práce je zvlášť nepříznivá situace u mládeže ve věku do 25 let. Tuto situaci znázorňuje tabulka č. 21. Tabulka č. 21. Míra nezaměstnanosti u obyvatelstva mladšího 25 let (v %) v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . 17,5 18,0 18,6 18,5 EU – 15 „staré” země . 14,6 15,2 16,1 16,2 EU – 10 „nové” země 28,1 31,4 32,5 32,3 31,6 POLSKO Polsko 35,1 39,5 42,5 41,9 39,6 Dolnoslezské 41,4 45,7 50,2 46,8 47,9 jeleniogórsko-wałbrzyský subregion 53,7 58,8 61,2 54,5 51,4 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 18,1 17,6 16,9 18,6 21,0 z toho Severovýchod 14,0 14,6 13,1 16,8 18,2 14,0 14,9 14,9 20,5 20,8 Německo 8,4 8,3 9,9 11,6 12,6 z toho Sasko (Sachsen) 12,8 13,9 15,6 16,7 16,5 z toho Vládní kraj Drážďany 12,7 16,4 17,6 18,3 17,6 z toho Liberecký kraj Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. 232 Problém se získáním zaměstnání mají mladí lidé především v jeleniogórskowałbrzyském subregionu, kde byla míra nezaměstnanosti v roce 2004 u obyvatel do 25 let 51,4%. Její úroveň má však od roku 2002 klesající tendenci. Tento stav je odrazem situace vyplývající ze statistiky prováděné v zemích EU, neboť situace mladých lidí, ucházejících se o zaměstnání, se tam výrazně zlepšila. Je nutné zdůraznit, že v roce 2004 její úroveň ve „starých” zemích Evropské unie přesahovala mírně 16%. Míra nezaměstnanosti mládeže je v příhraničních regionech Německa (Vládní kraj Drážďany – 17,6%) a České republiky (Liberecký kraj – 20,8%) relativně nižší, avšak vykazuje vesměs plynule vzestupný trend. Problémy se získáním zaměstnání v příhraničním regionu jsou jak kvantitativní, tak i kvalitativní povahy. Od roku 2001 se podíl obyvatel dolnoslezského regionu, kteří jsou nezaměstnaní déle než jeden rok, nepravidelně snižuje, avšak je relativně nižší než v sousedních českých a německých regionech. Znázorňuje to tabulka č. 22. Tabulka č. 22. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v %) v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 44,21 45,05 44,46 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . . POLSKO Polsko Dolnoslezské 46,07 50,19 54,75 55,95 54,04 47,10 55,68 52,73 53,49 49,42 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 48,61 52,12 50,23 48,77 50,97 z toho Severovýchod 39,61 43,22 43,30 38,51 38,28 Německo 51,48 50,42 47,86 50,01 51,82 z toho Sasko (Sachsen) 52,30 55,24 53,15 58,46 58,89 52,20 53,73 50,28 56,69 56,22 z toho Vládní kraj Drážďany Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Podle oficiálních statistických údajů podíl dlouhodobě nezaměstnaných v českém regionu Severovýchod v posledních letech klesá (v roce 2004 byl mírně nad 38% z celkového počtu nezaměstnaných). Avšak ve Vládním kraji Drážďany je podíl této skupiny nezaměstnaných vyšší než 56%. 233 Nezaměstnanost na území polsko-česko-německého příhraničí je velmi různá i z hlediska pohlaví. Ekonomické problémy jednotlivých regionů velmi nepříznivě ovlivňují především situaci u žen. V letech 2000-2004 se míra nezaměstnanosti žen ve sledovaném příhraničním regionu zvýšila. Znázorňuje to tabulka č. 23. Tabulka č. 23. Míra nezaměstnanosti u žen (v %) v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . 9,8 9,9 10,1 10,1 EU – 15 „staré” země . 8,7 8,8 9,1 9,2 EU – 10 „nové” země 14,6 15,3 15,6 15,3 15,1 POLSKO Polsko Dolnoslezské jeleniogórsko-wałbrzyský subregion 18,1 19,8 20,9 20,4 19,9 23,4 25,6 25,6 26,0 25,5 29,5 32,6 31,8 32,0 29,5 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 10,5 9,9 9,0 9,9 9,9 z toho Severovýchod 8,4 8,4 7,1 8,7 8,4 z toho Liberecký kraj 8,1 8,2 7,5 8,4 7,7 Německo 8,1 7,9 8,4 9,5 10,0 z toho Sasko (Sachsen) 17,2 17,5 17,8 18,1 18,5 16,7 16,9 16,8 17,2 17,5 Görlitz, Kreisfreie Stadt . . . . . Hoyerswerda, Kreisfreie Stadt . . . . . Bautzen . . . . 20,6 Kamenz . . . . 17,2 Niederschlesischer Oberlausitzkreis . . . . 23,7 Löbau-Zittau . . . . 23,1 z toho Vládní kraj Drážďany Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Zvlášť vysoká nezaměstnanost u žen byla v jeleniogórsko-wałbrzyském subregionu, kde činila míra nezaměstnanosti v roce 2004 téměř 30%. Její úroveň je více než trojnásobně vyšší než úroveň vyskytující se v 15 zemích „staré” Evropské unie (9,2%). Míra nezaměstnanosti u žen v některých okresech Vládního kraje Drážďany přesahuje 20%, avšak v Libereckém kraji je nižší než evropský průměr (pouhých 7,7%). 234 Míra nezaměstnanosti u mužů je naopak celkově nižší než u žen. Tuto skutečnost potvrzují údaje v tabulce č. 24. Avšak velmi vysokou nezaměstnaností u mužů se vyznačuje jeleniogórsko-wałbrzyský subregion, kde v roce 2004 míra nezaměstnanosti mužské části obyvatelstva činila 28,5%. Zde je tak míra nezaměstnanosti téměř čtyřnásobně vyšší než průměr 15 zemí „staré” Evropské unie. Tabulka č. 24. Míra nezaměstnanosti u mužů (v %) v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . 7,7 8,2 8,5 8,5 EU – 15 „staré” země . 6,6 7,0 7,5 7,5 EU – 10 „nové” země 12,6 13,7 14,3 14,0 13,6 POLSKO Polsko Dolnoslezské jeleniogórsko-wałbrzyský subregion 14,4 16,9 19,1 19,0 18,2 19,6 22,1 26,4 26,1 24,4 27,5 30,8 35,8 34,9 28,5 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 7,4 6,8 5,9 6,2 7,1 z toho Severovýchod 5,6 4,5 4,0 4,9 5,4 z toho Liberecký kraj 5,4 4,6 4,4 4,3 5,4 Německo 7,5 7,8 8,8 10,2 10,5 14,6 16,4 17,1 17,7 18,1 15,1 17,2 17,1 16,8 17,8 Görlitz, Kreisfreie Stadt . . . . . Hoyerswerda, Kreisfreie Stadt . . . . . Bautzen . . . . 19,1 Kamenz . . . . 16,4 Niederschlesischer Oberlausitzkreis . . . . 20,4 Löbau-Zittau . . 21,4 21,8 23,5 z toho Sasko (Sachsen) z toho Vládní kraj Drážďany Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL. Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Míra nezaměstnanosti u mužů v některých okresech Vládního kraje Drážďany přesahuje 20%, v Libereckém kraji je však výrazně nižší než evropský průměr (pouhých 5,4%). 235 Nutno podotknout, že z hlediska dynamiky a směru změn na regionálním trhu práce v letech 2000-2004 se tento trh diferencovaně mění. V prezentovaném období je obyvatelstvo zemí EU stále více aktivnější na trhu práce, získávalo zaměstnání a tím způsobem se snížila i míra nezaměstnanosti. Naopak v polsko-česko-německém příhraničním regionu lze pozorovat pokles ekonomické aktivity obyvatelstva, a to především z důvodu významného poklesu počtu volných pracovních míst. Kromě toho došlo v tomto regionu v období 2000-2004, při klesajících ukazatelích ekonomické aktivity, i k poklesu hodnoty ukazatelů zaměstnanosti a územně diferencovanému poklesu míry nezaměstnanosti. Kromě jistých příznivých trendů, sledované procesy potvrzují v posledních letech zhoršující se ekonomickou situaci v jednotlivých částech příhraničního regionu. 1.7. Celoživotní učení Celoživotní učení (dle dohod uzavřených na Konferenci UNESCO v Nairobi v roce 1976) je komplex osvětových procesů (formálních, neformálních i incidentálních), které nezávisle na obsahu, úrovni a metodách doplňují vzdělávání školními i mimoškolními formami, v jejichž důsledku dospělé osoby rozvíjejí své schopnosti, znalosti, zdokonalují odbornou způsobilost a získávají nové profese, mění svůj postoj. Celoživotní učení, resp. vzdělávání, je jedna z forem, kterou Evropská unie doporučuje pro zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky založené na znalostech. Koncepce celoživotního vzdělávání (iniciovaná OECD v Paříži již v roce 1996) zahrnuje individuální rozvoj a rovněž rozvoj sociálních kompetencí ve všech formách a ve všech dimenzích – v rámci formálního i neformálního systému, tj. ve školách a v zařízeních odborného vzdělávání, na vysokých školách a v různých formách vzdělávání dospělých v rámci individuálního vzdělávání, a to doma, v práci i ve společnosti. Celoživotní vzdělávání je základním faktorem podmiňujícím hospodářský rozvoj, především v realitě globální ekonomiky. Situace na trhu práce, vysoká nezaměstnanost způsobují, že stále více obyvatel se zajímá o změnu nebo zvýšení kvalifikací. Znázorňuje to tabulka č. 25. 236 Tabulka č. 25. Podíl obyvatelstva ve věku 25-64 let v celoživotním vzdělávání v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie Území 2000 2001 2002 2003 2004 EVROPSKÁ UNIE EU – 25 . . 7,3 8,7 8,9 EU – 15 „staré” země . . 7,8 9,6 9,6 EU – 10 „nové” země . . 4,5 4,9 5,4 POLSKO Polsko Dolnoslezské . 4,1 3,9 4,4 5,0 . 4,8 4,5 4,9 6,1 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika . . 5,4 5,1 5,7 z toho Severovýchod . . 3,5 4,7 5,0 Německo 5,0 5,1 5,6 6,0 7,4 z toho Sasko (Sachsen) 5,4 5,3 5,9 6,0 8,1 6,4 5,9 6,7 6,5 9,3 z toho Vládní kraj Drážďany Pramen: EUROSTAT: REGIO (výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL). Občané „nových” zemí Evropské unie, včetně polských a českých regionů zatím projevují poměrně menší zájem o celoživotní vzdělávání. Podle statistických údajů se zapojilo v roce 2004 pouhých 5% obyvatel ve věku 25-64 let v regionu Severovýchod a pouhých 6,1% obyvatel Dolnoslezského vojvodství do různých forem celoživotního vzdělávání, kdežto ve „starých” zemích Evropské unie a v příhraničním německém regionu je tento podíl téměř dvojnásobně vyšší. Obyvatelé jednotlivých částí příhraničního regionu se však vyznačují relativně vysokým a pravidelně rostoucím zájmem o celoživotní učení. Měnící se trh práce, nové technologie, nové profese a specializace způsobují, že význam celoživotního učení postupně narůstá. Potvrzují to zveřejněné statistické údaje. Soustavné vzdělávání, tzv. celoživotní vzdělávání, je v současné době jednou z oblastí, jejíž vliv bude významným způsobem v budoucnosti rozhodovat o profesionalitě pracovní síly v ekonomice příhraničního regionu. 237 2. REGIONÁLNÍ EKONOMIKA 2.1. Struktura a charakteristika regionální ekonomiky Úroveň sociálně-ekonomické vzdálenosti, která rozděluje regiony různých částí Evropy, není jednoduchým úkolem v oblasti metodiky, ale ani ze statistického hlediska. V praxi se využívá mnoho různých ukazatelů, avšak nejvíce vypovídajícím je úroveň HDP (hrubého domácího produktu) prezentovaná v absolutní hodnotě nebo v přepočtu na obyvatele. HDP představuje konečný výsledek činnosti provozované všemi podnikatelskými subjekty ve sledovaném území. Proto se jedná o ukazatel zohledňující různé podmínky a aspekty podnikání. Pro účely srovnávací analýzy byly použity údaje Eurostatu za rok 2003. V tomto roce činila hodnota hrubého domácího produktu v Dolnoslezském vojvodství na obyvatele, počítána dle parity kupní síly, 10470,7 PPS, tj. 48,2% průměru EU. Úroveň hospodářského rozvoje dolnoslezského regionu měřená tímto ukazatelem však byla výrazně nižší než v sousedních regionech ČR a Německa. Tuto situaci znázorňuje tabulka č. 26. Tabulka č. 26. Odlišnost úrovně HDP v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie v roce 2003 HDP na 1 HDP HDP HDP obyvatele na 1 HDP v mil. (dle na 1 obyvatele na 1 (dle standardu obyvatele (dle standardu obyvatele kupní síly v€ standardu kupní síly v€ – PPS) kupní síly – PPS) – PPS) EU=100 HDP v mil. € Území EVROPSKÁ UNIE EU – 25 9953329,3 9953329,3 21740,6 21740,6 100,0 100,0 stará EU „15” 9503520,8 9100568,3 24770,4 23720,1 113,9 109,1 6065,5 11499,1 27,9 52,9 nová EU „10” 449808,5 852761,0 POLSKO Polsko 191408,3 390144,1 5011,3 10214,5 23,1 47,0 Dolnoslezské vojv. 14901,4 30373,3 5137,0 10470,7 23,6 48,2 z toho jeleniogórskowałbrzyský subregion 5454,3 11117,5 4102,5 8362,1 18,9 38,5 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 80254,4 150471,3 7866,8 14749,7 36,2 67,8 10122,2 18978,3 6836,1 12817,1 31,4 59,0 z toho Severovýchod 238 Území z toho Liberecký kraj Německo HDP v mil. € 2760,6 HDP na 1 HDP HDP HDP obyvatele na 1 HDP v mil. na 1 (dle obyvatele na 1 (dle standardu obyvatele (dle standardu obyvatele kupní síly v€ standardu kupní síly v€ – PPS) kupní síly – PPS) – PPS) EU=100 5176,0 6460,9 12113,7 29,7 55,7 2163400,0 1944954,8 26216,7 23569,5 120,6 108,4 z toho 83476,2 75047,4 19258,5 17313,9 88,6 79,6 33676,9 30276,4 20064,2 18038,3 92,3 83,0 Görlitz, Kreisfreie Stadt 1078,9 970,0 18320,4 16470,5 84,3 75,8 Hoyerswerda, Kreisfreie Stadt 790,3 710,5 17297,9 15551,2 79,6 71,5 Bautzen 2620,7 2356,1 17115,4 15387,2 78,7 70,8 Kamenz 2611,8 2348,1 17050,2 15328,5 78,4 70,5 Niederschlesischer Oberlausitzkreis 1441,9 1296,3 14302,7 12858,5 65,8 59,1 Löbau-Zittau 2093,4 1882,0 14058,0 12638,5 64,7 58,1 Sasko (Sachsen) Z toho Vládní kraj Drážďany z toho Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Úroveň HDP v přepočtu na 1 obyvatele v jeleniogórsko-wałbrzyském subregionu v roce 2003 činila necelých 8,4 tis. PPS a dosáhla pouhých 38,5% průměru EU. Při srovnání s regiony jiných zemí Evropské unie, je nedostatek srovnatelného uspokojivého hodnocení tohoto polského subregionu. Vztah HDP v jeleniogórsko-wałbrzyském subregionu, vzhledem k průměrným ukazatelům Evropské unie, není příznivý jak ve „starém”, tak i v „novém” uspořádání. Německo a Česká republika, s kterými hraničí dolnoslezské vojvodství, vykazují relativně vysokou úroveň HDP. I sousední regiony ČR a Německa jsou ekonomicky rozvinutější než jeleniogórsko-wałbrzyský subregion. Úroveň HDP na obyvytele v Německu přesahuje průměr pro 25 zemí Evropské unie, ale Sasko, hraničící s Dolním Slezskem, dosahuje pouhých 79,6% ukazatele EU. Na každého obyvatele Saska připadá HDP v hodnotě 17,3 tis. PPS. Saské územní jednotky okresní úrovně (Görlitz, Hoyerswerda, Bautzen, Kamenz, Niederschlesischer Oberlausitzkreis, Löbau-Zittau), které hraničí s dolnoslezským regionem, však prezentují z tohoto hlediska nižší úroveň. Úroveň HDP saského příhraničí je relativně však vyšší než v příhraničních krajích České republiky (v Libereckém kraji 239 přesahuje HDP na 1 obyvatele 12,1 tis. PPS). Výrobní kapacity sousedů z ČR a Německa jsou tak výrazně vyšší než na území polském a dolnoslezském. Regionální hospodářskou strukturu nejlépe znázorňuje sektorový pohled na hrubou přidanou hodnotu. Hrubá přidaná hodnota je hodnota nově vytvořená na území příslušného územního celku. V Polsku je zaznamenán výrazný pokles významu zemědělského sektoru, průmyslu a stavebnictví v tvorbě hrubé přidané hodnoty. Naopak je viditelný pravidelný růst významu odvětví služeb. Podobné trendy jsou sledovány i v zemích Evropské unie. Hospodářská struktura Dolnoslezského vojvodství dle druhů činnosti je jiná než struktura Evropské unie a Polska. Výrazně to dokazují i statistické údaje prezentované v následující tabulce. Obdobně jako u HDP se rovněž týkají roku 2003. Tabulka č. 27. Sektorová struktura tvorby hrubé přidané hodnoty v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie v roce 2003 z toho v % Území CELKEM sektor I (zemědělství, chovatelství, lesnictví, myslivost, rybolov) sektor II (průmysl, stavebnictví) sektor III (služby) 27,70 70,10 EVROPSKÁ UNIE EU „25” 100,0 2,20 POLSKO Polsko 100,0 4,34 28,78 66,87 Dolnoslezské 100,0 2,81 32,06 65,13 z toho jeleniogórskowałbrzyský subregion 100,0 3,75 30,88 65,37 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 100,0 3,03 37,34 59,63 z toho Severovýchod 100,0 4,19 44,07 51,74 z toho Liberecký kraj 100,0 1,79 48,56 49,65 Německo 100,0 1,10 28,79 70,11 z toho Sasko (Sachsen) 100,0 1,14 27,93 70,93 z toho Vládní kraj Drážďany 100,0 1,13 29,37 69,50 Görlitz, Kreisfreie Stadt 100,0 0,21 21,60 78,19 Hoyerswerda, Kreisfreie Stadt 100,0 0,28 26,12 73,60 Bautzen 100,0 1,82 27,11 71,07 z toho 240 z toho v % Území CELKEM sektor I (zemědělství, chovatelství, lesnictví, myslivost, rybolov) sektor II (průmysl, stavebnictví) sektor III (služby) Kamenz 100,0 1,62 36,12 62,26 Niederschlesischer Oberlausitzkreis 100,0 2,69 34,72 62,59 1,86 22,00 76,14 Löbau-Zittau 100,0 Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Podíl zemědělství v hrubé přidané hodnotě jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu v roce 2003 činil 3,75%, což je vyšší úroveň než v celé EU (2,20%). V sousedním Sasku přináší sektor zemědělství pouhých 1,14% hrubé přidané hodnoty a v příhraničním regionu ČR – nad 4%. Podíl průmyslového sektoru (hornictví a těžba, výrobní činnost a zásobování elektrickou energií a stavebnictví) v hrubé přidané hodnotě jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu v roce 2003 činil 30,88%. Tento ukazatel je vyšší nejen než celostátní (28,78%), ale je i vyšší než ukazatele zemí Evropské unie (27,70%). Je to z druhé strany významně nižší ukazatel než vykazuje český Liberecký kraj (48,56%), ale výrazně vyšší než ve většině sousedních německých okresů. Naopak podíl sektoru služeb, který je odrazem moderní hospodářské struktury, činil v tvorbě hrubé přidané hodnoty jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu v roce 2003 – 65,37%. V zemích Evropské unie však přesahuje podíl tohoto sektoru 70% a např. v sousedním Sasku dosahuje téměř 71%. Sektor služeb má relativně nižší význam v České republice (59,63% hrubé přidané hodnoty) a především v Libereckém kraji hraničícím s Polskem (pouhých 49,65%). Euroregion NEISSE-NISA-NYSA je částí tradičního saského hospodářského prostoru s mnohými průmyslovými centry. Z historického pohledu byl tento vývoj snazší díky nerostnému bohatství a energetickým zdrojům. Na začátku devadesátých let 20. století, tj. v období proměn hospodářských struktur, lze podmínky ekonomického rozvoje charakterizovat: obecně vysokou zaostalostí technologií, přestárlými a opotřebovanými výrobními prostředky, vysokou skrytou nezaměstnaností, nízkou efektivitou práce. 241 Po likvidaci průmyslových celků došlo ke vzniku malých a středních podniků. Na příklad v Německu, to byly často pobočky firem ze starých německých spolkových zemí nebo z jiných vyspělých industrializovaných států. Efektivita mnoha podniků se několikanásobně zvýšila díky snížení počtu zaměstnanců. Restrukturalizace proběhla rychle a efektivně. Avšak očekávaná stabilizace a plynulý přechod ekonomiky není ještě stále ukončen. Kromě toho je podíl vlastního kapitálu zanedbatelný. Tento proces doprovází i významný rozdíl životní úrovně ve vztahu k polským a českým sousedům. Struktura regionální ekonomiky bezpochyby ovlivňuje úroveň bohatství jednotlivých regionů. Ve srovnání se sousedními regiony ČR a Německa patří dolnoslezské vojvodství a jeho příhraniční oblasti k průměru. 2.2. Průmysl Struktura ekonomiky je ve velké míře jednostranná a založena na tradičních odvětvích (textilní průmysl, strojírenství a sklářství) a je rovněž podmíněna výskytem místního nerostného bohatství. Celkově lze konstatovat, že se deindustrializační proces tohoto regionu týká především tradičních ekonomických odvětví. Tento proces vede k útlumu průmyslového potenciálu. Např. těžba hnědého uhlí v Turoszowě (obec Bogatynia) bude ukončena v roce 2035. K významným omezením došlo rovněž v německé části Euroregionu především ve strojírenském, automobilovém, textilním a oděvním průmyslu. V polské části Euroregionu se vyskytuje četné přírodní bohatství: hnědé uhlí, dolomit, křemen, kaolín, čedič a ušlechtilé nerosty. Rozhodující postavení v ekonomice této části Euroregionu má průmysl. Jeho součástí je celá řada podniků různých odvětví: energetický, těžební a sklářský průmysl, stavebnictví, keramický, textilní, oděvní, kovoprůmysl, strojní a elektronický průmysl. Podnikatelské subjekty provozují svoji činnost v různých odvětvových oborech. V polské části příhraničního regionu jsou dominantní odvětví: výroba potravin a nápojů, výroba chemikálií a chemických výrobků, výroba strojů a zařízení, těžba uhlí a jiných nerostných surovin, dodávky elektrické energie, plynu a vody, keramický a sklářský průmysl a výroba textilií a oděvů. Odráží to i struktura objemu průmyslové výroby v dolnoslezském regionu v roce 2005, která se členila následovně: • zpracovatelský průmysl– 73,1% z celkového objemu průmyslové výroby; • hornictví – 18,1%; • výroba a dodávky elektrické energie, plynu a vody – 8,8%. 242 Takové složení průmyslové činnosti je zaviněné nepříznivou konjunkturou v mnoha průmyslových odvětví a ve značné míře rovněž zastaralými technologiemi a výrobními zařízeními. 2.3. Cestovní ruch, rekreace a lázeňství Zeměpisné podmínky, přírodní prostředí a kulturní bohatství a historie regionu předurčují skutečnost, že cestovní ruch je na území Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA jednou ze základních oblastí činnosti. Euroregion NEISSE-NISA-NYSA se nachází v krajině se širokým a různorodým potenciálem v oblasti cestovního ruchu. Je nutné uvést, že Euroregion má atraktivní přírodní krajinu, která je ve velké části chráněna a má rozvinutou kulturu. Další zdroje turistického potenciálu je nutné hledat v národních zvycích a tradičních výrobcích. Průzkum turistické atraktivity Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA ukazuje, že nejvyšší úroveň z tohoto hlediska má německá část. Rozhoduje o tom především vybavenost tohoto území antropogenními hodnotami, vysoká dopravní dostupnost a v neposlední řadě i vysoká kvalita stavu životního prostředí. Něco méně atraktivní je z hlediska cestovního ruchu česká část Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA. Ovlivňuje to mj. příslušná základní a doprovodná turistická vybavenost, především ubytovací kapacity a kulturní zařízení. Avšak polská část Euroregionu vděčí za svou turistickou atraktivitu především přírodním hodnotám cestovního ruchu (mj. četné lesní porosty a v zimním období dostatek sněhu). Turistická ubytovací kapacita je v jednotlivých regionech odlišná. Obecně lze konstatovat, že Euroregion NEISSE-NISA-NYSA je poměrně dobře vybaven infrastrukturou cestovního ruchu. Analýza rozmístění a kapacity turistických ubytovacích zařízení v jednotlivých částech příhraničního regionu vykazuje v jednotlivých oblastech odlišnosti. Znázorňuje to tabulka č. 28. 243 Tabulka č. 28. Turistické ubytovací zařízení v Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004 Území Celkem ubytovací místa z toho penzióny hotely Polská část Okresy: Jelenia Góra 34 11 - 2 544 9 2 1 605 297 32 33 15 397 Kamiennogórský 11 3 - 743 Lubańský 36 8 5 2 401 Lwówecký 9 2 - 402 Zgorzelecký 9 4 - 773 Złotoryjský 2 1 - 153 10 2 - 736 417 65 39 23 754 Bolesławiecký Jeleniogórský Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu CELKEM Česká část Okresy: Česká Lípa 154 21 49 10 325 Jablonec nad Nisou 303 33 143 10 268 Liberec 100 23 35 5 100 Semily 369 62 146 14 271 24 9 7 990 6 2 1 420 Bautzen 73 23 8 2 800 Kamenz 82 17 13 2 363 110 28 14 4 770 58 12 11 2 866 353 91 54 14 209 Německá část Görlitz, Stadt Hoyerswerda, Stadt Löbau-Zittau Niederschlesischer Oberlausitzkreis CELKEM Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database. Ke konci července 2004 bylo v polské části Euroregionu v provozu celkem 417 ubytovacích zařízení cestovního ruchu, jejichž kapacita činila 23,7 tis. ubytovacích míst. Většina těchto objektů se nachází na území jeleniogórského okresu (téměř 15,4 tis. ubytovacích míst). V německé části Euroregionu bylo v červenci 2004 v provozu celkem 353 ubytovacích turistických zařízení hromadného ubytování, které měly kapacitu 14,2 tis. 244 ubytovacích míst, jejichž největší koncentrace je v okrese Löbau-Zittau (téměř 4,8 tis. ubytovacích míst). V české části dotčeného příhraničního regionu se nachází nejvíce turistických ubytovacích zařízení (více než 900), které mají celkem téměř 40 tis. ubytovacích míst. Z hlediska jejich koncentrace jsou významné okresy Semily (téměř 14,3 tis. lůžek) a Jablonec nad Nisou. Struktura ubytovacích zařízení v cestovním ruchu v Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA se výrazně liší od struktury v Evropské unii. Relativně nízký je zde totiž podíl hotelů a penzionů. V dotčeném příhraničním regionu činila zhruba 30% celkového počtu lůžek v roce 2004 místa v hotelech a penzionech, ale pro srovnání například v Rakousku podíl ubytovacích míst v těchto objektech dosahuje téměř 62%, ve Španělsku a v České republice 50%, v Maďarsku činí více než 45%, ale v Nizozemí a Dánsku se pohybuje na úrovni 16-17%. Vysoce rozvinuté funkce cestovního ruchu Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA potvrzují i informace týkající se počtu osob využívajících ubytovací kapacitu v cestovním ruchu a počtu poskytnutých ubytování. Údaje v této oblasti znázorňuje tabulka č. 29. Tabulka č. 29. Počet osob využívajících ubytovací kapacitu v cestovním ruchu v Euroregionu NEISSENISA-NYSA v roce 2004 Počet osob využívajících ubytování Území celkem z toho zahraniční turisté Poskytnuté ubytování celkem z toho zahraniční turisté Polská část Okresy: Jelenia Góra 70 339 30 073 226 169 109 613 Bolesławiecký 42 182 18 733 61 541 25 790 Jeleniogórský 394 250 42 897 1 383 390 151 571 9 363 675 41 355 1 714 Lubańský 45 170 14 818 251 367 149 021 Lwówecký 8 135 1 178 35 369 11 497 Zgorzelecký 52 327 24 925 84 994 29 450 Złotoryjský 12 509 8 906 16 339 9 954 Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu 17 146 5 335 29 030 7 988 651 421 147 540 2 129 554 496 598 Kamiennogórský CELKEM Česká část Členské obce z okresů: Česká Lípa . . 245 . . Počet osob využívajících ubytování Území Poskytnuté ubytování celkem z toho zahraniční turisté celkem z toho zahraniční turisté Děčín . . . . Jablonec nad Nisou . . . . Liberec . . . . Mladá Boleslav . . . . Semily . . . . CELKEM . . . . Německá část Görlitz, Stadt 66 480 3 911 135 284 6 771 Hoyerswerda, Stadt 15 343 2 570 33 329 5 022 Bautzen 119 238 6 132 253 275 10 988 Kamenz 77 623 2 438 345 617 8 877 169 691 4 462 558 475 16 086 76 818 2 592 210 911 6 191 525 193 22 105 1 536 891 53 935 Löbau-Zittau Niederschlesischer Oberlausitzkreis CELKEM EUROREGION CELKEM . . . . Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database. Z více než 650 tis. osob využívajících v roce 2004 ubytování v polské části Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA bylo téměř 148 tis. cizinců, což představuje více než 22,6% z celkového počtu návštěvníků. Potvrzuje to velký zájem zahraničních turistů především o jeleniogórský subregion. Ubytovacích kapacit v cestovním ruchu v německé části využilo v roce 2004 více než 525 tis. osob, z toho bylo pouze 22,1 tis. cizinců (4,2% celkového počtu). Významnými prvky, které podporují rozvoj cestovního ruchu, jsou: – rozvinutá síť dopravní obsluhy – četné hraniční přechody. Celé polsko-česko-německé příhraničí se nachází na území III. panevropského dopravního koridoru. Toto území je charakteristické poměrně dobře rozvinutou dopravní sítí, avšak v mnoha případech je nezbytné přizpůsobit již existující vazby novobobým standardům a požadavkům a také je obohatit novými prvky dopravní sítě. 246 Příhraniční území je vázáno na kapacitní dopravní tahy východ-západ – dálnici A-4/A18/DK18 (E-40/E-36) a železniční trať E-30/C-E 30 (III PDK). K nejdůležitějším silničním spojením území polsko-česko-německého příhraničí patří: ♦ silnice DK4 (E-40) spojující dálnici A-4, na straně Spolkové republiky Německo s polským úsekem A-4, a dále jako trasa DK4/94, která plní funkci alternativní komunikace k dálnici A-4, ♦ silnice DK3 (E-65), spojující západní Polsko s Českou republikou a dále jižní Evropou, ♦ mezinárodní silnice E-261 (č. 5) spojující severní oblasti Polska přes Wrocław a Bolków k napojení na silnici č. 3 a dále jako silnice č. 5 přes Kamiennou Góru k hraničnímu přechodu s Českou republikou v Lubawce/Královci. K nejdůležitějším železničním spojením území polsko-česko-německého příhraničí patří: ♦ železniční trať C-E 59/1, spojující Lubuské vojvodství přes Zgorzelec s Českou republikou v Zawidowě, ♦ železniční trať č. 274/279, spojující Wrocław, přes Wałbrzych, Jelení Góru se Zgorzelcem a Węglińcem, ♦ železniční trať č. 299, spojující trať č. 274 s Českou republikou v Lubawce. K nejdůležitějším hraničním přechodům na území polsko-česko-německého příhraničí patří: ♦ silniční hraniční přechody: o Porajów-Hrádek nad Nisou – spojení České republiky (Liberec) s výběžkem Worek Turoszowski a dále přes hraniční přechod Porajów-Zittau se Saskem, o Bogatynia-Kunratice – spojení výbežku Worek Turoszowski a Saska s Českou republikou (Frýdlant) a dále přes hraniční přechod Czerniawa Zdrój-Nové Město pod Smrkem s Jelení Górou, o Zawidów-Habartice – spojení s Českou republikou (Liberec), o Czerniawa Zdrój-Nové Město pod Smrkem – spojení od Jelení Góry s Českou republikou (Frýdlant) a dále přes hraniční přechod Bogatynia-Kunratice s výběžkem Worek Turoszowski a Saskem, o Jakuszyce-Harrachov – spojení s Libercem a dále i s Prahou, o Průsmyk Okraj-Pomezní Boudy – spojení s Českou republikou, o Lubawka-Královec – spojení směrem na Prahu, o Jędrzychowice-Ludwigsdorf – A-4 (E-40), spojení směrem na Drážďany, 247 o Zgorzelec– Görlitz – spojení se Saskem a současně dvou měst Zgorzelec– Görlitz, o Radomierzyce-Hagenwerder – spojení Saska s Dolním Slezskem, o Sieniawka-Zittau – spojení Saska s výběžkem Worek Turoszowski a dále přes hraniční přechod Bogatynia-Kunratice s Českou republikou (Frýdlant), o Porajów-Zittau – spojení Saska s výběžkem Worek Turoszowski a dále přes hraniční přechod Porajów-Hrádek nad Nisou s Českou republikou (Liberec), ♦ železniční hraniční přechody: o Zawidów-Frýdlant – železniční trať C-E 59/1, spojení s Českou republikou (Liberec), o Lubawka– Královec – železniční trať č. 299, spojení s Českou republikou (Hradec Králové), o Węgliniec-Horka – železniční trať č. 295, spojení Dolního Slezska se Saskem, o Zgorzelec-Görlitz – železniční trať E-30, spojení s Drážďany. Nejvýznamnější hraniční přechody s Českou republikou (z hlediska počtu cestujících) jsou: Jakuszyce-Harrachov a Porajów-Hrádek nad Nisou, a s Německem: Jędrzychowice – Ludvigsdorf (na 9,4 mil. cestujícících), Porajów-Zittau a Zgorzelec-Görlitz. Euroregion NEISSE-NISA-NYSA má bohaté a různorodé, i když nerovnoměrně rozložené bohatství léčebných surovin. K podmínkám přispívajícím k rozvoji lázeňství patří přírodní podmínky – léčebné vlastnosti podnebí a krajiny (klimatoterapie), přírodní léčebné bohatství, tj. vřídla vody, plyny s léčivým účinkem a peloidy (balneoterapie) a jiné environmentální faktory, které příznivě ovlivňují výsledky preventivních a léčebných služeb. Na území polsko-česko-německého příhraničí se nachází velké množství lázní. Jsou to místa, kde jsou vytvořeny podmínky nezbytné pro lázeňské, rekreační a turistické aktivity. Za polskou stranu je nutné uvést především Cieplice Śląskie Zdrój (část Jelení Góry), Świeradów Zdrój a Czerniawu Zdrój. Na české straně jsou pouze dvě lázeňská místa: Lázně Kunratice a Lázně Libverda a na německé straně pouze Bad Muskau. Lázeňský potenciál Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA tvoří nejen přírodní bohatství, ale i rozvinutá síť zařízení poskytujících lázeňské služby. Znepokojující je však to, že se zmenšuje lázeňská základna v regionu a klesá celkový počet lázeňských hostů. 248 2.4. Zemědělství a lesnictví Euroregion NEISSE-NISA-NYSA je charakteristický významnými rozdíly z hlediska podmínek pro provozování zemědělské činnosti. Rozhodují o tom jednak stávající přírodní podmínky (kvalita půdy) a klimatické podmínky a rovněž i struktura využívání půdy. Výrazně lze rozlišit poměrně úrodnou zemědělskou půdu ve střední části Euroregionu od bohatě lesnatých území na severu Euroregionu, kde se více než 50% území využívá pro lesní hospodářství. Informace o významu zemědělsky využívaných půd a lesů v Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004 znázorňuje tabulka č. 30. Tabulka č. 30. Rozloha zemědělské půdy a lesů v Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004 Území Rozloha celkem v ha z toho zemědělský půdní fond lesy Polská část Okresy: Jelenia Góra 10 836 4 358 3 565 Bolesławiecký 130 326 39 711 67 666 Jeleniogórský 62 821 24 752 31 007 Kamiennogórský 39 613 21 335 14 563 Lubańský 42 819 27 557 10 272 Lwówecký 70 994 40 170 24 885 Zgorzelecký 83 811 31 892 39 936 Złotoryjský 57 545 40 789 11 872 Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu 38 469 24 238 10 419 537 234 254 802 214 185 CELKEM Česká část Členské obce z okresů: Česká Lípa 79 458 27 541 40 396 Děčín 35 494 15 548 16 092 Jablonec nad Nisou 35 049 10 053 20 521 Liberec 89 005 41 919 38 092 6 320 1 775 3 868 24 998 11 017 11 184 270 324 107 854 130 153 Mladá Boleslav Semily CELKEM Německá část Görlitz, Stadt 6 722 3 035 362 Hoyerswerda, Stadt 9 476 2 031 4 817 249 Území Rozloha celkem v ha z toho zemědělský půdní fond lesy Bautzen 95 547 57 873 22 131 Kamenz 134 038 51 225 54 874 69 852 44 835 14 557 Niederschlesischer Oberlausitzkreis 134 026 49 324 59 749 CELKEM 449 661 208 323 156 490 570 978,5 500 828,1 Löbau-Zittau EUROREGION CELKEM 1 257 218,6 Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database. Zemědělská orná půda zaujímá přibližně 45% území Euroregionu. Na české straně je dominantní chovatelství s mléčným a masovým zaměřením a rostlinná výroba zaměřena na pěstování krmiv. Kdežto německá strana je charakteristická především pěstováním žita a brambor. Relativně vysokou míru (více než 60%) zemědělského využití půd vykazují okresy Bautzen a Löbau-Zittau. V polské části Euroregionu je dominantní pěstování pšenice a ječmene a v horských a podhorských oblastech převažuje chovatelství. Lesy zaujímají celkově téměř 40% území Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA. Velká lesní území se nacházejí v nížinách Euroregionu - monokultury borovicových lesů - a ve Středních horách (Góry Średnie) - smrk. Lesní porosty dotčeného regionu jsou z jedné strany významně poškozené a na druhé straně jsou intenzivně hospodářsky využívané. 3. PODNIKÁNÍ A INOVACE 3.1. Podnikatelské subjekty Podnikatelské aktivity místních společností se v transitivním období měří zpravidla počtem registrovaných podnikatelských subjektů provozovaných fyzickými osobami v přepočtu na tisíc obyvatel. Tyto informace znázorňuje tabulka č. 31. 250 Tabulka č. 31. Úroveň podnikatelských aktivit místních společností v Euroregionu NEISSE-NISANYSA v roce 2004 Území Podnikatelské subjekty provozované fyzickými osobami Obyvatelstvo Ukazatel podnikatelské aktivity (počet firem na tisíc obyvatel) Polská část Okresy: Jelenia Góra 9 267 87 643 105,7 Bolesławiecký 4 936 88 378 55,9 Jeleniogórský 5 488 63 967 85,8 Kamiennogórský 2 465 46 796 52,7 Lubańský 3 584 57 317 62,5 Lwówecký 2 370 48 491 48,9 Zgorzelecký 5 701 95 195 59,9 Złotoryjský 2 767 46 016 60,1 Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu 3 585 49 638 72,2 40 163 583 441 68,8 CELKEM Česká část Okresy: Česká Lípa 18 986 94 494 200,9 Jablonec nad Nisou 18 778 83 939 223,7 Liberec 37 110 156 483 237,2 Semily 15 795 47 138 335,1 382 054 237,3 1 036 58 154 17,8 621 43 899 14,1 Bautzen 3 671 151 520 24,2 Kamenz 3 551 151 421 23,5 Löbau-Zittau 3 307 145 995 22,7 Niederschlesischer Oberlausitzkreis 2 058 98 391 20,9 14 244 649 380 21,9 CELKEM Německá část Görlitz, Stadt Hoyerswerda, Stadt CELKEM Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database. Údaje v tabulce č. 31 ukazují výrazné rozdíly v podnikatelských aktivitách obyvatel jednotlivých částí Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA. Tyto rozdíly jsou však důsledkem především místních legislativních podmínek v oblasti zahajování a provozování živnostenské 251 činnosti. Z hlediska těchto podmínek se nejvyšší úrovní podnikatelských aktivit vyznačuje česká část Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA a nejnižší – německá část. Rozdílné podmínky v oblasti zakládání a provozování podnikatelských subjektů v jednotlivých zemích výrazně komplikují srovnávací analýzy. Avšak z hlediska četnosti je největší počet podnikatelských subjektů v české částí dotčeného příhraničního regionu. Tyto informace znázorňuje tabulka č. 32. Například na území Libereckého okresu je registrovaných (dle stavu ke konci roku 2004) zhruba 45,3 tis. podnikatelských subjektů, z toho zhruba 8 tis. firem – právnických osob. Přitom rozhodující většinu subjektů ve všech částech tohoto příhraničního regionu tvoří firmy fyzických osob. Ve všech částech Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA lze pozorovat téměř okrajový význam státních podniků. Je to výrazný důsledek transformačních procesů v ekonomice a směru hospodářských změn v jednotlivých zemích. Významná odlišnost podnikatelských subjektů se v Euroregionu NEISSE-NISANYSA týká i odvětví provozovaných činností. O struktuře těchto subjektů podle významu sekcí Evropské klasifikace ekonomických činností informují údaje obsažené v tabulce č. 33. V polské a české části jsou dominantní podnikatelské subjekty provozující činnost zahrnutou do sekce G, to znamená týkající se velkoobchodu a maloobchodu; oprav motorových vozidel, motocyklů a spotřebičů pro osobní použití v domácnosti. V německé části Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA sehrávají významnou úlohu podnikatelské subjekty provozující činnost v obchodování s realitami a pronájmy, ve vědě a službách. Tabulka č. 32. Podnikatelské subjekty dle právních forem organizací a firem na území polsko-českoněmeckého příhraničí v roce 2004 Území Celkem Subjekty právnic kých osob z toho státní podniky družstva akciové společn osti společn osti s.r.o. ostatní Subjekty fyzický ch osob Polská část Okresy: Jelenia Góra 12 189 2 922 - 43 . . 2 879 9 267 Bolesławiecký 6 815 1 879 2 42 . . 1 835 4 936 Jeleniogórský 7 002 1 514 - 31 . . 1 483 5 488 Kamiennogórský 3 585 1 120 - 15 . . 1 105 2 465 Lubańský 4 598 1 014 3 32 . . 979 3 584 252 Celkem Území Subjekty právnic kých osob z toho státní podniky družstva akciové společn osti společn osti s.r.o. Subjekty fyzický ch osob ostatní Lwówecký 3 045 675 1 23 . . 651 2 370 Zgorzelecký 7 914 2 213 - 32 . . 2 181 5 701 Złotoryjský 3 857 1 090 3 29 . . 1 058 2 767 Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu 4 583 998 1 29 . . 968 3 585 13 425 10 276 . . 13 139 40 163 CELKEM Česká část Okresy: Česká Lípa 19 259 273 9 45 88 1 253 1 878 18 986 22 157 3 379 9 87 71 1 481 1 731 18 778 Liberec 45 343 8 233 18 186 226 3 913 3 890 37 110 Semily 18 448 2 653 2 54 68 991 1 538 15 795 Jablonec Nisou nad Německá část Görlitz, Stadt 1 433 397 . 7 . 191 . 1 036 Hoyerswerda, Stadt 816 195 . . . 119 . 621 Bautzen 4 771 1 100 13 13 13 544 517 3 671 Kamenz 4 653 1 102 20 15 6 609 452 3 551 Löbau-Zittau 4 333 1 026 17 19 6 494 490 3 307 Niederschlesischer Oberlausitzkreis 2 668 610 . 25 . 323 245 2 058 18 674 4 430 50 79 25 2 280 1 704 14 244 CELKEM Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database. 253 Tabulka č. 33. Podnikatelské subjekty dle sekcí OKEČ na území polsko-česko-německého příhraničí v roce 2004 z toho Subjekty právnických osob Území hornictví a těžba; průmyslové zpracova telství (C + D) stavebnictví (F) velkoobc hod a maloobc hod; oprava motorových vozidel, motocyklů a spotřebič ů pro osobní použití a domáctnost (G) realitní služby, pronájem, věda a služby spojené s podnikáním (K) vzdělává ní (M) ostatní komunální, sociální a individuální služby (O) ochrana zdraví a sociální péče (N) Polská část Okresy: Jelenia Góra 12 189 934 1 032 4 113 2 406 290 560 897 Bolesławiecký 6 815 578 469 2 316 1 417 177 263 420 Jeleniogórský 7 002 713 608 1 887 1 048 114 270 507 Kamiennogórský 3 585 348 333 1 017 730 87 162 237 Lubańský 4 598 501 460 1 536 635 108 182 334 Lwówecký 3 045 327 269 1 045 382 101 108 229 Zgorzelecký 7 914 459 561 2 949 1 544 242 259 577 Złotoryjský 3 857 352 386 1 325 699 85 133 234 Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu 4 583 487 377 1 888 601 126 136 301 CELKEM Česká část 17 538 1 912 1 604 4 404 3 418 512 148 3 748 3 273 321 195 843 599 114 33 786 3 379 463 313 842 645 92 21 711 Liberec 8 233 785 877 2 228 1 862 194 69 1 551 Semily 2 653 343 219 491 312 112 25 700 Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec Nisou nad Německá část Görlitz, Stadt 397 45 60 60 140 3 . 45 Hoyerswerda, 195 17 36 45 47 . . 23 254 z toho Území Subjekty právnických osob hornictví a těžba; průmyslové zpracova telství (C + D) stavebnictví (F) velkoobc hod a maloobc hod; oprava motorových vozidel, motocyklů a spotřebič ů pro osobní použití a domáctnost (G) realitní služby, pronájem, věda a služby spojené s podnikáním (K) vzdělává ní (M) ochrana zdraví a sociální péče (N) ostatní komunální, sociální a individuální služby (O) Stadt Bautzen 1 100 184 202 199 249 5 9 116 Kamenz 1 102 212 234 172 264 9 13 103 Löbau-Zittau 1 026 151 175 188 236 6 11 120 610 91 122 102 89 8 12 70 4 430 700 829 766 1 025 31 45 477 Niederschlesisc her Oberlausitzkreis CELKEM a – včetně podnikatelských subjektů provozovaných fyzickými osobami Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database Ve všech částech Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA lze rovněž sledovat významnou úlohu podnikatelských subjektů provozujících stavební činnost (sekce F) a aktivity v oblasti hornictví a těžby a zpracovatelského průmyslu (sekce C+D). 3.2. Podpora hospodářského rozvoje Institucemi regionálního rozvoje jsou především regionální a místní rozvojové agentury zřízené pro přímou realizaci rozvojových aktivit a koordinaci aktivit jiných regionálních subjektů. Patří k tomu i instituce pro podporu podnikání, podnikatelské inkubátory, centra pro podporu podnikání, informační hospodářské, propagační centra, kapitálové fondy a další nevládní instituce (sdružení, kluby). K institucím pro podporu ekonomiky patří především Polsko-německý spolek pro podporu ekonomiky (Polsko-Niemieckie Towarzystwo Wspierania Gospodarki), který vznikl na základě smlouvy mezi vládou Polské republiky a Spolkové republiky Německo v březnu 1994. Nejdůležitějším úkolem Spolku a zároveň jeho hlavním cílem, je podpora polsko255 německé hospodářské spolupráce. Tento cíl je realizován především formou zprostředkovávání kontaktů polských a německých podniků, iniciováním, podporou a dozorem, ale také všeobecnou pomocí při kooperačních a investičních aktivitách na obou stranách hranice, se zvláštním zřetelem na podporu malých a středních podniků. Příhraniční spolupráce tak přispívá ke zmenšování ekonomických rozdílů na obou stranách hranice. Výjimečně aktivní institucí specifického charakteru je Euroregionální průmyslová a obchodní komora (Euroregionalna Izba Przemysłowo-Handlowa) se sídlem v Jelení Góře. Na polské straně Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA je také aktivní Krkonošská agentura regionálního rozvoje (Karkonoska Agencja Rozwoju Regionalnego) se sídlem v Jelení Góře spolupracující s mnoha dalšími organizacemi. Na polské straně Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA působí dvě Speciální ekonomické zóny (Specjalne Strefy Ekonomiczne): Kamiennogórská SEZ malého podnikání (SSE Małej Przedsiębiorczości) (v současné době 8 sekcí v Kamienné Góře, Nowogrodźci – Wykrotech, Jaworu, Lubawce, Krzeszowě, Piechowicích, Lubani a Janowicích Wielkých) a Legnická SEZ (mj. sekce ve Złotoryji). Speciální ekonomické zóny přispívají k dynamickému hospodářskému rozvoji jednotlivých obcí a jejich bližšího i širšího okolí. Speciální ekonomické zóny byly zřízeny s cílem urychlení dynamiky hospodářské transformace obcí a jejích nejbližšího i širšího okolí. Výhodou Kamiennogórské ekonomické zóny malého podnikání je především poloha přímo u státní hranice s ČR (oblast Kamienné Góry) a Německem (oblast Nowogrodźce a Lubaně). Myšlenka vyváženého rozvoje regionu Nowogrodźce a Węglińce byla iniciována oběma obcemi a Speciální zónou malého podnikání v Kamienné Góře. Cílem projektu je zřídit moderní průmyslové zóny na území těchto obcí, při zachování vysokých standardů udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí a s moderní strukturou managementu průmyslových zón. 256 3.3. Výzkumný, rozvojový a inovační potenciál Současný regionální rozvoj je stále více ovlivňován intelektuální infrastrukturou, především vzdělávacím systémem. V procesech regionálního rozvoje totiž výrazně roste úloha lidských zdrojů s inovačními schopnostmi a s vysokou úrovní vzdělanosti a kvalifikace. Lidské zdroje spojené s vědou a technikou5 v dolnoslezském regionu činí zhruba 400 tis. osob (7,4% těchto zdrojů v zemi). V této oblasti se dolnoslezské vojvodství přibližuje k celostátnímu průměru, kde tyto zdroje činí 32,2% obyvatel ekonomicky aktivních (v regionu 32,4%). Tento ukazatel je v tomto vojvodství významně nižší než v sousedních regionech Německa a České republiky. Tuto otázku statisticky znázorňuje tabulka č. 34. Tabulka č. 34. Lidské zdroje ve vědě a technice v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa v letech 2000-2005. Území 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Lidské zdroje v tis. osob POLSKO Polsko Dolnoslezské 4491 4574 4615 4943 5223 5485 334 334 331 331 384 404 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 1708 1730 1719 1765 1801 1909 z toho Severovýchod 223 219 217 231 233 245 18327 18544 18476 19037 19387 19960 1126 1115 1103 1123 1171 1200 457 450 437 435 453 459 Německo z toho Sasko (Sachsen) z toho Vládní kraj Drážďany V % obyvatel ekonomicky aktivních POLSKO Polsko Dolnoslezské 25,9 26,2 26,8 29,2 30,9 32,2 26,6 27,8 26,8 27,3 30,0 32,4 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 33,3 34,0 33,8 34,7 35,3 37,1 z toho Severovýchod 30,2 29,9 29,5 31,3 31,9 33,6 46,5 50,1 52,4 46,8 49,9 51,8 46,6 50,2 51,3 47,8 51,5 51,6 48,8 53,5 53,4 48,9 53,9 53,7 Německo z toho Sasko (Sachsen) z toho Vládní kraj Drážďany Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. 5 Pojem lidské zdroje pro vědu a techniku (Human Resources for Science and Technology - HRST) znamená celkový počet osob, které se aktuálně věnují nebo potenciálně mohou věnovat práci spojené s tvořením, vývojem, šířením a uplatňováním vědecko-technických znalostí. Dle mezinárodních metodických doporučení tyto zdroje zohledňují celkový počet osob, jejichž formální úroveň vzdělání (nad střední) umožňuje pracovat v profesích spojených s vědou a technikou, a celkový počet osob zaměstnaných v těchto profesích. 257 Relativně nejvyšší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva ve vědě a technice je německé části dotčeného příhraničního regionu. Například v německém Sasku je s těmito oblastmi spojeno téměř 54% ekonomicky aktivních obyvatel, avšak v českém regionu Severovýchod téměř 34%. Intelektuální infrastrukturu každého regionu tvoří na jedné straně vysoce kvalifikované zdroje pracovní síly a na druhé veřejná a neveřejná školská zařízení (včetně vysokých škol) a permanentního vzdělávání zaměřeného na rozvoj a zdokonalování lidských zdrojů. Nejdůležitějším faktorem současného rozvoje je bezpochybně „inovace”. Je známo, že úlohu tohoto faktoru dobře odráží výsledky vědeckých výzkumů, náklady na výzkumnou a vývojovou činnost a také výsledky vzdělávacích institucí, především vysokých škol. Rostoucí význam výzkumně-vývojové činnosti v regionu dokazuje mj. stálý růst zaměstnanosti v organizacích provozujících takovou činnost. Informace o pracujících ve výzkumně-vývojových zařízeních v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa v letech 2000-2004 znázorňuje tabulka č. 35. Tabulka č. 35. Zaměstnanci výzkumně-vývojových zařízení v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa v letech 2000-2004 Území 2000 2001 2002 2003 2004 Zaměstnanci celkem EVROPSKÁ UNIE EU – 25 2716651 2766812 2874222 2892092 2905422 EU – 15 „staré” země 2451064 2500375 2607187 2624868 2635678 EU – 10 „nové” země 265587 266437 267035 267224 269744 POLSKO Polsko Dolnoslezské 125614 123840 122987 126241 127356 9506 9355 9057 9482 9620 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 53506 51939 53695 55699 60148 z toho Severovýchod . 5042 5359 5518 6079 Německo . . . 664731 . z toho Sasko (Sachsen) . . . 32550 . z toho Vládní kraj Drážďany 16111 % ekonomicky aktivních obyvatel EVROPSKÁ UNIE EU – 25 1,31 1,33 1,37 1,36 1,36 EU – 15 „staré” země 1,42 1,43 1,48 1,47 1,46 258 Území EU – 10 „nové” země 2000 2001 2002 2003 2004 0,78 0,78 0,79 0,79 0,80 POLSKO Polsko Dolnoslezské 0,73 0,71 0,71 0,75 0,75 0,73 0,77 0,73 0,78 0,76 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 1,04 1,02 1,05 1,09 1,18 z toho Severovýchod . 0,69 0,73 0,75 0,83 Německo . . . 1,68 . z toho Sasko (Sachsen) . . . 1,49 . . . . 1,90 . z toho Vládní kraj Drážďany Pramen: GUS a EUROSTAT: databáze REGIO. Významný nedostatek informací nedovoluje jednoznačně určit výstupy týkající se významu ekonomicky aktivních zaměstnanců ve výzkumně-vývojových zařízeních na trhu práce, ale všeobecně je zde pozorován růstový trend zaměstnanosti. Tento trend lze pozorovat v zemích Evropské unie a také v jednotlivých částech dotčeného příhraničního regionu. Podíl zaměstnanosti ve výzkumně-vývojových zařízeních byl ke konci roku 2004 v německém příhraničním Vládním kraji Drážďany relativně nejvyšší a činil 1,90% celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. V polské a české části tohoto regionu byly úrovně příslušných ukazatelů významně nižší (příslušně v dolnoslezském regionu – 0,76% a v regionu Severovýchod – 0,83%). V dotčeném polsko-česko-německém příhraničním regionu lze pozorovat v organizacích tohoto typu i změny ve struktuře zaměstnanosti podle institucionálních sektorů. Ve srovnání se situací v Evropské unii se tento region charakterizuje: nepříliš velkým významem sektoru podniků a sektoru vládních organizací; na rozdíl od zemí Evropské unie je sektorem s největším významem v oblasti výzkumně-vývojové činnosti v regionu oblast vysokoškolského vzdělávání. Vnitřní náklady na výzkumně-vývojovou činnost v letech 2000-2004 vykazovaly růstový trend. Tyto informace znázorňuje tabulka č. 36. 259 Tabulka č. 36. Náklady na výzkumně-vývojovou činnost v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa v letech 2000-2004 Území 2000 2001 2002 2003 2004 Náklady celkem v mil. eur POLSKO Polsko Dolnoslezské 1196,572 1322,976 1172,318 1036,072 1138,862 78,115 93,026 71,680 58,687 64,019 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 744,043 831,778 959,362 1012,579 1100,092 . 70,631 79,402 89,981 106,914 50619 52002 53363 54538 55100 . 1859 . 1836,87 . . 1060 . 1045,04 . z toho Severovýchod Německo z toho Sasko (Sachsen) z toho Vládní kraj Drážďany % hrubého domácího produktu EVROPSKÁ UNIE EU – 25 1,86 1,89 1,90 1,90 1,86 EU – 15 „staré” země 1,91 1,94 1,95 1,95 1,92 EU – 10 „nové” země 0,77 0,79 0,78 0,77 0,78 Polsko Polsko Dolnoslezské 0,64 0,62 0,56 0,54 0,56 0,53 0,57 0,44 0,39 . SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika 1,23 1,22 1,22 1,26 1,27 . 0,84 0,80 0,89 . 2,45 2,46 2,49 2,52 2,49 . 2,38 . 2,20 . . 3,42 . 3,10 . z toho Severovýchod Německo z toho Sasko (Sachsen) z toho Vládní kraj Drážďany Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. Zvlášť viditelné jsou procentuální rozdíly poměrů mezi objemem nákladů na výzkumně-vývojovou činnost v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa a úrovní hrubého domácího produktu. V této oblasti se velmi příznivě vyznačuje německá část dotčeného regionu, kde téměř 2,5% HDP činí náklady na činnost V+V. Téměř o polovinu nižší je podíl těchto nákladů v české části příhraničního regionu a výrazně nejnižší (5-ti násobně nižší než v německé části) je v polské části dotčeného příhraničního regionu. Ve sledovaném období byly znatelné i změny struktury vnitřních nákladů na výzkumněvývojovou činnost dle institucionálních sektorů. Avšak ve srovnání s trendy a strukturami 260 sledovanými v této oblasti v Evropské unii, je tento polsko-česko-německý region charakteristický: relativně menším významem sektoru podniků; nepříliš velkým významem sektoru podniků a sektoru vládních organizací; vysokým podílem sektoru vysokého školství. K nedostatkům výzkumně-vývojové sféry dotčeného příhraničního regionu patří zejména: relativně nízká úroveň vnitřních nákladů vzhledem k dosaženému hrubému domácímu produktu (v Evropské unie – téměř 2%); nízký podíl zaměstnanosti ve výzkumně-vývojové činnosti ve vztahu k počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva v regionu (průměr v zemích Evropské unie – téměř 1,5%); vysoká úroveň opotřebení vědecko-výzkumného zařízení (téměř 90%). O úrovni modernizace ekonomiky svědčí mj. úloha vysokých technologií v oblasti zpracovatelství a služeb6. Tabulka č. 37. Zaměstnanci v sektorech vysokých technologií ve zpracovatelství a službách v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa v letech 2000-2004 Území 2000 2001 2002 2003 2004 Pracující v osobách Polsko Polsko Dolnoslezské . . . . 960 903 . . . . 73 328 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika . . 569 129 559 241 565 926 z toho Severovýchod . . 96 932 96 288 103 678 5 161 697 5 264 055 5 330 336 5 157 114 5 169 240 186 700 189 320 186 640 202 682 205 646 76 345 78 381 72 747 80 569 82 822 Německo z toho Sasko (Sachsen) z toho Vládní kraj Drážďany % celkového počtu zaměstnaných 6 Eurostat společně s OECD pro sektory vysokých technologií (high and medium high technology manufacturing and knowledge-intensive high-technology services) započitává následující oblasti činnosti (díly Evropské klasifikace ekonomikcých činností: 24 – výroba chemických produktů, 29 – strojírenství, 30 – výroba kancelářského zařízení a počítačů, 31 – výroba elektrických strojů a zařízení, 32 – výroba rozhlasové, televizní a telekomunikační techniky a zařízení, 33 – výroba lékařských, precizních a optických nástrojů, hodin a hodinek, 34 – výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, 35 – výroba ostatní dopravní techniky, 64 – poštovní a telekomunikační služby, 72 – informatika a 73 – výzkumně-vývojová činnost. 261 Území 2000 2001 2002 2003 2004 POLSKO Polsko Dolnoslezské . . . . 7,02 . . . . 7,82 SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA Česká republika . . 12,03 11,89 12,09 z toho Severovýchod . . 13,92 13,93 15,23 Německo 14,21 14,41 14,69 14,35 14,58 z toho Sasko (Sachsen) 9,90 10,21 10,33 11,31 11,65 10,42 10,92 10,33 11,48 12,00 z toho Vládní kraj Drážďany Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO. V příhraničním polském dolnoslezském regionu bylo v roce 2004 zaměstnáno v oblastech vysokých technologií zhruba 73,3 tis. osob, což činilo 7,82% všech pracujících v regionu. Ve stejném období dosahovala v německém Vládním kraji Drážďany úroveň tohoto ukazatele 12%, a v českém regionu Severovýchod přesahovala 15%. Dokazuje to významné rozdíly v úrovních rozvoje ekonomických odvětví (zpracovatelství a služeb) založených na pokročilých technologiích. Rovněž to dokazuje relativní územní odlišnosti moderní ekonomiky jednotlivých částí polsko-česko-německého příhraničního regionu. Toto je i symptomem rozdílné dynamiky hospodářského rozvoje tohoto regionu. 4. SMĚRY ROZVOJE POLSKO-ČESKO-NĚMECKÉHO PŘÍHRANIČNÍHO REGIONU Strategické rozvojové cíle dotčeného polsko-česko-německého příhraničního regionu by měly odpovídat pravidlům uplatňovaným v politice soudržnosti Evropské unie. Člení se na tři základní kategorie soudržnosti: sociální, ekonomickou, územní. V každé vyjmenované kategorii existují oblasti propojení politiky spojených s realizací cílů soudržnosti, a taktéž jejich vzájemné silné vazby. Především územní dimenze soudržnosti se významně vztahuje nebo přímo přebírá cíle a směry sociální a ekonomické soudržnosti a vztahuje se ke specifickým oblastem vymezeným v regionálním měřítku. Pro stanovení požadovaných proměn se tato územní dimenze soudržnosti zdá být nejvýznamnější. 262 Z hlediska směru dosavadních demografických proměn významným způsobem podmiňujících rozsah změn v oblasti regionálního trhu práce je nutné uvést, že v dotčeném příhraničním regionu budou v nejbližší době probíhat hospodářské procesy spočívající ve slučování kvantitativně klesajících zdrojů lidského kapitálu s výrobními možnostmi a potřebami. Zároveň lze předpokládat rostoucí proces změny profesní orientace obyvatel regionu, což bude příznivé pro efektivní spojování odborných kvalifikací pracovníků s požadavky hospodářského rozvoje a rozvojem regionálního trhu práce. Pro stanovení cílů a priorit rozvoje dotčeného příhraničního regionu bylo použito rozdělení na: ♦ cíle spojené k ochraně přírodního a kulturního dědictví území; ♦ cíle spojené s řádným fungováním příhraničního území jako soudržného regionu přeshraničního charakteru (v přesvědčení, že charakteristiky příslušnosti k různým zemím budou postupně splývat), ♦ cíle spojené se zajištěním účasti území v globálních a kontinentálních růstových procesech – vzhledem k jejich omezeným možnostem, ale i nutnosti zajištění udržitelnosti rozvojových procesů. Ve vztahu k tomuto příhraničnímu regionu je nezbytné rozlišit vytyčené cíle (dlouhodobého významu) a cíle průběžné regionální (přeshraniční) politiky (krátkodobého významu). Dlouhodobé rozvojové cíle dotčeného polsko-česko-německého příhraničního území by se měly soustředit na tři prioritní okruhy: ♦ ochrana a obnova hodnot přírodního a kulturního bohatství; ♦ vnitřní soudržnost území, jejímž základem je příslušně vytvořená sídelní struktura, skládající se z center s odpovídajícími funkcemi a sítěmi jejich vzájemných vazeb – v soudržném systému zahrnujícím příhraniční pásma sousedních zemí vnitřní soudržnost zahrnuje i míru účasti společnosti v rozvojových procesech; ♦ vnější soudržnost území, která se skládá ze sítě růstových center významově přesahujících příhraniční území a z vnějších vazeb území, které jsou součástí funkčně územních vazeb téměř kontinentálního charakteru. Ochrana a obnova hodnot přírodního a kulturního bohatství je cílem, který vyplývá z charakteristiky tohoto příhraničního regionu. Obzvlášť je bohatý hodnotami přírodního prostředí. Avšak využívání tohoto bohatství, především v posledních padesáti letech, na 263 mnoha místech narušilo přírodní rovnováhu, což vyžaduje zahájení realizace opatření k její obnově. Důsledek narušení přírodní rovnováhy se projevuje i v hospodářské sféře. Životní prostředí polsko-česko-německého příhraničí je dědictvím celé evropské společnosti, a proto by jeho ochrana měla být nadřazeným cílem realizovaným s podporou (z prostředků) celé této společnosti. Hodnoty životního prostředí však mohou být i základem pro rozvíjení některých odvětví hospodářských aktivit (např. cestovního ruchu a lázeňství). Jejich efektivita bude v případě zachování unikátního charakteru dědictví v této oblasti. A proto je možné ochranu a opatření pro obnovu hodnot životního prostředí vnímat i v ekonomických mezích, protože společnost tohoto příhraničního regionu bude z něho mít významné přínosy v delším časovém horizontu Péče o životní prostředí zvyšuje i kvalitu území a vytváří lepší podmínky pro bydlení a také umístění některých hospodářských investic, což může být jedním z faktorů pozitivně ovlivňujících proměny v sociální sféře, např. zastavení depopulace regionu, i v hospodářské sféře. V podmínkách tržního hospodářství má zvláštní význam i otázka vnějších výsledků územních jednotek na různé úrovni. K nejdůležitějším zdrojům těchto výsledků patří: ♦ vnější výsledky široce pojaté lokální infrastruktury jak technické, tak i sociální, ♦ vnější výsledky kooperace jednotek v lokálním systému, ♦ výsledky místního trhu, včetně odbytu pro výrobce a spotřebitelské trhy, ♦ výsledky inovací a informací, ♦ vnější dopady přírodního prostředí, např. absorpční schopnost tohoto prostředí vyrovnat vnější nevýhody (znečištění ŽP), to znamená samoočišťovací schopnost, ♦ místní pracovní zdroje (jejich kvalita a struktura). Rozsah vnějších dopadů významně ovlivňuje procesy hospodaření v územních systémech různě úrovně, včetně dotčeného příhraničního regionu. Pro dynamický rozvoj polsko-česko-německého příhraničního regionu by se měly využít zejména: ♦ prostředky pro hmotné vytváření území, ♦ informační prostředky. Prostředky pro hmotné vytváření území jsou považovány za jedny z nejúčinnějších nástrojů územní politiky v lokální dimenzi. Jejich účinnost vyplývá ze skutečnosti, že podnikatelské subjekty s oblibou využívají tzv. výhody vnějších lokalizací. Tyto výhody jsou však ve značné míře důsledkem příslušného hmotného uspořádání území, které usnadňuje 264 výstavbu a fungování zařízení pro výrobu a služby. K nejčastěji uplatňovaným výhodám patří především: ♦ investice v oblasti technické infrastruktury zvyšující dostupnost území (především výstavba a modernizace silniční sítě) a sloužící podnikatelským subjektům (zásobování vodou, odvádění odpadních vod, zásobování tepelnou energií apod.), ♦ rozvoj sociální infrastruktury a bydlení zaměřený na podporu osídlování obyvatel tvořením atraktivních životních podmínek, včetně bydlení a rozvinutých služeb. ♦ tzv. protipóly růstu, resp. ekonomických zón, tj. vědomě lokalizovaná uskupení výrobních, obchodních podniků a podniků poskytujících služby. V souladu s teorií protipólů růstu se předpokládá, že koncentrace podnikatelských aktivit na vybraném území bude ovlivňovat proměnu hospodářské struktury obce a způsobí růst podnikatelských aktivit. Je však nutno dodat, že všechny tyto prostředky pro hospodářský rozvoj území, ať už jsou jakkoliv účinné, si vyžadují vysoké investiční náklady ze strany místních orgánů. Důležitým nástrojem vytváření rozvojové politiky příhraničního regionu jsou i informační prostředky. Jsou obvykle děleny na dva druhy: ♦ informace, k jejichž vzniku, odesílání a zpřístupňování dochází bez adresování konkrétním odběratelům, ♦ toky informací, tj. výměna dat (a jejich zpracovávání) mezi dotčenými články. K informacím prvního druhu patří v podstatě publikované materiály, jako jsou: ročenky, resp. i statistické přehledy. Cílem těchto publikací je podat zainteresovaným zájemcům obecný přehled o rozvojových možnostech a omezeních v příslušném území.. Takové dokumenty rozšiřují především informační základnu podnikatelských subjektů, nezbytnou při volbě příslušného rozhodnutí. V druhé řadě spočívá výměna informací v přímých a nepřímých kontaktech mezi místními a regionálními správními orgány a současnými a potenciálními uživateli, či podnikateli z příslušného území. Všechny stanovené nástroje prorozvojové politiky polsko-česko-německého příhraničního regionu tvoří v podstatě interně integrovaný komplex nástrojů. Tyto prostředky však získavají konkrétní smysl tehdy, jestliže jsou cílově využívány v souladu se stanoveným programem, zpracovaným pro dotčené území. Těmito programy jsou především regionální rozvojové strategie a územní plány jako syntetické nástroje uspořádání území pro potřeby 265 místní společnosti a ekonomiky. Cílem je proto zahájení aktivit zaměřených na formulování takových dokumentů. Vnitřní soudržnost území je cíl, který lze realizovat na základě úzké polsko-českoněmecké spolupráce. Současné formulované požadavky mohou mít pouze velice všeobecný charakter. Základem vnitřní soudržnosti tohoto příhraničního regionu je správně vytvořená sídelní struktura, skládající se z center a sítí s příslušnými funkcemi a jejich vzájemných vazeb. Taková síť umožňuje zabezpečit požadovanou úroveň služeb pro obyvatele a může podpořit rozšíření rozvojových procesů a civilizačního rozvoje celého regionu. Pro správný rozvoj center je nezbytné i zahajování aktivit pro sociální zapojení (to znamená odstranění jevů sociálního vyloučení), rozvoj lidských zdrojů a zastavení již léta pozorované vylidňování tohoto příhraničního regionu. Toto by mělo doprovázet rozvoj malého a středního podnikání. Avšak je nutné tento typ hospodářského rozvoje odlišovat od vytváření protipólů růstu, což je součástí cíle zaměřeného na vnější soudržnost regionu. Kromě rozvoje článků (uzlů) sídelní struktury je nezbytný rozvoj jejich vzájemných vazeb. Jedná se o vazby různého typu, například posilování spolupráce za účelem rozvoje celého příhraničního regionu nebo rozvíjení kooperačních vazeb mezi firmami. V této oblasti bude nezbytný rozvoj dopravních vazeb, především dopravní infrastuktury. Vnější soudržnost polsko-česko-německého příhraničního regionu je strategickým cílem, podstatným k vytvoření základů pro udržitelnost procesů víceúrovňového rozvoje. Cíl ochrany přírodních a kulturních zdrojů a cíl vnitřní soudržnosti (tj. dva další cíle) nezajišťují příslušnou dynamiku růstu tohoto regionu v dlouhodobém období. Jejich realizace bude si vyžadovat vnější podporu, avšak je nutné zohlednit její časové omezení. Lze totiž předpokládat významné revize politiky Evropské unie, v jejichž důsledku nebude možné využívat prostředky na daný cíl v několika dalších programovacích obdobích. Takže kromě "kohezních” cílů je nutné zahajovat úkoly spojené s realizací Lisabonské strategie, tj. „růstových” cílů. Tyto směry budou zastřešeny především cílem spojeným s vnější soudržností polsko-česko-německého příhraničí. Vytváření vnější soudržnosti tohoto regionu budou ovlivňovat i aktivity spojené se stimulováním rozvoje sítě vnějších vazeb, které jsou součástí evropských funkčně územních vazeb. Vnější vazby regionu umožní účast v globálních a evropských rozvojových procesech. Rozvojové podněty mohou být přebírany jen k tomu příslušně připravenými centry. Je nutné stimulovat vznik těchto center i na území polsko-česko-německého příhraničí nebo v jeho 266 přímém sousedství. Prostřednictvím vazeb uvnitř území mohou tyto podněty přecházet do menších center a celého příhraničního území. Výběr funkce center není jednoduchý a vyžaduje si rozsáhlé analýzy, aktivitu státní správy a samosprávy, vědeckých institucí a podnikatelských subjektů. Národní, komplementární, odvětvové strategie a regionální strategie mohou napomoci při hledání správných řešení. Tato volba by se měla především řídit analýzou místních rozvojových podmínek. K těm podmínkám patří především shromážděný vědecko-výzkumný potenciál. Kromě rozvoje růstových center (růstových protipólů) je nezbytný rozvoj jejich vazeb v národním i nadnárodním měřítku. Jedná se o vazby různého typu, především o tok vědomostí a inovací nebo rozvíjení kooperačních vazeb mezi firmami. Vnitřní soudržnost příhraničního regionu by se měla vytvářet podporováním rozvoje sídelní sítě. Proto je nezbytný rozvoj komunálních investic, podpora sféry bydlení a rozvoje sociální infrastruktury. Obdobný stav dekapitalizace se týká výrobních objektů, ale v tomto případě by měl být zvolen jiný postup, neboť současný technologický rozvoj neumožňuje obnovu těchto zdrojů. Pouze v takovém prostředí lze ve skutečnosti realizovat rozvoj společenského kapitálu, zaměstnanosti a blahobytu. Předcházení jevům sociálního vyloučení by se mělo stát nadřazeným cílem politiky rozvoje všech městských center pohraničí. Pro zlepšení fungování sídelní sítě je nezbytný i rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a místního významu. Vnější soudržnost dotčeného příhraničního regionu lze dosáhnout i rozvojem investic do hmotného majetku podniků, jejich infrastruktury a ,rozvojem inovací nových technologií. V oblasti územní politiky má zvláštní význam druhý dílčí cíl – rozvoj dopravní infrastruktury nadregionálního významu. Rozvoj polsko-česko-německého příhraničí by měl být proto zaměřen především na: ♦ podporu územní integrace regionu formou odstraňovaní disparit a „úzkých hrdel” v oblasti jeho vnitřních vazeb; ♦ vymezení soudržné chráněné oblasti a území infrastrukturální obslužnosti na základě přírodních charakteristik a stavu technických zdrojů – mimo správně nebo organizačně vymezené území (pro které mělo většinou vedení státní hranice nadřazený význam); ♦ obnovu funkcí a standardů center (součástí infrastruktury) a jejich historických vazeb, které byly oslabeny nebo likvidovány v důsledku procesů prohlubující se izolace jednotlivých části regionu; 267 ♦ hledání možnosti realizace širších vazeb v evropském měřítku, které by mohly být realizovány investicemi na území polsko-česko-německého příhraničí; ♦ podporu rozvoje relativních výhod (kladných stránek) regionu, které jsou specifickou konkurencí v evropském prostoru; v tomto směru je nutné tyto výhody hledat především v možnostech spojování potenciálů v jednotlivých částech příhraničí; ♦ odstraňování umělých územních bariér, které byly zavedeny pro realizaci funkcí rozdělujících struktury hraničících států (infrastruktura hraničního pásma). V jednotlivých územních jednotkách polsko-česko-německého příhraničí by měl rozvoj proto směřovat k naplnění následujících cílů: ♦ ochrana přírodního a kulturního dědictví regionu, který je vnímám jako soudržný celek ve vazbě s okolními územími a je součástí územní struktury celého kontinentu; ♦ obnovení a posilování polycentrického charakteru sídelních funkcí regionu; ♦ rozvoj společenského kapitálu (v rámci politiky soudržnosti Evropské unie), prostřednictvím: o stabilizace (vyváženosti) migraničních toků, o zvyšování vzdělanosti, o pozitivních proměn v oblasti modelu společnosti; ♦ rozvoj životní kvality cestou: o růstu zaměstnanosti, o zlepšování ukazatelů blahobytu, o zlepšování podmínek bydlení, o rozšiřování sociální infrastruktury; ♦ rozvoj investic do sídelní infrastruktury: o přizpůsobení komunálního fondu, včetně veřejně prospěšných objektů, současným užitkovým a estetickým standardům (mj. při využití různých ekonomických nástrojů, např. veřejno-soukromém partnerství), o obnova a rozvoj bytového fondu, o obnova a rozvoj technické infrastruktury; ♦ rozvoj podnikání prostřednictvím: o podpory rozvoje malých a středních podniků, o podpory rozvoje zaměstnanosti ve službách, především v oblasti kultury a ve veřejné sféře, o podpory investic do hmotného majetku podniků, 268 o podpory rozvoje inovací a nových technologií na základě specifického potenciálu nacházejícího se v příhraničním území, ♦ rozvoj dopravní infrastruktury různého měřítka a vazeb: o evropských, o regionálních, o místních; ♦ rozvoj ostatní technické infrastruktury, především telekomunikační. Polycentrický, hierarchický sídelní systém polsko-česko-německého příhraničí musí být posílen. Většina center v něm plní obslužné funkce pro okolní území, a z tohoto hlediska je nezbytné výrazné zlepšení standardů. Významný je rovněž rozvoj funkcí a obnova materialové základny. Odlišně je nutno vnímat rozvoj větších center, významných pro zajištění „vnější soudržnosti” příhraničního regionu, to znamená, jeho zapojení do trendu rostoucí konkurenceschopnosti Evropy v globálním měřítku. V příhraničí je v současné době obtížné najít centra evropského významu. Takový charakter mají existující rozvojové póly evropského významu, nacházející se v přímém sousedství území: Wrocław, Drážďany a Praha. Je však potřeba hledat možnosti pro umístění činností spojených s rozvojem vysokých technologií i přímo v příhraničním území. Mohou to být "odštěpné firmy” technologických center z větších center nebo významná, ale nepříliš velká odborná centra v netypických sektorech, odvětvích, apod. Každá z těchto funkcí může změnit poměrně malý územní celek příhraničního regionu v článek transferu (difuze) významných rozvojových faktorů. V současné hospodářské a sociální situaci příhraničí (dekapitalizace majetku, deprese a sociální vyloučení) se takový požadavek možná jeví jako obtížně realizovatelný, ale o to více je potřebné zdůrazňovat jeho důležitou úlohu. Na území dotčeného příhraničního regionu existují specifické možnosti rozvoje nových technologií, spojených se zdejšími unikátními přírodními zdroji a tradicí jistých specifických odvětví. Chybou by bylo zakládat ekonomiku regionu pouze na rozvoji malých a středních podniků, které jsou samy o sobě málo inovační. Rovněž hledání nových aktivit v odvětví cestovního ruchu je významně omezeno, protože de facto je možný pouze poloviční úspěch. A proto je nutné hledání rozvojových možností specializovaných center a následné spojení do technologických klastrů na základě stávajících zdrojů a tradic. 269 KAPITOLA II KONFERENCE „FÓRUM” EXPERTŮ – BAUTZEN 16.11.2006 r. 270 Stephan Hennig Přeshraniční spolupráce v textilním euroregionu Německého odborového svazu IG Metall, kancelář Budyšín, s odvětvovými odborovými svazy lehkého průmyslu polských konfederací OPZZ a NSZZ Solidarność a OS TOK ČR. Co se skrývá pod názvem EURO textilní region? • Projekt byl iniciován v r. 2000 na základě předběžné dohody (Letter of Intent) německého svazu textilního průmyslu vti, polského svazu textilního průmyslu a Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu v ČR (ATOK); • 71000 zaměstnanců, 1400 podniků; • 34 institucí VaV; • tržní objem 1,5 mld. eur, dosáhle-li mzdová úroveň v ČR a Polsku 75 % mzdové úrovně ve východním Německu. Cíle EURO textilního regionu: • rozvoj přeshraničních sítí podniků, • společný výzkum a vývoj, • společný marketing, • přeshraniční rozvoj profesního odborného dorostu. Jaké odborově-politické přístupy k činnosti z toho vyplývají? Inovační procesy na podnikové úrovni si vyžadují vytváření povědomí podnikových zástupců zájmů zaměstnanců pro tuto problematiku a jejich kvalifikaci. Jaké odborově-politické přístupy k činnosti z toho vyplývají? • Hledání alternativních možností zaměstnání v případech snižování stavů zaměstnanců; • Vzájemné poznávání a pochopení pozic druhé strany, protože existují snahy vzájemně popuzovat zaměstnance proti sobě. 271 Jaké odborově-politické přístupy k činnosti z toho vyplývají? • Vytváření struktur pro výměnu názorů a zkušeností mezi kooperujícími podniky, resp. mezi podniky v rámci jedné skupiny. První kroky na cestě spolupráce: • V r. 2002 se konal první společný workshop s OS TOK ČR; • 1 zástupce podnikové úrovně ze společnosti Technolen; • 4 členové rad zaměstnanců z východního Saska; • První výměna informací a představ v užším kruhu. Rozšíření spolupráce: • V r. 2003 došlo k navázání kontaktu s polskými odborovými svazy OPZZ a Solidarność a ve spolupráci s institutem IMU proběhl druhý, teď už trojstranný workshop v rámci iniciativy DGB pro pohraniční oblasti s názvem GRIPS; • Došlo k dohodě na deklaraci upravující další spolupráci, která předpokládá každoroční setkání a společnou přípravu workshopů. Která témata byla v centru zájmu? • Vzájemná informovanost o úkolech a postavení zástupců zájmů zaměstnanců na podnikové úrovni; • Postavení a úkoly odborů. Jak to šlo dál? • 2004 následoval 3. trojstranný workshop na témata: – spolurozhodování na podnikové úrovni, – úkoly, volby a způsob práce podnikových zástupců zájmů zaměstnanců; • 34 účastníků, zastupujících převážně podniky a skupiny podniků; • zapojení kanceláří IG Metall Chemnitz a Zwickau Jak to šlo dál? • V rámci 4. workshopu v r. 2005 jsme využili příležitosti, abychom na přání polských kolegů informovali a právech a možnostech spolurozhodování evropských podnikových rad. 272 • Dalším tématem byla příprava kolektivních vyjednávání, prosazování jejich výsledků do praxe a prosazování požadavků, jakož i přehled o tarifních úpravách a předpisech v jednotlivých zemích. • Jaké jsou dopady čínských exportů? V této souvislosti byla schválena rezoluce adresovaná EGTBLAV. 2006 – 5. workshop • 40 účastníků; • dva tématické okruhy: – spravedlivý světový obchod, – strategické perspektivní a rozvojové směry textilního průmyslu v EURO textilním regionu, – úkoly rad zaměstnanců v tomto procesu. Shrnutí • Kontinuita workshopů se osvědčila; • Převážně konstantní okruh účastníků podporuje vzájemné pochopení a přispívá k odstraňování předsudků. • Podnikovým zástupcům zájmů zaměstnanců je potřeba přiblížit procesy vytváření společné Evropy a je nutné zapojit je do těchto procesů; • Workshopy jsou zajímavější díky konkrétnosti jednotlivých témat a jejich prohloubení; • Od pouhého seznamování jsme dospěli ke konkrétním diskusím o tématech odborové činnosti a zastupování zájmů zaměstnanců na podnikové úrovni. • Osvědčila se konkrétní setkání zástupců rad zaměstnanců a odborářů z podnikových organizací jednotlivých podniků a skupin, jako např. ESDA, Johnson Controls; • Rovnoprávný dialog bez jakéhokoliv mentorování nebo mudrlantství; • Financování z prostředků IG Metall; • V r. 2006 poprvé spolufinancování z iniciativy EU Interreg III A. • Je potřeba zapojit podniky, které už teď kooperují, u nichž však v jednom z partnerských závodů chybí odborové struktury; 273 • Je potřeba zapojit další zástupce rad zaměstnanců ze Saska; • Částečné zmaření dosažených výsledků, protože došlo k likvidaci podniků, v nichž působily rady zaměstnanců. • Kde vidíme rezervy? – v intenzivnějším zapojení partnerských organizací do obsahových diskusí, – v zintenzivnění účasti zástupců rad zaměstnanců; – více podniků, v nichž jsou zastoupeny partnerské organizace. Vize Větší vzájemná vstřícnost a intenzivnější kontakty zástupců zájmů zaměstnanců na podnikové úrovni, aniž by si to vyžadovalo neustálé impulzy ze strany placených odborových funkcionářů 274 Ing. Eva Březíková Prezentace spolupráce v ERN - Cena inovace BAUTZEN 16.11.2006 Kontaktní centrum pro česko-saskou hospodářskou spolupráci – Liberec Kontaktzentrum für sächsisch-tschechische Wirtschaftskooperation – Zittau (Dresden) Výměna rozsáhlých servisních služeb přispěje k prohloubení přeshraniční hospodářské spolupráce ke vzájemnému prospěchu _________________________________ Spolupráce obou partnerů se prohlubovala více let zejména v těchto aktivitách: • Vzájemná výměna dat • Výměna informací • Podpora exportních a importních činností firem • Pořádání společných akcí a seminářů Setkávání podnikatelů a zprostředkování kooperací Přeshraniční projektová činnost Pořádání společných akcí a seminářů Vztahy s veřejností _________________________________ 275 1. MANAGEMENT INTERNATIONAL Interreg II: Společné vzdělávání a vytváření hospodářských kontaktů německých a českých MSP Doba realizace: 04.1994 – 06.2001 1. Management International Phare CBC: Společné vzdělávání, kooperační setkávání podniků MSP Celkem 9 projektů – jaro 1994, jaro, podzim 1995,jaro, podzim 1996, jaro, podzim 1997, rok 1998 _____________________________ 2. PODNIKATELKA 2000 Interreg II: Přeshraniční vzdělávání pro německé a české MSP Doba realizace: 16.10.1997 – 28.02.2000 2. Podnikatelka 2000 PHARE CBC: Vzdělávání pro německé a české podnikatelky. Celkem 2 projekty – jaro 1999, podzim 2000 _____________________________ 3. EUROGASTRO-NEISSE Interreg II: Přeshraniční vzdělávání pro německé a české gastronomy Doba realizace: 03.11.1997 – 18.03.1998 3. Eurogastro-Neisse PHARE CBC 0. _____________________________ 4. DEPOGA Interreg II: Přeshraniční spolupráce německých a polských gastonomů Doba realizace: 08.12.1997 – 13.02.1998 PHARE CBC 0. _____________________________ 5. GASTRONOMIE A CESTOVNÍ RUCH Interreg II: Přeshraniční vzdělávání pro německé a polské gastronomy Doba realizace: 18.10.1998 – březen 2001 PHARE CBC 0. 276 6. ZMĚNY V SEKTORU OBCHODU A SLUŽEB Interreg II: Přeshraniční vzdělávání pro německé a české MSP Doba realizace: 21.10.1999 – 04.2001 PHARE CBC 0. _____________________________ 7. ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH CENTER EUROREGIONU NISA Interreg II: Přeshraniční vzdělávání Doba realizace: 13.12.1999 – duben 2001 7. Vzdělávání pracovníků turistických informačních center PHARE CBC: celkem 2 projekty v letech 2000 až 2001. _____________________________ 8. DALŠÍ PROJEKTY OHK LIBEREC – PŘEDKLADATELÉ PHARE CBC + INTERREG III A REKVALIFIKAČNÍ KURZY V LETECH 1998 – 1999 VZDĚLÁVÁNÍ EIC PRACOVNÍKŮ DRESDEN, LIBEREC 2000-2001 KONFERENCE O BEZPEČNOSTI 2000 TEXTILNÍ KONFERENCE 2000 Centrum hospodářské spolupráce Liberec 2000 Konference Labe – Odra 2001 Inovace 2004 Inovace 2005 Inovace 2006 Spolupráce kontaktních center 2005 Spolupráce kontaktních center 2005 „Kompetenční síť pro strojírenství a výrobu“ CZ.04.4.81/1.1.00.1/0078. _____________________________ 9. DALŠÍ PROJEKTY OHK LIBEREC – JAKO PARTNEŘI PROJEKTY Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU 2004 – 2006: CELKEM 4X PROJEKT "REGIONÁLNÍ PARTNERSKÉ AKCE V TROJZEMÍ POLSKO-ČR-NĚMECKO PRO STROJÍRENSTVÍ, VÝROBU ZAŘÍZENÍ A KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ, STAVEBNICTVÍ, CESTOVNÍ RUCH A MALOOBCHOD" 277 PROJEKT „ E2-VET“ PROJEKT „ ECCE@KEO“ PROJEKTY Z OPERAČNÍCH PROGRAMŮ – GRANTOVÁ SCHÉMATA „ RŮZNÁ TÉMA VZDĚLÁVÁNÍ, TURISTICKÝ RUCH“ _________________________________ Příklady spolupráce 1995-2006 • Konference o bezpečnosti v rámci týdne EU na téma „Bezpečnost v hospodářství“ v Ebersbachu, 3x • Česko-německé setkání podnikatelů, nejméně 1x ročně • Společná prezentace na výstavě „Podnikatelka 2000“ v Lipsku ________________________________ Další spolupráce 1995-2006 Česko-německo-nizozemsko-polské setkání podnikatelů s více než 100 účastnícímí se podniky v Žitavě Společné zasedání představenstev komor IHK Drážďany a OHK Liberec, 2004 + 2006 _________________________________ Další spolupráce do r. 2006 • Česko– italsko-německo-polské setkání podnikatelů v Budyšíně • Česko-německo-polsko-rakousko-slovenské setkání podnikatelů s více než 250 účastníky v Žitavě _________________________________ Období 2004-2006 • Individuální poradenské dny s experty • Ekonomické rozhovory na aktuální témata související s EU • Informační akce zaměřené na různé aspekty přehraničních hospodářských aktivit • Poradenství v rámci kontaktních center 278 1995-2006 • 17 PROJEKTŮ • 91 KONFERENCÍ, RŮZNÝCH AKCÍ, KONTAKTNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH DEBAT, WORKSHOPŮ • 11 společných prezentací na výstavách • 15 přeshraničních rozhovorů u kulatého stolu • 10 kooperačních setkání podnikatelů • • • OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA LIBEREC PŘEDLOŽILA V ROCE 2006 NÁSLEDUJÍCÍ PROJEKT: • • PODPORA VYTVÁŘENÍ ČESKO-NĚMECKÝCH HOSPODÁŘSKÝCH KONTAKTŮ V EUROREGIONU NEISSE-NISA-NYSA • • CZ.04.4.81/4.3.01.1/0320 • • PROJEKT JE PODPOROVÁN Z PROSTŘEDKŮ EU _________________________________ Prezentace spolupráce ERN INNOVATION 200x – Cena Inovace • Soutěž je určena pro malé a střední podniky se sídlem v Euroregionu Neisse– Nisa – Nysa • Inovační charakter projektu • Uplatnění výrobku, technologie nebo služby na trhu • Vytvoření nebo zachování pracovních míst v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa • Splnění požadavků standardů EU (jakosti, ekologie adalších standardů) • Peněžní odměna + pohár + diplom 279 Prezentace spolupráce ERN INNOVATION 200x – Cena Inovace • BEST INNOVATION • BEST PARTNERSHIP • BEST PRIVATE PUBLIC PARTNERSHIP (od r. 2004) _________________________________ Prezentace spolupráce ERN INNOVATION 200x – Cena Inovace • BEST INNOVATION Stupeň inovace POPIS STAVU TECHNIKY POPIS INOVACE VE VÝROBKU RESP. PROCESU V POROVNÁNÍ KE STAVU TECHNIKY REALIZOVANÉ PATENTOVÉ PŘIHLÁŠKY Odbyt výrobků a technologií VÝVOJ OBRATOVÝCH UKAZATELŮ PO ZAVEDENÍ VÝROBKU RESP. PROCESU STUPEŇ POPTÁVKY – UKAZATELŮ NOVĚ VZNIKLÉ ODBYTOVÉ TRHY (REGIONÁLNÍ, NÁRODNÍ, MEZINÁRODNÍ) Zajištění nebo vznik nových pracovních příležitostí v podniku POČET NOVÝCH ZAJIŠTĚNÝCH PRACOVNÍCH MÍST SOUVISEJÍCÍCH SE ZAVEDENÍM NOVÝCH VÝROBKŮ RESP. VÝROBNÍCH PROCESŮ V PODNIKU POČET NOVÝCH NEBO DODATEČNĚ ZŘÍZENÝCH PRACOVNÍCH MÍST V PODNIKU SE SÍDLEM V EUROREGIONU Použití evropských standardů v oblasti životního prostředí a jakosti VYJMENOVÁNÍ A POPIS VÝŠE UVEDENÝCH STANDARDŮ, KTERÉ BYLY V PODNIKU ZAVEDENY INFORMACE K PLÁNU O ZAVEDENÍ STANDARDŮ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JAKOSTI V PODNIKU 280 Prezentace spolupráce ERN INNOVATION 200x – Cena Inovace • BEST PARTNERSHIP Partnerství POPIS PŘEDMĚTU KOOPERACE DÉLKA TRVÁNÍ KOOPERACE SYNERGIE KOOPERACE Vyhodnocení kooperace Vývoj obratu od počátku kooperace Podíl na obratu Společné inovace ( výrobek resp. výrobní proces ) Zajištění nebo vznik nových pracovních příležitostí Počet nově zajištěných pracovních míst u kooperačních partnerů Počet nových nebo dodatečně zřízených pracovních míst u kooperačních partnerů se sídlem v Euroregionu Prezentace spolupráce ERN INNOVATION 200x – Cena Inovace • BEST PRIVATE PUBLIC PARTNERSHIP Tato cena bude vyhlášena pro rok 2004 – příprava kriterií Předmětem bude: Nejlepší spolupráce veřejného a soukromého sektoru _________________________________ Prezentace spolupráce ERN INNOVATION 200x – Cena Inovace Logo pro rok 2006: 281 Prof. dr Jürgen Besold „Zkušenosti z přeshraniční spolupráce – Technologické a podnikatelské centrum (TGZ) Bautzen” Projekt Regionu DGB východní Sasko v rámci Interregu III A Fórum expertů na téma rozvoje euroregionálního hospodářského a pracovního prostoru Zkušenosti Střediska na podporu technologií a podnikání (TGZ Bautzen) v oblasti přeshraniční spolupráce Referent: Regionální partnerské akce v trojzemí Polsko-ČR-Německo pro strojírenství, výrobu strojních zařízení a kovových konstrukcí,stavebnictví, cestovní ruch a maloobchod Struktura projektu: • 6 akcí, koordinovaných partnery ze staré EU patnáctky, ve čtyřech ekonomických odvětvích – strojírenství (2) – stavební průmysl (1) – cestovní ruch (2) – maloobchod (1) 282 Specifické cíle: Cílová skupina: speciální velikost MSP: malé podniky, mikropodniky a podnikatelé – fyzické osoby Cíle: – zintenzivnit využívání služeb (např. finančních, marketingových a distribučních služeb apod.) – informovanost o rámcových legislativních podmínkách – meziregionální spolupráce (Braniborsko, Drážďany, Chemnitz) – navazování přeshraničních obchodních styků (Polsko, ČR, Německo ) Projektový koordinátor : TGZ Bautzen GmbH Nositelé opatření u jednotlivých akcí: – TGZ Bautzen GmbH – Interessenverband Chemnitzer Maschinenbau e. V. (Zájmové sdružení strojírenství Chemnitz) – Sächsischer Baugewerbeverband e. V. (Saský svaz stavebního průmyslu) – Tourismusverband Niederlausitz e. V. (Sdružení cestovního ruchu Dolní Lužice) – Tourismusverband Oberlausitz-Niederschlesien e. V. (Sdružení cestovního ruchu Horní Lužice a Dolního Slezska) – Handelsverband Sachsen e. V. (Saský svaz obchodu) – několik subdodavatelů, např. Svaz výrobců strojírenských zařízení (VDMA) SaskoDuryňsko atd. Projektoví partneři z České republiky: – OHK Most – OHK Liberec – Svaz obchodu a cestovního ruch ČR – VUTS Liberec, a.s. (TU Liberec) – Agentura rozvoje Tolštejnského panství Projektoví partneři z Polské republiky: – Euroregionalna Izba Przemyslowo-Handlowa, Jelenia Góra (Euroregionální obchodní a průmyslová komora), 283 – Wrocławskie Centrum Transferu Technologii – WCTT (Vratislavské centrum pro transfer technologií), – Technická univerzita ve Vratislavi Vybrané výsledky: Strojírenství I (TGZ Bautzen) – měsíčně pořádané akce partnerů v Budyšíně – další příspěvky v rámci projektu poskytované subdodavateli Vyvrocholení: listopad 05 – Mezinárodní den strojírenství – více něž 200 účastníků z 5 zemí, – 138 podniků na kooperační burze, – 30 podniků z východní Evropy. Strojírenství II (Interessenverband Chemnitzer Maschinenbau e. V.) Sächsischer Baugewerbeverband(Saský svaz stavebního průmyslu) Konzultace poskytované členským podnikům v pohraničním regionu po rozšíření EU,– téměř žádný kooperační potenciál,– zajišťování vlastní existence za obtížných podmínek. Cestovní ruch v pohraničním regionu Tourismusverband Oberlausitz-Niederschlesien e. V.(Sdružení cestovního ruchu Horní Lužice a Dolního Slezska) cykloturistika v euroregionu, kooperace s českými podniky;Tourismusverband Niederlausitz e. V.(Sdružení cestovního ruchu Dolní Lužice) – přeshraniční cestovní ruch do Polska a z Polska, – kooperace s Horní Lužicí. Obchod v pohraničním regionu Cíl: Posílit konkurenceschopnost MSP v oblasti maloobchodu pomocí přeshraniční spolupráce 284 Příklady: • Účast polských prodejců z Jelení Hory na jarním trhu 2006 v Drážďanech a německých prodejců na jarním trhu v Jelení Hoře • Spolupráce se Severo-východoněmeckým svazem textilního a oděvního průmyslu (vti) a s managementem střediska Galeria Dominikanska ve Vratislavi • Vytvoření sítě pro nákup a distribuci polských textilních výrobků s maloobchodníky v pohraničních regionech Shrnutí Partnerské akce : 114 Podniky: 2.100 Speciální produkty: mj. průvodce, mapy, příručky Investice: tlumočnická technika – přeshraniční navazování obchodních styků – využívání moderních služeb – podpora svazové činnosti projektových partnerů 285 Elżbieta Maly EURES a EURES-T EURES a EURES-T Síť EURES byla vytvořena na základě rozhodnutí Evropské komise ze dne 22. října 1993; Cíl: Usnadnění územní mobility pracovních sil v rámci EU a v Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku a Švýcarsku; Mezinárodní partnerství založené v pohraničních regionech, které je zároveň součástí sítě EURES; Umožňuje těsnou spolupráci: > veřejných služeb zaměstnanosti územně příslušných pro pohraniční oblasti, > sociálních partnerů, > ostatních institucí zabývajících se problematikou zaměstnanosti a dalšího profesního vzdělávání Kategorie EURES EURES-T v Evropě /1/ momentálně působí v EHP 20 partnerství EURES-T v rámci těchto partnerství pracuje cca. 600 tis. přeshraničních pracovníků / pendlerů (kteří pracují na území jednoho členského státu a jejichž bydliště, do něhož se vracejí nejméně jednou za týden, se nachází na území jiného členského státu). EURES-T v Evropě /2/ Přeshraniční EURES EURES-T – poslání a cíle • Poslání: informovat, poskytovat poradenství a pomáhat při mobilitě uchazečů o nová pracovní místa, • Všeobecné cíle: • usnadnit volný pohyb pracovníků v pohraničních regionech na vnitřních hranicích EHP, 286 • přispívat k rozvoji, integraci a úspěšnému fungování těchto regionů Služby EURES-T Partneři EURES-T • • Základní partneři (minimum): – Veřejné služby zaměstnanosti všech zapojených regionů, – reprezentativní odborové organizace působící na místní úrovni, – reprezentativní organizace zaměstnavatelů působící na místní úrovni; Další partneři: – regionální a místní orgány veřejné správy, – organizace zabývající se profesním vzděláváním, – vysokoškolské instituce, – výzkumné instituce, – ostatní (např. euroregiony, řemeslnické komory, rozvojové agentury). Kritéria pro vytvoření partnerství EURES-T /1/ Minimální požadavky: • existence území, na němž existuje aspoň jeden hraniční přechod mezi regiony majícími zájem zapojit se do partnerství; • připravenost místních partnerů vytvořit partnerství EURES-T a pokračovat ve spolupráci v nové organizaci. Kritéria pro vytvoření partnerství EURES-T /2/ Doplňková kritéria: • existence přeshraničního „fondu pracovních sil” • významný počet pracovníků, kteří pracují na jedné straně hranice a mají své bydliště, do něhož se vracejí nejméně jednou týdně, na druhé straně hranice, • podstatný podíl zaměstnavatelů, kteří hledají pracovníky na obou stranách hranic (analýza nabídek volných pracovních míst), • podstatný podíl OSVČ na obou stranách hranice, • podstatný podíl podniků, které mají závody/provozovny nebo dceřinné společnosti na obou stranách hranice, 287 • poměrně vysoký podíl přeshraničního obchodu na celkovém objemu obchodu v regionu, • existence dopravní infrastruktury, která je schopna zajistit obslužnost rostoucího počtu přeshraničních pracovníků. Kritéria pro vytvoření partnerství EURES-T /3/ Doplňková kritéria, pokračování: • existence výrazného potenciálu růstu počtu přeshraničních pracovníků • přebytek pracovní síly v určitých profesích na jedné straně hranice, • nedostatek pracovní síly v určitých profesích na druhé straně hranice; • odhad počtu sezónních pracovníků. Kritéria pro vytvoření partnerství EURES-T /4/ Potřebu založení nového partnerství je nutno doložit – společné aktivity úřadů práce v pohraničním regionu: • sjednotit statistiky trhu práce nebo přispět k zajištění jejich srovnatelnosti, • identifikovat problémy v oblasti daní a odvodů a v oblasti sociálního zabezpečení u přeshraničních pracovníků, • pracovní skupiny nebo společné studie úřadů práce a/nebo poradců EURES a sociálních partnerů, zaměřené na identifikaci překážek v územní mobilitě a nedostatků na přeshraničním trh práce, • společné studie v oblasti mobility (sčítání přeshraničních pracovníků, odhad a prognózy toků pendlerů, popis dopravní infrastruktury apod.). Kritéria pro vytvoření partnerství EURES-T /5/ • společné náborové akce a burzy práce, • zřízení společných databází, • analýzy zaměřené na identifikaci nejvhodnějších oblastí spolupráce, k nimž patří rovněž aktivity v oblasti kvalifikace a spolupráce v oblasti dalšího profesního vzdělávání, • jasný přínos, který může mít nové partnerství při odstraňování překážek v mobilitě, • potenciál přizpůsobivosti přeshraničních trhů práce a vzájemné kompenzace přebytků a nedostatků na těchto trzích práce. 288 Postup při založení EURES-T realizace přípravného setkání s potenciálními partnery (koncepce partnerství a zjištění zájmu o jeho iniciování), podání formální žádosti na provedení analýzy možností pro vytvoření nového partnerství Evropské komisi, zpracování „studie proveditelnosti” setkání potenciálních partnerů za účelem prezentace výstupů ze proveditelnosti”, podání formální žádosti Komisi včetně přiloženého návrhu rámcové dohody, formální příslib Komise, podpis rámcové dohody všemi partnery, volba koordinátora, představení plánů aktivit a rozvoje. 289 „studie Tilo Berger O výhodách nejen mluvit, ale je i využívat Stav regionu. Soužití v pohraničním regionu by se mohlo v mnoha ohledech zlepšit, zkonstatovali včera účastníci konference v saském Budyšíně. Mladí lidé, nezřídka s dobrým vzděláním, region opouštějí. Vyšší mzdy v jiných spolkových zemích nebo v jiných regionech jsou velmi lákavé. Má-li se nám podařit udržet si je v regionu, musíme jim více nabídnout. Vyjádření tohoto obsahu bylo slyšet včera v Budyšíně (Bautzen) častěji. A to, že tato slova zazněla z úst polských, českých i německých účastníků, zase jednou dokazuje, že co do demografických problémů si tito tři sousedé jsou velmi podobni. 15 let po založení Euroregionu Nisa a dvaapůl roku po vstupu České republiky a Polska do EU pozval Německý odborový svaz DGB spolu se svými partnerskými organizacemi účastníky konference do Budyšínu s cílem zrekapitulovat aktuální stav. Jak daleko pokročil euroregionální prostor hospodářství a práce? O této otázce diskutovalo zhruba 60 odborníků ze tří zúčastněných států ve Středisku pro podporu technologií a podnikání ve městě na Sprévě Vysoká nezaměstnanost mládeže Pozoruhodné statistiky v této souvislosti prezentoval Marek Obrębalski z Ekonomické akademie v Jelení Hoře (Jelenia Góra). V Dolním Slezsku je zaměstnanost žen ještě nižší než v severních Čechách nebo v Horní Lužici. Zpracovatelský průmysl dominuje v české části euroregionu, v německé části je jeho podíl nejnižší. Situace ve stavebnictví je zase ve východním Sasku lepší než v sousedních státech. Ochota Hornolužičanů hledat si zaměstnání mimo svůj region je také nejvyšší. Nejhorší nezaměstnanost mládeže vykazuje oblast Jelenia Góra, kde je bez práce více než 50 procent mladých lidí ve věku do 25 let. Na Liberecku tento podíl činí zhruba 20 procent, v Horní Lužici téměř 19 procent mladých lidí. Eva Březíková z KHK Liberec zhodnotila dosavadní výsledky přeshraničních projektů. Uvedla, že dosud proběhlo jedenáct společných prezentací na veletrzích a 91 konferencí nebo workshopů. Obzvláště úspěšné byly projekty zaměřené na další vzdělávání gastronomů. 290 Nezřídka příliš vlažný přístup Velice rozpačité shrnutí prezentoval přednosta Dolnoslezsko-Hornolužického okresu, zemský rada Bernd Lange. K dobru si euroregion může připsat například cyklostezku Nisa, u níž se počet uživatelů meziročně pokaždé téměř zdvojnásobil, nebo společný projekt v Bad Muskau, v jehož rámci nezaměstnaní mladí lidé z Polska a Německa společně zkrášlují Park knížete Pücklera. Příkladem úspěšné spolupráce je rovněž Neisse University v Žitavě, Liberci a Vratislavi. Avšak dálnice i nadále končí na německo-polské hranici a výstavba spolkové silnice B178 se protahuje. Stále ještě chybí legislativní základy, které by umožňovaly, aby se žáci základních a středních škol z jednoho státu mohli učit v sousedním státě společně s tamější mládeží. Rovněž vzájemná koordinace postupů v oblasti regionálního, resp. územního plánování zatím funguje jen neuspokojivě. K mnoha věcem se doposud přistupovalo příliš vlažně. „Nestačí, když o výhodách trojzemí jen mluvíme – musíme je především využívat!“, řekl Lange. Bernhard Sonntag o... výsledku konference: „Prodiskutovalo se několik dobrých kooperačních přístupů. Kromě toho jsou akce tohoto typu příležitostí ke vzájemnému sbližování občanů všech třech zemí." nejdůležitějším závěru konference: „Musíme zlepšit zapojení občanů na společné cestě v rámci našeho euroregionu." poloze euroregionu: „Euroregion se rozkládá mezi velkými centry a musí si dávat pozor, aby nedošlo k jeho rozmělnění." 291 KAPITOLA III ZÁVĚREČNÝ WORKSHOP – KARPACZ 24.02.2007 r. 292 Anna Bernstorf, Katarzyna Kusznerczuk, Katarzyna Matusik Závěrečné výstupy Dne 23.-24.2.2007 se v polském Karpači konal závěrečný workshop projektu s názvem „Rozvoj euroregionálního hospodářského a pracovního prostoru v Euroregionu Nisa“. Workshopu se zúčastnili zástupci odborových svazů z České republiky, Německa a Polska, zástupci místních orgánů státní správy a samosprávy a zástupci úřadů práce. Cílem workshopu bylo provést hloubkovou analýzu materiálů zpracovaných během realizace projektu a vypracovat závěry, které by umožnily využití výsledků projektu při dalších aktivitách zaměřených na porozumění sociálních partnerů a politických aktérů v oblasti regionální strukturální politiky a politiky zaměstnanosti v Euroregionu Nisa. Regionální strukturální politika a politika zaměstnanosti v Euroregionu Nisa Pojem „regionální strukturální politika“ je zastřešujícím pojmem pro soubor hospodářsko-politických opatření na utváření struktury národního hospodářství státu. Cílem regionální strukturální politiky je předcházet, resp. překonávat strukturální krize, které by narušovaly národohospodářskou rovnováhu země. Snahou strukturální politiky je zmírnit dopady změn v hospodářství, vyvolaných novými výrobky, globalizací nebo restrukturalizací, resp. zajistit, aby tyto změny byly sociálně únosné. Strukturální politika se realizuje regionálně (např. podpora investic zaměřená na lokalizaci průmyslové výroby) a odvětvově (např. subvence, daňové úlevy). Cíle, které si euroregiony samy vytyčily, spočívají v odstraňování negativních vlivů státních hranic, ve zlepšování životního standardu občanů, zlepšování přírodních a kulturněpolitických podmínek života a v rozvoji ekonomického potenciálu euroregionu. V uplynulých letech už byly realizované různorodé přeshraniční aktivity euroregionů, odborů, sdružení zaměstnavatelů a komor, veřejných služeb zaměstnanosti, zřizovatelů vzdělávacích institucí a občanských sdružení, jejichž snahou bylo podpořit proces integrace v různých oblastech činnosti. Zejména v oblasti kultury a při vytváření přeshraničních nabídek cestovního ruchu bylo dosaženo výrazného pokroku. V současnosti však v pohraničí stále ještě existují četné překážky, které ztěžují integraci území. Jedná se například o odlišné legislativní rámcové podmínky, správní struktury a vzdělávací systémy, o přechodná období v oblasti volného pohybu pracovníků, o 293 informační deficity regionálních aktérů i občanů a o vysokou jazykovou bariéru. Specifikem společného pohraničí jsou také rozdíly mzdové úrovně a rozdílné pracovní podmínky. Při integraci trhů práce v pohraničí se na ně musí brát zřetel, aby se dodržovaly pracovněprávní a sociální normy jednotlivých zemí a zabránilo se tak mzdovému a sociálnímu dumpingu. Tyto výsledky provedeného průzkumu ukazují některé deficity v regionu, které by se měly více zohlednit v oblasti přeshraniční spolupráce, aby se podařilo zajistit pozitivní budoucí vývoj regionu. Je nutno poukázat zejména na jednotlivé míry zaměstnanosti, které jsou nízké ve srovnání s cílovými hodnotami Lisabonské strategie, na vysokou nezaměstnanost v saské a polské části euroregionu, na nízké zapojení do celoživotního učení a na zaostávání regionu v oblasti výzkumu a vývoje. Vzhledem k těmto deficitům a k demografickému vývoji v pohraničí je nezbytné, aby se v budoucnosti cíleněji podporovaly stávající potenciály podnikatelských subjektů, ale i zaměstnanců. Z pohledu odborů si to vyžaduje užší propojení přístupů hospodářské politiky zaměstnanosti v pohraničí. Podstatnou zásadou při utváření perspektivního přeshraničního hospodářského a pracovního prostoru v Euroregionu Nisa by mělo být zapojení různých partnerů, protože různí partneři mohou přispět k fungování partnerství vzájemně se doplňujícími kompetencemi. Partneři, podílející se na realizaci tohoto projektu, považují za nezbytně nutné, aby pro Euroregion Nisa byla zpracována koherentní koncepce rozvoje a aby se strukturální politika profilovala coby samostatné téma regionální politiky. Koncepce rozvoje by měla být zpracována na principu partnerství a měla by zahrnovat veškeré relevantní oblasti hospodářství, práce a života. Zúčastnění partneři dále zkonstatovali, že v programovém období let 2007 až 2013 budou k dispozici četné evropské nástroje pomoci, které by mohly podpořit zpracování a realizaci společné rozvojové strategie. Jedná se například o Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), jenž byl rozšířen o nový rozměr nadnárodní spolupráce, o programy přeshraniční spolupráce v rámci Cíle 3 (Evropská územní spolupráce) mezi ČR a Saskem, ČR a Polskem a Saskem a Polskem, ale také o EURES-T. Existující evropské, národní a regionální nástroje pomoci by měly být nastaveny tak, aby jich bylo možno cíleně využít v pohraničí a aby se staly stimulátorem, který by napomáhal při realizaci nových projektů, zpracovávaných všemi relevantními aktéry. Znamená to například umožnění podpory trojstranných projektů v rámci programů Cíle 3, podpory přeshraničních projektů se zaměřením na trh práce v rámci Evropského sociálního fondu, podpory spolupráce v oblastech politiky zaměstnanosti a profesního 294 vzdělávání a dalšího profesního vzdělávání za účasti zástupců zaměstnanců, podpory přeshraničních kooperačních sítí zaměstnanců nebo podpory meziodvětvového a sektorálního sociálního dialogu v pohraničí. Členové Meziregionální odborové rady v severních Čechách, Sasku a Dolním Slezsku se budou aktivně a konstruktivně podílet na utváření nástrojů podpory. Dohoda partnerů ohledně další spolupráce Na základě výsledků předložených v rámci projektu se partneři dohodli, že budou podporovat vypracování koherentní strategie na poli strukturální politiky a politiky zaměstnanosti pro společné pohraničí se zahrnutím podstatných regionálních aktérů, zejména organizací sociálních partnerů. Jako první krok bude iniciován dialog organizací sociálních partnerů s reprezentanty euroregionů, který by měl být posléze rozšířen do podoby společného fóra aktivních obcí, odborových svazů a zástupců zaměstnavatelských subjektů. Na pozadí demografického vývoje a obav z možného nedostatku odborné pracovní síly v určitých odvětvích a profesích má být provedena analýza profesního vzdělávání v regionu, jejíž výsledky by měly sloužit za základ rozvoje společného prostoru vzdělávání a rozvoje nabídek profesní orientace odpovídajících potřebám trhu práce. Partneři očekávají, že tyto záměry získají finanční podporu v rámci spolufinancovaných projektů, protože slouží k implementaci Lisabonské strategie v českosasko-dolnoslezském pohraničí. 295