thesis - Theses

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
FILOZOFICKÁ FAKULTA
Katedra slavistiky
Sekce polské filologie
studijní rok 2010/2011
Terminologická báze a tématické pracovní listy pro inovaci výuky překladu a
tlumočení (Stavební průmysl).
Baza terminów i tematyczne karty pracy dla inowacji nauki przekładu i
tłumaczeń (Przemysł budowniczy).
Terminological base and thematic worksheets for inovation of the translation
and interpretation education (The Construction industry).
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor práce: Lukáš Macháček, obor polština se zaměřením na hospodářsko-právní a
turistickou oblast
Vedoucí práce: Mgr. Jan Jeništa
Olomouc 2011
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl
veškerou literaturu a citace, které v ní jsou využity.
V Olomouci dne 25.6.2011
Poděkování
Zvláštní poděkování patří především Mgr. Janu Jeništovi za jeho
odborné připomínky, rady, informace a metodické vedení při zpracování této práce.
Poděkování patří také všem, kteří mi pomáhali při tvorbě mé
bakalářské práce a též v průběhu celého studia.
OBSAH 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 1 2. PŮVOD ČESKÉHO A POLSKÉHO JAZYKA .................................................................... 5 2.1 STRUČNÝ VÝVOJ ČEŠTINY ....................................................................................... 6 2.2 STRUČNÝ VÝVOJ POLŠTINY ..................................................................................... 7 3. KLASIFIKACE VÝPŮJČEK ................................................................................................ 8 3.1 VÝPŮJČKY V POLSKÉM JAZYCE .............................................................................. 9 3.2 VÝPŮJČKY V ČESKÉM JAZYCE .............................................................................. 11 3.3 SHRNUTÍ VÝPŮJČEK ................................................................................................. 13 4. INTERNACIONALIZMY ................................................................................................... 14 4.1 SHRNUTÍ INTERNACIONALIZMŮ ........................................................................... 18 5. ANALITIZMY A SYNTETIZMY ...................................................................................... 20 6. PRACOVNÍ LISTY ............................................................................................................. 21 7. ZÁVĚR ................................................................................................................................. 45 8. PŘÍLOHA - STRUČNÝ SLOVNÍK .................................................................................... 46 9.ABSTRACT + STRZESZCZENIE ....................................................................................... 53 10. ANOTACE ......................................................................................................................... 55 11. BIBLIOGRAFIE ................................................................................................................ 56 1 1. ÚVOD
Pro svoji bakalářkou práci jsem si vybral téma „stavební průmysl“. V této oblasti jsem
se pohyboval už během studia na střední škole, studoval jsem střední průmyslovou školu
stavební. Toto studium mě velmi obohatilo a myslím si, že prosté základy stavebnictví by měl
ovládat každý. Ne každý si to uvědomuje, ale se stavebním průmyslem se v některé jeho
podobě setkáváme každý den, ať jde o byt nebo rodinný dům, případně cestu nebo dálnici, po
které jezdíme do práce.
Počátky stavebnictví v podstatě sahají do doby kamenné. O stavebním průmyslu v
dnešním pojetí můžeme hovořit mnohem později. Jak si může povšimnout i laik, ještě nikdy v
minulosti nedocházelo k tak bouřlivému rozvoji stavebního průmyslu jako v posledních
letech, především v oblasti nových materiálů, technologií, nástrojů a pracovních postupů. To
vše vede k potřebě zvýšení kvalifikace všech pracovníků ve stavebním průmyslu. S vývojem
stavebního průmyslu se rozšiřuje slovní zásoba a vznikají také nová slova – neologizmy,
vznikají také nové termíny, které se můžou stát mezinárodní, zde se bude jednat o
internacionalizmy. Slovní zásoba na toto téma je velmi široká a neustále se s vývojem
stavebního průmyslu rozšiřuje.
Stavební průmysl má obrovský vliv na všechna další odvětví, protože zajištuje stavby
a potřebnou infrastrukturu. Bez tohoto by další vývoj nebyl možný.
Současný vývoj návrhu a realizace projektů budov s ohledem na technologické a technické
zařízení budov by měl mít víceoborový přesah. Velmi žádoucí je spolupráce mezi architekty,
statiky, stavaři a specialisty jiných profesí. Celá řada požadavků na budovy realizované od
začátku 21. století bude platná i nadále. S podstatně větším tlakem na kvalitu provedených
prací, jakož i na celkovou životnost budovy, vnitřní prostředí (mikroklima), uživatelský
komfort, a především energetické zásobování s důrazem na celkovou energetickou náročnost.
Současný trend ve stavebním průmyslu bude nejspíše směřovat cestou vývoje nových
stavebních materiálů, případně inovace stávajících s alternativním využitím nových
surovinových zdrojů nebo odpadních surovin za účelem zlepšení vlastností a životnosti
stavebních materiálů v konstrukci, při velkém důrazu na snížení energetické náročnosti na
průmyslovou výrobu. K tomu bude potřeba vývoj nových diagnostických metod posuzování
stavebních materiálů, a celkových vlivů na stavbu.
1 Neustálý vývoj stavebního průmyslu již dnes klade poměrně značné nároky na
kvalifikaci pracovníků. V programech zvyšování kvalifikace by se měl brát ohled na metody
přípravy a progresivní operativní řízení projektů, prohloubení schopnosti provádět všestranné
návrhy přípravy a organizace výstavby pro bezproblémový průběh realizace nových projektů.
K tomu jsou nezbytné komplexní znalosti přípravy z oblasti provozu staveb, nových
stavebních technologií, materiálů a v neposlední řadě stále se měnící legislativní rámec.
Výzvou pro další dekády bude provoz budov a staveb s pokročilými informačními
technologiemi používanými v tzv. inteligentních budovách, které používají nejnovější
informační a komunikační technologie a s tím spojené práce s údržbou (outsourcing) a
rekonstrukcemi.
Tato práce se skládá ze tří částí, a to z teoretické části, tématických pracovních listů a
poslední slovníkové části.
V první teoretické části jsem se zaměřil na jazykový výzkum. Analyzuji lexémy na
základě dostupných zdrojů. Stěžejní jsou pro mě publikace Edvarda Lotka, Andrzeje
Markowského, Stanisława Słońského a Stanisława Dubisze. Výsledky jejich srovnávacích
studií a analýz jsem aplikoval a následně konfrontoval na sebraném materiálu a v něm
obsaženou terminologii ze stavebního průmyslu. Při analýze excerpovaného materiálu se
prokázaly určité jazykové jevy, kterými se zabýval Edvard Lotko ve svých komparativních
studiích češtiny a polštiny.
V této analýze si kladu za cíl upozornit na některé jazykové interference a
signifikantní rozdíly mezi češtinou a polštinou. Zabývám se těmito jazykovými jevy, protože
mohou mít poměrně velký vliv na překladatelství a tlumočení textů a tím i studenty
polonistiky. Abych tuto složitou problematiku co nejlépe pochopil, zabýval jsem se také
stručně původem a historií obou jazyků. Z toho jsem zjistil, jaký vliv měly sousední jazyky na
dnešní stav jazyka. Které jazyky nejvíce a nejméně ovlivnily češtinu a polštinu, který jazyk
má více a méně výpůjček v oblasti stavebního průmyslu.
Na konci oddílu také výsledek vyjádřím v procentech a porovnám, jestli se výsledek
shoduje s dosud vykonanými a dostupnými analýzami.
S tímto se také velmi pojí tvz. internacionalizmy, kterými se zabývám v dalším oddíle
teoretické části. Metodou komparační analýzy polštiny proti češtině, angličtině, francouzštině,
2 němčině a ruštině, zjišťuji jaké jsou internacionalizmy v polské terminologii stavebního
průmyslu. Výsledkem je přehledná tabulka s pravopisnou podobou jednotlivých lexémů. V
tomto přehledu můžeme vidět jak se lexémy shodují nebo neshodují v ortografické formě.
Některým slovům, u kterých jsem zaregistroval určité zajímavosti, se věnovat budu blíže.
Na závěr teoretické části stručně pojednám o známé analytičnosti polštiny,
syntetičnosti češtiny a s tím spojené paralelní pojmenování ve stavebně-průmyslové
terminologii. Samozřejmě uvedu několik příkladů.
V druhé části vytvářím pracovní listy. Tyto listy mají učebnicový charakter a měly by
sloužit pro inovaci výuky polského jazyka. Snažím se zde moderní a poutavou formou
představit oblast stavebního průmyslu. Jsou zde texty z časopiseckého zdroje, který je
vydávaný v Polsku periodicky. I z těchto textů jsem vybral 90 výrazů do stručného slovníku.
V dnešní době je ze všech stran slyšet, že ke všem studiím a pracem musíme přistupovat s
mezioborovým přesahem. Proto jsem se i já snažil při tvorbě těchto listů takto postupovat.
Chtěl bych, aby tyto pracovní listy studentům polonistiky byly co nejvíce nápomocné
k získání a upevnění jejich znalostí v terminologické oblasti stavebního průmyslu. Ve všech
textech a cvičeních jsem se snažil, aby byly co nejvíce aktuální, praktické, využitelné v praxi
a hlavně aby nebyly odtržené od každodenní reality.
Cvičení a texty jsem koncipoval pro jazykovou úroveň na rozhraní B až C. Slovník by
měl sloužit k prohloubení slovní zásoby ve stavební terminologii, zároveň obsahuje několik
výrazů, které jsem analyzoval v předchozí teoretické části.
Velkým pomocníkem při tvorbě cvičení mi byla kniha ABC metodyki nauczania języka
polskiego jako obcego, SERETNY, A., – LIPIŃŚKA, E., Kraków 2005. Cvičení se soustředí
na různé aspekty výuky jazyka. Jsou zde cvičení na porozumění textu, překladová cvičení,
cvičení „najdi nesprávné slovo mezi podobnými“, cvičení, kde mají studenti rozdělit slova,
která se naučili, do sloupců k nadřazenému výrazu charakteristickému pro celou skupinu,
obrázková příloha, texty ke čtení a cvičení se slovesy.
Třetí a poslední část obsahuje dvěstě výrazů z terminologie stavebního průmyslu.
Vybral jsem si relevantní časopisecký zdroj se stavitelskou a architektonickou tématikou,
který je v polsku vydávaný periodicky s dostatkem odborné terminologie a příklady, které se
dostanou i k laikům. Terminologie je zde dobře vysvětlena a uvedena v praxi. Dále jsem
vybíral výrazy ze stavební oblasti s přihlédnutím na své předchozí stavitelské zkušenosti. Je
3 zde i několik zdánlivě nesouvisejích výrazů se stavebním průmyslem, ale v širším kontextu
sem zde určitě patří. Stavební průmysl a k němu přidružené obory je tak složité téma, bohaté
na velké množství terminologie, že vybrat 200 lexémů a tím postihnout celý stavební průmysl
mi dělalo velké problémy. Snažil jsem se k tématu přistupovat analytickým způsobem a
rozdělil stavební průmysl do několika částí a to na materiály, profese ve stavebnictví, nářadí,
stavební díly, technické vybavení budov, výsledky stavební činnosti a ostatní. Ke každé části
jsem přiřadil svým způsobem důležité lexémy. Následně jsem začal hledat polské
ekvivalenty.
Ve slovníku je u každého lexému uvedena defice v polštině a češtině, dále jsou
uvedeny kvalifikátory, zdroj ekvivalence, nejčastější slovní spojení, příklady užití, případné
frazeologizmy a poznámky. Velmi dobře se mi hledaly definice v polštině. Skoro vše jsem
nalezl v Uniwersalnym słowniku języka polskiego pod redakcí Stanisława Dubisze, případně
Słowniku wyrazów obcych pod redací Elżbiety Sobol. Jestliže jsem potřeboval nějaké heslo
ověřit, pracoval jsem s Słownikiem wspólczesnego języka polskiego, DUNAJ, B. nebo Nowym
słownikiem poprawnej polszczyzny, MARKOWSKI, A.
Horší byla situace v češtině, kde neexistuje tak kompexní dílo jako universální slovník
Dubisza. V češtině jsem hledal v Slovníku spisovné češtiny pro školy a veřejnost, FILIPEC, J.
– DANEŚ, F., nebo Novém akademickém slovníku cizích slov, KRAUS, J., případně
Technickém slovníku naučném, PFLEGEROVÁ, E. Jestliže jsem definici hesla nenalezl
v žádném z uvedených slovníků využil jsem internetové encyklopedie wikipedia, když bylo
heslo dobře zpracováno a odpovídalo danému, významu použil jsem ho. Když se ukázalo jako
neúplné, nepřesné nebo neodpovídalo významu, přistoupil jsem k vytvoření hesla vlastním
překladem.
4 2. PŮVOD ČESKÉHO A POLSKÉHO JAZYKA
Čeština i polština se vyvinuly z praslovanštiny. Praslovanština, předchůdkyně
slovanských jazyků, existovala už před více než 3000 lety, než došlo k rozpadu na jednotlivé
jazyky, jenž probíhal v období od 6. do 9. stol n. l. Po značnou dobu se praslovanština
vyvíjela jako jednotná forma; avšak časem se z původního jazyka odštěpily jednotlivé větve
slovanštiny. Expanze v prvních stoletích našeho letopočtu přivedla Slovany z kompaktního
území severně od Karpat až k Labi na severozápadě, do střední Evropy, na Balkán a do
západního Ruska, v důsledku čehož se rozdíly v praslovanštině zvětšovaly, protože zanikl
kontakt mezi jednotlivými kmeny.
Praslovanština se rozdělila do tří skupin jazyků pravděpodobně jako následek vpádu
Hunů a poté Avarů, kteří v polovině 4. stol. vytlačily některé kmeny na jih směrem k Dunaji a
Panonii (území dnešního Maďarska).1
Máme tedy tři slovanské větve a to východoslovanskou, západoslovanskou a
jihoslovanskou. Do západoslovanské větve patří oba jazyky kterými se budu v této práci
věnovat - čeština i polština.
Lingvistické rysy, které rozlišují tyto tři skupiny, se vyvinuly během expanze, hlavně
od 6. do 10. stol.; ve svém základu však slovanské jazyky zůstaly tvarově, syntakticky i
sémanticky blízké: vyznačují se značnou lexikální jednotou, zvláště v názvech příbuzenských
vztahů, přírodních jevů, částí těla, obilí, domácích zvířat, dobytkářství, lovectví, hrnčířství
tkalcovství, fyzických vlastností, názvů činností, stavů, procesů, číslovek, zájmen, příslovcí,
některých předložek, spojek a částic.2
1
2
GLANVILLE PRICE A KOLEKTIV, Encyklopedie jazyků Evropy, Praha 2002, s. 425‐426 GLANVILLE PRICE A KOLEKTIV, Encyklopedie jazyků Evropy, Praha 2002, s. 425‐426 5 2.1 STRUČNÝ VÝVOJ ČEŠTINY
První písemné doklady jsou datovány od 10 stol., delší souvislé texty až od pol. 13
stol. Velký rozvoj české literatury nastal od 14. stol. Začal rozkvět literatury staré české
literatury, vzniklo mnoho legend o svatých, ritířských veršů, kronik, náboženských her v
domácím jazyce na hranici necudnosti (Velikonoční mastičkář), dvorní milostná lyrika,
náboženské a světské legendy a bajky, právnické texty a první překlady z některých evangelií.
Významná díla a spisy Jana Husa a Petra Chelčického. Po roce 1620 významný úpadek
jazyka a literatury. Nynější kodifikace jazyka je z valné části připisována lingvistům a
filologům národního obrození z 19. stol. A to především Josefu Dobrovskému za jeho první
moderní gramatiku (Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache 1809 a 1819) a
Josefu Jungmanovi za jeho Slovesnost(1820) a velký pětisvazkový Slovník českoněmecký(1835-9), což je v podstatě jediný solidní slovník češtiny pro příštích 120let .3
Nesmíme však také zapomenout na vliv Františka Palackého a jeho Dějiny národa českého v
Čechách a v Moravě (1848-76).
Do 15. stol. se užívaly spřežky, jejichž nahrazení a zavedení diakritiky se připisuje
náboženskému reformátorovi Janu Husovi. Významný vliv na češtinu měl také J. A.
Komenský. Pravopis je z velké části fonematický až na dvě litery - i,y. Největší vliv z cizích
jazyků měla do 19. stol. němčina. Mnoho českých idiomů a metafor vzniklo jako paralela k
německým. Během národního obrození i po něm se také přejímalo z polštiny a ruštiny, takové
výpujčky se snadno ujímaly.
Čeština byla vstřícná k určitým skupinám kulturních a kulinářských výrazů z francoužtiny
nebo italštiny. V češtině je také mnoho anglicismů zejména ve sportovní a počítačové
terminologii. V současné době čeština nejvíce podléhá vlivu angličtiny.4
3
4
GLANVILLE PRICE A KOLEKTIV, Encyklopedie jazyků Evropy, Praha 2002, s. 67‐68 GLANVILLE PRICE A KOLEKTIV, Encyklopedie jazyků Evropy, Praha 2002, s. 66‐70 6 2.2 STRUČNÝ VÝVOJ POLŠTINY
Nejstarší doklady polštiny jsou v místních, kmenových a osobních jménech od konce
9. stol. Do přelomu 15. a 16. stol. polštinu vidíme v různých vysvětlivkách v latinsky psaných
textech, svědectvích u soudu, rukopisu většiny textů Starého zákona, který je značně závislý
na překladech českých. Dochovalo se množství soukromé korespondence z poč. 16. stol.,
polština však na tomto území dosud musela soutěžit s latinou. Běžné byly kalky z latiny,
němčiny a češtiny. Následuje všeobecný rozvoj až do konce 18. stol. Za moderní polštinu je
pokládán jazyk, který se vznikl ve druhé pol. 18. stol. Polština se vyučovala ve školách a
vyvíjela se a období poroby, které následovalo po r. 1795, tento proces nezastavilo. (Území
Polské republiky bylo rozděleno mezi Rusko, Prusko a Rakousko v r. 1772, mezi Rusko a
Prusko v r. 1793 a znovu mezi první tři v r. 1795.) V 19. stol. pokusy o potlačení polštiny ze
strany Ruska, Pruska a Rakouska.5 Polsko se v roce 1918 stává opět nezávislým státem, což
umožní všeobecný rozvoj polštiny. Polština na rozdíl od češtiny zachovala spřežky „ch, cz,
sz, rz, dz, dź, dż“ a také nosové samohlásky „ą , ę“ .
Polština se nebránila přejímání z jiných jazyků.
Z chronologického hlediska na polštinu měly největší vliv tyto jazyky:
1.) latina (9 stol.), němčina (8 stol.), čeština (7 stol.), ruština (6 stol.), francouzština (5 stol.);
2.) krátkodobě měla vliv maďarština, italština, turečtina a tatarština;
3.) v počátečním stádiu rozvoje polštiny jsou charakteristické vlivy českého jazyka;
4.) na zatím poslední fázi vývoje polštiny, jsou charakteristické vlivy ruštiny a angličtiny;
5.) když se podíváme na trvalé výpůjčky z cizích jazyků v polštině, tak relativně nejvíce jsou
zastoupena slova z latiny, němčiny, francouzštiny, angličtiny a ruštiny.6
Český vliv trval až do 16. stol. Čeština přispěla i k fonetické podobě některých slov, která by
se vyvíjela jinak, kdyby se prostě podřizovala pravidelným hláskovým změnám v polštině.
Angličtina začíná ovlivňovat polštinu od 19. stol. a v dnešní době je patrný její velmi silný
vliv. Angličtina obohatila polštinu v oblasti mořeplavby, sportu a cestování. Nyní obohacuje
polštinu termíny z vědy a technologií, politiky, obchodu, průmyslu, zábavy, počítačů a
společenského života.7
5
GLANVILLE PRICE A KOLEKTIV, Encyklopedie jazyků Evropy s. 345‐347 STANISŁAW SŁOŃSKI, Historia języka polskiego w zarysie, Warszawa 1953 7
GLANVILLE PRICE A KOLEKTIV, Encyklopedie jazyků Evropy, Praha 2002, s. 348‐349 6
7 3. KLASIFIKACE VÝPŮJČEK
Je mnoho způsobů, jak cizí jazyky ovlivňují polštinu. K roztřídění jsem použil kritéria
z publikace: Nowy słownik poprawnej polszczyzny, ANDRZEJ MARKOWSKI, Warszawa
1999, zároveň jsem použil teorii a některé příklady z této publikace.
V tomto slovníku je teorie výpůjček velmi přehledně a srozumitelně vysvětlena, rovněž je tam
mnoho příkladů. Na začátku si objasníme, co jsou výpůjčky.
Jsou to přejaté výrazy, obraty, odvozeniny, flektivní formy, syntaktické
konstrukce a frazeologická spojení, která jsou v daném jazyce cizí. Všeobecně
přijímaná klasifikace přejatých slov se opírá o tři kritéria.
Kritérium předmětu výpůjčky vyčleňuje čtyři typy výpůjček: vlastní, strukturální, sémantické
a umělé
Druhé je kritérium míry adaptace. Podle tohoto kritéria můžeme vyčlenit: citáty (vsuvky),
částečně adaptované výpůjčky a úplné výpůjčky.
Třetí je kritérium původu. V souladu s tímto kritériem můžeme v současné polštině vyčlenit
několik skupin výrazů pojmenovaných podle jazyka původu.
Jsou to anglicizmy, bělorutenizmy, bohemizmy, galicizmy, germanizmy, hungarizmy,
latinizmy, italianizmy, rusizmy, turcizmy, ukrajinizmy.8
8
Nowy słownik poprawnej polszczyzny, Andrzej Markowski, Warszawa 1999, s. 1773‐1775 8 3.1 VÝPŮJČKY V POLSKÉM JAZYCE
V polské části slovníku z oblasti stavebního průmyslu jsem na základě kritéria původu
vyčlenil tyto skupiny výpůjček.
1. anglicizmy – linoleum, rekuperator, skansen, tunel (4x)
2. bohemizmy – wykusz (1x)
3. galicizmy – attyka, drenaż, fasada, fresk, garaż, instalator, inżenier, keson, lukarna,
magazyn, mansarda, parapet, parkiet, parter, rafineria, rekuperacja, suterena, stiuk, szambo,
sztukateria, sztukator, (21x)
4. germanizmy – azbest, belka, blacha, browar, dekarz, eternit, fliza, framuga, futryna, gips,
gzyms, huta, kielnia, kit, krużganek, majster, mur, projekt, projektant, raszpla, rura, rynna,
strych, szlauch, szpachla, tynk, (26x)
5. italizmy – altana, granit, kampanila, katakumby, pion, sgraffito, (6x)
6. latinizmy – cmentarz, fabryka, filar, fundament, kolumbarium, kondygnacja, krematorium,
marmur, paternoster, (9x)
7. rusizmy – dacza, jurta, keramzyt, ziemianka (4x)
Dále se v mém slovníku prokázaly výpůjčky z finštiny (sauna), nizozemštiny (strop), řečtiny
(stadion, biblioteka) a španělštiny (silos). (5x)
Objevila se i slova, u kterých nelze jasně prokázat, který z jazyků byl výchozí.
beton – angličtina, francouzština
cement – němčina, angličtina
architekt – němčina, latina
architektura – němčina, latina
autostrada – francouzština, italština (5x)
Celkový počet výpůjček v polské části slovníku stavebního průmyslu je 81 slov.
Pro přehlednost, zde uvedu v tabulce výpůjčky také abecedně seřazené.
9 altana
granit
pion
architekt
gzyms
projekt
architektura
huta
projektant
attyka
instalator
rafineria
autostrada
inżenier
raszpla
azbest
jurta
rekuperacja
belka
kampanila
rekuperator
beton
katakumby
rura
biblioteka
keramzyt
rynna
blacha
keson
sauna
browa
kielnia
sgraffito
cement
kit
silos
cmentarz
kolumbarium
skansen
dacza
kondygnacja
stadion
dekarz
krematorium
strop
drenaż
krużganek
strych
eternit
linoleum
stuik
fabryka
lukarna
suterena
fasada
magazyn
szambo
filar
majster
szlauch
fliza
mansarda
szpachla
framuga
marmur
sztukateria
fresk
mur
sztukator
fundament
parapet
tune
futryna
parkiet
tynk
garaż
parter
wykusz
gips
paternoster
ziemianka
10 3.2 VÝPŮJČKY V ČESKÉM JAZYCE
V české části slovníku jsem na základě kritéria původu vyčlenil tyto skupiny
výpůjček.
1. anglicizmy – buldozer, tunel (2x)
2. galicizmy – beton, drenáž, freska, garáž, instalatér, inženýr, keson, kolonáda, mansarda
parapet, parkety, rafinerie, suterén, interiér (14x)
3. germanizmy – architekt, plech, klempíř, cihla, hřbitov, žula, roura, římsa, huť, vikýř, malíř,
rašple, hoblík, žumpa, špachtle, kára, omítka, arkýř (18x)
4. italizmy – altán, fasáda, nika, kampanila, katakomby, sgrafito, štuk, štukatér, malta (9x)
5. latinizmy – cement, eternit, pilíř, radiátor, kolumbárium, krematorium, linoleum, mistr,
mramor, páternoster, prefabrikát, projekt, projektant, rekuperace, rekuperátor, (15x)
6. rusizmy – zemljanka 1x
Dále se v mém slovníku prokázaly výpůjčky z finštiny (sauna), nizozemštiny (bagr), řečtiny
(atika, azbest, keramzit, stadion, polystyrén,), turečtiny (jurta), španělštiny (silo) a vlastní
jméno ze švédštiny (skansen) (10x)
Objevila se i slova, u kterých nelze jasně prokázat, který z jazyků byl výchozí.
architektura – řečtina, latina
radon – řečtina, latina (2x)
Celkový počet výpůjček v polské části slovníku stavebního průmyslu je 71 slov.
Pro přehlednost zde uvedu v tabulce výpůjčky také abecedně seřazené.
11 altán
kára
projektant
architekt
katakomby
radiátor
architektura
keramzit
radon
arkýř
keson
rafinerie
atika
klempíř
rašple
azbest
kolonáda
rekuperace
bagr
kolumbárium
rekuperátor
beton
krematorium
roura
buldozer
linoleum,
římsa
cement
malíř
sauna
cihla
malta
sgrafito
drenáž
mansarda
silo
eternit
mistr
skansen
fasáda
mramor
stadion
freska
nika
suterén
garáž
omítka
špachtle
hoblík
parapet
štuk
hřbitov
parkety
štukatér
huť
páternoster
tunel
instalatér
pilíř
vikýř
interiér
plech
zemljanka
inženýr
polystyrén
žula
jurta
prefabrikát
žumpa
kampanila
projekt
12 3.3 SHRNUTÍ VÝPŮJČEK
Jak už jsem uvedl výše, polština se nebránila výpůjčkám z cizích jazyků jako čeština.
Podle E. Lotka je charakteristickým znakem češtiny tvoření nových pojmenování především
odvozováním z domácích základů. Naproti tomu polština měla a má i dnes schopnost přejímat
hotová pojmenování z jiných jazyků.9
Proto mě po důkladné analýze slovníku trochu překvapil jeho výsledek.
Polština má 40,5% slov, tj. 81, vypůjčeno z cizích jazyků. Odvozených slov z domácího
jazyka je 59,5%, tj. 119.
Čeština má 35,5% slov, tj. 71, vypůjčeno z cizích jazyků. Odvozených slov z domácího
jazyka je 64,5%, tj. 129.
Výpočet polských výpůjček jsem provedl prostřednictvím vzorce (100 x 81) / 200 = 40,5% a
analogicky v češtině.
Z výše uvedeného můžeme usuzovat, že poměr výpůjček by měl být v polštině výrazně vyšší.
Rozdíl 5% oproti češtině považuji za příliš malý. Musím ovšem uvést, že analýza
excerpovaného materiálu nemusí být zcela relevantní. Důvodem je, že vyvozovat závěry
z analýzy 200 výrazů může být zavádějící. Výsledky této práce mohou posloužit jako základ
k vypracování rozsáhlejší a relevantní analýzy nesmírně zajímavého tématu jako je stavební
průmysl.
Závěrem k používání výpůjček chci říct, že by mělo být také omezeno z praktických důvodů –
mnoho čtenářů a posluchačů není dostatečně připraveno přijímat texty, obsahující nepolskou a
nečeskou terminologii. Používání cizojazyčných výrazů a obratů pouze ze snobizmu, s cílem
pochlubit se jejich znalostí je vždy nežádoucí. Nejsou žádné důvody pro to, aby byl nějaký
cizí jazyk, dokonce i tak módní a v dnešní době populární angličtina, (zejména
v americké variantě), považován za lepší, atraktivnější, obdivuhodnější a úctyhodnější
než rodný jazyk.10
9
Čeština a Polština v překladatelské a tlumočnické praxi, Eduard Lotko, Ostrava 1986, s.75 Nowy słownik poprawnej polszczyzny, Andrzej Markowski, Warszawa 1999, s. 1775 10
13 4. INTERNACIONALIZMY
Markowski řadí internacionalizmy do jazykových výpůjček pod kritérium původu.
Internacionalizmy neboli mezinárodní výrazy se nacházejí v mnoha jazycích a příliš se neliší
formou a vyjadřují stejný obsah. Původně byly za internacionalizmy považovány pouze
výrazy řecko – latinského původu, často uměle vytvořené v novověku. Dnes se tento názor
udržuje pouze ve vztahu k obecné slovní zásobě - nespeciální. Ve vědecké a technické
terminologii u knižní slovní zásoby. Do této skupiny zápůjček patří také výrazy s jinou
etymologií (např. anglické), používané ve velmi podobné formě v několika jiných jazycích.11
Já jsem vydělil internacionalizmy zvlášť, protože otázka používání internacionalizmů
v současné slovní zásobě se jeví jako velmi zajímavá. Za internacionalizmus budu považovat
slovo, které se vyskytne nejméně ve třech jazycích.
TABULKA KOMPARAČNÍ ANALÝZY POLSKÝCH INTERNACIONALIZMŮ.
polština
čeština
ANGLIČTINA
linoleum
linoleum
rekuperator rekuperátor
angličtina
němčina
francouzština ruština
linoleum
rekuperator
freilichtmuseum
tunnel
linoléum
récupérateur
skanzen
tunel
linoleum
recuperator
open-air
museum
tunnel
arkýř
bay window erker
encorbellement
эркер
FRANCOUZŠTINA
attyka
atika
drenaż
drenáž
fasada
fasáda
fresk
freska
garaż
garáž
instalator
instalatér
inżenier
inženýr
keson
keson
lukarna
vikýř
attic
drainage
facade
fresco
garage
installer
engineer
caisson
dormer
attika
dränage
fassade
fresko
garage
installateur
ingenieur
caisson
erker
аттик
дренаж
фасад
фреска
гараж
установщик
инженер
кессон
чердачное окно
magazyn
sklad
stock
mansarda
mansard
garret
depot
magazin
mansarde
attique
drainage
façade
fresque
garage
plombier
ingénieur
caisson
lucarne
dépôt,
entrepôt,
magasin
mansarde
skansen
tunel
ČEŠTINA
wykusz
écomusée
tunnel
11
Nowy słownik poprawnej polszczyzny, Andrzej Markowski, Warszawa 1999, s. 1774 14 линолеум
рекуператор
muzejzapoviednik
туннель
склад
мансардное
помещение
parapet
parapet
parkiet
parter
parkety
poschodí
rafineria
rekuperacja
stuik
rafinérie
rekuperace
štuk
suterena
suterén
szambo
žumpa
sztukateria
štukatérství
sztukator
window sill fensterbank
parketten
parquet
parkett
level
stockwerk
parapet
парапет
parquet
étage
refinery
raffinerie
recuperation rekuperation
stucco
stuck
kellergeschoss
basement
souterrain
raffinerie
récupération
stuc
паркет
этаж
рафинадный
завод
рекуперация
штукатурка
sous-sol
подвал
cesspit
dunggrube
fosse
septique
fosse
d’aisances
stucage,
métier
de stucateur
stucateur
*
stuckatur
štukatér
plaster
stuckateur
NĚMČINA
azbest
azbest
asbestos
asbest
belka
blacha
překlad
plech
lintel
sheet metal
balken
blech
asbeste,
amiante
poutre
tôle
browa
pivovar
brewery
brauerei
brasserie
dekarz
eternit
pokrývač
eternit
roofer
eternit
dachdecker
eternit
fliza
framuga
dlaždice
nika
fliese
nische
futryna
gips
gzyms
zárubeň
sádra
římsa
tile
alcove
window
frame
gypsum
moulding
couvreur
fibrociment,
cimentamiante
dalle
niche
huta
huť
steel mill
kielnia
zednic. lžíce drowell
штукатурное
дело
штукатур
асбест
перемычка
лист
пивоваренный
завод
пивовар
кровельщик
этернит
плитка
ниша
futter
gips
gesims sims
hütte
chambranle
gypse
corniche
каробка
гипс
карниз
hüttenwerk
usine de
métallurgie
рудоплавильный
завод
truelle
ковш
kelle
mauerkelle
15 выгреб
kit
tmel
putty
kitt
mastic
замазка
krużganek
pavlač
laubengang
accourse
majster
mur
projekt
projektant
mistr
zeď
projekt
projektant
couyart
balcony
master
wall
project
projector
meister
mauer, wand
projekt, plan
projektant
raszpla
rura
rynna
rašple
roura
okap
rasp
pipe
gutter
raspel
rohr
rinne, traufe
maître
mur
projet
projeteur,
dessinateur
râpe
tuyau
gouttière
открытая
галерея дома
мастер
стена
проект
проектировщик
strych
půda
attic
dachraum
dachboden
grenier
чердак
szlauch
szpachla
hadice
špachtle
hose
putty knife
schlauch
spachtel
tuyau
spatule
tynk
omítka
ITALŠTINA
plaster
putz
Enduit
рукав
шпатель
штукатурный
намет
altana
altán
gazebo
tonnelle
беседка
granit
kampanila
katakumby
pion
žula
kampanila
katakomby
olovnice
granite
campanile
catacombs
Plumb-bob
laube
altan
granit
kampanile
katakomben
schnurlot
гранит
*
катакомбы
отвес
sgraffito
sgraffito
sgraffito
kratzputz
sgraffito
granit
campanile
catacombes
plombs de
maçon
sgraffito
LATINA
cmentarz
hřbitov
cemetary
friedhof
cimetière
кладбище
fabryka
továrna
fabrique
fabrik
фабрика, завод
filar
pilíř
pillar
fundament
základ
foundation
feste
pfeiler
fundament
usine,
fabrique
pilier
grund, basis
kolumbarim kolumbárium columbarium kolumbarium
krematorium krematorium crematorium krematorium
16 рашпиль
труба
свес
сграффито
колонка
фундамент
base,
fondement,
základ stavby
soubassement
columbarium колумбарий
crématoire
крематорий
kondygnacja poschodí
marmur
mramor
paternoster páternoster
RUŠTINA
dacza,
chata
floor
marble
paternoster
stock
marmor
paternoster
étage
marbre
paternoster
этаж
мрамор
paternoster
cottage
chalet
дача
jurta,
keramzyt,
jurta
keramzit
yurt
keramzite
yourte
leca
юрта
керамзит
ziemianka
zemljanka
ceramsite
hütte
datsche
jurta
keramsit
blähton
erdhaus
ZBYTEK
sauna
strop
stadion,
sauna
strop
stadion
sauna
ceiling
stadium
sauna
decke
stadion
sauna
plafond
stade
финская баня
перекрытие
стадион
biblioteka
silos
beton
cement
architekt
knihovna
silo
beton
cement
architekt
library
silo
concrete
cement
architect
bibliothek
silo
beton
zement
architekt
bibliothèque
silo
béton
ciment
architecte
библиотека
силос, элеватор
бето́н
цеме́нт
архите́ктор
architektura
autostrada
architektura
dálnice
architecture
highway
architektur
autobahn
architecture
autoroute
архитекту́ра
автодоро́га
автомагистра́ль
cabane
souterraine
землянка
автостра́да
17 4.1 SHRNUTÍ INTERNACIONALIZMŮ
Po provedení podrobné komparační analýzy polštiny proti češtině, angličtině,
francouzštině, němčině a ruštině jsem zjistil, že polská část mého slovníku obsahuje 29,5%
internacionalizmů, tj. 59 slov. Při porovnání toho, kolik z výpůjček bylo internacionalizmy,
jsem došel k závěru, že je to 72,8%.
Výpočet polských internacionalizmů jsem provedl prostřednictvím vzorce (100 x 59) /
200 = 40,5%. Výpočet obsahu internacionalizmů ve výpůjčkách jsem provedl podle vzorce
(100 x 59) / 81= 72,8%
Jestliže je v mém slovníku 29,5% internacionalizmů, znamená to, že skoro každé třetí
slovo je internacionalizmus. A toto číslo si myslím mohlo být ještě větší, protože komparační
analýza nezahrnovala italštinu a španělštinu. Na základě výsledků analýzy se domnívám, že v
oblasti stavebního průmyslu je velmi mnoho internacionalismů. Domnívám se, že v této
oblasti je používání internacionalizmů velmi prospěšné, protože může vést k rychlejší výměně
informací ve stavebním průmyslu a mít pozitivní vliv na zaměstnanost.
Pro přehlednost zde uvedu v tabulce výpůjčky také abecedně seřazené.
18 altana
garaż
parkiet
architekt
gips
paternoster
architektura
granit
projekt
attyka
huta
projektant
azbest
instalator
rafineria
beton
inżenier
raszpla
biblioteka
jurta
rekuperacja
blacha
kampanila
rekuperator
browa
katakumby
rura
cement
keramzyt
sauna
cmentarz
keson
sgraffito
dacza
kolumbarium
silos
drenaż
krematorium
stadion
eternit
linoleum
stuik
fabryka
magazyn
szpachla
fasada
majster
sztukateria
filar
mansarda
sztukator
framuga
marmur
tunel
fresk
mur
ziemianka
fundament
parapet
19 5. ANALITIZMY A SYNTETIZMY
Při sběru materiálů a podkladů k tématu stavebního průmyslu jsem se setkal s určitými
jazykovými jevy, kterými se už zabýval ve svých monografiích prof. Lotko. Konkrétně se
jedná o analytizmy a syntetizmy a s tím spojené tvoření nových slov. Výrazným znakem
polštiny je tendence k morfologicko-syntaktickému tvoření slov. Tato tendence zvlášť vyniká
při konfrontaci s češtinou, v ní daleko více převládá syntetický, tj. morfologicko-sufixální
způsob tvoření pojmenování.12 V této části bych rád poukázal na zjištěná paralelní
pojmenování v polštině a češtině.
automobilka
fabrika samochodów
brusidlo
narzędzie ścierne
drátovna
fabryka drutu
lanovka
kolej linowa
panelárna
fabrika domów
papírna
fabrika papieru
pracoviště
miejsce pracy
rozvaděč
tablica rozdzielcza
schodiště
klatka schodowa
sirkárna
fabrika zapałek
sklárna
huta szkła
sodovkárna
wytwórnia wody sodowej
stavbyvedoucí
kierownik budowy
stavivo
materiał budowlany
šroubárna
wytwórnia śrób
tělocvična
sala gimnastyczna
zotavovna
dom wypoczynkowy
železárna
huta żelaza
železnice
kolej żelazna
12
LOTKO E., Polština a čeština z hlediska typologického, Olomouc 1981. 20 6. PRACOVNÍ LISTY
SLOVNÍ ZÁSOBA – STAVEBNÍ PRŮMYSL
arkýř
wykusz
bednění
deskowanie
beton
beton
betonárka
betonarnia
betonovat
betonować
bruska
szlifierka
břidlice
łupek
cement
cement
cihla
cegła
cihelna
cegielnia
dlaždice, obkládačky
flizy
elektrikář
elektryk
elektroinstalace
elektroinstalacja
fasáda
fasada
instalatér
hydraulik
inženýr
inżynier
kára - kolečko
taczka
kameník
kamieniarz
kladivo
młot
klenba
sklepienie
klempíř
blacharz
kleště
szczypce, kleszcze
komín
komin
21 kominík
kominiarz
kompresor
sprężarka
kotel
kocioł
krov
więźba
lešení
rusztowanie
lopata
łopata
malta
zaprava mularska
malíř
malarz
míchačka
betoniarka
našroubovat
naśrubować
odšroubovat
odkręcić, odśrubować
okap
rynna
olovnice
pion
omítka
tynk
pila
piła
pilíř
filar
písek
piasek
plech
blacha
plovoucí podlaha
podłoga pływająca
podlaha
podłoga
podlahové topení
ogrzewanie podłogowe
podkroví
poddasze
pokrývač
dekarz
pozemek
działka
přišroubovat
dokręcić, przyśrubować
přízemí
parter
22 půda
strych
radiátor
grzejnik, kaloryfer
rekonstrukce
przebudowa, rekonstrukcja
rozpočet
kosztorys, budżet
rozšroubovat
rozkręcić
rýč
szpadel
sešroubovat
skręcić
schodiště
klatka schodowa
sklo
szkło
sloup
kolumna/ słup
stavební práce
roboty budowlane
stavební průmysl
przemysł budowniczy
stavební materiály
materiały budowlane
stěna
ściana, mur
strop
sufit
střecha
dach
střešní okno
okno połaciowe
střešní taška
dachówka
střešní plášť
połacie dachu
šroubek
śrubka
šroubovák
śrubokręt
šroubovat
śrubować
štěrk
żwir
štukatér
sztukator
solární panely
panele słoneczne
suterén
suterena
23 tepelná izolace
izolacja cieplna
tesař
cieśla
tunel
tunel
vikýř
lukarna
vápno
wapno
vodováha
poziomnica
vodovod
wodociąg
vrtačka
wiertarka
vrták
wiertło
základy
fundament
zašroubovat
zakręcić
zdít
murować
zednická lžíce
kielnia
zedník
murarz
žula
granit
24 BUDOWNICTWO ARCHITEKTURA
ADAPTACJA PODDASZA
Joanna Dąbrowska
Więcej miejsca do mieszkania.
Adaptacja poddasza na mieszkanie wymaga przeprowadzenia niezbędnych zmian.
Ich zakres i koszty zależą od m. in. od nośności stropu poddasza, a także stanu
technicznego więźby i innych elementów dachu. Choć zadanie może okazać
się niełatwe , warto rozważyć zainwestowanie od kilkudziesięciu do stu tysięcy
złotych w powiększenie domu o ok. 50% lub wygospodarowanie niezależnego mieszkania.
Na pewno to będzie tańsza inwestycja, niż zakup mieszkania o podobnym metrażu czy
budowa nowego domu, do kosztów którego trzeba doliczyć jeszcze koszty zakupu działki i
doprowadzania mediów.
Nie bez znaczenia jest również lokalizacja i np. bliskość do szkoły czy miejsca pracy.
Obecnie najczęściej buduje się domy na peryferiach miast a poranne korki wydłużają dojazd
w nieskończoność.
Za adaptację poddasza w istniejącym już domu zapłacimy sporo, ale zyskamy na zwykle dużo
lepszej lokalizacji i bliskiej infrastrukturze.
Konieczne zmiany
Jeszcze niedawno domy jednorodzinne budowano w większości z poddaszami
nieużytkowymi – nie planując, że w przyszłości ktoś na nich zamieszka.
Strych służył jako miejsce do przechowywania rzadko używanych ubrań, sezonowego sprzętu
sportowego i wszystkiego, co na pewno się jeszcze kiedyś przyda.
Stropy takich poddaszy projektowano na obciążenia wynoszące 50kg/m² a nie
150 kg/m² jak w pomieszczeniach mieszkalnych.
Dach
Więźby dachowe kształtowano tak, jak tego wymagała nośność konstrukcji, nie zważając na
to, czy pod nią będzie wygodnie chodzić.
Jętki i kleszcze na wysokości 170 cm nad podlogą na strychu były standardem, ale w
pomieszkaniach mieszkalnych umieszczone na takiej wysokości są zdecydowanie za nisko.
25 Szczególnie że wysokość ta jeszcze się zmniejszy o 7–12 cm gdy na stropie poddasza
zostanie ułożona izolacja akustyczna, na podłodze warstwy posadzki, a połacie dachu zostaną
ocieplone i wykończone podsufitką.
Tymczasem przynajmniej w ciągach komunikacyjnych trzeba na poddaszu zapewnić
wysokość nie mniejszą niż 2,2–2,4 m.
Czasem adaptacja poddasza wymaga podwyższenia ścianek kolankowych lub podniesienia
dachu.13
Ćwiczenie 1 Proszę odpowiedzieć na pytania.
1.1 Do czego służył strych jeszcze parę lat temu?
1.2 Z jakiego powodu adaptować poddasze?
1.3 Ile może kosztować zaadaptowanie poddasza na niezależne mieszkanie?
1.4 Z jakiego powodu stropy starych poddaszy były projektowane
na obciążenia koło 50kg/m?
1.5 Co zrobić, jeżeli wysokość poddasza jest zbyt mała?
1.6 Jak nazwać konstrukcję, która przenosi obciążenia z dachu (połaci
dachu)?
1.7 Z czego możemy korzystać jeżeli adaptujemy
poddasze w już istniejącym domu?
Ćwiczenie 2 Proszę uzupełnić brakujące wyrazy.
modernizacja, dodatkową, mieszkalne, kolankowych, wnikliwą, wysokość, wbrew, schody,
instalacyjnymi
JAGODZIŃSKI, E., Budujemy Dom, listopad/grudzień (2010) s. 39-39
13
26 ZDANIEM EKSPERTA
O czym warto wiedzieć planując adaptację poddasza?
Adaptacja poddasza na cele użytkowe nie jest ........................ pozorom sprawą banalną ani
łatwą. Każdy etap od założeń projektowych po ostatnie wykańczanie musi być poprzedzony
............................ analizą, żeby nie okazało się, że na etapie urządzania o czymś
zapomnieliśmy.
Wysokość ścianek ..............................- to od nich zależy ile powierzchni poddasza będziemy
mogli zagospodarować. Przyjmuje się, że od wysokości 1m możemy w pełni użytkować
przestrzeń.
Kolejną ważną sprawą jest rodzaj użytkowania, zazwyczaj poddasze nie ma podciągniętej
instalacji wodo-kanalizacyjnej, gazowej i elektrycznej. Jeżeli użytkujemy je tylko na sypialnie
to podciągamy tylko tę ostatnią, jeśli natomiast zakładami tam ............................... kuchnię i
łazienkę
musimy
się
liczyć
z
dodatkowymi
kosztami
związanymi
z
projektami...................................
Na tym etapie też pojawiają się nam możliwości funkcjonalne dodatkowej powierzchni.14
Zgodnie z wymogami
W zależności od przeznaczenia adaptowanego strychu - ?czy będą to dodatkowe sypialnie,
łazienka czy niezależne mieszkanie, wykańcza się go w inny
sposób, ale .................................... musi być zawsze zgodna z obowiązującymi przepisami:
- .............................. pomieszczeń mieszkalnych nie może być mniejsza niż 2,5 m
(nie dotyczy to tylko części pod skosami),
- wszystkie pomieszczenia muszą być ocieplone, wentylowane i ogrzewane,
- każde pomieszczenie .......................... musi mieć okno, prze które będzie
wpadać światło dzienne,
- na piętro muszą prowadzić wygodne .............................. 15
Ćwiczenie 3 Proszę podkreślić wyraz niepasujący do pozostałych.
14
JAGODZIŃSKI, E., Budujemy Dom, listopad/grudzień (2010) s. 39
15
JAGODZIŃSKI, E., Budujemy Dom, listopad/grudzień (2010) s. 39 27 3.1 murarz, kominiarz, cieśla, architekt
3.2 piasek, kruszywo, woda, cement, beton
3.3 cegła, zaprawa, szpadel, murarz, kielnia
3.4 rurownia, rura, gazociąg, wodociąg,
3.5 pompa ciepła, panele solarne, kocioł, izolacja cieplna
3.6 wiertarka, szlifierka, narciarka, imadło
Ćwiczenie 4 Proszę połączyć wyrazy w logiczne pary.
4.1 tynk
tablica rozdzielcza
4.2 kocioł
szczęście
4.3 rzeźba
beton
4.4 taczka
pałac
4.5 elektryk
szpadel
4.6 fundament
grzejnik
4.6 kominiarz
ściana
Ćwiczenie 5 Proszę uzupełnić kto albo co jest na obrazkach.
28 1.________________
2.________________
3.________________
4.________________
5.________________
6.________________
7.________________
8.________________
9.________________
29 10._______________
11._______________
12._______________
13._______________
14._______________
15._______________
16._______________
Ćwiczenie 6 Proszę ostrożnie przeczytać i następnie podzielić wszystkie słowa ze słownika
30 należącego do ćwiczeń.
6.1 profese ve stavebnictví – zawody budowlane
6.2 nástroje - narzędzia
6.3 materiály - materiały
6.4 stavební díly – elementy budowlane
6.5 výsledky stavební činnosti – wyniki działalności budowlanej
6.6 technické vybavení budov – instalacje i sieci sanitarne
6.7 ostatní – pozostałe
Ćwiczenie 7 Proszę przeczytać i wypełnić odpowiednią formę czasownika.
31 Czasowniki
budować – stavět
1. buduję
1. budujemy 1. budowałem/am
2. budujesz
3. buduję
2. budujecie
3. budują
1. budowaliśmy/łyśmy
2. budowałeś/aś
3. budował/a/o
2. budowaliście/łyście
3. budowali/ły
betonować –betonovat
1. betonuję
1. betonujemy 1. betonowałem/łam 1. betonowaliśmy/łyśmy
2. betonujesz
3. betonuje
2. betonujecie 2. betonowałeś/łaś 2. betonowaliście/łyście
3. betonują
3. betonował/a/o
3. betonowali/ły
mierzyć – měřit
1. mierzę
1. mierzmy
1. mierzyłem/łam
1. mierzyliśmy/łyśmy
2. mierzysz
2. mierzcie
2. mierzyłeś/łaś
2. mierzyliście/łyście
3. mierze
3. mierzą
3. mierzył/a/o
3. mierzyli/ły
1. muruję
1. murujemy
1. murowałem/łam 1. murowaliśmy/łyśmy
2. murujesz
2. murujecie
2. murowałeś/łaś
2. murowaliście/łyście
3. muruje
3. murują
3. murowałem
3. murowali/ły
1. tynkuję
1. tynkujemy
1. tynkowałem/łam 1. tynkowaliśmy/łyśmy
2. tynkujesz
2. tynkujecie
2. tynkowałeś/łaś
3. tynkuje
3. tynkują
3. tynkował/a/o
1. planuję
1. planujemy
1. planowałem/łam 1. planowaliśmy/łyśmy
2. planujesz
2. planujecie 2. planowałeś/łaś
3. planuje
3. planują
murować – zdít
tynkować – omítat
2. tynkowaliście/łyście
3. tynkowali/ły
planować – plánovat
3. planował/a/o
projektować – projektovat
32 2. planowaliście/łyście
3. planowali/ły
1. projektuję
1. projektujemy 1. projektowałem/łam 1. projektowaliśmy/łyśmy
2. projektujesz
2. projektujecie 2. projektowałeś/łaś 2. projektowaliście/łyście
3. projektuje
3. projektują
3. projektował/a/o
3. projektowali/ły
7.1 Ewa i Janek (budować) __________ dom niskoenergetyczny.
7.2 Murarz (betonować) __________ fundamenty.
7.3 (Mierzyć) __________ otwór okna ?
7.4 Majster (murować) __________ mur i uczniowie patrzyli na niego.
7.5 Kiedy (tynkować) __________ myślę tylko o tynku.
7.6 Andrzej (planować) __________ remont mieszkania.
7.7 Małgorzata (projektować) __________ suterenę, reszta zajmie się planem
robot budowlanych.
7.8 Jerzy (pracować) __________ już pięć lat po DCHT i (projektować) __________
te najtrudniejsze projekty.
Ćwiczenie 8 Proszę przetłumaczyć na język czeski zdania z ćwiczenia 7.
33 8.1
8.2
8.3
8.4
8.5
8.6
8.7
8.8
Ćwiczenie 9 Proszę przeczytać i przetłumaczyć na język czeski.
34 Okna
Do oświetlenia poddasza można wybrać jedno z czterech typowych rozwiązań lub ich
kombinację:

fasadowe okna zamontowane w szczytowych ścianach budynku lub w ścianie
kolankowej,

okna połaciowe,

lukarny,

świetliki dachowe (np. wysoko pod skosami, na klatce schodowej czy łazience).
Najskuteczniej oświetla się poddasza oknami połaciowymi, umieszczonymi w różnych
miejscach i na różnej wysokości – tak, by umożliwić także wietrzenie i kontakt wzrokowy z
otoczeniem. Dostęp do okien powinien być łatwy, a otwarte nie mogą utrudniać poruszania
się po pomieszczeniu.
Najlepiej jeśli okno połaciowe znajduje się na tej samej wysokości co okno tradycyjne,
czyli 1-1,2m od podłogi: zapewnia to dobre doświetlenie i umożliwia zamontowanie pod
oknem standardowego grzejnika. Oczywiście, jeśli nie uda się spełnić tego warunku, okna
można zamontować wyżej, choć wtedy trzeba je będzie otwierać i zamykać specjalnymi
drążkami sterowanymi ręcznie lub elektrycznie.
35 Ćwiczenie 10 Proszę przeczytać i poprawnie dopasować obrazki do tekstu.
YTONG MULTIPOR – docieplenie ścian od wewnątrz krok po kroku
1. Przed przystąpieniem do 2. Przygotowaną zaprawę
3. Przygotowaną zaprawę
pracy należy dokładnie
przykładamy w odległości
nanosimy na całą
oczyścić powierzchnię
powierzchnię bloczka przy
ściany od starej farby i
pomocy pacy
kurzu.
ok. 2 cm od miejsca
docelowego montażu.
zębatej o uzębieniu 10x10 mm.
Podłogę przy ścianie należy Prawidłowo naniesiona
zabezpieczyć
zaprawa powinna mieć grubość
taśmą izolacyjną.
ok. 8-10 mm na całej
powierzchni bloczka.
4. Delikatnie dociskamy
5. Pacą do szlifowania szybko 6. Powierzchnię ściany należy
bloczek do ściany,
wyrównujemy ewentualne
jednocześnie przesuwając
nierówności na powierzchni zaprawą. Nanosi się ją
go na docelowe miejsce
ściany.
pacą zębatą na całej
montażu. Montaż bloczków
powierzchni ściany.
YTONG MULTIPOR od
wewnątrz nie wymaga
kołkowania.
36 wykończyć systemową
7. W warstwę zaprawy
8. Po zatopieniu siatki w
wtapiamy siatkę z tworzywa zaprawie zacieramy
sztucznego zabezpieczającą
powierzchnię całej ściany,
przed spękaniami.
a następnie ostatecznie
wyrównujemy jej
powierzchnię.
Ćwiczenie 11 Proszę uzupełnić zawody budowlane.
11.1 cegła, zaprawa, kielnia
11.2 drewno, dłuto, raszpla, piła
11.3 czarny, komin, dach
11.4 młot, dach, blacha
11.5 betoniarka, beton, fundamenty
11.6 rura, woda, wodociąg
11.7 plan, budynek, miasto
37 9. Teraz pozostaje nam
pomalować gotową ścianę
na ulubiony kolor.
Ćwiczenie 12 Proszę napisać krótki tekst (7 zdań) na temat budownictwa.
Ćwiczenie 12 Przygotuj krótki dialog z kolegą.
Naprzykład 1. Sąsiad chce budować mieszkanie na poddaszu.
2. Jakie są zaletu lub wady takiego rodzaju mieszkania?
38 Klucz do ćwiczeń.
Ćwiczenie 1, 1.1 Strych służył jako miejsce do przechowywania rzadko używanych
ubrań, sezonowego sprzętu sportowego i wszystkiego, co na pewno się jeszcze kiedyś
przyda. 1.2 Powiększenie domu o ok. 50% lub wygospodarowanie niezależnego mieszkania.
1.3 Od kilkudziesięciu do stu tysięcy złotych. 1.4 Strych służył jako miejsce do
przechowywania rzadko używanych ubrań, sezonowego sprzętu sportowego i wszystkiego, co
na pewno się jeszcze kiedyś przyda. 1.5 Czasem adaptacja poddasza wymaga podwyższenia
ścianek kolankowych lub podniesienia dachu. 1.6 Więźba
1.7 Za adaptację poddasza w istniejącym już domu zapłacimy sporo , ale zyskamy na
zwykle dużo lepszej lokalizacji i bliskiej infrastrukturze.
Ćwiczenie 2, wbrew, wnikliwą, kolankowych, dodatkową, instalacyjnymi, modernizacja,
wysokość, mieszkalne, schody
Ćwiczenie 3, 3.1 architekt, 3.2 piasek, 3.3 szpadel, 3.4 rurownia, 3.5 izolacja cieplna,
3.6 narciarka
Ćwiczenie 4, 4.1 tynk-ściana, 4.2 kocioł-grzejnik, 4.3 rzeźba-pałac, 4.4 taczka-szpadel,
4.5 elektryk-tablica rozdzielcza, 4.6 fundament-beton, 4.7 kominiarz-szczęście
Ćwiczenie 5, 5.1 murarz, 5.2 betoniarka, 5.3 kielnia, 5.4 wiadro, kubeł, 5.5 cegła,
5.6 pokrywacz dachów, 5.7 dachówka, 5.8 kominiarz, 5.9 komin, 5.10 elektryk,
5.11 szczypce, kleszcze, 5.12 drut, 5.13 kamieniarz, 5.14 młot, 5.15 cieśla
5.16 piła
Ćwiczenie 6,
6.1 profese ve stavebnictví – zawód w budownictwie
elektrikář
elektryk
instalatér
instalator
inženýr
inżynier
kameník
kamieniarz
klempíř
blacharz
kominík
kominiarz
malíř
malarz
pokrývač
dekarz
štukatér
sztukator
tesař
cieśla
zedník
murarz
39 6.2 nástroje - narzędzie
bruska
szlifierka
kára, kolečko taczka
kladivo
młot
kleště
szczypce, kleszcze
kompresor
sprężarka
lopata
łopata
míchačka
betoniarka
olovnice
pion
pila
piła
rýč
szpadel
vodováha
poziomnica
vrtačka
wiertarka
zednická lžíce kielnia
6.3 materiály - materiały
beton
beton
břidlice
łupek
cement
cement
cihla
cegła
malta
zaprawa
písek
piasek
plech
blacha
štěrk
żwir
vápno
wapno
žula
granit
6.4 stavební díly – elementy budowlane
bednění
deskowanie
dlaždice, obkládačka fliza
klenba
sklepienie
krov
więźba
lešení
rusztowanie
okap
rynna
40 pilíř
filar
podlaha
podłoga
plovoucí podlaha
podłoga pływająca
schodiště
klatka schodowa
sloup
kolumna
stěna
mur, ściana
strop
sufit, strop
střešní okno
okno połaciowe
střešní taška
dachówka
střešní plášť
połacie dachu
střecha
dach
tepelná izolace
izolacja cieplna
základy
fundamenty
6.5 výsledky stavební činnosti – wyniki działalności budowlanej
arkýř
wykusz
betonárka
betoniarnia
cihelna
cegielnia
fasáda
fasada
komín
komin
přízemí
parter
podkroví
poddasze
půda
strych
suterén
suterena
tunel
tunel
vikýř
lukarna
6.6 technické vybavení budov – instalacje i sieci sanitarne
elektroinstalace
instalacja elektryczna
kotel
kocioł
podlahové topení
ogrzewanie podłogowe
radiátor
grzejnik
solární panely
panele solarne
vodovod
wodociąg
41 6.7 ostatní – pozostałe
betonovat
betonować
hřebík
gwóźdź
našroubovat
odkręcić
odšroubovat
odśrubować, odkręcić
omítka
tynk
omítat
tynkować
pozemek
działka
přišroubovat
dokręcić
rekonstrukce
rekonstrukcja, remont
rozpočet
kosztorys, budżet
rozšroubovat
rozśrubować
rozkręcić
sešroubovat
ześrubować
skoba
klamra
stavební práce
roboty budowlane
stavební průmysl
przemysł budowniczy
stavební materiály
materiały budowlane
šroubek
śrubka
šroubovák
śrubokręt
šroubovat
śrubować
vrták
wiertło
zašroubovat
zakręcić
zdít
murować
Ćwiczenie 7, 7.1 budują 7.2 betonuję 7.3 Pomierzyłaś 7.4 murował 7.5 tynkuję 7.6 planuje
7.7 projektowała 7.8 pracuje, projektuje
Ćwiczenie 8, 8.1 Eva a Honza stavějí nízkoenergetický dům. 8.2 Zedník betonuje základy.
8.3 Změřila jsi otvor okna ? 8.4 Mistr zdil stěnu a žáci se dívali. 8.5 Když omítám myslím jen
na omítku. 8.6 Ondřej plánuje opravit byt. 8.7 Markéta projektovala suterén, ostatni naplánuji
organizaci stavebních prací. 8.8 Jiří pracuje už pět let pro DCHT a projektuje nejobtížnější
projekty.
42 Ćwiczenie 9
Okna
K osvětlení podkroví je možné vybrat ze čtyř typických řešení nebo jejich kombinaci:

fasádní okna ve štítových stěnách nebo v půdní nadezdívce

střešní okna

vikýře

světlovody (například vysoko pod zalomenými plochami na schodišti nebo v koupelně)
Nejlépe podkroví osvětlíme střešnímy okny umístěnými v různých místech a různé výšce.
Měly by také umožňovat větrání a oční kontakt s okolím. Přístup k oknům má být snadný
a při otevření nemají překážet pohybu v pokoji.
Nejlepší umístění střešního okna je ve stejné výšce jako tradiční okno, to je 1-1,2m
nad podlahou. To zaručí dostatečné dosvětlení a umožní montáž standartního radiátoru
pod okno. Samozřejmě, když to nelze splnit, můžeme okna instalovat výše, ale v tomto
případě musíme zajistit otvírání a zavírání speciálními pákami. Ovládání může být
elektrické nebo ruční.
Ćwiczenie 10
1. Przed przystąpienie do
pracy należy dokładnie
2. Przygotowaną zaprawę
nanosimy na całą
przykładamy w odległości
oczyścić powierzchnie
powierzchnię bloczka przy
ściany od starej farby i
pomocy pacy
drobin kurzu.
3. Przygotowaną zaprawę
ok. 2 cm od miejsca
docelowego montażu.
zębatej o uzębieniu 10x10 mm.
Podłogę przy ścianie należy Prawidłowo naniesiona
zabezpieczyć
zaprawa powinna mieć grubość
taśmą izolacyjną.
ok. 8-10 mm na całej
powierzchni bloczka.
43 4. Delikatnie dociskamy
5. Pacą do szlifowania szybko 6. Powierzchnię ściany należy
bloczek do ściany,
wyrównujemy ewentualne
jednocześnie przesuwając
nierówności na powierzchni zaprawą. Nanosi się ją
go na docelowe miejsce
ściany.
wykończyć systemową
pacą zębatą na całej
montażu. Montaż bloczków
powierzchni ściany.
YTONG MULTIPOR od
wewnątrz nie wymaga
kołkowania.
7. W warstwę zaprawy
8. Po zatopieniu siatki w
wtapiamy siatkę z tworzywa zaprawie zacieramy
sztucznego zabezpieczającą
powierzchnię całej ściany,
przed spękaniami.
a następnie ostatecznie
wyrównujemy jej
powierzchnię.
44 9. Teraz pozostaje nam
pomalować gotową ścianę
na ulubiony kolor.
7. ZÁVĚR
Cílem mé práce bylo vypracovat terminologicku bázi a tématické pracovní listy pro
inovaci výuky překladu a tlumočení v oblasti stavební průmyslu. Shromáždil jsem dostupné
materiály a zdroje. Tato práce se skládá ze tří částí.
V první části jsem se zabýval původem polštiny a češtiny. Provedl jsem také analýzu
vybrané slovní zásoby ze stavebního průmyslu a hledal jsem jazykové výpůčky. Metodou
komparativní analýzy polštiny proti češtině, angličtině, francouzštině, němčině a ruštině jsem
určil internacionalizmy v mém slovníku. Okrajově jsem se zabýval analytizmy a syntetizmy
ve stavební průmyslu.
V druhé části jsem se zabýval představením stavebního průmyslu studentům,
prostřednicvím pracovních listů. Při tvorbě těchto listů jsem se setkal s určitými problémy z
hlediska pedagogiky a snažil se najít vhodné řešení a formu, jak ze strany studenta tak i
pedagoga, aby splňovaly podmínky moderní a zábavné pomůcky při studiu polského jazyka.
Poslední část mé práce spočívala ve vypracování slovní zásoby na téma stavební
průmysl. Tato část je uložena v elektronické formě na CD, které je částí přílohy. Je zde
zpracováno 200 hesel v programu Microsoft Excel. K vypracování slovníku byly užity české
a polské výkladové slovníky, české a polské korpusy a internet.
45 8. PŘÍLOHA - STRUČNÝ SLOVNÍK
altana
altán
architekt
architekt
architektura
architektura
autostrada
dálnice
attyka
atika
azbest
azbest
belka
překlad
beton
beton
betoniarka
míchačka
betoniarnia
betonárna, betonárka
betoniarz
betonář
betonować
betonovat
biblioteka
knihovna
blacha
plech
blacharstwo
klempířství
blacharz
klempíř
browar
pivovar
cegielnia
cihelna
cegielnik
cihlář
cegła
cihla
cement
cement
cementownia
cementárna
cieśla
tesař
cmentarz
hřbitov
dacza
chata
dach
střecha
dachówka
střešní taška
dekarz
pokrývač
deskowanie
bednění
dłuto
dláto
drabina
žebřík
46 drenaż
drenáž
dziennik budowy
stavební deník
elektromonter, elektryk
elektromontér, elektrikář
elektrownia
elektrárna
eternit
eternit
fabryka
továrna
fasada
fasáda
filar
pilíř
fliza
dlaždice, dlaždička
framuga
nika
fresk
freska
fundament
základ
futryna
zárubeň
garaż
garáž
gazociąg
plynovod
gips
sádra
granit
žula
grzejnik, kaloryfer
radiátor
gzyms
římsa
huta
huť
hydraulik
topenář
inspektor nadzoru inwestorskiego
stavební dozor
instalator
instalatér
inżynier
inženýr
izolacja
izolace
jadalnia
jídelna
jurta
jurta
kamień
kámen
kamieniarstwo
kamenictví
kamieniarz
kameník
kampanila
kampanila
katakumby
katakomby
keramzyt
keramzit
47 keson
keson
kielnia
zednická lžíce
kierownik budowy
stavbyvedoucí
kit
tmel
klatka schodowa
schodiště
kobyłka
koza
koksownia
koksovna, koksárna
kolektor słoneczny
solární kolektor
kolumbarium
kolumbárium
kolumnada
kolonáda
komin
komín
kominek
krb
kominiarstwo
kominictví
kominiarz
kominík
kondygnacja
poschodí, patro
kopalnia
důl
koparka
bagr
kosztorys
rozpočet
kosztorysant
rozpočtář
kotłownia
kotelna
krematorium
krematorium
kruszarka
drtič
kruszywo
kamenivo
krużganek
pavlač
kształtka
tvárnice
kształtownik
válcovaný ocelový profil
łazienka
koupelna
linoleum
linoleum, lino
łopata
lopata
lukarna
vikýř
łupek
břidlice
magazyn
skladiště, sklad
majster
mistr
48 malarz
malíř
mansarda
mansarda
marmur
mramor
materiał budowlany
stavivo
mechanika budowli
stavební mechanika
młot
kladivo
młot pneumatyczny
pneumatické kladivo
młotowiertarka
elektropneumatické kladivo
mur
stěna, zeď
murarz
zedník
murować
zdít
nożyce
nůžky na plech
obora
kravín
ogród
zahrada
okno
okno
parapet
parapet
parkieciarz
parketář
parkiet
parket
parter
přízemí
paternoster
páternoster
piasek
písek
piaskownia
pískovna
piła
pila
pion
olovnice
poddasze
podkroví
podłoga
podlaha
podłoga pływająca
plovoucí podlaha
podmurówka, podmurowanie
podezdívka
podnośnik
zvedák
pompa cieplna
tepelné čerpadlo
poręcz
zábradlí
poziomica, libella
vodováha, libela
pralnia
prádelna
49 prefabrykat
prefabrikát
projekt
projekt
projektant
projektant
przedsionek
předsíň
radon
radon
rafineria
rafinerie
raszpla
rašple
rdza
rez
rekonstrukcja, remont
rekonstrukce
rekuperacja
rekuperace
rekuperator
rekuperátor
roboty budowlane
stavební práce
rozdzielnica elektriczna
rozvaděč
rura
roura
rusztowanie
lešení
rynna
okap
rysunek techniczny
technický výkres
rzeźba
socha
rzygacz
chrlič
sauna
sauna
ściana działowa
příčka
sgraffito
sgrafito
silos
silo
skansen
skansen, skanzen
sklepienie
klenba
skrzyżowanie
křižovatka
słup
sloup
spalarnia
spalovna
spawać
svařit
spawacz
svářeč
spawarka
svářečka
sprężarka
kompresor
spychacz
buldozer
50 stadion
stadion
stiuk
štuk
strop, sufit
strop
strug
hoblík
strych
půda
styropian
polystyren
suterena, suteryna
suterén
sypialnia
ložnice
szambo
žumpa
szczypce
kleště
szlauch, wąż wodny
hadice
szlifierka
bruska
szpachla
špachtle
sztukateria
štukatérství
sztukator
štukatér
taczka
kolečko, kára
tunel
tunel
tynk
omítka
tynkować
omítat
wapiennik
vápenka
wapno
vápno
wiertarka
vrtačka
wiertarka udarowa
příklepová vrtačka
wieża
věž
więźba
krov, střešní krov
wieżowiec, drapacz chmur
mrakodrap
winda
výtah
wnętrze
interiér
wodociąg
vodovod
wykop
výkop
wykusz
arkýř
wysypisko
skládka
zaprawa
malta
51 zbiornik
jímka
żelazobeton, żelbet
železobeton
ziemianka
zemljanka
żuraw
jeřáb
żwir
štěrk
52 9.ABSTRACT
Key words: translation, interpretation, vocabulary, terminological base, The Construction
industry, building materials, occupation on construction industry, borrowing language, internationalism This work deals with analysis of professional terminology in construction industry.
The theoretical part deals with analysis of individual expressions.
This bachelor thesis is dealing with the issues of innovation of teaching translation and
interpretation.
53 STRESZCZENIE
Słowa kłuczowe: przekład, tłumaczenie, baza terminologiczna, przemysł budowniczy,
materiły budowlane, zawody budowlane, zapożyczenia, internacjonalizmy
W niniejszej pracy jest zawarta analiza terminologii fachowej z zakresu budownictwa
przemysłowego. W teoretycznej części są pojedyncze wyrazy poddane analizie.
Praca licencjacka zajmuje się problematyką innowacji nauczania przekładu i tłumaczeń.
54 10. ANOTACE
Autor: Lukáš Macháček
Fakulta: Filozofická
Katedra: Slavistiky, sekce polonistiky
Název bakalářské práce: Terminologická báze a tématické pracovní listy pro inovaci výuky
překladu atlumočení (Stavební průmysl).
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jan Jeništa
Počet znaků: 50622
Počet příloh: 1
Počet titulů použité literatury: 17
Klíčová slova: překlad, tlumočení, terminologická báze, stavební průmysl, stavební
materiály, profese ve stavebnictví, jazykové výpůjčky, internacionalizmy.
Tato práce se zabývá analýzou odborné terminologie ve stavebním průmyslu.
V teoretické části jsou jednotlivé výrazy podrobeny analýze.
Bakalářská práce se zabývá problematikou inovace výuky překladu a tlumočení.
55 11. BIBLIOGRAFIE
Monografie:
BRENTON, R., Atlas jazyků světa, Praha 2007
COMRIE, B. – MATTHEWS, S., Atlas jazyků: Vznik a vývoj jazyků napříč celým světem,
Praha 2007
DAMBORSKÝ, J., – LOTKO, E., Studia o współczesnym języku polskim, Olomouc 1992
GLANVILLE, P., Encyklopedie jazyků Evropy, Praha 2002
GREPL, M. – HLADKÁ, Z. – JELÍNEK, M., Příruční mluvnice češtiny, Praha 2008.
LOTKO, E., Čeština a polština v překladatelské a tlumočnické praxi, Ostrava 1986
LOTKO, E., Polština a čeština z hlediska typologického, Olomouc 1981
LOTKO, E., Srovnávací a bohemistické studie, Olomouc 2009
STANISŁAW SŁOŃSKI, Historia języka polskiego w zarysie, Warszawa 1953
SERETNY, A., – LIPIŃSKA, E., ABC metodyki nauczania języka polskiego jako obcego,
Kraków 2005.
Slovníky:
DUBISZ, S., Uniwersalny słownik języka polskiego, Warszawa 2006.
SOBOL, E., Słownik wyrazów obcych, Warszawa 1999
DUNAJ, B., Słownik wspólczesnego języka polskiego, Warszawa 1996
MARKOWSKI, A., Nowy słownik poprawnej polszczyzny, Warszawa 1999
FILIPEC, J., – DANEŚ, F., Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Praha 2007
KRAUS, J., Nový akademický slovník cizích slov, Praha 2007
PFLEGEROVÁ, E., Technický slovník naučný,Praha 2001 Periodikum:
JAGODZIŃSKI, E., Budujemy Dom, listopad/grudzień (2010) s. 39
Internetové zdroje:
http://nkjp.pl/
http://korpus.pwn.pl/
http://prirucka.ujc.cas.cz/
http://ucnk.ff.cuni.cz/
http://pl.wikipedia.org/
56