Untitled - Wojewódzki Inspektorat Ochrony Środowiska we Wrocławiu

Transkrypt

Common Report
on Air Quality in the Black Triangle Region 1998
Spoleèná zpráva
o kvalitì ovzduí v oblasti Èerného trojúhelníku v roce 1998
Gemeinsamer Bericht
zur Luftqualität im Schwarzen Dreieck 1998
Wspólny raport
o jakoci powietrza w obszarze Czarnego Trójk¹ta w 1998 roku
November 1999
Impress participating agencies:
Authors:
Jan Abraham, Ró¿a Ciechanowicz-Kusztal, Meinolf Drüeke,
Gra¿yna Jod³owska-Opyd, Dagmar Kallweit, Josef Keder,
Waldemar Kulaszka, Jiøí Novák
Source of cover:
Photo:
ÈHMÚ, WIO, LfUG, UBA
Wies³awa Morawiak
Janusz Moniatowicz
Sources of data:
Print financed:
ÈHMÚ, LfUG, WIO, IMGW
PCU Ústí nad Labem
© 1999 ÈHMÚ, WIO, LfUG, UBA
ISBN 83-7217-070-3
Edition I. Issue 2000 copies. Format A4.
Printed on recycled paper
Printed at:
Dolnol¹skie Zak³ady Graficzne
Zak³ad Nr 2 w Jeleniej Górze
Poland
Phare
This report was published with the assistance of the PHARE Black Triangle Project.
Dieser Bericht wurde mit Unterstützung des PHARE Projektes Schwarzes Dreieck veröffentlicht.
Tato zpráva byla vydána za pomoci projektu PHARE Èerný trojúhelník.
Raport ten zosta³ opublikowany przy pomocy rodków finansowych Projektu PHARE Czarny Trójk¹t.
CONTENTS
OBSAH
INTRODUCTION ...................................................... 6
ÚVOD .......................................................................... 6
1. DESCRIPTION OF THE BLACK
TRIANGLE AIR MONITORING
SYSTEM .............................................................. 10
1. POPIS SYSTÉMU SLEDOVÁNÍ
OVZDUÍ V OBLASTI ÈERNÉHO
TROJÚHELNÍKU .............................................. 10
2. CLIMATE AND GEOGRAPHICAL
CONDITIONS IN THE BLACK
TRIANGLE REGION ........................................ 14
2. KLIMATICKÉ A GEOGRAFICKÉ
PODMÍNKY V OBLASTI ÈERNÉHO
TROJÚHELNÍKU .............................................. 14
3. AIR QUALITY STANDARDS ........................... 26
3. NORMY KVALITY OVZDUÍ ......................... 26
3.1. CZECH REPUBLIC .......................................... 26
3.1. ÈESKÁ REPUBLIKA ....................................... 26
3.2. GERMANY ....................................................... 30
3.2. NÌMECKO ........................................................ 30
3.3. POLAND ........................................................... 34
3.3. POLSKO ............................................................ 34
3.4. EUROPEAN COMMUNITIES ......................... 42
3.4. EVROPSKÉ SPOLEÈENSTVÍ ......................... 42
4. CHARACTERISTICS OF THE AMBIENT
AIR QUALITY .................................................... 46
4. CHARAKTERISTIKA KVALITY
OVZDUÍ ............................................................ 46
4.1. EMISSION TENDENCIES ............................... 46
4.1. VÝVOJ EMISÍ ................................................... 46
4.2. CHANGES IN AIR POLLUTION
19961998 ......................................................... 50
4.2. ZMÌNY ZNEÈITÌNÍ OVZDUÍ
V OBDOBÍ 19961998 ..................................... 50
4.3. AIR POLLUTION IN THE BLACK
TRIANGLE REGION IN 1998 WITH
REFERENCE TO EUROPEAN
COMMUNITIES AND WHO
STANDARDS .................................................... 60
4.3. ZNEÈITÌNÍ OVZDUÍ V OBLASTI
ÈERNÉHO TROJÚHELNÍKU
V ROCE 1998 S OHLEDEM NA NORMY
EVROPSKÝCH SPOLEÈENSTVÍ A WHO ..... 60
4.3.1. Annual mean concentrations ................... 62
4.3.1. Roèní prùmìrné koncentrace .................. 62
4.3.2. Values of 98 Percentiles .......................... 64
4.3.2. Hodnoty 98. procentylù .......................... 64
4.3.3. Ozone threshold for the protection
of vegetation ........................................... 68
4.3.3. Limit ozónu pro ochranu vegetace .......... 68
4.3.4. Heavy metals in PM10 ............................. 70
4.3.4. Tìké kovy v PM10 ................................. 70
4.3.5. Wet Deposition ....................................... 74
4.3.5. Mokrá depozice ...................................... 74
4.4. AIR POLLUTION EPISODES
IN THE BLACK TRIANGLE REGION
IN 1998 .............................................................. 92
4.4. EPIZODY ZNEÈITÌNÍ OVZDUÍ
V OBLASTI ÈERNÉHO TROJÚHELNÍKU
V ROCE 1998 .................................................... 92
4.4.1. Summer Episode ..................................... 92
4.4.1. Letní epizoda .......................................... 92
4.4.2. Winter episodes ....................................... 98
4.4.2. Zimní epizody ......................................... 98
5. SUMMARY AND CONCLUSIONS ............... 106
5. SHRNUTÍ A ZÁVÌRY ..................................... 106
6. RECOMMENDATIONS FOR FURTHER
WORK ............................................................... 110
6. DOPORUÈENÍ PRO DALÍ PRÁCI ............. 110
4
COMMON REPORT ON AIR QUALITY IN THE BLACK TRIANGLE REGION 1998
INHALT
SPIS TRECI
EINFÜHRUNG ........................................................... 7
WSTÊP ........................................................................ 7
1. BESCHREIBUNG
DES LUFTÜBERWACHUNGSSYSTEMS
DES SCHWARZEN DREIECKS ...................... 11
1. OPIS SYSTEMU MONITORINGU
POWIETRZA CZARNEGO TRÓJK¥TA ....... 11
2. KLIMA UND GEOGRAPHIE
DES SCHWARZEN DREIECKS ...................... 15
2. WARUNKI KLIMATYCZNE
I GEOGRAFICZNE W REGIONIE
CZARNEGO TRÓJK¥TA ................................. 15
3. BEWERTUNGSMASSSTÄBE
DER LUFTQUALITÄT ..................................... 27
3. NORMY JAKOCI POWIETRZA .................. 27
3.1. TSCHECHISCHE REPUBLIK ......................... 27
3.1. REPUBLIKA CZESKA ..................................... 27
3.2. DEUTSCHLAND .............................................. 31
3.2. NIEMCY ............................................................ 31
3.3. POLEN ............................................................... 35
3.3. POLSKA ............................................................ 35
3.4. EUROPÄISCHE GEMEINSCHAFTEN ........... 43
3.4. KOMISJA EUROPEJSKA ................................ 43
4. BESCHREIBUNG DER LUFTQUALITÄT .... 47
4. CHARAKTERYSTYKA JAKOCI
POWIETRZA ...................................................... 47
4.1. ENTWICKLUNG DER EMISSIONEN ............ 47
4.1. TENDENCJE EMISJI ....................................... 47
4.2. ENTWICKLUNG DER LUFTQUALITÄT
1996 BIS 1998 ................................................... 51
4.2. ZMIANY ZANIECZYSZCZENIA
POWIETRZA W OKRESIE
OD 1996 DO 1998 ROKU ................................. 51
4.3. DIE LUFTQUALITÄT IM SCHWARZEN
DREIECK IN BEZUG AUF DIE EUUND WHO-WERTE.......................................... 61
4.3. ZANIECZYSZCZENIE POWIETRZA
W REGIONIE CZARNEGO TRÓJK¥TA
W ROKU 1998 W ODNIESIENIU
DO NORM UNII EUROPEJSKIEJ I WHO ...... 61
4.3.1. Jahresmittelwerte .................................... 63
4.3.1. rednie roczne stê¿enia ........................... 63
4.3.2. 98-Perzentile ........................................... 65
4.3.2. Wartoci 98 percentyli ............................ 65
4.3.3. Ozon-Schwellenwert zum Schutz
der Vegetation ......................................... 69
4.3.3. Próg stê¿enia ozonu dla ochrony
rolin ....................................................... 69
4.3.4. Schwermetallgehalte im PM10-Staub ...... 71
4.3.4. Metale ciê¿kie w PM10 ............................ 71
4.3.5. Nasse Deposition .................................... 75
4.3.5. Mokra depozycja .................................... 75
4.4. BELASTUNGSEPISODEN IM GEBIET
DES SCHWARZEN DREIECKS
IM JAHRE 1998 ................................................ 93
4.4. EPIZODY ZANIECZYSZCZENIA
POWIETRZA W REGIONIE CZARNEGO
TRÓJK¥TA W 1998 ROKU ............................. 93
4.4.1. Sommerepisode ....................................... 93
4.4.1. Epizod letni ............................................. 93
4.4.2. Winterepisoden ....................................... 99
4.4.2. Epizody zimowe ..................................... 99
5. ZUSAMMENFASSUNG
UND FOLGERUNGEN .................................... 107
5. PODSUMOWANIE I WNIOSKI ..................... 107
6. EMPFEHLUNGEN FÜR DIE WEITERE
ARBEIT ............................................................. 111
6. ZALECENIA DOTYCZCE PRZYSZ£EJ
PRACY .............................................................. 111
CONTENTS
5
INTRODUCTION
T
ÚVOD
P
he air pollution problems within the Black
Triangle region (covering Northern
Bohemia, part of Lower Silesia and Saxony) can
be best solved in a trilateral approach, due to their
transboundary nature. Recognizing this, the
ministers of environment of Czechoslovakia,
Germany and Poland signed in June 1991
a joint declaration on cooperation in solving
environmental problems in the Black Triangle.
The European Commission was invited to be the
fourth partner in this initiative and to assist the
region financially. Since then the PHARE Black
Triangle Project provided more than 13 million
ECU, mostly on small demonstration projects
directed at improving the environmental quality
in the Czech and Polish part of the Black Triangle
(BT). This was a small contribution to substantial
efforts of the three national governments and
industry that have resulted in a significant
improvement of air and water quality in the Black
Triangle region.
roblémy zneèitìní ovzduí v oblasti
Èerného trojúhelníku (pokrývajícího severní
Èechy, èást Dolního Slezska a Saska) lze
vzhledem k jejich charakteru pøesahujícím
hranice jednoho státu nejlépe vyøeit tøístranným
pøístupem. S tímto vìdomím podepsali ministøi
ivotního prostøedí Èeskoslovenska, Nìmecka
a Polska v èervnu 1991 spoleènou deklaraci
o spolupráci pøi øeení ekologických problémù
v oblasti Èerného trojúhelníku. Evropská komise
byla pøizvána jako ètvrtý partner této iniciativy
a poádána o finanèní pomoc tomuto regionu.
Od té doby poskytlo PHARE projektu nazvanému Èerný trojúhelník více ne 13 mil. ECU,
a to zejména na malé ukázkové projekty orientované na zlepení kvality ivotního prostøedí
v èeské a polské èásti Èerného trojúhelníku.
Jednalo se o malý pøíspìvek k významnému úsilí
vech tøí národních vlád a prùmyslových odvìtví,
které vedlo ke znaènému zlepení kvality ovzduí
a vody v Èerném trojúhelníku.
The main tangible achievement of the Black
Triangle Project so far was the establishment
and operation of the Joint Air Monitoring
System (JAMS) which consists of more than 40
monitoring stations. The trilateral Protocol
on Air Quality Data Exchange signed on
17 September 1996 enabled effective exchange
of data among the three partner countries. The
JAMS cooperation is supported by a trilateral
Working Group consisting of representatives of
the Czech Hydrometeorological Institute, the
Saxon State Authority for the Environment
and Geology, Federal Environmental Agency,
Berlin and the Voivodship Inspectorate for
Environmental Protection, Wroc³aw and Jelenia
Góra.
Hlavním reálným výsledkem projektu Èerný
trojúhelník zatím byla realizace Spoleèného
systému sledování kvality ovzduí (JAMS), který
tvoøí více ne 40 monitorovacích stanic.
Tøístranný Protokol o výmìnì dat o kvalitì
ovzduí, podepsaný 17. záøí 1996, umoòuje
efektivní výmìnu dat mezi tøemi partnerskými
zemìmi. Spolupráce v rámci JAMS je podporována trilaterální pracovní skupinou tvoøenou
zástupci Èeského hydrometeorologického
ústavu, Saského státního úøadu pro ivotní
prostøedí a geologii, Federálního ekologického
úøadu v Berlínì a Vojvodského inspektorátu pro
ochranu ivotního prostøedí ve mìstech Wroclawi a Jelenia Góra.
6
EINFÜHRUNG
D
WSTÊP
P
ie Probleme der Luftverschmutzung im Bereich des Schwarzen Dreiecks (Nordböhmen und Teile Niederschlesiens und Sachsens) können wegen ihrer grenzüberschreitenden
Natur am besten in einem trilateralen Ansatz
gelöst werden. Dieses erkennend haben die Umweltminister der Tschechoslowakei, Deutschlands und Polens im Juni 1991 eine gemeinsame Erklärung zur Zusammenarbeit bei der Lösung von Umweltproblemen im Schwarzen Dreieck unterzeichnet. Die Europäische Kommission wurde eingeladen, als vierter Partner an dieser Initiative teilzunehmen und die Region finanziell zu unterstützen. Seitdem stellte das
PHARE Projekt Schwarzes Dreieck mehr als 13
Millionen ECU zur Verfügung, welche vornehmlich kleinen Demonstrationsprojekten zur Steigerung der Umweltqualität im tschechischen und
polnischen Teil des Schwarzen Dreiecks zugute
kamen. Dieses war ein kleiner Beitrag zu den
substanziellen Anstrengungen der drei nationalen Regierungen und der Wirtschaft, welche zu
einer signifikanten Verbesserung der Luft- und
Wasserqualität in der Region führten.
roblemy zanieczyszczenia powietrza w obrêbie regionu Czarnego Trójk¹ta, obejmuj¹cego pó³nocn¹ Bohemiê, czêæ Dolnego l¹ska
i Saksoniê, mog¹ byæ najlepiej rozwi¹zane przy
trójstronnym podejciu, stosownie do ich transgranicznego charakteru. Uznaj¹c to, ministrowie
ochrony rodowiska Czechos³owacji, Niemiec
i Polski podpisali w czerwcu 1991 roku wspóln¹
deklaracjê o wspó³pracy przy rozwi¹zywaniu
problemów dotycz¹cych rodowiska w Czarnym
Trójk¹cie. Komisja Europejska zosta³a zaproszona jako czwarty partner do tej inicjatywy
i do udzielenia finansowej pomocy Regionowi.
Od chwili powstania Projekt PHARE Czarny
Trójk¹t dostarczy³ ponad 13 milionów ECU
przede wszystkim na ma³e projekty demonstracyjne, skierowane na poprawê jakoci rodowiska w czeskiej i polskiej czêci Czarnego
Trójk¹ta (BT). By³ to ma³y wk³ad do istotnych
wysi³ków trzech rz¹dów krajowych i przemys³u,
dziêki którym nast¹pi³a znaczna poprawa jakoci
powietrza i wody w regionie Czarnego Trójk¹ta.
Die bisher am besten greifbare Leistung des
Projektes Schwarzes Dreieck ist die Errichtung und der Betrieb des Gemeinsamen Luftüberwachungssystems (JAMS), welches aus mehr als
40 Messstationen besteht. Die am 17. September 1996 unterzeichnete trilaterale Vereinbarung
über den Austausch der Immissionsdaten zur
Luftbelastung im Schwarzen Dreieck ermöglichte einen effektiven Datenaustausch unter den
drei Partnerländern. Die Kooperation wird durch
eine trilaterale Arbeitsgruppe unterstützt, welche aus Mitarbeitern des Tschechischen Hydrometeorologischen Instituts, Prag und Ústí nad
Labem, des Sächsischen Landesamtes für Umwelt und Geologie, Dresden, des Umweltbundesamtes, Berlin und des Wojwodschaftsinspektorates für Umweltschutz, Wroc³aw und Jelenia
Góra besteht.
Jak dotychczas najbardziej widocznym osi¹gniêciem Projektu Czarny Trójk¹t by³o ustanowienie i uruchomienie Wspólnego Systemu
Monitoringu Powietrza (JAMS), który sk³ada siê
z ponad 40 stacji monitoringowych. Podpisanie
trójstronnego porozumienia na temat wymiany
danych o jakoci powietrza 17 wrzenia 1996
roku umo¿liwi³o skuteczn¹ wymianê danych
miêdzy trzema partnerskimi krajami. Wspó³praca w ramach JAMS jest wspierana przez
trójstronn¹ Grupê Robocz¹, sk³adaj¹c¹ siê
z pracowników Czeskiego Instytutu Hydrometeorologicznego, Saksoñskiego Urzêdu Krajowego
do spraw rodowiska i Geologii, Pañstwowego
Urzêdu Ochrony rodowiska w Berlinie oraz
Wojewódzkiego Inspektoratu Ochrony rodowiska we Wroc³awiu i Jeleniej Górze.
INTRODUCTION
7
This publication is the first joint trilateral
report describing and evaluating the air quality
in the Black Triangle region based on the results
of the Joint Air Monitoring System. Following
the description of monitoring sites, geographical,
climatological and meteorological conditions in
the Black Triangle region, the report focuses on
measured values for atmospheric pollutants for
the year 1998. Additionally, the episodes
of February and August 1998, the emission
trends since 1989 and the development of the
ambient air quality since 1996 are described.
The monitoring data presented in the report are
structured according to major air pollutants.
For each air pollutant, the emissions and ambient
air concentrations are presented, followed by
comparison to the EU limit values, and the
national standards.
Tato publikace je první ze spoleèných tøístranných zpráv popisujících a hodnotících
kvalitu ovzduí v oblasti Èerného trojúhelníku
na základì výsledkù mìøení spoleèného systému
pro sledování ovzduí. Dále popisuje mìøící
místa, geografické, klimatologické a meteorologické podmínky v oblasti Èerného trojúhelníku
a zamìøuje se na namìøené hodnoty látek zneèiujících atmosféru v roce 1998. Kromì toho
dále popisuje epizody zvýeného zneèitìní
ovzduí z února a srpna 1998, vývoj emisí od
roku 1989 a vývoj kvality okolního ovzduí od
roku 1996. Namìøené údaje prezentované v této
zprávì jsou strukturovány podle hlavních látek
zneèiujících ovzduí. U kadé zneèiující
látky jsou nejprve prezentovány emise a namìøené imisní koncentrace, a dále je uvedeno
srovnání s limitními hodnotami v EU a národními normami a grafická prezentace dat.
This report was prepared by the JAMS
Working Group and published with the assistance
of the PHARE Black Triangle Project. In future
it will be published on an annual basis.
Tato zpráva byla vytvoøena pracovní skupinou
JAMS a vydána za pomoci projektu PHARE
Èerný trojúhelník. V budoucnu bude publikována pravidelnì kadý rok.
Dariusz Kobus
PCU Ústí n. Labem
8
Dariusz Kobus
PCU Ústí n. Labem
Diese Veröffentlichung ist der erste gemeinsame trilaterale Bericht, welcher die Luftqualität
im Schwarzen Dreieck aufbauend auf den Messungen des Gemeinsamen Luftüberwachungssystems beschreibt und bewertet. Nach der
Beschreibung der Messstellen und der geographischen, klimatischen und meteorologischen
Verhältnisse folgt die Darstellung der lufthygienischen Messungen des Jahres 1998. Darüber
hinaus werden die Entwicklung der Emissionen
seit 1989 und die der Immissionen seit 1996 sowie die Belastungsepisoden der Monate Februar und August 1998 beschrieben. Die Messdaten
werden in diesem Bericht entsprechend den
wichtigsten Verursachern strukturiert. Zu jedem
Luftschadstoff werden zunächst die Emissionen
und die Immissionen vorgestellt, welche daraufhin zu den EU- und nationalen Grenzwerten in
Bezug gesetzt werden.
Ta publikacja jest pierwszym wspólnym
trójstronnym raportem, opisuj¹cym i oceniaj¹cym jakoæ powietrza w regionie Czarnego
Trójk¹ta w oparciu o wyniki pomiarów
Wspólnego Systemu Monitoringu Powietrza.
Poza opisem miejsc monitoringu, warunków
geograficznych, klimatycznych i meteorologicznych regionu Czarnego Trójk¹ta, raport koncentruje siê na zmierzonych wartociach zanieczyszczeñ powietrza w 1998 roku. Dodatkowo opisane
s¹ epizody zanieczyszczenia powietrza w lutym
i sierpniu 1998 roku, tendencje emisji od 1989
roku i zmiany jakoci powietrza od 1996 roku.
Dane monitoringowe prezentowane w raporcie
s¹ zestawione wed³ug g³ównych zanieczyszczeñ
powietrza. Dla ka¿dego zanieczyszczenia powietrza najpierw prezentowane s¹ emisje i stê¿enia
w powietrzu, nastêpnie s¹ one porównane do
wartoci granicznych obowi¹zuj¹cych w Unii
Europejskiej i do norm krajowych.
Dieser Bericht wurde durch die JAMS
Arbeitsgruppe erstellt und mit Unterstützung des
PHARE Projektes Schwarzes Dreieck veröffentlicht. In Zukunft wird dieser Bericht jährlich
erscheinen.
Raport ten zosta³ wykonany przez Grupê
Robocz¹ JAMS, a opublikowany przy pomocy
Projektu PHARE Czarny Trójk¹t. W przysz³oci
raport bêdzie publikowany cyklicznie, w oparciu
o roczn¹ bazê.
Dariusz Kobus
PCU Ústí n. Labem
Dariusz Kobus
PCU Ústí n. Labem
INTRODUCTION
9
1. DESCRIPTION OF THE BLACK
TRIANGLE AIR MONITORING SYSTEM
1. POPIS SYSTÉMU SLEDOVÁNÍ
OVZDUÍ V OBLASTI ÈERNÉHO
TROJÚHELNÍKU
Table 1. Description of the Black Triangle Air Monitoring
System
Tabulka 1. Popis systému sledování ovzduí v oblasti
Èerného trojúhelníku
Karlovy Vary
CZ9
CZ10
solar radiation
CZ8
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
residential
x
x
x
x
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
rural
agricultural, natural
x
x
x
x
x
x
x
x
488
background
suburban
residential, comm.
x
x
131
background
urban
residential
x
x
background
rural
natural
x
381
background
rural
250
background
rural
agricultural
429
background
urban
Krupka
533
background
Mìdìnec
827
background
x
x
CZ11
Most
221
background
urban
residential
x
x
CZ12
Rudolice
840
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
CZ13
CZ14
Pøebuz
Snìník
904
588
background
background
rural
rural
natural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
pressure
Hrádek nad Nisou
humidity
Frýdlant-Údolí
CZ7
temperature
CZ6
wind speed
739
x
x
x
sediment dust
Fláje
x
x
x
x
SPM-H soot
CZ5
x
x
x
x
SPM-H PM2,5
Dìèín
x
x
industrial, residential
SPM-H PM10
Cheb
CZ4
x
x
rural
rural
SPM-L PM10
CZ3
Meteorology
x
x
background
background
SPM-L TSP
535
199
characterization
of
zone
BTX
Albrechtice u Frýdlantu
Chabaøovice
type
of
zone
CO
CZ1
CZ2
type
of
station
O3
Height
m
a.s.l.
NOx
Station name
SO2
Serial
number
Air pollution components
wind direction
EU-classification
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
CZ15
Sokolov
476
background
urban
residential
x
x
x
CZ16
Sou
771
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
CZ17
Strá nad Ohøí
323
background
rural
residential
x
x
CZ18
Tuimice
322
background
rural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
CZ19
Ústí nad Labem-mìsto
149
background
urban
residential, comm.
x
x
x
x
CZ20
DE1
Valdek
Klingenthal
438
540
background
background
rural
urban
agricultural
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
DE(2)
Plauen*
335
traffic
urban
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
DE2
Plauen South**
343
traffic
urban
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
DE3
DE4
Auerbach
Aue
459
348
traffic
traffic
urban
urban
residential, comm.
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
resid., comm., indust. x
x
x
x
x
DE5
Annaberg-Buchholz
DE6
Fichtelberg
DE7
Carlsfeld
DE8
DE9
DE10
DE11
x
x
x
545
traffic
urban
x
x
x
x
x
x
x
1214
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
896
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Olbernhau
448
background
urban
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Pirna
118
background
urban
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Zittau East
230
background
urban
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
Görlitz
210
traffic
urban
x
x
x
x
x
x
x
DE12
Mittelndorf
323
background
rural
agricultural
x
x
x
x
DE13
Zinnwald
877
background
rural
natural
x
x
x
x
DE14
PL1
Schwartenberg
Dzia³oszyn
787
362
background
industrial
rural
rural
natural
agricultural
x
x
x
x
x
x
PL2
Czerniawa
645
background
rural
natural
x
x
x
PL3
Wleñ
303
background
rural
agricultural
x
x
PL4
nie¿ne Kot³y
PL5
Jeleniów
PL6
Spalona
PL7
Czarna Góra
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
1490
background
rural
natural
x
x
x
244
background
rural
agricultural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
810
background
rural
natural
x
x
1133
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
PL8
Sokolec
865
background
rural
natural
x
x
PL9
Witków
480
background
rural
agricultural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
PL10
Rozdro¿e Izerskie
767
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
* VIII 1998 out of action
** IX 1998 in working
* VIII 1998 nefunkèní
** IX 1998 funkèní
SPM-L = suspended particulate matter (Low-Volume)
SPM-H = suspended particulate matter (High-Volume)
TSP
= total suspended particulates
SPM-L = praný aerosol (mìøeno nízkoobjemovým sbìraèem)
SPM-H = praný aerosol (mìøeno vysokoobjemovým sbìraèem)
TSP
= celkový praný aerosol
10
1. BESCHREIBUNG
DES LUFTÜBERWACHUNGSSYSTEMS
1. OPIS SYSTEMU MONITORINGU
POWIETRZA CZARNEGO TRÓJK¥TA
Tabelle 1. Beschreibung des Luftüberwachungssystems
des Schwarzen Dreiecks
Tabela 1. Opis systemu monitoringu powietrza Czarnego
Trójk¹ta
Karlovy Vary
CZ9
CZ10
solar radiation
CZ8
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
residential
x
x
x
x
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
rural
x
x
x
x
x
x
x
x
488
background
suburban
residential, comm.
x
x
131
background
urban
residential
x
x
background
rural
natural
x
381
background
rural
250
background
rural
agricultural
429
background
urban
Krupka
533
background
Mìdìnec
827
background
x
x
CZ11
Most
221
background
urban
residential
x
x
CZ12
Rudolice
840
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
CZ13
CZ14
Pøebuz
Snìník
904
588
background
background
rural
rural
natural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
pressure
Hrádek nad Nisou
humidity
Frýdlant-Údolí
CZ7
temperature
CZ6
wind speed
739
x
x
x
sediment dust
Fláje
x
x
x
x
SPM-H soot
CZ5
x
x
x
x
SPM-H PM2,5
Dìèín
x
x
SPM-H PM10
Cheb
CZ4
x
x
rural
rural
SPM-L PM10
CZ3
Meteorology
x
x
background
background
SPM-L TSP
535
199
characterization
of
zone
BTX
Chabaøovice
type
of
zone
CO
CZ1
CZ2
type
of
station
O3
Height
m
a.s.l.
NOx
Station name
SO2
Serial
number
Air pollution components
wind direction
EU-classification
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
CZ15
Sokolov
476
background
urban
residential
x
x
x
CZ16
Sou
771
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
CZ17
Strá nad Ohøí
323
background
rural
residential
x
x
CZ18
Tuimice
322
background
rural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
CZ19
149
background
urban
residential, comm.
x
x
x
x
CZ20
DE1
Valdek
Klingenthal
438
540
background
background
rural
urban
agricultural
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
DE(2)
Plauen*
335
traffic
urban
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
DE2
Plauen South**
343
traffic
urban
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
DE3
DE4
Auerbach
Aue
459
348
traffic
traffic
urban
urban
residential, comm.
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
DE5
Annaberg-Buchholz
DE6
Fichtelberg
DE7
Carlsfeld
DE8
DE9
DE10
DE11
x
x
x
545
traffic
urban
x
x
x
x
x
x
x
1214
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
896
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Olbernhau
448
background
urban
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Pirna
118
background
urban
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Zittau East
230
background
urban
residential, comm.
x
x
x
x
x
x
Görlitz
210
traffic
urban
x
x
x
x
x
x
x
DE12
Mittelndorf
323
background
rural
agricultural
x
x
x
x
DE13
Zinnwald
877
background
rural
natural
x
x
x
x
DE14
PL1
Schwartenberg
Dzia³oszyn
787
362
background
industrial
rural
rural
natural
agricultural
x
x
x
x
x
x
PL2
Czerniawa
645
background
rural
natural
x
x
x
PL3
Wleñ
303
background
rural
agricultural
x
x
PL4
nie¿ne Kot³y
PL5
Jeleniów
PL6
Spalona
PL7
Czarna Góra
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
1490
background
rural
natural
x
x
x
244
background
rural
agricultural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
810
background
rural
natural
x
x
1133
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
PL8
Sokolec
865
background
rural
natural
x
x
PL9
Witków
480
background
rural
agricultural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
PL10
Rozdro¿e Izerskie
767
background
rural
natural
x
x
x
x
x
x
x
x
x
* außer Betrieb genommen VIII 1998
** in Betrieb genommen IX 1998
* VIII 1998 nie pracowa³a
** IX 1998 pracowa³a
SPM-L = schwebstaub, gemessen mit low-vulume-sammlern
SPM-H = schwebstaub, gemessen mit high-volume-sammlern
TSP
= gesamtschwebstaub
SPM-L = py³ zawieszony (niskoprzep³ywowy)
SPM-H = py³ zawieszony (wysokoprzep³ywowy)
TSP
= py³ zawieszony ogó³em
1. DESCRIPTION OF THE BLACK TRIANGLE AIR MONITORING SYSTEM
11
12
Czech Republic:
1. DESCRIPTION OF THE BLACK TRIANGLE AIR MONITORING SYSTEM
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Chabaøovice
Cheb
Dìèín
Fláje
Frýdlant-Údolí
Hrádek nad Nisou
Karlovy Vary
Krupka
Mìdìnec
Most
Rudolice
Pøebuz
Snìník
Sokolov
Sou
Strá nad Ohøí
Tuimice
Valdek
Germany:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Klingenthal
Plauen
Auerbach
Aue
Annaberg-Buchholz
Fichtelberg
Carlsfeld
Olbernhau
Pirna
Zittau East
Görlitz
Mittelndorf
Zinnwald
Schwartenberg
Poland:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Figure 1. Joint Air Monitoring System in the Black Triangle
Obrázek 1. Spoleèny systém monitoringu ovzduí v Èerném trojúhelníku
Abbildung 1. Gemeinsames Luftmeßnetz im Schwarzen Dreieck
Rysunek 1. Wspólny System Monitoringu Powietrza w Czarnym Trójk¹cie
Dzia³oszyn
Czerniawa
Wleñ
nie¿ne Kot³y
Jeleniów
Spalona
Czarna Góra
Sokolec
Witków
Rozdro¿e Izerskie
13
2. CLIMATE AND GEOGRAPHICAL
CONDITIONS IN THE BLACK
TRIANGLE REGION
2. KLIMATICKÉ A GEOGRAFICKÉ
PODMÍNKY V OBLASTI ÈERNÉHO
TROJÚHELNÍKU
The Black Triangles region climate belongs
to the northern moderate climatic zone. The most
important geomorphological factors affecting the
climatological and meteorological situation in
the Black Triangle region are mountain ranges
extending from south-west to north-east along
the Czech-German boundary and approximately
in the west-north-western east-north-eastern
direction at the Czech-Polish border. These
mountain ranges consist of Slavkovský les,
Doupovské hory, Kruné hory (Ore Mountains),
Èeské støedohoøí, Dìèínské stìny, Luické hory,
Jizerské hory/Góry Izerskie and Krkonoe/
Karkonosze (Giant Mountains). The altitude of
Kruné hory mountains decreases from southwest to north-east, amounting to 10001200 m
above see level in the vicinity of Klínovec,
Fichtelberg and Auersberg, and 600800 m a.s.l.
near Dìèín. The Kruné hory mountains rise
steeply on their southern (Czech) side from the
Sokolov and Most basins, descending rather
gradually to the north on the German side.
The Krkonoe/Karkonosze mountains are
considerably steeper at the Polish than at the
Czech side, rising to about 1200 m a.s.l., with
the highest peak Snìka/nie¿ka at 1602 m
a.s.l. Besides the mountain massifs, lowland
parts with altitudes about 100300 m a.s.l. such
as Dresden, Sokolov and Most basins also
contribute to the complex orography of the Black
Triangle region.
Klima v regionu Èerného trojúhelníku patøí
k severní mírné klimatické zónì. Nejdùleitìjí
geomorfologické faktory, které ovlivòují klimatologickou a meteorologickou situaci v oblasti
Èerného trojúhelníku, jsou horská pásma rozprostírající se od jihozápadu na severovýchod
podél èeskonìmecké hranice a pøiblinì západosevero-západním východo-severo-východním
smìrem na èesko-polské hranici. Horské masívy
zmínìné výe tvoøí Slavkovský les, Doupovské
hory, Kruné hory, Èeské støedohoøí, Dìèínské
stìny, Luické hory, Jizerské hory a Krkonoe.
Nadmoøská výka Kruných hor klesá z jihozápadu na severovýchod, v okolí Klínovce,
Fichtelbergu a Auersbergu èiní 10001200 m
nad moøem a poblí Dìèína 600800 m nad
moøem. Kruné hory prudce stoupají v jiní
(èeské) èásti od Sokolovské a Mostecké kotliny,
dále pozvolna klesají smìrem k severu na
nìmecké stranì. Oproti tomu svahy Krkono jsou
mnohem strmìjí na polském ne na èeském
území s nadmoøskou výkou asi 1200 m nad
moøem, pøièem nejvyí horou je Snìka
(1602 m nad moøem). Kromì horských masivù
tvoøí sloitou orografii oblasti Èerného trojúhelníku také níiny s nadmoøskou výkou kolem
100300 m nad moøem v Dráïanské kotlinì,
Sokolovské a Mostecké kotlinì.
Complex orography is the cause of
considerable variability in local climates of this
region. The mean annual temperature in the
lowland parts is about 8°C and does not exceed
10°C. The typical temperature annual means in
the mountains are about 3°C with the minimum
dropping under the freezing point at Snìka/
nie¿ka.
Sloitá orografie je pøíèinou znaèné rùznorodosti místních klimatických podmínek tohoto
regionu. Prùmìrné roèní teploty v níinách
regionu èiní cca. 8°C a nepøekraèují 10°C.
Typické teplotní roèní prùmìry v horách se
pohybují kolem 3°C s minimálním poklesem pod
bod mrazu na Snìce.
The sunshine duration in the mountains
amounts to approximately 1600 hours per
year, in the lower parts the yearly sum reaches
Doba sluneèního svitu na horách èiní pøiblinì
1600 hodin roènì, v niích èástech roèní sluneèní svit dosahuje 1800 hodin. Prùmìrné roèní
14
2. KLIMA UND GEOGRAPHIE
2. WARUNKI KLIMATYCZNE
I GEOGRAFICZNE W REGIONIE
CZARNEGO TRÓJK¥TA
Das Klima des Schwarzen Dreiecks ist
gemäßigt. Die klimatischen und meteorologischen Verhältnisse werden entscheidend durch
die Geomorphologie des Raumes geprägt. Hier
sind insbesondere die Gebirgszüge in SüdwestNordost-Richtung entlang der tschechisch-deutschen und in Westnordwest-Ostsüdost-Richtung
entlang der tschechisch-polnischen Grenze zu
nennen. Diese Gebirge bestehen aus Slavkovský
les, Doupovské hory, Kruné hory/Erzgebirge,
Èeské støedohoøí, Dìèínské stìny, Luické hory,
Jizerské hory/Góry Izerskie und Krkonoe/
Karkonosze/Riesengebirge. Die Höhe des Erzgebirges fällt von Südwesten (1000 bis 1200 m
ü. NN in der Gegend Klínovec/Fichtelberg/
Auersberg) nach Nordosten (600 bis 800 m ü.
NN bei Dìèín) ab. Auf der südlichen (tschechischen) Seite ragt das Erzgebirge steil aus den
Becken von Sokolov und Most heraus, während
es auf der nördlichen (deutschen) Seite flach
abfällt. Dagegen ist das Riesengebirge auf der
polnischen Seite erheblich steiler als auf tschechischem Gebiet. Die Höhen betragen etwa
1200 m ü. NN, der höchste Berg ist die Schneekoppe (1602 m ü. NN). Die komplexe Orographie wird außerdem von Niederungen wie das
Obere Elbtal und die Becken von Sokolov und
Most mit Meereshöhen von 100 bis 300 m
geprägt.
Region klimatyczny Czarnego Trójk¹ta nale¿y do pó³nocnej, umiarkowanej strefy klimatycznej. Najwa¿niejszymi czynnikami geomorfologicznymi, oddzia³ywuj¹cymi na sytuacjê
klimatyczn¹ i meteorologiczn¹ w regionie Czarnego Trójk¹ta, s¹ ³añcuchy gór rozci¹gaj¹ce siê
z po³udniowego zachodu na pó³nocny wschód
wzd³u¿ granicy czesko-niemieckiej oraz w przybli¿eniu w kierunku zachodnio-pó³nocnozachodnim i wschodnio-pó³nocno-wschodnim
przy granicy czesko-polskiej. Wy¿ej wspomniane masywy górskie sk³adaj¹ siê z nastêpuj¹cych
jednostek: Slavkovský les, Doupovské hory,
Kruné hory, Èeské støedohoøí, Dìèínské stìny,
Góry £u¿yckie, Góry Izerskie i Karkonosze.
Wysokoæ Gór Kruszcowych (Rudaw) maleje
z po³udniowego zachodu na pó³nocny wschód,
osi¹gaj¹c 10001200 m n.p.m. w s¹siedztwie
miejscowoci Klínovec, Fichtelberg i Auersberg,
a 600800 m n.p.m. w pobli¿u miejscowoci
Dìèín. Masyw Gór Kruszcowych (Rudaw)
wznosi siê stopniowo w ich po³udniowej czêci
(Czechy), od basenów Sokolov i Most, obni¿aj¹c
siê raczej ³agodnie w kierunku pó³nocnym po
stronie niemieckiej. Przeciwnie, zbocza masywu
Karkonoszy s¹ znacznie bardziej strome na
terytorium Polski, ni¿ Czech, z wysokociami
do oko³o 1200 m n.p.m., z najwy¿sz¹ gór¹
nie¿k¹ (1602 m n.p.m.). Poza masywami górskimi równie¿ czêci nizinne z wysokociami
oko³o 100300 m n.p.m., jak baseny: Drezno,
Sokolov i Most, tworz¹ z³o¿on¹ orografiê.
Diese komplexe Orographie ist der Grund für
die bemerkenswerte klimatische Vielfalt der
Region. Das Jahresmittel der Temperatur beträgt
in den Niederungen etwa 8°C und überschreitet
10°C nicht. Die typischen Jahrestemperaturen
in den Gebirgen betragen etwa 3°C, das niedrigste Jahresmittel liegt unter Null (auf der Schneekoppe).
Z³o¿ona orografia jest przyczyn¹ znacznej
ró¿norodnoci klimatów lokalnych tego regionu.
rednia roczna temperatura w czêciach nizinnych regionu wynosi oko³o 8°C i nie przekracza
10°C. Typowe rednie roczne temperatury
w górach wynosz¹ oko³o 3°C z minimum poni¿ej
punktu zamarzania na nie¿ce.
Die jährliche Sonnenscheindauer erreicht
in den Bergen etwa 1600 Stunden, in den
tieferen Lagen 1800 Stunden. Die mittleren
Czas us³onecznienia w górach wynosi oko³o
1600 godzin rocznie, w ni¿szych czêciach suma
roczna osi¹ga 1800 godzin. redni roczny opad
2. CLIMATE AND GEOGRAPHICAL CONDITIONS IN THE BLACK TRIANGLE REGION
15
1800 hours. The mean annual precipitation
is distributed unevenly with sharp gradients
because it is strongly influenced by the complex
orography. It ranges from 1200 mm in the
mountains to 800 mm in lower parts of Kruné
hory region, dropping to only 450 mm round
atec where the precipitation shadow occurs.
In Krkonoe/Karkonosze above 750 m a.s.l., the
annual precipitation is even more abundant:
13001400 mm.
sráky jsou nerovnomìrnì rozloeny s prudkými
výkyvy z dùvodu silného vlivu sloité orografie.
Pohybují se od 1200 mm v horách do 800 mm
v niích èástech Kruných hor a klesají a na
450 mm kolem atce, kde se vyskytuje srákový
stín. V èástech Krkono nad 750 m nad moøem
jsou roèní sráky zejména bohaté, a to 1300
1400 mm.
The prevailing flow directions in the Black
Triangle region are from the north-west, west
and south-west. Jizerské hory/Góry Izerskie
and Krkonoe/Karkonosze mountain ranges
(spreading west-east) block intrusions of the cold
air masses from the north into Bohemia. During
anticyclonical situations, winds generally blow
from the eastern or south-eastern sectors. In such
situations, temperature inversions with low wind
or calm occur very often in the poorly ventilated
Czech basins under Kruné hory during the
winter season, forming unfavourable conditions
for the dispersion of pollutants. Local, terraininfluenced flow systems are generated under such
circumstances making analysis and forecast of
the air pollution transport and dispersion in the
Black Triangle area extremely difficult.
V oblasti Èerného trojúhelníku pøevládá vítr
ve smìru od severozápadu, západu a jihozápadu.
Jizerské hory a Krkonoe rozprostírající se
západovýchodním smìrem brání prùniku studeného vzduchu na území Èech ze severu.
V prùbìhu anticyklonálních situací vanou vìtry
zpravidla z východních nebo jihovýchodních
sektorù. V takových pøípadech velice èasto
dochází k teplotním inverzím se slabým vìtrem
nebo bezvìtøím ve patnì ventilovaných èeských
kotlinách pod Krunými horami v zimním
období, co vytváøí nepøíznivé podmínky
pro rozptyl kodlivých látek. Místní systémy
proudìní ovlivnìné terénem generují podmínky,
které velice znesnadòují analýzu a prognózu
transportu a rozptylu kodlivin v Èerném
trojúhelníku.
16
Jahresniederschläge sind wegen des komplexen
Reliefs ungleichmäßig mit starken Gradienten
verteilt. Sie reichen von 1200 mm in den Bergen über 800 mm in den niedrigeren Lagen des
Erzgebirges bis zu nur 450 mm um atec, wo
Niederschlagsschatten auftreten. Im Riesengebirge oberhalb 750 m ü. NN sind die jährlichen
Niederschlagssummen mit 1300 bis 1400 mm
größer.
jest roz³o¿ony nierównomiernie, z ostrymi
gradientami, poniewa¿ jest silnie uzale¿niony od
z³o¿onej orografii. Zawiera siê w zakresie od
1200 mm w górach do 800 mm w ni¿szych
partiach regionu Gór Kruszcowych (Rudaw),
obni¿aj¹c siê do 450 mm w okolicy atec, gdzie
wystêpuje cieñ opadu. W Karkonoszach, w
czêci powy¿ej 750 m n.p.m., roczny opad jest
nawet obfitszy, od 1300 do 1400 mm.
Die vorherrschenden Windrichtungen im
Schwarzen Dreieck sind Nordwest, West und
Südwest. Die von West nach Ost verlaufenden
Ketten des Isergebirges und des Riesengebirges
verhindern das Eindringen kalter Luftmassen aus
Norden auf böhmisches Gebiet. Während antizyklonaler Wetterlagen herrschen allgemein östliche und südöstliche Windrichtungen vor. Dann
treten in den schlecht durchlüfteten Tschechischen Becken sehr oft Temperaturinversionen
mit geringen Windgeschwindigkeiten oder
Windstille auf, welche lufthygienisch ungünstige Austauschbedingungen verursachen. Unter
diesen Verhältnissen entstehen lokale, oberflächenbeeinflußte Windsysteme, welche die
Analyse und die Vorhersage der Lufschadstoffverteilung im Gebiet des Schwarzen Dreiecks
stark erschweren.
Przewa¿aj¹ce kierunki nap³ywu mas powietrza w regionie Czarnego Trójk¹ta wystêpuj¹
z pó³nocnego zachodu, zachodu i po³udniowego
zachodu. £añcuchy Gór Izerskich oraz Karkonoszy, rozci¹gaj¹ce siê z zachodu na wschód,
blokuj¹ wtargniêcie zimnych mas powietrza
z pó³nocy na terytorium Bohemii. Podczas
sytuacji antycyklonalnych wiatry generalnie
wiej¹ z sektora wschodniego lub po³udniowowschodniego. W takich sytuacjach, w s³abo
wentylowanych basenach Czech pod Górami
Kruszcowymi (Rudawami), w sezonie zimowym, bardzo czêsto wystêpuj¹ inwersje temperatury ze s³abym wiatrem lub cisz¹, tworz¹c
niekorzystne warunki dyspersji zanieczyszczeñ.
Lokalne systemy przep³ywu mas powietrza,
bêd¹ce pod wp³ywem ukszta³towania terenu, s¹
generowane w takich warunkach, które powoduj¹, ¿e analiza i prognozowanie transportu
i dyspersji zanieczyszczeñ powietrza na obszarze
Czarnego Trójk¹ta s¹ wyj¹tkowo trudne.
17
Tabulka 2. Meteorologické podmínky v èeské èásti
Èerného trojúhelníku 1998*
Table 2. Meteorological conditions in the Czech part
of the Black Triangle 1998*
Month
Air temperature
Deviation from long term mean [K]
Precipitation
Deviation from long term mean [%]
Sunshine duration
January
too warm
(+2,2 to +2,8)
too dry
(35,2 to +6,6)
above the average
(+52,2 to +106,0)
February
too warm
(+4,1 to +4,8)
too dry
(67,3 to 25,3)
above the average
(+20 to +84,5)
March
too warm
(0,7 to +1,1)
mostly too wet
(9,6 to +139,6)
above the average
(+2,2 to +16,0)
April
too warm
(+1,6 to +2,8)
non-uniform
(49,4 to +12,7)
normal
(22,3 to +12,0)
May
too warm
(+1,0 to +1,8)
too dry
(63,0 to 10,4)
above the average
(+4,8 to +32,7)
June
too warm
(+0,9 to +1,5)
mostly too wet
(+6,4 to +85,2)
lower than average
(21,0 to +12,5)
July
too cold
(0,6 to 0,2)
mostly too wet
(12,8 to +46,4)
Lower than average
(26,4 to 1,3)
August
non-uniform
(0,4 to +0,5)
non-uniform
(42,2 to +30,0)
above the average
(+16,3 to +30,9)
September
too cold
(0,6 to 0,3)
too wet
(+82,1 to +170,8)
lower than average
(38,3 to 20,1)
October
too cold
(0,9 to 0,1)
Too wet
(+111,4 to +236,2)
Lower than average
(82,0 to 36,6)
November
too cold
(2,5 to 2,1)
non-uniform
(1,2 to +63)
mostly lower than average
(3,2 to +61,9)
December
normal
(0,6 to +0,0)
Too dry
(60,9 to 23,8)
above the average
(+13,4 to +124,8)
Year
too warm
(+0,4 to +0,8)
mostly too wet
(19,2 to +24,7)
mostly above the average
(7,4 to +8,9)
*
Stations:
Karlovy Vary airport,
Teplice,
Ústí nad Labem-Koèkov,
Liberec,
Pec pod Snìkou
*
Table 3. Frequency of the wind direction and calm
in the Czech part of the Black Triangle 1998
letitì Karlovy Vary,
Teplice,
Liberec,
Pec pod Snìkou
Tabulka 3. Frekvence smìru vìtru a bezvìtøí v èeské èásti
Èerného trojúhelníku 1998
Frequency [%]
Sector
From [°]
N
337,5
22,5
7,21
5,09
1,03
2,28
NE
22,5
67,5
6,18
5,85
2,49
3,36
Cheb
Tuimice
Mìdìnec
Rudolice
Snìník
Albrechtice
Sou
5,37
5,15
12,64
4,56
3,70
3,84
E
67,5
112,5
5,01
7,44
8,42
4,86
3,50
1,66
1,14
SE
112,5
157,5
8,56
11,03
15,80
19,33
19,06
9,96
20,56
S
157,5
202,5
30,50
4,16
4,94
11,14
17,51
43,57
17,75
SW
202,5
247,5
19,92
14,21
11,19
8,65
12,89
7,44
8,52
W
247,5
292,5
9,85
33,45
32,32
26,04
12,84
13,20
6,90
NW
292,5
337,5
12,77
18,71
23,52
24,34
24,27
15,31
28,67
0,00
0,05
0,29
0,00
0,00
0,00
0,00
calm
18
To [°]
Stanice:
Tabelle 2. Die meteorologischen Bedingungen im tschechischen Teil des Schwarzen Dreiecks 1998*
*
Tabela 2. Warunki meteorologiczne w czeskiej czêci
Czarnego Trójk¹ta 1998*
Month
Air temperature
Precipitation
Sunshine duration
January
too warm
(+2,2 to +2,8)
too dry
(35,2 to +6,6)
above the average
(+52,2 to +106,0)
February
too warm
(+4,1 to +4,8)
too dry
(67,3 to 25,3)
above the average
(+20 to +84,5)
March
too warm
(0,7 to +1,1)
mostly too wet
(9,6 to +139,6)
above the average
(+2,2 to +16,0)
April
too warm
(+1,6 to +2,8)
non-uniform
(49,4 to +12,7)
normal
(22,3 to +12,0)
May
too warm
(+1,0 to +1,8)
too dry
(63,0 to 10,4)
above the average
(+4,8 to +32,7)
June
too warm
(+0,9 to +1,5)
mostly too wet
(+6,4 to +85,2)
lower than average
(21,0 to +12,5)
July
too cold
(0,6 to 0,2)
mostly too wet
(12,8 to +46,4)
Lower than average
(26,4 to 1,3)
August
non-uniform
(0,4 to +0,5)
non-uniform
(42,2 to +30,0)
above the average
(+16,3 to +30,9)
September
too cold
(0,6 to 0,3)
too wet
(+82,1 to +170,8)
lower than average
(38,3 to 20,1)
October
too cold
(0,9 to 0,1)
Too wet
(+111,4 to +236,2)
Lower than average
(82,0 to 36,6)
November
too cold
(2,5 to 2,1)
non-uniform
(1,2 to +63)
(3,2 to +61,9)
December
normal
(0,6 to +0,0)
Too dry
(60,9 to 23,8)
above the average
(+13,4 to +124,8)
Year
too warm
(+0,4 to +0,8)
mostly too wet
(19,2 to +24,7)
(7,4 to +8,9)
Stationen:
Flugplatz Karlovy Vary,
Teplice,
Liberec,
Pec pod Snìkou
*
Tabelle 3. Windrichtungsverteilung und Anteil der Calmen
im tschechischen Teil des Schwarzen Dreiecks
1998
To [°]
Stacje:
lotnisko Karlovy Vary,
Teplice,
Liberec,
Pec pod Snìkou
Tabela 3. Czêstoci kierunków wiatru i cisz w czeskiej
czêci Czarnego Trójk¹ta 1998
Frequency [%]
Sector
From [°]
N
337,5
22,5
7,21
5,09
1,03
2,28
NE
22,5
67,5
6,18
5,85
2,49
3,36
Cheb
Tuimice
Mìdìnec
Rudolice
Snìník
Albrechtice
Sou
5,37
5,15
12,64
4,56
3,70
3,84
E
67,5
112,5
5,01
7,44
8,42
4,86
3,50
1,66
1,14
SE
112,5
157,5
8,56
11,03
15,80
19,33
19,06
9,96
20,56
S
157,5
202,5
30,50
4,16
4,94
11,14
17,51
43,57
17,75
SW
202,5
247,5
19,92
14,21
11,19
8,65
12,89
7,44
8,52
W
247,5
292,5
9,85
33,45
32,32
26,04
12,84
13,20
6,90
NW
292,5
337,5
12,77
18,71
23,52
24,34
24,27
15,31
28,67
0,00
0,05
0,29
0,00
0,00
0,00
0,00
calm
19
Table 4. Meteorological conditions in the German part
Tabulka 4. Meteorologické podmínky v nìmecké èásti
Month
Air temperature
Precipitation
Sunshine duration
January
too warm
(+1,9 to +3,1)
too dry
(43 to 16)
above the average
(+25 to +68)
February
too warm
(+4,3 to +5,0)
too dry
(57 to 14)
above the average
(+5 to +41)
March
too warm
(+0,5 to +1,5)
mostly too wet
(4 to +91)
above the average
(+12 to +22)
April
too warm
(+2,3 to +2,7)
nonuniform
(38 to +49)
normal
(9 to +8)
May
too warm
(+1,6 to +2,3)
too dry
(80 to 8)
above the average
(+5 to +24)
June
too warm
(+1,2 to +1,4)
mostly too wet
(16 to +25)
lower than average
(11 to 3)
July
too cold
(0,6 to 0,1)
mostly too wet
(31 to +53)
lower than average
(20 to 16)
August
nonuniform
(0,7 to +0,2)
nonuniform
(20 to +101)
above the average
(+4 to +11)
September
too cold
(0,6 to 0,1)
too wet
(+65 to +116)
lower than average
(23 to 11)
October
too cold
(1,0 to 0,4)
too wet
(+62 to +171)
lower than average
(54 to 41)
November
too cold
(3,1 to 2,6)
nonuniform
(16 to +26)
(35 to +10)
December
normal
(0,4 to +0,2)
too dry
(67 to 53)
above the average
(+66 to +110)
Year
too warm
(+0,6 to +1,1)
mostly too wet
(2 to +15)
normal
(4 to +4)
*
DWD Stations:
Leipzig-Schkeuditz,
Chemnitz,
Dresden-Klotzsche,
Görlitz
*
in the German part of the Black Triangle 1998
Sector
From [°]
N
337,5
Leipzig-Schkeuditz,
Chemnitz,
Dresden-Klotzsche,
Görlitz
Tabulka 5. Frekvence smìru vìtru a bezvìtøí v nìmecké
èásti Èerného trojúhelníku 1998
To [°]
Frequency [%]
Carlsfeld
22,5
4,8
Fichtelberg
Zinnwald
3,0
5,8
NE
22,5
67,5
4,9
2,3
5,8
E
67,5
112,5
3,6
11,8
1,9
SE
112,5
157,5
9,8
6,3
7,2
S
157,5
202,5
9,6
6,3
20,6
SW
202,5
247,5
25,7
18,3
11,7
W
247,5
292,5
25,7
40,8
24,6
NW
292,5
337,5
14,5
10,9
21,9
1,3
0,3
0,3
calm
20
Stanice DWD:
Tabelle 4. Die meteorologischen Bedingungen im
deutschen Teil des Schwarzen Dreiecks 1998*
*
Tabela 4. Warunki meteorologiczne w niemieckiej czêci
Month
Air temperature
Precipitation
Sunshine duration
January
too warm
(+1,9 to +3,1)
too dry
(43 to 16)
above the average
(+25 to +68)
February
too warm
(+4,3 to +5,0)
too dry
(57 to 14)
above the average
(+5 to +41)
March
too warm
(+0,5 to +1,5)
mostly too wet
(4 to +91)
above the average
(+12 to +22)
April
too warm
(+2,3 to +2,7)
nonuniform
(38 to +49)
normal
(9 to +8)
May
too warm
(+1,6 to +2,3)
too dry
(80 to 8)
above the average
(+5 to +24)
June
too warm
(+1,2 to +1,4)
mostly too wet
(16 to +25)
lower than average
(11 to 3)
July
too cold
(0,6 to 0,1)
mostly too wet
(31 to +53)
lower than average
(20 to 16)
August
nonuniform
(0,7 to +0,2)
nonuniform
(20 to +101)
above the average
(+4 to +11)
September
too cold
(0,6 to 0,1)
too wet
(+65 to +116)
lower than average
(23 to 11)
October
too cold
(1,0 to 0,4)
too wet
(+62 to +171)
lower than average
(54 to 41)
November
too cold
(3,1 to 2,6)
nonuniform
(16 to +26)
(35 to +10)
December
normal
(0,4 to +0,2)
too dry
(67 to 53)
above the average
(+66 to +110)
Year
too warm
(+0,6 to +1,1)
mostly too wet
(2 to +15)
normal
(4 to +4)
DWD Stationen:
Leipzig-Schkeuditz,
Chemnitz,
Dresden-Klotzsche,
Görlitz
*
im detschen Teil des Schwarzen Dreiecks 1998
Sector
From [°]
N
337,5
To [°]
Stacje DWD:
Leipzig-Schkeuditz,
Chemnitz,
Dresden-Klotzsche,
Görlitz
Tabela 5. Czêstoci kierunków wiatru i cisz w niemieckiej
Frequency [%]
Carlsfeld
22,5
4,8
Fichtelberg
Zinnwald
3,0
5,8
NE
22,5
67,5
4,9
2,3
5,8
E
67,5
112,5
3,6
11,8
1,9
SE
112,5
157,5
9,8
6,3
7,2
S
157,5
202,5
9,6
6,3
20,6
SW
202,5
247,5
25,7
18,3
11,7
W
247,5
292,5
25,7
40,8
24,6
NW
292,5
337,5
14,5
10,9
21,9
1,3
0,3
0,3
calm
21
Tabulka 6. Meteorologické podmínky v polské èásti
Table 6. Meteorological conditions in the Polish part
Month
Air temperature
Precipitation
Sunshine duration
January
too warm
(+2,7 to +3,0)
too wet
(+5 to +56)
above the average
(+25 to +43)
February
too warm
(+4,3 to +4,7)
too dry
(80 to 3)
above the average
(+8 to +46)
March
nonuniform
(1,3 to +0,2)
too wet
(+36 to +111)
(5 to +44)
April
too warm
(+1,9 to +2,8)
nonuniform
(41 to +54)
(11 to +12)
May
too warm
(+1,0 to +1,2)
too dry
(71 to 37)
above the average
(+13 to +38)
June
too warm
(+1,2 to +1,6)
mostly too wet
(21 to +111)
normal
(0 to +7)
July
normal
(0,0 to +0,6)
nonuniform
(33 to +60)
lower than average
(16 to 1)
August
too warm
(+0,1 to +0,5)
too dry
(58 to 33)
above the average
(+28 to +37)
September
too warm
(+0,1 to +0,6)
too wet
(+47 to +104)
lower than average
(22 to 4)
October
too cold
(1,3 to 0,1)
too wet
(+61 to +216)
lower than average
(74 to 43)
November
too cold
(3,6 to 2,9)
nonuniform
(45 to +13)
(10 to +22)
December
too cold
(1,2 to 0,1)
too dry
(58 to 14)
(2 to +50)
Year
too warm
(+0,5 to +0,8)
mostly too wet
(2 to +20)
(5 to +11)
*
IMGW stations:
Jelenia Góra,
K³odzko,
nie¿ka
*
in the Polish part of the Black Triangle 1998
Sector
From [°]
N
337,5
To [°]
Jelenia Góra,
K³odzko,
nie¿ka
Tabulka 7. Frekvence smìru vìtru a bezvìtøí v polské èásti
Frequency [%]
Jelenia Góra
K³odzko
nie¿ka
22,5
3,4
5,3
13,2
3,2
NE
22,5
67,5
2,3
3,3
E
67,5
112,5
7,5
2,2
3,4
SE
112,5
157,5
9,0
4,7
3,2
S
157,5
202,5
SW
202,5
247,5
16,0
9,5
7,2
5,5
10,1
17,3
W
247,5
292,5
25,2
18,7
25,1
NW
292,5
337,5
12,9
6,5
24,6
27,0
33,2
0,5
calm
22
Stanice IMGW:
Tabelle 6. Die meteorologischen Bedingungen im
polnischen Teil des Schwarzen Dreiecks 1998*
*
Tabela 6. Warunki meteorologiczne w polskiej czêci
Month
Air temperature
Precipitation
Sunshine duration
January
too warm
(+2,7 to +3,0)
too wet
(+5 to +56)
above the average
(+25 to +43)
February
too warm
(+4,3 to +4,7)
too dry
(80 to 3)
above the average
(+8 to +46)
March
nonuniform
(1,3 to +0,2)
too wet
(+36 to +111)
(5 to +44)
April
too warm
(+1,9 to +2,8)
nonuniform
(41 to +54)
(11 to +12)
May
too warm
(+1,0 to +1,2)
too dry
(71 to 37)
above the average
(+13 to +38)
June
too warm
(+1,2 to +1,6)
mostly too wet
(21 to +111)
normal
(0 to +7)
July
normal
(0,0 to +0,6)
nonuniform
(33 to +60)
lower than average
(16 to 1)
August
too warm
(+0,1 to +0,5)
too dry
(58 to 33)
above the average
(+28 to +37)
September
too warm
(+0,1 to +0,6)
too wet
(+47 to +104)
lower than average
(22 to 4)
October
too cold
(1,3 to 0,1)
too wet
(+61 to +216)
lower than average
(74 to 43)
November
too cold
(3,6 to 2,9)
nonuniform
(45 to +13)
(10 to +22)
December
too cold
(1,2 to 0,1)
too dry
(58 to 14)
(2 to +50)
Year
too warm
(+0,5 to +0,8)
mostly too wet
(2 to +20)
(5 to +11)
IMGW Stationen:
Jelenia Góra,
K³odzko,
nie¿ka
*
im polnischen Teil des Schwarzen Dreiecks
1998
Sector
From [°]
N
337,5
To [°]
Stacje IMGW:
Jelenia Góra,
K³odzko,
nie¿ka
Tabela 7. Czêstoci kierunków wiatru i cisz w polskiej
Frequency [%]
Jelenia Góra
K³odzko
nie¿ka
22,5
3,4
5,3
13,2
3,2
NE
22,5
67,5
2,3
3,3
E
67,5
112,5
7,5
2,2
3,4
SE
112,5
157,5
9,0
4,7
3,2
S
157,5
202,5
SW
202,5
247,5
16,0
9,5
7,2
5,5
10,1
17,3
W
247,5
292,5
25,2
18,7
25,1
NW
292,5
337,5
12,9
6,5
24,6
27,0
33,2
0,5
calm
23
24
Leipzig
N
Wleñ
Dzia³oszyn
N
NE
NW
NE
NW
N
W
E
N
Zinnwald
Carlsfeld
Fichtelberg
N
NE
NW
NE W
E
W
SE
S
NW
E
W
SW
NE
W
Jelenia Góra
SE
SW
W
E
S
SE
SW
SE
S
E
S
NE
Œnie¿ka
E
SE
SW
Souš
NE
Witków
N
NW
S
SE
W
S
S
N
NW
NE
E
W
SE
SW
S
S
SE
SW
S
E
NE
NW
W
Albrechtice
Rudolice
N
NW
N
SE
SW
NE
SW
SE
SW
N
NW
E
SW
Snì)ník
E
E
NW
N
NW
E
W
W
W
E
W
S
W
NE
NW
N
NE
SE
SW
NE
NW
NE
NW
NW
N
N
Wroc³aw
Czerniawa
SW
SE
SW
S
S
W
E SW
N
S
SE
SE
NE
N
Tušimice
NE
NW
E
Mìdìnec
E
W
SE
SW
S
SE
SW
S
N
NE
NW
E
W
Cheb
Praha
SE
SW
S
Figure 2. Frequency of the wind direction in the Black Triangle Region 1998
Obrázek 2. Èetnost smìrù vìtru v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
K³odzko
Leipzig
N
Wleñ
Dzia³oszyn
N
NE
NW
NE
NW
N
W
E
N
Zinnwald
Carlsfeld
Fichtelberg
N
NE
NW
NE W
E
W
SE
S
NW
E
W
SW
W
Jelenia Góra
SE
W
E
S
SE
SW
NW
S
SE
SE
S
E
S
NE
Œnie¿ka
E
SE
SW
Souš
NE
Witków
N
W
S
S
N
NW
NE
E
W
SE
SW
S
S
SE
SW
S
E
NE
NW
W
Albrechtice
Rudolice
N
NW
N
SE
SW
NE
SW
SE
SW
N
NW
E
SW
Snì)ník
E
NE
SW
N
NW
E
W
W
E
NW
E
W
S
W
NE
NW
N
W
NE
SE
SW
NE
NW
NE
NW
NW
N
N
Wroc³aw
Czerniawa
SW
SE
SW
S
S
W
E SW
N
S
SE
SE
NE
N
Tušimice
NW
NE
SW
SE
E
Mìdìnec
E
W
SE
SW
S
S
N
NE
NW
E
W
Cheb
Praha
SE
SW
S
Abbildung 2. Windrichtungsverteilung im Schwarzen Dreieck 1998
Rysunek 2. Czêstoci kierunków wiatru w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
K³odzko
25
3. AIR QUALITY STANDARDS
3. NORMY KVALITY OVZDUÍ
3.1.
3.1.
CZECH REPUBLIC
ÈESKÁ REPUBLIKA
The Air Quality Standards for the Czech
Republic are specified in the Decree of the
Federal Committee for the Environment of
1 October 1991, attached to Act No. 309/1991,
in its full amended reading in Act No. 211/1994,
the Clean Air Act. The standards are presented
in the table (the table has been copied from the
above Decree, with some formal modifications).
Normy kvality ovzduí pro Èeskou republiku
jsou stanoveny ve Vyhláce Federálního výboru
pro ivotní prostøedí z 1. øíjna 1991, která tvoøí
pøílohu k Zákonu è. 309/1991 v platném znìní
Zákona è. 211/1994 o èistotì ovzduí. Normy
jsou uvedeny v tabulce (tabulka je kopií výe
uvedené Vyhláky s nìkterými formálními zmìnami).
Table 8. Air Quality Standards for the Czech Republic
Tabulka 8. Normy kvality ovzduí v Èeské republice
Pollutant
Expressed
as
Suspended particulate matter
Sulphur dioxide
Sulphur dioxide and suspended
particulate matter
SO2
Air quality standards [µg/m3]
IHr
IHd
60
150
500
150
500
60
SO2 + SPM
IHk
General requirement**
IHd and IHk must not be exceeded in more
than 5% of measurements annually
250*
Nitrogen oxides
NO2
Carbon monoxide
CO
Ozone
O3
Lead in suspended particulate
matter
Pb
0,5
Cadmium in suspended
particulate matter
Cd
0,01
*
IH8h
80
100
200
5 000
10 000
160
calculated as the arithmetic sum of daily concentrations
of the two components
*
vypoèítáno jako aritmetický prùmìr denních koncentrací
dvou prvkù
** i.e. the 95 percentiles of daily concentrations must not
exceed IHd and the 95 percentiles of the half-hour
concentrations must not exceed IHk
** tj. 95. percentil denních koncentrací nesmí pøekroèit IHd
a 95. percentil koncentrací za pùl hodiny nesmí pøekroèit IHk
IHr
average annual pollutant concentration. Average
concentration is understood to be the mean value
of concentration, determined at a given site over a time
period of one year as the arithmetic mean of average
24 hour concentrations
IHr
prùmìrná roèní koncentrace kodlivin. Prùmìrnou
koncentrací se rozumí prùmìrná hodnota koncentrace
namìøená v urèitém místì v období jednoho roku jako
aritmetický prùmìr prùmìrných koncentrací za 24 hodin
IHd
average daily pollutant concentration. Average concentration is understood to be the mean value of concentration, determined at a given site over a time period of
24 hours. Average daily concentration is also understood
to be the mean value of at least twelve evenly distributed
measurements of average half-hour concentrations over
a time period of 24 hours (arithmetic mean)
IHd
prùmìrná denní koncentrace kodlivin. Prùmìrnou denní
koncentrací se rozumí prùmìrná hodnota koncentrace
namìøená v urèitém místì v období 24 hodin. Prùmìrná
denní koncentrace také znamená prùmìrnou hodnotu
minimálnì dvanácti rovnomìrnì rozloených mìøení
prùmìrných koncentrací po dobu pùl hodiny v období
24 hodin (aritmetický prùmìr)
IH8h average eight-hour pollutant concentration. Average
eight-hour concentration is understood to be the mean
value of concentration, as determined at a given site over
a time period of eight hours
IH8h prùmìrná osmihodinová koncentrace kodlivin.
Prùmìrnou osmihodinovou koncentrací kodlivin se
rozumí hodnota koncentrace namìøená v urèitém místì
za dobu osmi hodin
IHk
IHk
26
average half-hour pollutant concentration. Average halfhour concentration is understood to be the mean value
of concentration as determined at a given site over a time
period of 30 minutes
prùmìrná pùlhodinová koncentrace kodlivin. Prùmìrná
pùlhodinová koncentrace znamená prùmìrnou hodnotu
koncentrace namìøenou v urèitém místì za dobu
30 minut
3. BEWERTUNGSMASSSTÄBE
DER LUFTQUALITÄT
3. NORMY JAKOCI POWIETRZA
3.1.
3.1.
TSCHECHISCHE REPUBLIK
REPUBLIKA CZESKA
Die Luftqualitätstandards für die Tschechische Republik sind spezifiziert in der Verordnung des Federal Committee for the Environment vom 1. Oktober 1991, als Anhang zu
Gesetz Nr. 309/1991, Ergänzung im Gesetz
Nr. 211/1994, dem Clean Air Act. Die Standards sind in der Tabelle widergegeben (die Tabelle ist dem genannten Gesetz mit einigen formalen Änderungen entnommen).
Normy jakoci powietrza dla Republiki
Czeskiej s¹ wyszczególnione w Rozporz¹dzeniu Komitetu Federalnego rodowiska
z 1 padziernika 1991 roku, do³¹czonym do
ustawy nr 309/1991, w pe³nym, poprawionym
brzmieniu w ustawie nr 211/1994: Ustawa
Czyste Powietrze. Normy s¹ zaprezentowane
w tabeli (tabela zosta³a skopiowana z wy¿ej
wspomnianego Rozporz¹dzenia, z kilkoma
formalnymi modyfikacjami).
Tabelle 8. Luftqualitätstandards für die Tschechische
Republik
Tabela 8. Normy jakoci powietrza dla Republiki Czeskiej
Pollutant
Air quality standards [µg/m3]
Expressed
as
Suspended particulate matter
Sulphur dioxide
Sulphur dioxide and suspended
particulate matter
SO2
IHr
IHd
60
150
500
150
500
60
SO2 + SPM
IHk
General requirement**
250*
Nitrogen oxides
NO2
Carbon monoxide
CO
Ozone
O3
Lead in suspended particulate
matter
Pb
0,5
Cadmium in suspended
particulate matter
Cd
0,01
*
IH8h
80
100
200
5 000
10 000
160
berechnet als Summe der Tageswerte der beiden
Komponenten
** z.B. die 95-Perzentile der Tagesmittelwerte dürfen IHd nicht
überschreiten und die 95-Perzentile der Halbstundenwerte
dürfen IHk nicht überschreiten
*
obliczane jako suma arytmetyczna dobowych stê¿eñ dwóch
komponentów
** 95 percentyl dobowych stê¿eñ nie mo¿e przekraczaæ IHd
i 95 percentyl pó³godzinnych stê¿eñ nie mo¿e przekraczaæ
IHk
Hr
Jahresmitelwert, berechnet aus Tagesmittelwerten
IHr
rednioroczne stê¿enie zanieczyszczenia. rednie
stê¿enie jest rozumiane jako rednia wartoæ stê¿enia
okrelanego w danym miejscu przez okres roku, jako
rednia arytmetyczna ze stê¿eñ 24-godzinnych
Hd
Tagesmittelwert, berechnet aus Halbstundenwerten
IHd
redniodobowe stê¿enie zanieczyszczenia. rednie
stê¿enie jest rozumiane jako rednia wartoæ stê¿enia
okrelanego w danym miejscu przez okres 24 godzin.
redniodobowe stê¿enie jest tak¿e rozumiane jako
rednia wartoæ z przynajmniej dwunastu równo
roz³o¿onych pomiarów rednich pó³godzinnych stê¿eñ
przez okres 24 godzin (rednia arytmetyczna)
H8h
Achtstundenmittelwert
IH8h rednie omiogodzinne stê¿enie zanieczyszczenia.
rednie omiogodzinne stê¿enie jest rozumiane jako
rednia wartoæ stê¿enia, okrelona w danym miejscu
przez okres omiu godzin
Hk
Halbstundenmittelwert
IHk
rednie pó³godzinne stê¿enie zanieczyszczenia. rednie
pó³godzinne stê¿enie jest rozumiane jako rednia wartoæ
stê¿enia, okrelona w danym miejscu przez okres
30 minut
27
The major differences between the air
quality standards in the Czech Republic and
those stated in the EC Air Quality Directives
are as follows:
Hlavní rozdíly mezi normami kvality
ovzduí v Èeské republice a normami uvedenými v Direktivách Evropské unie o kvalitì
ovzduí jsou následující:
• the aim of setting the air quality standards has
been human health protection, the protection
of ecosystems has not been included so far,
• cílem stanovení norem kvality ovzduí byla
ochrana zdraví osob, zatím nebyla zohlednìna
ochrana ekosystémù,
• the short time air quality standard is set at 30
minutes,
• norma pro krátkodobé mìøení kvality ovzduí
je stanovena na 30 minut,
• the air quality standard is set for NO x
(expressed as NO2, but including both NO and
NO2),
• norma pro kvalitu ovzduí je stanovena pro
NOx (vyjádøená jako NO2, ale zahrnující sumu
NO a NO2),
• the air quality standard for CO is much lower
than WHO guideline value and the EC
directive proposal,
• norma pro kvalitu ovzduí s ohledem na
mnoství CO je mnohem nií, ne hodnota
ve smìrnicích WHO a ve smìrnici Evropské
unie,
• the air quality standard for particulate matter
is relevant for SPM, not PM10.
• norma pro kvalitu ovzduí s ohledem na
mnoství praného aerosolu je stanovena pro
SPM, nikoli pro PM10.
In the framework of accession process to the
European Union, new legislation on air quality
standards based on the EC Air Quality Directives
is currently under preparation by the Ministry
for Environment of the Czech Republic. The
values for ecosystems protection will be
included, new air pollutants (such as benzene,
PM10) and in some cases new air quality
standards will be introduced.
V rámci procesu pøípravy na vstup do
Evropské unie nyní Ministerstvo ivotního
prostøedí ÈR pøipravuje novou legislativu
definující normy kvality ovzduí na základì
Direktiv Evropské unie týkajících se kvality
ovzduí. Tato legislativa bude zahrnovat hodnoty
pro ochranu ekosystémù, nové kodlivé látky
(jako napøíklad benzen, PM10) a v nìkterých
pøípadech budou zavedeny nové normy kvality
ovzduí.
28
Die wichtigsten Unterschiede zwischen den
tschechischen Standards und denen der EURichtlinien sind:
Wa¿niejsze ró¿nice miêdzy normami
jakoci powietrza w Republice Czeskiej
i ustalonymi w Dyrektywach jakoci powietrza Komisji Europejskiej s¹ nastêpuj¹ce:
• das Ziel der Grenzwerte war der Schutz der
menschlichen Gesundheit, der Schutz der
Ökosysteme wurde bisher nicht aufgenommen,
• celem ustalenia norm jakoci powietrza by³a
ochrona zdrowia ludzkiego, ochrona ekosystemów nie zosta³a dotychczas uwzglêdniona,
• die Kurzzeitgrenzwerte sind als 30-Minutenwerte angegeben,
• krótkoterminowe normy jakoci powietrza
s¹ ustalone dla 30 minut,
• die Grenzwerte der Stickoxide NOx werden
als NO2 angegeben (NO und NO2),
• norma jakoci powietrza ustalona jest dla NOx
(wyra¿onego jako NO2, ale zawieraj¹cego
zarówno NO jak i NO2),
• der CO-Standard ist wesentlich niedriger als
der Richtwert der WHO und der Vorschlag
der EU-Richtlinie,
• norma jakoci powietrza dla CO jest du¿o
ni¿sza od wartoci z Wytycznych WHO
i z projektu Dyrektywy Komisji Europejskiej,
• die Staubgrenzwerte beziehen sich auf TSP,
nicht auf PM10.
• norma jakoci powietrza dla substancji
py³owych dotyczy cz¹steczek zawieszonych,
a nie frakcji PM10.
Im Rahmen des Prozesses zum EU-Beitritt
wird vom Umweltministerium der Tschechischen Republik gegenwärtig die neue, auf den
Luftqualitätsrichtlinien der EU basierende Gesetzgebung vorbereitet. Diese wird Werte zum
Schutz der Ökosysteme enthalten und neue Luftschadstoffe wie Benzol und PM10. In einigen
Fällen werden neue Luftqualitätsstandards eingeführt werden.
W ramach procesu przy³¹czania do Unii
Europejskiej aktualnie jest opracowywane przez
Ministerstwo rodowiska Republiki Czeskiej
nowe prawodawstwo w oparciu o normy jakoci
powietrza z Dyrektyw jakoci powietrza UE.
Wprowadzone zostan¹ wartoci dla ochrony
ekosystemów, nowe zanieczyszczenia powietrza
(jak benzen, PM10) oraz w kilku przypadkach
nowe normy jakoci powietrza.
29
3.2.
GERMANY
3.2.
Table 9. Air quality standards in Saxony
SO2 [µg/m³]
½-hmean
24-hmean
TA Luft
Annual
mean
Tabulka 9. Normy kvality ovzduí v Sasku
Annual
median
140
22. BImSchV
EU-Directive 80/779
98-percentile
Remarks
400
300
TSP [µg/m³]
1-hmean
24-hmean
Annual
mean
TA Luft
150
22. BImSchV
150
EU-Directive 80/779
one year
human health
G
1 IV 31 III
human health
G
120
if median of TSP £150 µg/m³
calculated from daily means
1 IV 31 III
G
130
if median of TSP >200 µg/m³
1 X 31 III
G
180
1 X 31 III
G
250
if 98-%-Wert of TSP >350 µg/m³
1 IV 31 III
G
350
if 98-%-Wert of TSP £350 µg/m³
1 IV 31 III
G
1 IV 31 III
daily mean
1 IV 31 III
95-percentile
CO [mg/m³]
250
75
½-hmean
24-hmean
TA Luft
VDI Guideline 2310
O3 [µg/m³]
Aim
of protection
Value
one year
human health
G
1 IV 31 III
human health
and environment
G
1 IV 31 III
daily mean
1 IV 31 III
human health
and environment
L
L
human health
R
Annual
mean
98-percentile
Remarks
Reference
period
Aim
of protection
Value
10
30
calculated from 30-minute-means
one year
human health
G
human health
R
10
10
½-hmean
1-hmean
8-hmean
Remarks
Reference
period
Aim
of protection
Value
180
one full hour
public information
S
200
one full hour
protection
of vegetation
S
240
one full hour
public warning
S
one full hour
public warning
S
human health
S
one day
protection
of vegetation
S
short term
human health
R
24-hmean
110
65
30
R
360
VDI Guideline 2310
L
human health
300
50
22. BImSchV
L
Remarks
300
Reference
period
human health
and environment
98-percentile
4060
500
Value
100150
VDI Guideline 2310
Aim
of protection
100150
1000
Reference
period
80
4060
VDI Guideline 2310
NÌMECKO
120
3.2.
3.2.
DEUTSCHLAND
Tabelle 9. Luftqualitätsstandards in Sachsen
SO2 [µg/m³]
½-hmean
24-hmean
TA Luft
Annual
mean
Tabela 9. Normy jakoci powietrza w Saksonii
Annual
median
140
22. BImSchV
EU-Directive 80/779
98-percentile
Remarks
400
300
TSP [µg/m³]
1-hmean
24-hmean
Annual
mean
TA Luft
150
22. BImSchV
150
EU-Directive 80/779
one year
human health
G
1 IV 31 III
human health
G
120
1 IV 31 III
G
130
1 X 31 III
G
180
1 X 31 III
G
250
if 98-%-Wert of TSP >350 µg/m³
1 IV 31 III
G
350
if 98-%-Wert of TSP £350 µg/m³
1 IV 31 III
G
1 IV 31 III
daily mean
1 IV 31 III
95-percentile
CO [mg/m³]
250
75
½-hmean
24-hmean
TA Luft
VDI Guideline 2310
O3 [µg/m³]
Aim
of protection
Value
one year
human health
G
1 IV 31 III
human health
and environment
G
1 IV 31 III
daily mean
1 IV 31 III
human health
and environment
L
L
human health
R
Annual
mean
98-percentile
Remarks
Reference
period
Aim
of protection
Value
10
30
one year
human health
G
human health
R
10
10
½-hmean
1-hmean
8-hmean
Remarks
Reference
period
Aim
of protection
Value
180
one full hour
public information
S
200
one full hour
protection
of vegetation
S
240
one full hour
public warning
S
one full hour
public warning
S
human health
S
one day
protection
of vegetation
S
short term
human health
R
24-hmean
110
65
120
R
360
VDI Guideline 2310
L
human health
300
50
22. BImSchV
L
Remarks
300
Reference
period
human health
and environment
98-percentile
4060
500
Value
100150
VDI Guideline 2310
Aim
of protection
100150
1000
Reference
period
80
4060
VDI Guideline 2310
NIEMCY
31
NO [µg/m³]
VDI 2310
NO2 [µg/m³]
½-hmean
½-hmean
24-hmean
1000
500
24-hmean
Annual
mean
TA Luft
Annual
mean
98-percentile
Annual
median
23. BImSchV
Sedimented dust [g/m²·d]
Annual
mean
Value
one year
human health
G
1 I 31 XII
human health and
environment
G
135
1 I 31 XII
human health and
environment
L
160
one year
human health
P
human health
R
24-hmean
Aim
of protection
100
½-hmean
R
200
23. BImSchV
Benzene [µg/m³]
human health
200
50
200
Value
Remarks
80
VDI Guideline 2310
Reference
period
Aim
of protection
98-percentile
22. BImSchV
EU-directive
85/203
Reference
period
Remarks
98-percentile
10
Remarks
Reference
period
Aim
of protection
Value
one year
human health
P
Annual mean
Maximal
monthly mean
Remarks
Reference
period
Aim
of protection
Value
0,35
0,65
calculated from monthly means
one year
human health
G
Annual mean
Reference period
Aim of protection
Value
2
one year
human health and environment
G
Annual mean
Reference period
Aim of protection
Value
0,04
one year
G
TA Luft
Pb concentration in TSP [µg/m³]
22. BImSchV und TA Luft
Cd concentration in TSP [µg/m³]
TA Luft
G = Grenzwert, L = Leitwert, P = Prüfwert, R = Richtwert, S = Schwellenwert
Table 10. Smog values in Saxony
Tabulka 10. Smogové limity v Sasku
3-h-means [µg/m3]
SO2
Pre-warning
24-h-means [µg/m3]
NO2
CO
SO2+2·TSP
600
600
30
First stage of alarm
1200
1000
45
1400
Second stage of alarm
1800
1400
60
1700
32
1100
NO [µg/m³]
VDI 2310
NO2 [µg/m³]
½-hmean
½-hmean
24-hmean
1000
500
24-hmean
Annual
mean
TA Luft
Annual
mean
98-percentile
Annual
median
23. BImSchV
Sedimented dust [g/m²·d]
TA Luft
Annual
mean
Value
one year
human health
G
1 I 31 XII
human health and
environment
G
135
1 I 31 XII
human health and
environment
L
160
one year
human health
P
human health
R
24-hmean
Aim
of protection
100
½-hmean
R
200
23. BImSchV
Benzene [µg/m³]
human health
200
50
200
Value
Remarks
80
VDI Guideline 2310
Reference
period
Aim
of protection
98-percentile
22. BImSchV
EU-directive
85/203
Reference
period
Remarks
98-percentile
10
Remarks
Reference
period
Aim
of protection
Value
one year
human health
P
Annual mean
Maximal
monthly mean
Remarks
Reference
period
Aim
of protection
Value
0,35
0,65
calculated from monthly means
one year
human health
G
Annual mean
Reference period
Aim of protection
Value
2
one year
G
Annual mean
Reference period
Aim of protection
Value
0,04
one year
G
Pb concentration in TSP [µg/m³]
22. BImSchV und TA Luft
Cd concentration in TSP [µg/m³]
TA Luft
G = Grenzwert, L = Leitwert, P = Prüfwert, R = Richtwert, S = Schwellenwert
Tabelle 10. Werte der Sächsischen Smogverordnung
Tabela 10. Wartoci smogowe w Saksonii
3-h-means [µg/m3]
SO2
Pre-warning
24-h-means [µg/m3]
NO2
CO
SO2+2·TSP
600
600
30
First stage of alarm
1200
1000
45
1100
1400
Second stage of alarm
1800
1400
60
1700
33
3.3.
POLAND
3.3.
POLSKO
New air quality standards have been accepted
in Poland since 20 May 1998. They are defined
in the Decree of the Ministry for Environment
Protection, Natural Resources and Forestry of
28 April1998. Qualification criteria have also
been changed for the selected areas with different
air quality standards. Separate air quality
standards were established for national parks,
promotion forest complexes, spa protection areas
and areas with monuments of history from The
list of world heritage. Two Polish JAMS air
monitoring stations are situated in the spa
protection areas for wieradów-Czerniawa Zdrój
(Czerniawa and Rozdro¿e Izerskie), and one in
Karkonosze National Park (nie¿ne Kot³y).
V Polsku byly pøijaty nové normy kvality
ovzduí 20. kvìtna 1998 a byly definovány ve
Vyhláce ministra pro ivotní prostøedí, pøírodní
zdroje a lesní hospodáøství z 28. dubna 1998.
Kvalifikaèní kritéria se zmìnila rovnì pro
vybrané oblasti s rùznými normami kvality
ovzduí. Samostatné normy kvality ovzduí byly
zavedeny pro národní parky, lesní komplexy,
chránìné lázeòské oblasti a oblasti s historickými
památkami uvedené na Seznamu svìtového
kulturního dìdictví. Dvì polské stanice pro
sledování ovzduí v oblasti Èerného trojúhelníku
jsou umístnìny v lázeòských chránìných
oblastech wieradów-Czerniawa Zdrój (Czerniawa a Rozdro¿e Izerskie), a jedna v národním
parku Karkonosze National Park (nie¿ne
Kot³y).
Table 11. Limit values of the air pollutants concentrations
within the area of the country and the period
in which they are valid
Tabulka 11. Limitní hodnoty koncentrací kodlivin
ve vzduchu na území státu a období,
ve kterém tyto hodnoty platí
Pollutant
Limit values of the concentrations with regard to period [µg/m3]
30 minute1) D30
24 hour2) D24
Suspended particulate PM10
280*
125
50
Sulphur dioxide
500
150
40
Nitrogen dioxide
500
150
40
20000
5000
Carbon oxide
Benzene
3
Benzo(a)pyrene (ng/m )
Cadmiuma) Cd
Nickela) Ni (ng/m3)
20*
10
12*
5
0,52*
0,22
annual3) Da
2000*
2,5
1
0,01
230*
100
Leada) Pb
5*
2
0,5
Chromea) CrVI
4,6*
2
0,4
a)
Zinc Zn
50
Manganesea) Mn
20
9*
4
25
3,8
1
Coppera)
20
5
0,6
Cobalta)
5
2
0,4
Irona)
100*
50
10
1)
as 99,8 percentile calculated from the mean values per half
an hour recorded throughout the calendar year
1)
jako 99,8 percentil vypoèítaný z prùmìrných hodnot za pùl
hodiny zaznamenávaných po celý kalendáøní rok
2)
as 98 percentile calculated from the daily mean values
recorded throughout the calendar year
2)
jako 98. percentil vypoèítaný z denních prùmìrných hodnot
zaznamenávaných po celý kalendáøní rok
3)
as an arithmetic mean calculated from the daily mean
values recorded throughout the calendar year
3)
jako aritmetický prùmìr vypoèítaný z denních prùmìrných
hodnot zaznamenávaných po celý kalendáøní rok
a)
as a sum of metal and its compounds in suspended
particulate PM10
a)
jako souèet (suma) kovu a jeho slouèenin v praném
aerosolu frakce PM10
*
values standardised only for calculation purposes
*
hodnoty standardizované jen pro úèely výpoètu
34
3.3.
3.3.
POLEN
POLSKA
In Polen gelten neue Grenzwerte der Luftqualität seit dem 20. Mai 1998. Sie sind in der
Verordnung des Ministeriums für Umweltschutz,
Natürliche Resourcen und Forstwesen vom
28. April 1998 definiert. Auch als Qualifikationskriterien für ausgewählte Gebiete wurden die
Grenzwerte für die Luftqualität geändert.
Für Nationalparks, bestimmte Waldgebiete,
Kurgebiete und Gebiete mit historisch bedeutenden Monumenten gelten eigene Grenzwerte.
Zwei polnische Stationen im Schwarzen Dreieck liegen in den Kurgebieten wieradówCzerniawa Zdrój (Czerniawa and Rozdro¿e
Izerskie) und eine im Karkonosze Nationalpark
(nie¿ne Kot³y).
Od 20 maja 1998 roku w Polsce obowi¹zuj¹
nowe normy jakoci powietrza, okrelone
w rozporz¹dzeniu Ministra Ochrony rodowiska, Zasobów Naturalnych i Lenictwa
z 28 kwietnia 1998 roku. Zmianie uleg³y równie¿
kwalifikacje obszarów, na których obowi¹zuj¹
ró¿ne normy jakoci powietrza. Indywidualne
normy jakoci powietrza ustalono dla obszarów
parków narodowych, lenych kompleksów
promocyjnych, obszarów ochrony uzdrowiskowej i obszarów, na których znajduj¹ siê
pomniki historii wpisane na Listê dziedzictwa
wiatowego. Dwie polskie stacje monitoringu
powietrza systemu Czarny Trójk¹t znajduj¹ siê
na obszarze ochrony uzdrowiskowej Uzdrowiska
wieradów-Czerniawa Zdrój (Czerniawa Zdrój
i Rozdro¿e Izerskie), a jedna na terenie
Karkonoskiego Parku Narodowego (nie¿ne
Kot³y).
Tabelle 11. Grenzwerte der Luftschadstoffe (landesweit)
und deren Zeitbezüge
Tabela 11. Dopuszczalne wartoci stê¿eñ substancji
zanieczyszczaj¹cych w powietrzu na obszarze
kraju oraz czas ich obowi¹zywania
Pollutant
30 minute1) D30
24 hour2) D24
280*
125
50
Sulphur dioxide
500
150
40
Nitrogen dioxide
500
150
40
20000
5000
Carbon oxide
Benzene
3
Benzo(a)pyrene (ng/m )
Cadmiuma) Cd
Nickela) Ni (ng/m3)
20*
10
12*
5
0,52*
0,22
annual3) Da
2000*
2,5
1
0,01
230*
100
Leada) Pb
5*
2
0,5
Chromea) CrVI
4,6*
2
0,4
a)
Zinc Zn
Manganesea) Mn
50
20
9*
4
25
3,8
1
Coppera)
20
5
0,6
Cobalta)
5
2
0,4
Irona)
100*
50
10
1)
berechnet als 99,8-Perzentile der Halbstundenwerte eines
Kalenderjahres
1)
jako 99,8 percentyl obliczony ze stê¿eñ odniesionych
do 30 minut, wystêpuj¹cych w roku kalendarzowym
2)
als 98-Perzentil der Tagesmittelwerte eines Kalenderjahres
2)
jako 98 percentyl obliczony ze stê¿eñ odniesionych
do 24 godzin, wystêpuj¹cych w roku kalendarzowym
3)
Jahresmittelwert, berechnet aus Tagesmittelwerten eines
Kalenderjahres
3)
jako rednia arytmetyczna obliczana z wartoci
redniodobowych, wystêpuj¹cych w roku kalendarzowym
a)
als Summe der Metalle und ihrer Verbindungen
im PM10-Schwebstaub
a)
jako suma metalu i jego zwi¹zków w pyle zawieszonym
PM10
*
nur für Kalkulationszwecke standardisiert
*
wartoci normowane tylko dla celów obliczeniowych
35
Table 12. Limit value of ozone concentrations within the
area of the country
Tabulka 12. Limitní hodnoty koncentrace ozonu na území
státu
1)
Pollutant
Ozone
1)
3
Limit value of the concentration with regard to 8 hours [µg/m ]
110
as an average of eight one-hour values between 10 a.m.
and 6 p.m.
in the spa protection areas and the period
Pollutant
1)
jako prùmìr osmi jednohodinových hodnot koncentrací mezi
10.00 a 18.00 hod.
Tabulka 13. Limitní hodnoty koncentrací kodlivin ve
vzduchu ve chránìných lázeòských oblastech
a období, ve kterém tyto hodnoty platí
30 minute1) D30
24 hour2) D24
200*
100
Sulphur dioxide
350
125
30
Nitrogen dioxide
330
100
25
13500
3500
Carbon oxide
Benzene
15*
Benzo(a)pyrene (ng/m3)
8*
Cadmiuma) Cd
0,35*
Nickela) Ni (ng/m3)
40
1350*
7
1,7
3,5
0,7
0,15
150*
annual3) Da
70
0,005
17
Leada) Pb
3*
1,3
0,35
Chromea) CrVI
4,6*
2
0,4
a)
Zinc Zn
50
Manganesea) Mn
Coppera)
Cobalt
20
9*
20
a)
5
Irona)
1
5
0,6
2
100*
3,8
4
50
0,4
10
1)
1)
2)
2)
3)
3)
a)
as a sum of metal and its compounds in suspended
particulate PM10
a)
jako souèet (suma) kovu a jeho slouèenin v praném
aerosolu frakce PM10
*
values standardised only for calculation purposes
*
hodnoty standardizované jen pro úèely výpoètu
in the area of National Parks and the period
Pollutant
Tabulka 14. Limitní hodnoty koncentrací kodlivin
ve vzduchu v národních parcích a období,
30 minute1) D30
24 hour2) D24
annual3) Da
Nitrogen dioxide
90
50
20
Sulphur dioxide
150
75
15
Ozone
150
65

1)
1)
2)
2)
3)
3)
36
Tabelle 12. Ozon-Grenzwerte (landesweit)
Tabela 12. Dopuszczalna wartoæ stê¿enia ozonu
w powietrzu dla obszaru kraju
1)
Pollutant
Ozone
1)
3
Limit value of the concentration with regard to 8 hours [µg/m ]
110
als Achtstundenmittelwert zwischen 10:00 und 18:00 Uhr
Tabelle 13. Grenzwerte der Luftschadstoffe
(gültig für Kurgebiete) und deren Zeitbezüge
Pollutant
1)
jako rednia z omiu godzinnych wartoci pomiêdzy
godzinami 10:00 i 18:00
zanieczyszczaj¹cych w powietrzu na obszarach
ochrony uzdrowiskowej oraz czas ich
obowi¹zywania
30 minute1) D30
24 hour2) D24
200*
100
Sulphur dioxide
350
125
30
Nitrogen dioxide
330
100
25
13500
3500
Carbon oxide
Benzene
15*
Benzo(a)pyrene (ng/m3)
8*
Cadmiuma) Cd
0,35*
Nickela) Ni (ng/m3)
40
1350*
7
1,7
3,5
0,7
0,15
150*
annual3) Da
70
0,005
17
Leada) Pb
3*
1,3
0,35
Chromea) CrVI
4,6*
2
0,4
a)
Zinc Zn
50
Manganesea) Mn
Coppera)
Cobalt
20
9*
20
a)
5
Irona)
1
5
0,6
2
100*
3,8
4
50
0,4
10
1)
Kalenderjahres
1)
2)
2)
3)
Kalenderjahres
3)
a)
als Summe der Metalle und ihrer Verbindungen
im PM10-Schwebstaub
a)
jako suma metalu i jego zwi¹zków w pyle zawieszonym
PM10
*
nur für Kalkulationszwecke standardisiert
*
wartoci normowane tylko dla celów obliczeniowych
Tabelle 14. Grenzwerte der Luftschadstoffe
(gültig für Nationalparks) und deren Zeitbezüge
Pollutant
parków narodowych
30 minute1) D30
24 hour2) D24
annual3) Da
Nitrogen dioxide
90
50
20
Sulphur dioxide
150
75
15
Ozone
150
65

1)
Kalenderjahres
1)
2)
2)
3)
Kalenderjahres
3)
37
Differences between air quality standards
accepted for Poland and those in the EC
Directives and the WHO guidelines:
Rozdíly mezi normami kvality ovzduí
pøijatými v Polsku a normami uvedenými
v Direktivách Evropské unie a smìrnicích
WHO:
Essential differences between air quality
standards accepted for Poland and those in the
EC Directives and WHO guidelines are:
Základní rozdíly mezi normami kvality
ovzduí pøijatými v Polsku a popsanými v direktivách Evropské unie a smìrnicích WHO jsou
následující:
• concerning SO2 concentrations the average
24 hour standard in Poland is less strict, while
the annual one is stricter than recommended
by the WHO, and refers to the mean value of
the Directive,
• koncentrace SO2 24hodinová norma v Polsku je ménì pøísná, zatímco roèní norma je
pøísnìjí ne norma doporuèená WHO
a odkazuje na prùmìrnou hodnotu direktivy,
• concerning NO2 concentrations annual limit
values accepted in Poland and recommended
by the WHO are identical, however shortperiod concentrations accepted in Poland are
much less strict; averaging periods for NO2
concentrations according to Polish standards
and EC Directives are incomparable, so the
values of standards can also not be compared,
• koncentrace NO2 roèní limitní hodnoty
pøijaté v Polsku a doporuèené WHO jsou
identické, avak krátkodobé koncentrace
pøijaté v Polsku jsou mnohem ménì pøísné;
prùmìrná období pro koncentrace NO2 podle
polských norem a smìrnic EU jsou rùzná,
take hodnoty norem jsou rovnì rùzné a ne
jednodue srovnatelné,
• as far as lead concentrations are concerned,
the annual standard in Poland and values
recommended by the WHO are the same,
while the limit value in the EC Directive is
much less strict and compatible to 24 hour
standard in Poland,
• v oblasti koncentrace olova jsou roèní normy
v Polsku a hodnoty doporuèené WHO stejné,
zatímco limitní hodnota Direktivy EU je
mnohem ménì pøísná a srovnatelná s 24hodinovou normou v Polsku,
• the ozone limit concentration, expressed as
the 8 hour mean value, has been accepted in
Poland at a level similar to the EC Directive
and the WHO Guidelines.
• limitní koncentrace ozonu vyjádøené jako
8hodinová prùmìrná hodnota byly pøijaty
v Polsku na podobné úrovni, jakou stanoví
direktivy EU a smìrnice WHO.
At present, proposals for new Directives are
being prepared, referring, among others, to limit
concentrations of sulphur dioxide, nitrogen
dioxide, nitrogen oxides, particulate matter, lead,
ozone, benzene and carbon oxide.
V souèasné dobì se pøipravují návrhy nových
smìrnic stanovujících mimo jiné limitní koncentrace oxidu siøièitého, oxidu dusièitého, oxidù
dusíku, praného aerosolu, olova, ozonu, benzenu a oxidu uhelnatého.
Values described in proposals of these
Directives in comparison to those valid at present
in Poland are as follows:
Hodnoty popsané v návrzích tìchto smìrnic
v porovnání se smìrnicemi platnými v souèasné
dobì v Polsku jsou následující:
• limit concentration values of sulphur dioxide
have been established at a similar level,
• limitní hodnoty koncentrace oxidu siøièitého
byly stanoveny na podobné úrovni,
38
Unterschiede zwischen den polnischen
Grenzwerten und denen der EU-Richtlinien
und den Empfehlungen der WHO:
Ró¿nice miêdzy normami jakoci powietrza w Polsce i opisanymi w Dyrektywach
jakoci powietrza Komisji Europejskiej oraz
Wytycznych WHO:
Im folgenden werden die wesentlichen
Unterschiede zwischen den polnischen Grenzwerten und denen der EU-Richtlinien und den
WHO-Empfehlungen beschrieben:
Zasadnicze ró¿nice miêdzy normami jakoci
powietrza w Polsce i zawartymi w Dyrektywach
KE oraz Wytycznych WHO s¹ nastêpuj¹ce:
• SO2-Konzentrationen: der Tagesgrenzwert in
Polen ist weniger streng, während der Jahreswert strenger als der von der WHO empfohlene ist und sich auf den Mittelwert der EURichtlinie bezieht,
• stê¿enia SO2 norma 24-godzinna w Polsce
jest mniej rygorystyczna, natomiast roczna
ostrzejsza od zalecanej przez WHO i od
redniej wartoci z Dyrektywy,
• NO2-Konzentrationen: die Jahreswerte in
Polen und der WHO sind gleich, die polnischen Kurzzeitwerte sind weniger streng, die
Mittelungszeiten der NO2-Konzentrationen
der polnischen und europäischen Vorschriften sind unterschiedlich, so daß auch die
Grenzwerte nicht zu vergleichen sind,
• stê¿enia NO 2 wartoci normy rocznej
obowi¹zuj¹cej w Polsce i zalecanej przez
WHO s¹ identyczne, jednak krótkookresowe
stê¿enia przyjête w Polsce s¹ o wiele mniej
rygorystyczne; okresy uredniania dla stê¿eñ
NO2 przyjête w polskich normach i Dyrektywach KE s¹ nieporównywalne, zatem wartoci norm równie¿ nie mog¹ byæ porównywane,
• Blei-Konzentrationen: der Jahresgrenzwert in
Polen und der von der WHO empfohlene Wert
stimmen überein, demgegenüber ist der EUGrenzwert weit weniger streng und enspricht
dem Tagesgrenzwert in Polen,
• stê¿enia o³owiu roczna norma w Polsce
i wartoci zalecane przez WHO s¹ takie same,
natomiast dopuszczalna wartoæ z Dyrektywy
KE jest znacznie mniej rygorystyczna, porównywalna z 24-godzinn¹ norm¹ w Polsce,
• die Ozon-8-Stunden-Grenzwerte in Polen, in
der EU-Richtlinie und den WHO-Empfehlungen sind etwa gleich hoch
• dopuszczalne stê¿enie ozonu, wyra¿one jako
rednia wartoæ omiogodzinna, zosta³o
okrelone na podobnym poziomie w Polsce,
w Dyrektywie KE i Wytycznych WHO.
Neue EU-Richtlinien, unter anderem mit
Grenzwerten für Schwefeldioxid, Sicktstoffdioxid und Stickstoffoxide, Partikel (PM10), Blei,
Ozon, Benzol und Kohlenmonoxid sind aktuell
erschienen oder werden vorbereitet.
Obecnie s¹ przygotowane propozycje nowych
Dyrektyw, odnosz¹ce siê miêdzy innymi do
wartoci dopuszczalnych dwutlenku siarki SO2,
dwutlenku azotu NO2, tlenków azotu NOx,
cz¹stek zawieszonych PM, o³owiu, ozonu,
benzenu i tlenku wêgla.
Ein Vergleich dieser Werte mit den derzeit
gültigen polnischen Grenzwerten ergibt:
Ró¿nice miêdzy wartociami zawartymi
w propozycjach tych Dyrektyw, a obowi¹zuj¹cymi aktualnie w Polsce, s¹ nastêpuj¹ce:
• die SO2-Grenzwerte sind ähnlich,
• wartoci dopuszczalnych stê¿eñ dwutlenku
siarki SO2 zosta³y ustalone na podobnym
poziomie,
39
• limit concentration values for particulate
matter (PM10) and short term concentrations
for nitrogen dioxide are much lower in the
Directive,
• limitní hodnoty koncentrace praného aerosolu PM10 a krátkodobé koncentrace oxidu
dusièitého jsou v direktivì mnohem nií,
• limit annual values for nitrogen dioxide as
well as 8 hour mean concentrations for ozone
are similar.
• limitní roèní hodnoty oxidu dusièitého a osmihodinové prùmìrné koncentrace ozonu jsou
podobné.
It should be pointed out, that concentrations
averaging times according to Polish standards
and EC Directives are different especially with
reference to short term concentration values.
Je tøeba poznamenat, e prùmìrné èasy koncentrací podle polských norem a direktiv EU jsou
rozdílné zejména s ohledem na krátkodobé
hodnoty koncentrací.
Within the process of Polish accession to the
European Union, legislative work in the sphere
of environment protection is being carried out
The Act on Environment Protection will be
updated.
V rámci procesu pøípravy Polska na vstup do
Evropské unie probíhají práce na legislativì pro
oblasti ochrany ivotního prostøedí pøipravuje
se novela Zákona o ochranì ivotního prostøedí.
40
• die Grenzwerte für PM10 und die Kurzzeitgrenzwerte für NO2 sind in der EU-Richtlinie wesentlich niedriger,
• wartoci dopuszczalnych stê¿eñ cz¹stek
zawieszonych PM10 i krótkoterminowych
stê¿eñ dwutlenku azotu NO2 s¹ du¿o ni¿sze
w Dyrektywie,
• die Jahresgrenzwerte für NO 2 und die
8-Stundenwerte für Ozon sind ähnlich.
• roczne wartoci dopuszczalne dwutlenku
azotu, jak równie¿ rednie 8-godzinne
stê¿enia ozonu, s¹ podobne.
Es sei betont, daß die Mittelungszeiten der
Schadstoffkonzentrationen entsprechend den
polnischen und europäischen Vorschriften besonders bei den Kurzzeitwerten unterschiedlich sind.
Nale¿y podkreliæ, ¿e okresy uredniania dla
stê¿eñ przyjête w polskich normach i Dyrektywach KE s¹ ró¿ne, szczególnie w odniesieniu
do krótkoterminowych wartoci stê¿eñ.
Im Prozess des polnischen EU-Beitritts werden gesetzgeberische Arbeiten durchgeführt
das Gesetz zum Umweltschutz wird aktualisiert
werden.
W ramach procesu przy³¹czenia Polski do
Unii Europejskiej s¹ prowadzone prace legislacyjne w dziedzinie ochrony rodowiska
ustawa o ochronie rodowiska zostanie zmieniona.
41
3.4. EUROPEAN COMMUNITIES
3.4. EVROPSKÉ SPOLEÈENSTVÍ
Table 15. EC Directives and WHO Guidelines
Tabulka 15. Direktivy Evropského spoleèenství a smìrnice
WHO
Directive EC
or WHO Guideline
Pollutant
SO2
80/779/EEC
recommended
values
WHO
recommended
values
Concentration [µg/m3]
£ 1 hour
8 hour
24 hour
4060
100150
85/203/EEC
mean for 10 minutes
125
daily mean
WHO
O3
92/72/EEC
median = 50
recommended
values
98 percentile = 135
limit value
98 percentile = 200
recommended
values
200
limit value
for the protection
of vegetation
200
information
and general alert
thresholds
limit values
98 percentile calculated from the mean values per
hour or per period of less than an hour recorded
throughout the year*
hourly mean
Particulates
80/779/EEC
65
daily mean
information: 180
hourly mean
general alert: 360
hourly mean
110
8 hour mean: 08, 816, 1624, 1220 and mean
value on a rolling basis
150200
hourly mean
8 hour mean on a rolling base
200
hourly mean
65
daily mean
60
recommended
values
4060
100150
limit values
CO
WHO
limit value
for the protection
of human health
*
42
82/884/EEC
limit value
WHO
recommended
value
vegetation season mean (100 days)
arithmetic mean calculated from the daily mean
values recorded throughout the year
daily mean value
80
the median calculated from the daily mean values
recorded throughout the year
250
98 percentile calculated from the daily mean values
130
recorded throughout the winter period (1 X 31 XII)
100 000
15 minute mean
60 000
30 minute mean
30 000
hourly mean
10 000
Pb in TSP
annual mean
hourly mean
100120
limit value
for the protection
of vegetation
annual mean
50th percentile and 98 percentile calculated from
the mean values per hour or per period of less than
an hour recorded throughout the year.
The volume must be standardised at temperature
T=293 K and pressure p=101,3 kPa
40
limit value
WHO
daily mean
500
50
NO2
Remarks
annual
To ensure that the validity of the calculation of the
98 percentile is recognised, 75% of the possible values
must be available and, as far as possible, distributed
uniformly throughout the year in question for that particular
measurement site
8 hour mean
*
2
annual mean
0,5
annual mean
Aby byla zajitìna platnost 98. percentilu, musí být
k dispozici 75% moných hodnot rozloených rovnomìrnì
do celého pøísluného roku pro konkrétní místo mìøení.
3.4. EUROPÄISCHE GEMEINSCHAFTEN
3.4. KOMISJA EUROPEJSKA
Tabelle 15. EU-Richtlinien und WHO-Empfehlungen
Tabela 15. Dyrektywy Komisji Europejskiej oraz Wytyczne
wiatowej Organizacji Zdrowia (WHO)
Directive EC
or WHO Guideline
Pollutant
SO2
80/779/EEC
recommended
values
WHO
recommended
values
£ 1 hour
8 hour
24 hour
4060
100150
85/203/EEC
mean for 10 minutes
125
daily mean
WHO
O3
92/72/EEC
median = 50
recommended
values
98 percentile = 135
limit value
98 percentile = 200
recommended
values
200
limit value
for the protection
of vegetation
200
information
and general alert
thresholds
limit values
98 percentile calculated from the mean values per
hour or per period of less than an hour recorded
throughout the year*
hourly mean
Particulates
80/779/EEC
65
daily mean
information: 180
hourly mean
general alert: 360
hourly mean
110
8 hour mean: 08, 816, 1624, 1220 and mean
value on a rolling basis
150200
hourly mean
8 hour mean on a rolling base
200
hourly mean
65
daily mean
60
recommended
values
4060
100150
limit values
CO
WHO
limit value
for the protection
of human health
*
82/884/EEC
limit value
WHO
recommended
value
vegetation season mean (100 days)
daily mean value
80
250
98 percentile calculated from the daily mean values
130
recorded throughout the winter period (1 X 31 XII)
100 000
15 minute mean
60 000
30 minute mean
30 000
hourly mean
10 000
Pb in TSP
annual mean
hourly mean
100120
limit value
for the protection
of vegetation
annual mean
50th percentile and 98 percentile calculated from
the mean values per hour or per period of less than
an hour recorded throughout the year.
The volume must be standardised at temperature
T=293 K and pressure p=101,3 kPa
40
limit value
WHO
daily mean
500
50
NO2
Remarks
annual
Zur Berechnung eines 98-Perzentils müssen 75% der
möglichen Werte an der Messstelle verfügbar und so weit
wie möglich gleichmässig über das Jahr verteilt sein
8 hour mean
*
2
annual mean
0,5
annual mean
W celu zapewnienia wa¿noci obliczeñ 98 percentyla musi
byæ dostêpnych 75% mo¿liwych wartoci roz³o¿onych
jednolicie w ci¹gu roku, w odniesieniu do poszczególnych
miejsc pomiarowych
43
85/203/EEC Directive of 7 March 1985 on limit values
for nitrogen dioxide concentrations
85/203/EEC Direktiva ze 7. bøezna 1985 o limitních
hodnotách koncentrací oxidu dusièitého
80/779/EEC Directive of 15 July 1980 on limit and guide
values for sulphur dioxide and suspended
particulate concentrations
80/779/EEC Direktiva z 15. èervence 1980 o limitních
a smìrných hodnotách pro koncentrace oxidu
siøièitého a koncentrace praného aerosolu
92/72/EEC
92/72/EEC
Directive of 21 September 1992 on ozone air
pollution
Table 16. The new limit values for sulphur dioxide, nitrogen
dioxide and oxides of nitrogen, particulate matter
and lead Council Directive 1999/30/EC
Pollutant
SO2
Directive EC
or Proposal for a Council Directive
1999/30/EC
limit value
for the protection
of human health
Direktiva z 21. záøí 1992 o zneèitìní ovzduí
ozonem
Tabulka 16. Nové limitní hodnoty pro oxid siøièitý, oxid
dusièitý a oxidy dusíku, praný aerosol a olovo
Direktiva Rady 1999/30/EC
1 hour
8 hour
24 hour
Remarks
annual
350
hourly; not to be exceeded more than 24 times a
calendar year; limit value is to be met 1 January 2005
125
daily; not to be exceeded more than 3 times a calendar
year; limit value is to be met 1 January 2005
20
limit value
for the protection
of ecosystems
200
mean value for calendar year and winter (1 X 31 III);
limit value is to be met 19 July 2001
NO2
1999/30/EC
limit value
for the protection
of human health
NOx
1999/30/EC
limit value
for the protection
of ecosystems
Particulate
matter
stage 1
1999/30/EC
limit value
for the protection
of human health
50 (PM10)
Particulate
matter
stage 2
1999/30/EC
limit value
for the protection
of human health
50 (PM10)
Lead
1999/30/EC
limit value
for the protection
of human health
0,5
annual; limit value is to be met 1 January 2005
or 1 January 2010 in the immediate vicinity of specific
industrial sources situated on sites contaminated by
decades of industrial activities
Benzene
limit value
Proposal for
a Council Directive for the protection
of human health
final project
5**
CO
limit value
Proposal for
of human health
final project
hourly; not to be exceeded more than 18 times
a calendar year; limit value is to be met 1 January 2010
40
30
mean value for calendar year; limit value is to be met
19 July 2001
40 (PM10)
20 (PM10)
10000***
8 hour mean on a rolling base; limit value is to be met
1 January 2005 or 1 January 2010
** Margin of tolerance 5 µg/m3 (100%)
** Mez tolerance 5 µg/m3 (100%)
*** Margin of tolerance 5000 µg/m3 (50%)
*** Mez tolerance 5000 µg/m3 (50%)
44
85/203/EEC (85/203/EWG) Richtlinie des Rates
vom 7. März 1985 über Luftqualitätsnormen
für Stickstoffdioxid
85/203/EEC Dyrektywa z 7 marca 1985 w sprawie
dopuszczalnych wartoci dla stê¿eñ dwutlenku
azotu
80/779/EEC (80/779/EWG) Richtlinie des Rates
vom 15. Juli 1980 über Grenzwerte und
Leitwerte für Schwefeldioxid und Schwebstaub
80/779/EEC Dyrektywa z 15 lipca 1980 w sprawie
dopuszczalnych i zalecanych wartoci
dla stê¿eñ dwutlenku siarki i cz¹stek
zawieszonych w powietrzu
92/72/EEC
92/72/EEC
(92/72/EWG) Richtlinie des Rates
vom 21. September 1992 über
Luftverschmutzung durch Ozon
Tabelle 16. Die neuen Grenzwerte für Schwefeldioxid,
Stickstoffdioxid und Stickoxide, Partikel
und Blei EU-Richtlinie 1999/30/EG
Pollutant
SO2
Directive EC
or Proposal for a Council Directive
1999/30/EC
limit value
for the protection
of human health
Dyrektywa z 21 wrzenia 1992 w sprawie
zanieczyszczenia powietrza przez ozon
Tabela 16. Nowe wartoci graniczne dla dwutlenku siarki,
dwutlenku azotu i tlenków azotu, py³u zawieszonego i o³owiu Dyrektywa Rady 1999/30/EC
1 hour
8 hour
24 hour
annual
350
Remarks
hourly; not to be exceeded more than 24 times a
calendar year; limit value is to be met 1 January 2005
125
20
limit value
for the protection
of ecosystems
200
mean value for calendar year and winter (1 X 31 III);
limit value is to be met 19 July 2001
NO2
1999/30/EC
limit value
for the protection
of human health
NOx
1999/30/EC
limit value
for the protection
of ecosystems
Particulate
matter
stage 1
1999/30/EC
limit value
for the protection
of human health
50 (PM10)
Particulate
matter
stage 2
1999/30/EC
limit value
for the protection
of human health
50 (PM10)
Lead
1999/30/EC
limit value
for the protection
of human health
0,5
or 1 January 2010 in the immediate vicinity of specific
industrial sources situated on sites contaminated by
decades of industrial activities
Benzene
limit value
Proposal for
of human health
final project
5**
CO
limit value
Proposal for
of human health
final project
hourly; not to be exceeded more than 18 times
a calendar year; limit value is to be met 1 January 2010
40
30
mean value for calendar year; limit value is to be met
19 July 2001
40 (PM10)
20 (PM10)
10000***
8 hour mean on a rolling base; limit value is to be met
1 January 2005 or 1 January 2010
** Toleranzspanne 5 µg/m3 (100%)
** Margines tolerancji 5 µg/m3 (100%)
*** Toleranzspanne 5000 µg/m3 (50%)
*** Margines tolerancji 5000 µg/m3 (50%)
45
4. CHARACTERISTICS OF THE AMBIENT
AIR QUALITY
4. CHARAKTERISTIKA KVALITY OVZDUÍ
The characteristics of the ambient air quality
in the Black Triangle region was based on
measurements results obtained in 1998 at all
stations of the Black Triangle monitoring
network.
Uvádìná charakteristika kvality ovzduí
v oblasti Èerného trojúhelníku je zaloená na
výsledcích mìøení získaných v roce 1998 na
stanicích v Èerném trojúhelníku.
For the description of the degree of air
pollution 24 hour and annual mean concentration
values were used for sulphur dioxide, nitrogen
dioxide, particulate matter (PM 10), carbon
monoxide and ozone, as well as nitrogen and
sulphur annual wet deposition, expressed as
adequately N and S equivalents, and heavy
metals (lead, cadmium, nickel, chromium)
contained in PM10.
Pro popis stupnì zneèitìní ovzduí byly
pouity 24hodinové a roèní prùmìrné hodnoty
koncentrace oxidu siøièitého, oxidu dusièitého,
praného aerosolu (PM10), oxidu uhelnatého
a ozonu a dále roèní mokrá depozice dusíku
a síry vyjádøená jako ekvivalenty N a S a tìkých
kovù (olovo, kadmium, nikl, chróm) obsaených
v PM10.
Concentrations of sulphur dioxide, nitrogen
dioxide and carbon monoxide were calculated
from ppb/ppm into µg/m3 at the temperature of
273 K and pressure of 101,3 kPa, ozone
concentrations at the temperature of 293 K and
the same pressure.
Koncentrace oxidu siøièitého, oxidu dusièitého a oxidu uhelnatého byly pøepoèítány
z ppb/ppm na µg/m3 pro teplotu 273 K a tlak
101,3 kPa, koncentrace ozonu pro teplotu
293 K a stejný tlak.
4.1. EMISSION TENDENCIES
4.1. VÝVOJ EMISÍ
The main sources of air pollution in the Black
Triangle region are: power plants, industrial
facilities, residential houses heating units and
road traffic.
Hlavními zdroji zneèitìní ovzduí v oblasti
Èerného trojúhelníku jsou: elektrárny, prùmyslové závody, domácí topenitì a silnièní
doprava.
During the last years we can observe in the
Black Triangle region declining trend in sulphur
dioxide and dust emissions. However as a result
of increasing vehicular traffic, the same, or
a slightly growing trend in nitrogen oxides
emissions can be seen.
V posledních letech mùeme v oblasti Èerného trojúhelníku pozorovat klesající tendence
emisí oxidu siøièitého a emisí pevných látek
a nemìnnou nebo lehce stoupající tendenci emisí
oxidù dusíku z dopravy.
The emission trends in the Black Triangle
(large stationary sources only) during the period
19891997 are given in the following graphs and
tables
Tendence emisí v oblasti Èerného trojúhelníku v období 19891997 jsou uvedeny v následujících grafech a tabulkách.
46
4. BESCHREIBUNG DER LUFTQUALITÄT
4. CHARAKTERYSTYKA JAKOCI
POWIETRZA
Die Beschreibung der Luftqualität im Gebiet
des Schwarzen Dreiecks basiert auf den Messergebnissen des Jahres 1998 aller Stationen des
Gemeinsamen Luftüberwachungssystems.
Charakterystyka jakoci powietrza w regionie
Czarnego Trójk¹ta zosta³a oparta na wynikach
pomiarów uzyskanych w 1998 roku ze wszystkich stacji sieci monitoringu Czarny Trójk¹t.
Hierzu wurden die Tages- und Jahresmittelwerte der Luftschadstoffe Schwefeldioxid,
Stickstoffdioxid, Partikel (PM10), Kohlenmonoxid und Ozon sowie die nassen Depositionen
von Schwefel und Stickstoff (ausgedrückt als
S- und N-Äquivalente) und die Schwermetallgehalte (Blei, Cadmiun, Nickel, Chrom) im
PM10-Staub benutzt.
Do opisu stopnia zanieczyszczenia powietrza
wykorzystano wartoci stê¿eñ redniodobowych
i redniorocznych mierzonych zanieczyszczeñ,
tj. dwutlenku siarki, dwutlenku azotu, py³u
zawieszonego (PM10), tlenku wêgla i ozonu, jak
równie¿ wartoci rocznej mokrej depozycji siarki
i azotu, wyra¿one odpowiednio jako ekwiwalent
siarki S i azotu N oraz zawartoci metali ciê¿kich
(o³ów, kadm, nikiel, chrom) w pyle PM10.
Die Konzentrationswerte von Schwefeldioxid, Stickstoffdioxid und Kohlenmonoxid
wurden von ppb/ppm mit der Bezugstemperatur
273 K und einem Druck von 101,3 kPa auf
µg/m3 umgerechnet, Ozon mit einer Bezugstemperatur von 293 K und dem gleichen Druck.
Stê¿enia dwutlenku siarki, dwutlenku azotu
i tlenku wêgla przeliczono z ppb/ppm na µg/m3
dla temperatury 273 K i cinienia 101,3 kPa,
natomiast stê¿enia ozonu dla temperatury 293 K
i takiego samego cinienia.
4.1. ENTWICKLUNG DER EMISSIONEN
4.1. TENDENCJE EMISJI
Die Hauptquellen für die Luftverschmutzung
in der Region des Schwarzen Dreiecks sind
Kraftwerke, Industrieanlagen, Hausbrand und
Verkehr.
G³ówne ród³a zanieczyszczenia powietrza
usytuowane w regionie Czarnego Trójk¹ta to:
elektrownie, zak³ady przemys³owe, obiekty
bytowo-komunalne (grzewcze jednostki komunalne) i transport samochodowy.
Während der letzten Jahre waren eine abnehmende Tendenz bei den Emissionen von Schwefeldioxid und Partikeln und gleichbleibende oder
leicht steigende Werte der Stickstoffoxidemissionen festzustellen. Dieser letztgenannte
Umstand ist auf die verkehrsbedingten Emissionen zurückzuführen.
W ostatnich latach na ca³ym obszarze Czarnego Trójk¹ta zaobserwowano tendencjê
spadkow¹ emisji dwutlenku siarki oraz py³u,
a w wyniku wzrostu iloci pojazdów samochodowych odnotowano ten sam poziom lub
minimalnie wzrostow¹ tendencjê w zakresie
emisji tlenków azotu.
Die Entwicklung der Emissionen im Gebiet
des Schwarzen Dreiecks von 1989 bis 1997 wird
in den folgenden Abbildungen und Tabellen wiedergegeben.
Tendencje emisji w regionie Czarnego Trójk¹ta w latach 19891997 s¹ przedstawione na
kolejnych wykresach i w tabelach.
4. CHARACTERISTICS OF THE AMBIENT AIR QUALITY
47
SO2 Emission
[kt/year]
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
Czech Republic
Saxony
Poland
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
NOx Emission
[kt/year]
300
250
200
Czech Republic
Saxony
Poland
150
100
50
0
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
Dust Emission
[kt/year]
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Czech Republic
Saxony
Poland
1989
1990
1991
1992
1993
Figure 3. Emission trends the Black Triangle region
19891997
48
1994
1995
1996
1997
Obrázek 3. Vývoj emisí v oblasti Èerného trojúhelníku
v období 19891997
SO2 Emission
[kt/year]
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
Czech Republic
Saxony
Poland
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
NOx Emission
[kt/year]
300
250
200
Czech Republic
Saxony
Poland
150
100
50
0
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
Dust Emission
[kt/year]
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Czech Republic
Saxony
Poland
1989
1990
1991
1992
1993
Abbildung 3. Entwicklung der Emissionen im Schwarzen
Dreieck 1989 bis 1997
1994
1995
1996
1997
Rysunek 3. Tendencje emisji w regionie Czarnego Trójk¹ta
w okresie 19891997
49
Table 17. Emission trends in the Black Triangle region
19891997
Tabulka 17. Vývoj emisí v oblasti Èerného trojúhelníku
v období 19891997
Czech Republic
Pollutant
Èeská republika
Emission [kilotons/year]
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
SO2
882
852
741
624
590
509
533
430
250
NOx
292
211
203
193
139
81
70
66
63
Dust
174
157
146
108
94
65
49
48
30
Saxony
Pollutant
Sasko
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
SO2
805
636
598
501
487
457
409
254
219
NOx
71
60
56
44
50
46
43
36
34
Dust
183
126
92
35
15
6
4
4
1
Poland
Pollutant
Polsko
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
SO2
229
194
178
181
188
214
142
122
130
NOx
22
17
28
26
26
28
24
21
20
Dust
127
122
89
69
60
68
41
29
23
4.2. CHANGES IN AIR POLLUTION 19961998
4.2. ZMÌNY ZNEÈITÌNÍ OVZDUÍ V OBDOBÍ
19961998
Sulphur dioxide and particulate matter
concentrations in general show a declining trend.
The mean concentrations of nitrogen dioxide are
constant or slightly declining, whereas the
98 percentiles increased. Concerning carbon
monoxide concentrations one can observe
in general the same level, except Aue station
where a decrease was noticed (see the following
figures).
Koncentrace oxidu siøièitého a praného
aerosolu obecnì vykazují klesající tendenci.
Roèní prùmìrné koncentrace oxidu dusièitého
jsou konstantní nebo lehce klesají, zatímco
98. percentily roèních prùmìrných koncentraci
mírnì stoupají. Koncentrace oxidu uhelnatého,
mají obecnì stejnou úroveò s výjimkou stanice
Aue, kde byl pozorován pokles (viz následující
èíselné údaje).
Detailed comparison of annual mean values
of SO2 from the last two years (1997 and 1998)
gives confirmation of the above described trends.
One can observe an explicit decrease in SO2
values at all stations, except Wleñ, where SO2
concentration remained unchanged. This
example shows the possible impact of the low
emission sources (local heating, stoves with
low chimneys and mean quality fuels) on the
ambient air pollution.
Podrobné srovnání roèních prùmìrných
hodnot oxidu siøièitého SO2 z posledních dvou
let (1997 a 1998) potvrzuje výe popsanou
tendenci. Mùeme pozorovat jasný pokles
hodnot SO2 na vech stanicích s výjimkou stanice
Wleñ, kde se koncentrace SO2 nezmìnily. Tento
pøíklad ukazuje moný dopad nízkých zdrojù
(domácí topenitì s nízkými komíny a palivem
prùmìrné kvality) na zneèitìní okolního
ovzduí.
50
Tabelle 17. Entwicklung der Emissionen im Schwarzen
Tabela 17. Tendencje emisji w regionie Czarnego Trójk¹ta
w okresie 19891997
Tschechische Republik
Pollutant
Czechy
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
SO2
882
852
741
624
590
509
533
430
250
NOx
292
211
203
193
139
81
70
66
63
Dust
174
157
146
108
94
65
49
48
30
Sachsen
Pollutant
Saksonia
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
SO2
805
636
598
501
487
457
409
254
219
NOx
71
60
56
44
50
46
43
36
34
Dust
183
126
92
35
15
6
4
4
1
Polen
Pollutant
Polska
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
SO2
229
194
178
181
188
214
142
122
130
NOx
22
17
28
26
26
28
24
21
20
Dust
127
122
89
69
60
68
41
29
23
4.2. ENTWICKLUNG DER LUFTQUALITÄT
1996 BIS 1998
4.2. ZMIANY ZANIECZYSZCZENIA POWIETRZA
W OKRESIE OD 1996 DO 1998 ROKU
Die Schwefeldioxid- und Partikelkonzentrationen zeigen im allgemeinen eine sinkende Tendenz. Die Stickstoffdioxid-Mittelwerte sind konstant oder leicht fallend, wohingegen die
98-Perzentile ansteigen. Beim Kohlenmonoxid
können in etwa gleichbleibende Werte festgestellt werden, an der Station Aue war ein Rückgang zu verzeichnen (s. folgende Abbildungen).
Stê¿enia dwutlenku siarki i py³u zawieszonego ogólnie wykazuj¹ tendencjê spadkow¹.
rednie stê¿enia dwutlenku azotu utrzymywa³y
siê na sta³ym poziomie lub nieznacznie zmala³y,
podczas gdy 98 percentyle wzros³y. W odniesieniu do stê¿eñ tlenku wêgla zaobserwowano
ogólnie ten sam poziom, za wyj¹tkiem stacji
Aue, gdzie odnotowano spadek (patrz: kolejne
rysunki).
Ein detaillierter Vergleich der SO2-Jahresmittelwerte 1997 und 1998 bestätigt die beschriebene Entwicklung. An allen Stationen ist ein
ausgeprägter Rückgang der Werte festzustellen,
nur an der Station Wleñ änderten sich die SO2Konzentrationen nicht. Diese Beispiele zeigen
den möglichen Einfluß niedriger Quellen (lokale Heizungen, Öfen mit niedrigen Schornsteinen und schlechter Brennstoffqualität) auf die
Luftqualität.
Szczegó³owe porównanie redniorocznych
wartoci SO2 z ostatnich dwóch lat (1997 i 1998)
daje potwierdzenie wy¿ej opisanej tendencji.
Odnotowano wyrany spadek wartoci SO2 na
wszystkich stacjach, z wyj¹tkiem Wlenia, gdzie
stê¿enie SO2 nie zmieni³o siê. Ten przyk³ad
wskazuje na mo¿liwy wp³yw emisji z niskich
róde³ (lokalne ogrzewanie, piece z niskimi
kominami i niskojakociowymi paliwami) na
zanieczyszczenie powietrza.
51
80
70
60
Trend in SO2 annual means
over the 1996–1998 period
in µg/m3
50
Rudolice (Nová Vìs)
40
Olbernhau
30
Czerniawa
20
10
0
Trend in NO2 annual means
in µg/m3
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
1996
1997
1998
Aue
Czerniawa
1996
1997
1998
60
50
Trend in PM10 annual means
in µg/m3
40
30
Görlitz
Czerniawa
20
10
0
1996
1997
1998
1600
1400
1200
Trend in CO annual means
in µg/m3
1000
800
Aue
600
Dzia³oszyn
400
200
0
Trend in O3 annual means
in µg/m3
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
1996
1998
Fichtelberg
Czerniawa
1996
Figure 4. Changes of annual mean concentrations
(19961998 period)
52
1997
1997
1998
Obrázek 4. Zmìny roèních prùmìrných koncentrací
(období 19961998)
80
70
60
Trend in SO2 annual means
in µg/m3
50
40
Olbernhau
30
Czerniawa
20
10
0
Trend in NO2 annual means
in µg/m3
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
1996
1997
1998
Aue
Czerniawa
1996
1997
1998
60
50
Trend in PM10 annual means
in µg/m3
40
30
Görlitz
Czerniawa
20
10
0
1996
1997
1998
1600
1400
1200
Trend in CO annual means
in µg/m3
1000
800
Aue
600
Dzia³oszyn
400
200
0
Trend in O3 annual means
in µg/m3
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
1996
1997
1998
Fichtelberg
Czerniawa
1996
Abbildung 4. Die Entwicklung der Jahresmittelwerte
1996 bis 1998
1997
1998
Rysunek 4. Zmiany stê¿eñ redniorocznych
(okres 19961998)
53
400
350
300
Trend in SO2 98-percentiles
in µg/m3
250
200
Olbernhau
150
Czerniawa
100
50
0
Trend in NO2 98-percentiles
in µg/m3
90
80
70
60
25
40
30
20
10
0
1996
1997
1998
Aue
Czerniawa
1996
1997
1998
160
140
120
Trend in PM10 98-percentiles
in µg/m3
100
80
Görlitz
60
Czerniawa
40
20
0
1996
1997
1998
3500
3000
2500
Trend in CO 98-percentiles
in µg/m3
2000
Aue
1500
Dzia³oszyn
1000
500
0
1996
1997
1998
160
140
120
Trend in O3 98-percentiles
in µg/m3
100
80
Fichtelberg
60
Czerniawa
40
20
0
1996
Figure 5. Changes of 98 percentiles (19961998 period)
54
1997
1998
Obrázek 5. Zmìny 98. percentil (období 19961998)
400
350
300
Trend in SO2 98-percentiles
in µg/m3
250
200
Olbernhau
150
Czerniawa
100
50
0
Trend in NO2 98-percentiles
in µg/m3
90
80
70
60
25
40
30
20
10
0
1996
1997
1998
Aue
Czerniawa
1996
1997
1998
160
140
120
Trend in PM10 98-percentiles
in µg/m3
100
80
Görlitz
60
Czerniawa
40
20
0
1996
1997
1998
3500
3000
2500
Trend in CO 98-percentiles
in µg/m3
2000
Aue
1500
Dzia³oszyn
1000
500
0
1996
1997
1998
160
140
120
Trend in O3 98-percentiles
in µg/m3
100
80
Fichtelberg
60
Czerniawa
40
20
0
1996
Abbildung 5. Die Entwicklung der 98-Perzentile
1996 bis 1998
1997
1998
Rysunek 5. Zmiany 98 percentyli (okres 19961998)
55
Table 18. Changes of annual mean concentrations
(19961998 period)
Tabulka 18. Zmìny roèních prùmìrných koncentrací
(období 19961998)
Czech Republic
Station name
Èeská republika
Annual mean concentration [µg/m3]
Pollutant
SO2
1996
1997
1998
70
37
17
NO2
23
19
16
PM10**
24
21
18
CO
777
794
643
O3
71
59
67
Saxony
Station name
Olbernhau
Sasko
Pollutant
SO2
1996
1997
1998
56
29
16
Aue
NO2
41
37
37
Görlitz
TSP
63
49
45
Görlitz
PM10
52
41
38
Aue
CO
1400
900
800
Fichtelberg
O3
75
78
80
Poland
Station name
Polsko
Pollutant
1996*
1997
1998
Czerniawa
SO2
20
25
15
Jeleniów
NO2

16
15
Czerniawa
PM10**
19
20
16
Dzia³oszyn
CO
257
353
304
Czerniawa
O3
58
62
65
Annual means calculated from daily means in accordance
with EU-Guidelines
Roèní prùmìry vypoèítané z denních prùmìrných hodnot
v souladu se smìrnicemi EU
*
*
the second half-year
** for PM10 concentration measurement the radiometric
method is used
56
druhá polovina roku
** u mìøení koncentrací PM10 je pouita radiometrická metoda
Tabelle 18. Die Entwicklung der Jahresmittelwerte
(1996 bis 1998)
Tabela 18. Zmiany stê¿eñ redniorocznych
(okres 19961998)
Station name
Czechy
Pollutant
SO2
1996
1997
1998
70
37
17
NO2
23
19
16
PM10**
24
21
18
CO
777
794
643
O3
71
59
67
Sachsen
Station name
Olbernhau
Saksonia
Pollutant
SO2
1996
1997
1998
56
29
16
Aue
NO2
41
37
37
Görlitz
TSP
63
49
45
Görlitz
PM10
52
41
38
Aue
CO
1400
900
800
Fichtelberg
O3
75
78
80
Polen
Station name
Polska
Pollutant
1996*
1997
1998
Czerniawa
SO2
20
25
15
Jeleniów
NO2

16
15
Czerniawa
PM10**
19
20
16
Dzia³oszyn
CO
257
353
304
Czerniawa
O3
58
62
65
Jahresmittelwerte berechnet aus Tagesmittelwerten
entsprechend EU-Richtlinien
rednie roczne wartoci obliczane ze redniodobowych,
zgodnie z Wytycznymi Unii Europejskiej
*
*
zweites Halbjahr
** PM10-Messungen mit radiometrischem Mesverfahren
druga po³owa roku
** do pomiarów stê¿enia PM10 stosowana jest metoda
radiometryczna
57
Table 19. Changes of 98 percentiles (19961998 period)
Tabulka 19. Zmìny 98. percentil (období 19961998)
Czech Republic
Station name
Èeská republika
98 percentile [µg/m3]
Pollutant
1996
1997
1998
SO2
347
164
66
NO2
56
44
54
PM10
76
62
53
Ústí nad Labem- mìsto
CO
1616
1774
1605
O3
135
111
121
Saxony
Station name
Olbernhau
Sasko
Pollutant
SO2
1996
1997
1998
273
175
72
Aue
NO2
77
69
80
Görlitz
TSP
194
139
137
Görlitz
PM10
144
104
102
Aue
CO
3200
2800
2300
Fichtelberg
O3
142
129
143
Poland
Station name
Polsko
Pollutant
1996*
1997
1998
Czerniawa
SO2
58
104
53
Jeleniów
NO2

40
44
Czerniawa
PM10
42
63
44
Dzia³oszyn
CO
654
872
707
Czerniawa
O3
109
108
123
98 percentiles calculated from daily means in accordance
with EU-Guidelines
98. percentily vypoèítané z denních prùmìrù v souladu
se smìrnicemi EU
*
*
58
the second half-year
druhá polovina roku
Tabelle 19. Die Entwicklung der 98-Perzentile 1996 bis 1998
Tabela 19. Zmiany 98 percentyli (okres 19961998)
Station name
Czechy
Pollutant
1996
1997
1998
SO2
347
164
66
NO2
56
44
54
PM10
76
62
53
CO
1616
1774
1605
O3
135
111
121
Sachsen
Station name
Olbernhau
Saksonia
Pollutant
SO2
1996
1997
1998
273
175
72
Aue
NO2
77
69
80
Görlitz
TSP
194
139
137
Görlitz
PM10
144
104
102
Aue
CO
3200
2800
2300
Fichtelberg
O3
142
129
143
Polen
Station name
Polska
Pollutant
1996*
1997
1998
Czerniawa
SO2
58
104
53
Jeleniów
NO2

40
44
Czerniawa
PM10
42
63
44
Dzia³oszyn
CO
654
872
707
Czerniawa
O3
109
108
123
98-Perzentile berechnet aus Tagesmittelwerten entsprechend
EU-Richtlinien
98 percentyle obliczane z wartoci redniodobowych, zgodnie
z Wytycznymi EU
*
*
zweites Halbjahr
druga po³owa roku
59
4.3. AIR POLLUTION IN THE BLACK TRIANGLE
REGION IN 1998 WITH REFERENCE
TO EUROPEAN COMMUNITIES
AND WHO STANDARDS
4.3. ZNEÈITÌNÍ OVZDUÍ V OBLASTI ÈERNÉHO
TROJÚHELNÍKU V ROCE 1998 S OHLEDEM
NA NORMY EVROPSKÝCH SPOLEÈENSTVÍ
A WHO
The annual values of SO2 were lower
than limit value of 40 µg/m3 determined by the
EEC Directive (80/779/EEC) and the WHO
recommended value of 50 µg/m3. But the value
of 20 µg/m3, defined by new Council Directive
1999/30/EC for the protection of ecosystems,
which is to be met by 19 July 2001 was exceeded
at seven of the 44 stations.
Roèní hodnoty SO2 byly nií ne limitní
hodnota 40 µg/m3 stanovená Direktivou EEC
(80/779/EEC) a ne doporuèená hodnota WHO
50 µg/m3. Hodnota 20 µg/m3, definovaná v nové
Direktivì Rady 1999/30/EC týkající se ochrany
ekosystémù, které musí být dosaeno do 19. èervence 2001, vak byla pøekroèena na sedmi ze
44 stanic.
The annual NO2 values show a high variation,
related to the different exposition of the stations.
Rural stations show lower values, while urban
(traffic related) sites are more polluted, for
example Most, Dìèín, Ústí, Karlovy Vary,
Chabaøovice and Strá nad Ohøí.
Roèní hodnoty NO2 vykazují velké odchylky
související s rùznou polohou stanic. V zemìdìlských oblastech dosahují koncentrace niích
hodnot, zatímco v mìstských oblastech (s dopravou) je zneèitìní vyí, napøíklad v oblastech
Mostu, Dìèína, Ústí nad Labem, Karlových Varù,
Chabaøovic a Stráe nad Ohøí.
With reference to the new NOx standards from
Council Directive 1999/30/EC, all annual mean
values in 1998 were lower than the annual limit
value for the protection of human health
(40 µg/m3). But concerning to annual NOx limit
value for the protection of vegetation (30 µg/m3),
this standard would be exceeded at a few stations,
mainly in case of traffic stations.
S ohledem na nové normy NO2 stanovené
Direktivou Rady 1999/30/EC byly vekeré roèní
prùmìrné hodnoty v roce 1998 nií ne roèní
limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí
(40 µg/m3). Roèní limitní hodnota NOx pro
ochranu vegetace (30 µg/m3), by byla pøekroèena
na nìkolika stanicích zejména v pøípadì vyí
koncentrace dopravy.
Concerning PM10 concentrations, annual
means values were lower than the new annual
limit value for the protection of human health
(40 µg/m3), which is to be met by 1 January 2005,
but the limit of 20 µg/m3 PM10, which is to be
met by 1 January 2010, would be exceeded at 18
of the 44 stations.
Roèní prùmìrné koncentrace PM10, byly nií
ne nová roèní limitní hodnota pro ochranu
zdraví lidí (40 µg/m3), které musí být dosaeno
do 1. ledna 2005, avak limit 20 µg/m3, kterého
musí být dosaeno do 1. ledna 2010, by byl
pøekroèen na 18 ze 44 stanic.
60
4.3. DIE LUFTQUALITÄT
IM SCHWARZEN DREIECK IN BEZUG
AUF DIE EU- UND WHO-WERTE
4.3. ZANIECZYSZCZENIE POWIETRZA
W ROKU 1998 W ODNIESIENIU
DO NORM UNII EUROPEJSKIEJ I WHO
Die Jahremittelwerte des SO2 waren niedriger als der Grenzwert von 40 µg/m3 der EURichtlinie 80/779 und als die Empehlung der
WHO (50 µg/m3). Jedoch wurde der Grenzwert
zum Schutz der Ökosysteme von 20 µg/m3 der
neuen EU-Richtlinie 1999/30/EG (einzuhalten
bis zum 19. Juli 2001) an sieben von 44 Stationen überschritten.
Roczne wartoci SO2 by³y ni¿sze od wartoci
dopuszczalnej 40 µg/m3 okrelonej przez Dyrektywê EEC (80/779/EEC) oraz wartoci 50 µg/m3
zalecanej przez WHO. Ale wartoæ 20 µg/m3,
okrelona przez now¹ Dyrektywê Rady
1999/30/EC dla ochrony ekosystemów, która ma
byæ spe³niona do 19 lipca 2001 roku, by³a
przekroczona na 7 z 44 stacji.
Die NO2-Jahremittelwerte zeigen eine hohe
Variation, welche von der Lage der einzelnen
Stationen abhängt. Ländliche Stationen zeigen
niedrigere Werte, während die städtischen
(verkehrsbeeinflussten) Standorte stärker belastet sind (z. B. Most, Dìèín, Ústí, Karlovy Vary,
Chabaøovice und Strá nad Ohøí).
Roczne wartoci NO2 wykazuj¹ wysokie
zró¿nicowanie zwi¹zane z odmienn¹ ekspozycj¹
stacji. Stacje wiejskie rejestruj¹ niskie wartoci,
natomiast stacje miejskie (zwi¹zane z komunikacj¹) odnotowuj¹ wy¿sze poziomy zanieczyszczeñ, na przyk³ad Most, Dìèín, Ústí, Karlovy
Vary, Chabaøovice i Strá nad Ohøí.
In Bezug auf die neuen NO2-Grenzwerte der
EU-Richtlinie 1999/30/EG lagen alle Jahresmittelwerte unterhalb der Grenzwerte zum
Schutz der menschlichen Gesundheit (40 µg/m3).
Dagegen würde der NOx-Grenzwert zum Schutz
der Vegetation (30 µg/m3) an einigen Stationen
(hauptsächlich in Verkehrsnähe) überschritten
werden.
W odniesieniu do nowych norm NOx
z Dyrektywy Rady 1999/30/EC, wszystkie
rednie roczne wartoci w 1998 roku by³y
mniejsze od granicznej rocznej wartoci dla
ochrony zdrowia ludzkiego (40 µg/m3). Jednak
odnonie granicznej rocznej wartoci NOx dla
ochrony rolin (30 µg/m3), norma ta by³aby
przekroczona na kilku stacjach, g³ównie
w przypadku stacji komunikacyjnych.
Die Jahresmittelwerte der PM10-Konzentrationen waren niedriger als der neue Grenzwert
von 40 µg/m3, welcher bis zum 1. Januar 2005
einzuhalten ist. Der Grenzwert von 20 µg/m3
(möglicherweise gültig ab 1. Januar 2010) würde an 18 von 44 Stationen überschritten werden.
rednie roczne wartoci stê¿eñ PM10 by³y
mniejsze ni¿ nowa roczna wartoæ graniczna dla
ochrony ludzkiego zdrowia (40 µg/m3), która ma
byæ spe³niona do 1 stycznia 2005 roku, ale
wartoæ graniczna 20 µg/m3, która ma byæ
osi¹gniêta do 1 stycznia 2010 roku, by³aby
przekroczona w 18 z 44 stacji.
61
4.3.1. Annual mean concentrations
4.3.1. Roèní prùmìrné koncentrace
Table 20. Annual mean concentrations 1998
Tabulka 20. Roèní prùmìrné koncentrace 1998
Czech Republic
Serial
number
Station name
Èeská republika
SO2
NO2
O3
CO
PM10
15
15
67
261
17
2
Chabaøovice
22
23

24
3
Cheb
9
19

18
4
Dìèín
24
27

605
31
5
Fláje
17
15

16
6
Frýdlant-Údolí
15
13

18
7
Hrádek nad Nisou
15
16

26
8
Karlovy Vary
12
26

394
21
9
Krupka
28
19

353
21
1
10
Mìdìnec
17
14

234
27
11
Most
19
28

504
43
12
Rudolice
17
16
67

18
13
Pøebuz
6
11
58

13
14
Snìník
22
16
59

26
15
Sokolov
13
22
51
395
21
16
Sou
14
10
72

16
17
Strá nad Ohøí
17
25

27
18
Tuimice
16
18
48

21
19
26
34
38
643
28
20
Valdek
17
14

23
Saxony
Serial
number
1
Station name
SO2
NO2
O3
CO
PM10
Klingenthal
8
22
44
300

Plauen*
6
28
50
400

2
Plauen South**
9
35
24
800

3
Auerbach
6
31
46
400

4
Aue
9
37
42
800
27
5
Annaberg-Buchholz
10
33
45
700

6
Fichtelberg
10

80

7
Carlsfeld
6

72

8
Olbernhau
16
32
44
500

9
Pirna
16
24
41
500

10
Zittau East
14
21
50
300

11
Görlitz
14
36
41
800
38
12
Mittelndorf
16
17
57

13
Zinnwald
18
14
70

14
Schwartenberg
18
17
69

(2)
62
Sasko
4.3.1. Jahresmittelwerte
4.3.1. rednie roczne stê¿enia
Tabelle 20. Jahresmittelwerte 1998
Tabela 20. rednie roczne stê¿enia 1998
Serial
number
Station name
Czechy
SO2
NO2
O3
CO
PM10
15
15
67
261
17
2
Chabaøovice
22
23

24
3
Cheb
9
19

18
4
Dìèín
24
27

605
31
5
Fláje
17
15

16
6
Frýdlant-Údolí
15
13

18
7
Hrádek nad Nisou
15
16

26
8
Karlovy Vary
12
26

394
21
9
Krupka
28
19

353
21
1
10
Mìdìnec
17
14

234
27
11
Most
19
28

504
43
12
Rudolice
17
16
67

18
13
Pøebuz
6
11
58

13
14
Snìník
22
16
59

26
15
Sokolov
13
22
51
395
21
16
Sou
14
10
72

16
17
Strá nad Ohøí
17
25

27
18
Tuimice
16
18
48

21
19
26
34
38
643
28
20
Valdek
17
14

23
Sachsen
Serial
number
1
Saksonia
Station name
SO2
NO2
O3
CO
PM10
Klingenthal
8
22
44
300

Plauen*
6
28
50
400

2
Plauen South**
9
35
24
800

3
Auerbach
6
31
46
400

4
Aue
9
37
42
800
27
5
Annaberg-Buchholz
10
33
45
700

6
Fichtelberg
10

80

(2)
7
Carlsfeld
6

72

8
Olbernhau
16
32
44
500

9
Pirna
16
24
41
500

10
Zittau East
14
21
50
300

11
Görlitz
14
36
41
800
38
12
Mittelndorf
16
17
57

13
Zinnwald
18
14
70

14
Schwartenberg
18
17
69

63
Poland
Polsko
Serial
number
SO2
NO2
O3
CO
1
Dzia³oszyn
20
14

304
24
2
Czerniawa
15
8
65

16
3
Wleñ
25
8

21
4
nie¿ne Kot³y
7
7
78

8
5
Jeleniów
22
15
51
305
19
6
Spalona
10
6

15
7
Czarna Góra
9
5
73
290
5
8
Sokolec
8
7
66

15
9
Witków
15
10

26
Rozdro¿e Izerskie
13
6

15
10
*
Station name
VIII 1998 out of action, not enough data for annual mean
*
PM10
VIII 1998 nefunkèní, není dostatek údajù pro roèní prùmìr
** IX 1998 in working, not enough data for annual mean
** IX 1998 funkèní, není dostatek údajù pro roèní prùmìr
Annual means calculated from day means in accordance
with EU-Guidelines
Roèní prùmìry vypoèítané z denních prùmìrù v souladu
se smìrnicemi EU
4.3.2. Values of 98 Percentiles
4.3.2. Hodnoty 98. percentilù
Table 21. Values of 98 Percentiles
Tabulka 21. Hodnoty 98. percentilù
Czech Republic
Serial
number
64
Station name
Èeská republika
SO2
NO2
O3
CO
PM10
1
53
43
126
432
47
2
Chabaøovice
86
58

72
3
Cheb
41
51

52
4
Dìèín
96
59

1529
105
5
Fláje
65
38

45
6
Frýdlant-Údolí
57
33

48
7
Hrádek nad Nisou
58
45

76
8
Karlovy Vary
9
Krupka
55
56

1147
59
128
51

786
58
10
Mìdìnec
76
40

426
70
11
Most
69
60

1248
148
12
Rudolice
66
54
121

53
13
Pøebuz
34
30
109

38
14
Snìník
97
44
116

74
15
Sokolov
42
50
104
837
54
16
Sou
43
30
125

38
17
Strá nad Ohøí
86
51

74
18
Tuimice
66
48
96

59
19
85
71
87
1605
83
20
Valdek
75
41

61
Polen
Polska
Serial
number
SO2
NO2
O3
CO
1
Dzia³oszyn
20
14

304
24
2
Czerniawa
15
8
65

16
3
Wleñ
25
8

21
4
nie¿ne Kot³y
7
7
78

8
5
Jeleniów
22
15
51
305
19
6
Spalona
10
6

15
7
Czarna Góra
9
5
73
290
5
8
Sokolec
8
7
66

15
9
Witków
15
10

26
Rozdro¿e Izerskie
13
6

15
10
*
Station name
außer Betrieb genommen VIII 1998, Daten nicht
ausreichend für die Berechnung eines Jahresmittelwertes
*
PM10
VIII 1998 nie pracowa³a, brak wystarczaj¹cej iloci danych
do okrelenia redniej rocznej
** in Betrieb genommen IX 1998, Daten nicht ausreichend
für die Berechnung eines Jahresmittelwertes
** XI 1998 pracowa³a brak wystarczaj¹cej iloci danych
do okrelenia redniej rocznej
Jahresmittelwerte berechnet aus Tagesmittelwerten
entsprechend EU-Richtlinien
rednie roczne obliczane ze rednich dobowych, zgodnie
z Wytycznymi UE
4.3.2. 98-Perzentile
4.3.2. Wartoci 98 percentyli
Tabelle 21. 98-Perzentile
Tabela 21. Wartoci 98 percentyli
Serial
number
Station name
Czechy
SO2
NO2
O3
CO
PM10
1
53
43
126
432
47
2
Chabaøovice
86
58

72
3
Cheb
41
51

52
4
Dìèín
96
59

1529
105
5
Fláje
65
38

45
6
Frýdlant-Údolí
57
33

48
7
Hrádek nad Nisou
58
45

76
8
Karlovy Vary
9
Krupka
55
56

1147
59
128
51

786
58
10
Mìdìnec
76
40

426
70
11
Most
69
60

1248
148
12
Rudolice
66
54
121

53
13
Pøebuz
34
30
109

38
14
Snìník
97
44
116

74
15
Sokolov
42
50
104
837
54
16
Sou
43
30
125

38
17
Strá nad Ohøí
86
51

74
18
Tuimice
66
48
96

59
19
85
71
87
1605
83
20
Valdek
75
41

61
65
Saxony
Serial
number
1
Sasko
Station name
Klingenthal
SO2
NO2
O3
CO
34
61
83
1400

Plauen*
31
78
123
1400

2
Plauen South**
38
74
68
2400

3
Auerbach
29
67
83
1600

4
Aue
36
80
77
2300
66
5
Annaberg-Buchholz
52
66
79
1700

6
Fichtelberg
68

143

7
Carlsfeld
30

132

8
Olbernhau
72
65
87
1700

9
Pirna
85
61
83
1200

10
Zittau East
58
49
92
1100

11
Görlitz
73
74
81
1900
102
12
Mittelndorf
73
52
117

13
Zinnwald
14
Schwartenberg
(2)
104
40
124

78
41
125

Poland
Polsko
Serial
number
Station name
1
Dzia³oszyn
2
Czerniawa
3
Wleñ
4
nie¿ne Kot³y
5
Jeleniów
6
Spalona
7
8
9
10
*
PM10
SO2
NO2
O3
CO
PM10
76
39

711
61
44
53
22
123

124
40

81
22
32
128

24
105
44
100
686
53
39
19

34
Czarna Góra
27
22
124
607
11
Sokolec
41
24
118

35
Witków
75
42

83
Rozdro¿e Izerskie
42
21

44
VIII 1998 out of action, not enough data for annual
percentiles
*
VIII 1998 nefunkèní, není dostatek údajù pro roèní
percentily
** IX 1998 in working, not enough data for annual percentiles
** IX 1998 funkèní, není dostatek údajù pro roèní percentily
98 percentiles calculated from day means in accordance
with EU-Guidelines
98. percentily vypoèítané z denních prùmìrù v souladu
se smìrnicemi EU
66
Sachsen
Serial
number
1
Saksonia
Station name
Klingenthal
SO2
NO2
O3
CO
34
61
83
1400

Plauen*
31
78
123
1400

2
Plauen South**
38
74
68
2400

3
Auerbach
29
67
83
1600

4
Aue
36
80
77
2300
66
5
Annaberg-Buchholz
52
66
79
1700

6
Fichtelberg
68

143

7
Carlsfeld
30

132

8
Olbernhau
72
65
87
1700

9
Pirna
85
61
83
1200

10
Zittau East
58
49
92
1100

11
Görlitz
73
74
81
1900
102
12
Mittelndorf
73
52
117

13
Zinnwald
14
Schwartenberg
(2)
104
40
124

78
41
125

Polen
Polska
Serial
number
Station name
1
Dzia³oszyn
2
Czerniawa
3
Wleñ
4
nie¿ne Kot³y
5
Jeleniów
6
Spalona
7
8
9
10
*
PM10
SO2
NO2
O3
CO
PM10
76
39

711
61
44
53
22
123

124
40

81
22
32
128

24
105
44
100
686
53
39
19

34
Czarna Góra
27
22
124
607
11
Sokolec
41
24
118

35
Witków
75
42

83
Rozdro¿e Izerskie
42
21

44
außer Betrieb genommen VIII 1998, Daten nicht
ausreichend für die Berechnung eines Jahresmittelwertes
*
VIII 1998 nie pracowa³a, brak wystarczaj¹cej iloci danych
do okrelenia rocznych percentyli
** in Betrieb genommen IX 1998, Daten nicht ausreichend
für die Berechnung eines Jahresmittelwertes
** IX 1998 pracowa³a brak wystarczaj¹cej iloci danych
do okrelenia rocznych percentyli
98-Perzentile berechnet aus Tagesmittelwerten entsprechend
EU-Richtlinien
98 percentyle obliczane ze rednich dobowych, zgodnie
z Wytycznymi UE
67
4.3.3. Ozone threshold for the protection
of vegetation
4.3.3. Limit ozonu pro ochranu vegetace
Table 22. Number of days in 1998 with ozone daily means
exceeding the value for the protection
of vegetation (65 µg/m3)
Tabulka 22. Poèet dní v roce 1998 s denními prùmìry
koncentrací ozonu pøekraèujícími hodnotu
pro ochranu vegetace (65 µg/m3)
Czech Republic
Serial
number
1
Station name
Èeská republika
Ozone daily mean > 65 µg/m3
number of days
relation to number of valid day means [%]
174
49
Rudolice
183
52
13
Pøebuz
113
32
14
Snìník
134
37
15
Sokolov
16
Sou
18
19
12
92
26
206
57
Tuimice
61
17
50
14
Saxony
Serial
number
Sasko
Station name
number of days
1
Klingenthal
53
21
3
Auerbach
61
17
4
Aue
36
10
5
Annaberg-Buchholz
48
14
6
Fichtelberg
261
76
7
Carlsfeld
212
59
8
Olbernhau
40
12
9
Pirna
48
14
10
Zittau East
78
22
11
Görlitz
29
8
12
Mittelndorf
126
36
13
Zinnwald
216
60
14
Schwartenberg
180
60
Poland
Polsko
Serial
number
68
Station name
number of days
2
Czerniawa
142
46
4
nie¿ne Kot³y
242
70
5
Jeleniów
7
8
80
23
Czarna Góra
223
62
Sokolec
161
46
4.3.3. Ozon-Schwellenwert zum Schutz der
Vegetation
4.3.3. Próg stê¿enia ozonu dla ochrony rolin
Tabelle 22. Anzahl der Tage 1998 mit Tagesmittelwerten,
welche den Schwellenwert zum Schutz der
Vegetation (65 µg/m3) überschritten
Tabela 22. Liczba dni w 1998 roku z wartociami
redniodobowymi ozonu przekraczaj¹cymi
wartoæ ustalon¹ dla ochrony rolin (65 µg/m3)
Serial
number
1
Station name
Czechy
number of days
174
49
Rudolice
183
52
13
Pøebuz
113
32
14
Snìník
134
37
15
Sokolov
16
Sou
18
19
12
92
26
206
57
Tuimice
61
17
50
14
Sachsen
Serial
number
Saksonia
Station name
number of days
1
Klingenthal
53
21
3
Auerbach
61
17
4
Aue
36
10
5
Annaberg-Buchholz
48
14
6
Fichtelberg
261
76
7
Carlsfeld
212
59
8
Olbernhau
40
12
9
Pirna
48
14
10
Zittau East
78
22
11
Görlitz
29
8
12
Mittelndorf
126
36
13
Zinnwald
216
60
14
Schwartenberg
180
60
Polen
Polska
Serial
number
Station name
number of days
2
Czerniawa
142
46
4
nie¿ne Kot³y
242
70
5
Jeleniów
7
8
80
23
Czarna Góra
223
62
Sokolec
161
46
69
80
70
60
50
40
30
20
Sokolec
Czarna Góra
Jeleniów
Œnie¿ne Kot³y
Czerniawa
Schwartenberg
Zinnwald
Mittelndorf
Görlitz
Zittau-ost
Pirna
Olbernhau
Carlsfeld
Fichtelberg
Annaberg-Buchholz
Aue
Auerbach
Klingenthal
Ústí n. Labem-mìsto
Tušimice
Souš
Sokolov
Snì)ník
Pøebuz
0
Rudolice
10
Relation to number of valid day means [%]
Figure 6. Number of days 1998 with ozone daily means
exceeding the value for the protection
of vegetation (65 µg/m3)
Obrázek 6. Poèet dní v roce 1998 s denními prùmìry
koncentrací ozonu pøekraèujícími hodnotu
4.3.4. Heavy metals in PM10
4.3.4. Tìké kovy v PM10
Table 23. Annual means of heavy metal contents in PM10
Tabulka 23. Obsah tìkých kovù v PM10 jako roèní prùmìr
Czech Republic
Station
Èeská republika
Annual mean [ng/m3]
lead (Pb)
cadmium (Cd)
nickel (Ni)
chromium (Cr)
Ústí nad Labem-Koèkov
17,3
0,5
8,3
Rudolice
11,0
0,5
5,3
3,7
Sokolov
19,6
0,9
4,3
4,3
Sou
35,9
9,4
5,9
5,1
Saxony
4,7
Sasko
Station
Annual mean [ng/m3]
lead (Pb)
cadmium (Cd)
nickel (Ni)
chromium (Cr)
Aue
20,6
0,8
11,0
5,4
Görlitz
28,0
0,7
3,1
2,5
Poland
Polsko
Station
Annual mean [ng/m3]
lead (Pb)
cadmium (Cd)
nickel (Ni)
chromium (Cr)
Czerniawa
39,6
0,5
1,7
17,6
Jeleniów
60,0
0,8
4,2
8,1
Calculated from daily values (024 h, Czech Republic: sampled
every sixth day, Poland and Saxony: sampled every second
day)
70
Vypoèítáno z denních hodnot (024 h) Èeská republika: vzorky
odebírány kadý pátý den, Polsko a Sasko: vzorky odebírány
kadý druhý den)
80
70
60
50
40
30
20
Sokolec
Czarna Góra
Jeleniów
Œnie¿ne Kot³y
Czerniawa
Schwartenberg
Zinnwald
Mittelndorf
Görlitz
Zittau-ost
Pirna
Olbernhau
Carlsfeld
Fichtelberg
Annaberg-Buchholz
Aue
Auerbach
Klingenthal
Ústí n. Labem-mìsto
Tušimice
Souš
Sokolov
Snì)ník
Pøebuz
0
Rudolice
10
Relation to number of valid day means [%]
Abbildung 6. Anzahl der Tage 1998 mit Tagesmittelwerten,
welche den Schwellenwert zum Schutz
der Vegetation (65 µg/m3) überschritten
Rysunek 6. Liczba dni w 1998 z wartociami
redniodobowymi ozonu przekraczaj¹cymi
wartoæ ustalon¹ dla ochrony rolin (65 µg/m3)
4.3.4. Schwermetallgehalte im PM10-Staub
4.3.4. Metale ciê¿kie w PM10
Tabelle 23. Jahresmittelwerte der Schwermetallgehalte
im PM10-Staub
Tabela 23. rednie roczne zawartoci metali ciê¿kich
w PM10
Station
Czechy
Annual mean [ng/m3]
lead (Pb)
cadmium (Cd)
nickel (Ni)
chromium (Cr)
17,3
0,5
8,3
Rudolice
11,0
0,5
5,3
3,7
Sokolov
19,6
0,9
4,3
4,3
Sou
35,9
9,4
5,9
5,1
Sachsen
4,7
Saksonia
Station
Annual mean [ng/m3]
lead (Pb)
cadmium (Cd)
nickel (Ni)
chromium (Cr)
Aue
20,6
0,8
11,0
5,4
Görlitz
28,0
0,7
3,1
2,5
Polen
Polska
Station
Annual mean [ng/m3]
lead (Pb)
cadmium (Cd)
nickel (Ni)
chromium (Cr)
Czerniawa
39,6
0,5
1,7
17,6
Jeleniów
60,0
0,8
4,2
8,1
Berechnet aus Tagesmittelwerten (0 bis 24 Uhr, Tschchische
Republik: sechstägliche Probenahme, Polen und Sachsen:
zweitägliche Probenahme)
Obliczane z dobowych wartoci (0-24 h, Republika Czeska:
zbierane co 6 dni, Polska i Saksonia: zbierane co drugi dzieñ)
71
Lead concentrations in PM10 are much
lower than both the EC annual limit value of
2000 ng/m3 and the WHO standard of 500 ng/m3
at all Black Triangle stations. The new EC annual
lead limit value of 500 ng/m3, according to the
Council Directive 1999/30/EC, is much higher
than the measured lead values. Heavy metals
content in PM10 are diversified: lead Pb content
varied between 11 and 60 ng/m3, cadmium Cd
between 0,5 and 9,4 ng/m3, chromium Cr
between 2,5 and 17,6 ng/m3, nickel Ni between
1,7 and 11 ng/m3.
Koncentrace olova v PM10 jsou na vech
stanicích v Èerném trojúhelníku mnohem nií
ne roèní limitní hodnota Evropského spoleèenství 2000 ng/m3 a norma WHO 500 ng/m3,
která souèasnì odpovídá novému limitu
Evropského spoleèenství 500 ng/m3 pro olovo
uvedenému v Direktivì Rady 1999/30/EC.
Obsah tìkých kovù v PM10 je diverzifikovaný:
obsah olova Pb se pohyboval v rozmezí
1160 ng/m3, kadmia Cd: 0,59,4 ng/m3, chrómu
Cr: 2,517,6 ng/m3, niklu Ni: 1,711 ng/m3.
Lead Pb
[ng/m3]
70
60
50
40
30
20
10
Görlitz
Czerniawa
Jeleniów
Görlitz
Czerniawa
Jeleniów
Aue
Souš
Sokolov
Rudolice
Koèkov
0
Chromium Cr
[ng/m3]
20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
Figure 7. Annual means of lead and chromium contents
in PM10
72
Aue
Souš
Sokolov
Rudolice
Koèkov
0
Obrázek 7. Roèní prùmìrný obsah olova i chrómu v PM10
Die Jahresmittelwerte der Bleikonzentrationen im PM10-Staub sind an allen Stationen
wesentlich niedriger als der EU-Grenzwert von
2000 ng/m3 und der WHO-Wert von 500 ng/m3.
Damit ist auch der neue EU-Grenzwert der Richtlinie 1999/30/EG mit 500 ng/m3 wesentlich höher als die gemessenen Werte. Die Schwermetallgehalte im PM10-Staub liegen für Blei Pb zwischen 11 und 60 ng/m3, Cadmium Cd zwischen
0,5 und 9,4 ng/m3, Chrom Cr zwischen 2,5 und
17,6 ng/m3 und Nickel Ni zwischen 1,7 und
11 ng/m3.
Na wszystkich stacjach regionu Czarnego
Trójk¹ta stê¿enia o³owiu w pyle PM 10 s¹
du¿o ni¿sze od granicznej rocznej wartoci
2000 ng/m3 z Dyrektywy Komisji Europejskiej,
jak równie¿ od normy 500 ng/m3 WHO.
Nowa roczna wartoæ graniczna o³owiu,
wynosz¹ca 500 ng/m3 wed³ug Dyrektywy Rady
1999/30/EC, jest du¿o wy¿sza, ni¿ mierzone
wartoci o³owiu. Zawartoci metali ciê¿kich
w PM10 s¹ zró¿nicowane: zawartoæ o³owiu Pb
zawiera siê w granicach 1160 ng/m3, kadmu Cd:
0,59,4 ng/m3, chromu Cr: 2,517,6 ng/m3, niklu
Ni: 1,711 ng/m3.
Lead Pb
[ng/m3]
70
60
50
40
30
20
10
Görlitz
Czerniawa
Jeleniów
Görlitz
Czerniawa
Jeleniów
Aue
Souš
Sokolov
Rudolice
Koèkov
0
Chromium Cr
[ng/m3]
20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
Abbildung 7. Jahresmittelwerte der Schwermetallgehalte
(Blei, Chrom) im PM10-Staub
Aue
Souš
Sokolov
Rudolice
Koèkov
0
Rysunek 7. rednie roczne zawartoci o³owiu i chromu
w PM10
73
4.3.5. Wet Deposition
4.3.5. Mokrá depozice
Wet deposition results are also diversified.
Wet nitrogen deposition expressed as N
equivalent achieved values between 0,35 and
1,61 g/m2/year. Wet sulphur deposition
expressed as S equivalent achieved values
between 0,38 and 1,37 g/m2/year. There are no
wet deposition standards.
Také výsledky mìøení mokré depozice
jsou rùzné: mokrá depozice dusíku vyjádøená
jako ekvivalent N dosáhla hodnot mezi
0,351,61 g/m2/rok. Mokrá depozice síry
vyjádøená jako ekvivalent S dosáhla hodnot mezi
0,381,37 g/m2/rok. Pro mokrou depozici
neexistují ádné normy.
Table 24. Annual wet atmospheric deposition 1998
Tabulka 24. Roèní mokré atmosférické depozice 1998
Czech Republic
Station
Èeská republika
Annual wet deposition
rain [mm]
SO42--S [g/m2]
total-N [g/m2]
634,6
0,74
0,82
Rudolice
560,1
0,45
0,53
1673,2
1,37
1,61
Sou
Saxony
Sasko
Station
Carlsfeld
rain [mm]
SO42--S [g/m2]
total-N [g/m2]
1437,2
0,77
1,48
Görlitz
619,8
0,53
0,76
Mittelndorf
846,7
0,73
1,09
Plauen
633,7
0,38
0,78
1100,9
0,80
1,11
Zinnwald
Poland
Polsko
Station
rain [mm]
SO42--S [g/m2]
total-N [g/m2]
Czerniawa
820,6
0,93
Dzia³oszyn
608,6
0,74
0,70
Jeleniów
607,1
0,69
0,71
74
0,93
4.3.5. Nasse Deposition
4.3.5. Mokra depozycja
Auch die Werte der nassen Stickstoff- und
Schwefel-Depositionen sind sehr unterschiedlich. Für Stickstoff (ausgedrückt als N-Äquivalent) liegen sie zwischen 0,35 und 1,61 g/m2/a,
für Schwefel (S-Äquivalent) betragen sie 0,38
bis 1,37 g/m2/a. Für die nassen Depositionen
existieren keine Grenzwerte.
Równie¿ wyniki mokrej depozycji s¹
zró¿nicowane: mokra depozycja azotu wyra¿ona
jako ekwiwalent N osi¹ga³a wartoci miêdzy
0,351,61 g/m2/rok. Mokra depozycja siarki
wyra¿ona jako ekwiwalent S osi¹ga³a wartoci
0,381,37 g/m2/rok. Dla mokrej depozycji nie s¹
okrelone normy.
Tabelle 24. Jährliche nasse Depositionen 1998
Tabela 24. Roczna mokra depozycja atmosferyczna 1998
Station
Czechy
rain [mm]
SO42--S [g/m2]
total-N [g/m2]
634,6
0,74
0,82
Rudolice
560,1
0,45
0,53
1673,2
1,37
1,61
Sou
Sachsen
Saksonia
Station
Carlsfeld
rain [mm]
SO42--S [g/m2]
total-N [g/m2]
1437,2
0,77
1,48
Görlitz
619,8
0,53
0,76
Mittelndorf
846,7
0,73
1,09
Plauen
633,7
0,38
0,78
1100,9
0,80
1,11
Zinnwald
Polen
Polska
Station
rain [mm]
SO42--S [g/m2]
total-N [g/m2]
Czerniawa
820,6
0,93
Dzia³oszyn
608,6
0,74
0,93
0,70
Jeleniów
607,1
0,69
0,71
75
76
The range of SO2 concentrations [µg/m3]:
less than 11
11 ÷ 15
16 ÷ 25
26 ÷ 28
Leipzig
Görlitz
Mittelndorf
Dzia³oszyn
Wleñ
Zittau-ost
Snì)ník
Chabaøowice
Olbernhau
Aue
Plauen
Auerbach
Carlsfeld
Annaberg
Fichtelberg
Klingenthal
Pøebuz
Fláje
Dìèín
Rozdro¿e Izerskie
Souš
Œnie¿ne Kot³y
Witków
Ústí nad Labem
Sokolec
Rudolice
Mìdìnec
Stráø nad Ohøí
Krupka
Frýdlant
Hrádek Albrechtice
nad Nisou
Schwartenberg
Wroc³aw
Czerniawa
Valdek
Pirna
Zinnwald
Jeleniów
Most
Tušimice
Spalona
Karlovy Vary
Sokolov
Czarna Góra
Praha
Cheb
Figure 8.
Obrázek 8.
Abbildung 8.
Rysunek 8.
Annual mean values of sulphur dioxide (SO2) in the Black Triangle region 1998
Roèní prùmìrné koncentrace oxidu siøièitého (SO2) v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
Schwefeldioxid-Jahresmittelwerte im Schwarzen Dreieck 1998
rednie roczne wartoci stê¿eñ dwutlenku siarki (SO2) w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
The range of NO2 concentrations [µg/m3]:
less than 11
11 ÷ 25
26 ÷ 37
Leipzig
Jeleniów
Görlitz
Mittelndorf
Dzia³oszyn
Valdek
Pirna
Zittau-ost
Schwartenberg
Zinnwald
Snì)ník
Chabaøowice
Olbernhau
Annaberg
Aue
Auerbach
Fláje
Mìdìnec
Pøebuz
Wleñ
Rozdro¿e Izerskie
Souš
Œnie¿ne Kot³y
Stráø nad Ohøí
Witków
Ústí nad Labem
Sokolec
Rudolice
Plauen
Klingenthal
Krupka
Frýdlant
Hrádek Albrechtice
nad Nisou
Dìèín
Wroc³aw
Czerniawa
Most
Tušimice
Spalona
Karlovy Vary
Sokolov
Czarna Góra
Praha
Cheb
Figure 9.
Obrázek 9.
Abbildung 9.
Rysunek 9.
Annual mean values of nitrogen dioxide (NO2) in the Black Triangle region 1998
Roèní prùmìrné koncentrace oxidu dusièitého (NO2) v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
Stickstoffdioxid-Jahresmittelwerte im Schwarzen Dreieck 1998
rednie roczne wartoci stê¿eñ dwutlenku azotu (NO2) w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
77
78
The range of PM10 concentrations [µg/m3]:
less than 15
16 ÷ 25
26 ÷ 35
36 ÷ 43
Leipzig
Görlitz
Jeleniów
Dzia³oszyn
Wroc³aw
Czerniawa
Valdek
Wleñ
Frýdlant
Snì)ník
Chabaøowice
Fláje
Aue
Krupka
Hrádek Albrechtice
nad Nisou
Dìèín
Rozdro¿e Izerskie
Souš
Œnie¿ne Kot³y
Witków
Ústí nad Labem
Sokolec
Rudolice
Mìdìnec
Pøebuz
Stráø nad Ohøí
Most
Tušimice
Spalona
Karlovy Vary
Sokolov
Czarna Góra
Praha
Cheb
Figure 10.
Obrázek 10.
Abbildung 10.
Rysunek 10.
Annual mean values of suspended particulate matter (PM10) in the Black Triangle region 1998
Roèní prùmìrné koncentrace praného aerosolu (PM10) v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
PM10-Schwebstaub-Jahresmittelwerte im Schwarzen Dreieck 1998
rednie roczne wartoci stê¿eñ py³u zawieszonego (PM10) w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
The range of CO concentrations [µg/m3]:
less than 301
301 ÷ 400
401 ÷ 600
601 ÷ 800
Leipzig
Jeleniów
Görlitz
Dzia³oszyn
Wroc³aw
Pirna
Zittau-ost
Albrechtice
Dìèín
Krupka
Olbernhau
Aue
Plauen
Ústí nad Labem
Annaberg
Auerbach
Mìdìnec
Most
Klingenthal
Karlovy Vary
Sokolov
Czarna Góra
Praha
Figure 11.
Obrázek 11.
Abbildung 11.
Rysunek 11.
Annual mean values of carbon monoxide (CO) in the Black Triangle region 1998
Roèní prùmìrné koncentrace oxidu uhelnatého (CO) v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
Kohlenmonoxid-Jahresmittelwerte im Schwarzen Dreieck 1998
rednie roczne wartoci stê¿eñ tlenku wêgla (CO) w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
79
80
The range of O3 concentrations [µg/m3]:
less than 61
61 ÷ 80
Leipzig
Jeleniów
Görlitz
Wroc³aw
Pirna
Mittelndorf
Schwartenberg
Zittau-ost
Czerniawa
Albrechtice
Zinnwald
Olbernhau
Aue
Auerbach
Plauen
Carlsfeld
Annaberg
Snì)ník
Souš
Œnie¿ne Kot³y
Ústí nad Labem
Sokolec
Rudolice
Fichtelberg
Klingenthal
Pøebuz
Tušimice
Sokolov
Czarna Góra
Praha
Figure 12.
Obrázek 12.
Abbildung 12.
Rysunek 12.
Annual mean values of ozone (O3) in the Black Triangle region 1998
Roèní prùmìrné koncentrace ozonu (O3) v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
Ozon-Jahresmittelwerte im Schwarzen Dreieck 1998
rednie roczne wartoci stê¿eñ ozonu (O3) w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
The range of wet deposition [g/m2/year]:
S deposition less than 1
S deposition 1 ÷ 1,37
N deposition less than 1
S deposition 1 ÷ 1,61
Leipzig
rain 800 mm
Jeleniów
Görlitz
Dzia³oszyn
Wroc³aw
Mittelndorf
Czerniawa
Zinnwald
Souš
Ústí nad Labem
Rudolice
Plauen
Carlsfeld
Praha
Figure 13.
Obrázek 13.
Abbildung 13.
Rysunek 13.
Annual wet deposition in the Black Triangle region 1998
Roèní mokrá depozice v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
Jahreswerte der Nassen Deposition im Schwarzen Dreieck 1998
Roczna mokra depozycja w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
81
82
The range of concentrations [ng/m3]:
Cd – less than 10
Ni – less than 11
Cr – less than 18
Leipzig
Jeleniów
Görlitz
Wroc³aw
Czerniawa
Souš
Aue
Ústí nad Labem
Rudolice
Sokolov
Praha
Figure 14.
Obrázek 14.
Abbildung 14.
Rysunek 14.
Heavy metal contains in PM10 as annual means in the Black Triangle region 1998
Roèní prùmìrny obsah tìkých kovù v PM10 1998
Jahresmittelwerte der Schwermetallgehalte im PM10-Staub im Schwarzen Dreieck 1998
rednie roczne zawartoci matali ciê¿kich w PM10 w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
The range of Pb concentrations [ng/m3]:
less than 30
30 ÷ 60
Leipzig
Jeleniów
Görlitz
Wroc³aw
Czerniawa
Souš
Aue
Ústí nad Labem
Rudolice
Sokolov
Praha
Figure 15.
Obrázek 15.
Abbildung 15.
Rysunek 15.
Lead contains in PM10 as annual means in the Black Triangle region 1998
Roèní prùmìrny obsah olova v PM10 1998
Jahresmittelwerte der Bleigehalte im PM10-Staub im Schwarzen Dreieck 1998
rednie roczne zawartoci o³owiu w PM10 w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
83
Air quality monitoring in the Black
Triangle Region has shown that:
Sledování kvality ovzduí v oblasti
Èerného trojúhelníku pøineslo následující
výsledky:
• Annual mean concentrations of sulphur
dioxide, nitrogen dioxide, carbon monoxide
and particulate matter did not exceed limit and
recommended values defined in the European
Commission Directives valid in 1998 and in
the WHO Guidelines.
• Roèní prùmìrné koncentrace oxidu siøièitého,
oxidu dusièitého, oxidu uhelnatého a praného aerosolu nepøekroèily limity a doporuèené hodnoty definované v direktivách
Evropské komise platných pro rok 1998 a ve
smìrnicích WHO.
• 24 hour mean concentrations of the abovementioned pollutants in general (exceptions
see below) did not exceed the limit and
Commission Directives valid in 1998 and in
the WHO Guidelines.
• 24hodinové prùmìrné koncentrace výe
zmínìných kodlivin obecnì (viz výjimky
níe) nepøekroèily limit a doporuèené hodnoty
definované v direktivách Evropské komise
platných pro rok 1998 a ve smìrnicích WHO.
• The highest annual mean concentrations of
ozone in the air were registered at the stations
situated high in the mountains, while the
lowest annual mean concentrations were
observed at stations at low elevations and in
the towns with the most polluted ambient air.
• Nejvyí roèní prùmìrné koncentrace ozonu
v ovzduí byly zjitìny na stanicích umístìných vysoko v horách, zatímco nejnií roèní
prùmìrné koncentrace byly pozorovány
v nízko poloených mìstských stanicích
s nejvíce zneèitìným ovzduím.
• The limit value for ozone concentration,
established for the protection of vegetation,
defined in the Directive of the European
Commission as a 24 hour mean concentration,
was exceeded at most of the sites, with
a higher frequency at stations situated in the
mountains.
• Limitní hodnoty koncentrace ozonu stanovené
pro ochranu vegetace a definované v direktivách Evropské komise jako 24hodinová
prùmìrná koncentrace byly pøekroèeny na
vìtinì stanic, s vyí frekvencí na stanicích
poloených v horách.
The state of air quality in 1998 on the area of
the Black Triangle can be characterised by high
diversification of the level of air pollution.
It depends on the quantity of the emissions and
the location of the monitoring stations.
Additionally, the level of air pollution is
influenced by the emissions of both local and
distant large sources (power and industrial
plants), from which pollution is transported
together with air masses, depending on the
meteorological situation. The results obtained by
the JAMS show that the strategy to reduce the
levels of air pollution in Black Triangle region
by emissions abatement strategy from the biggest
sources was effective.
Stav kvality ovzduí v roce 1998 v oblasti
Èerného trojúhelníku lze charakterizovat vysokými místními rozdíly v úrovni zneèitìní
ovzduí závisejícími na mnoství emisí a umístìní monitorovací stanice. Úroveò zneèitìní
ovzduí je ovlivnìna emisemi z místních i vzdálených velkých zdrojù (elektrárny a prùmyslové
podniky), ze kterých se zneèitìní íøí v závislosti
na meteorologické situaci. Výsledky mìøení
spoleèného monitorovacího systému (JAMS)
ukazují, e strategie zamìøená na sníení úrovnì
zneèitìní ovzduí v oblasti Èerného trojúhelníku
prostøednictvím sníení emisí z nejvìtích zdrojù
je efektivní.
84
Die Überwachung der Luftqualität im Gebiet des Schwarzen Dreiecks hat zu folgenden Ergebnissen geführt:
Monitoring jakoci powietrza w regionie
Czarnego Trójk¹ta wykaza³:
• Die Jahresmittelwerte von Schwefeldioxid,
Stickstoffdioxid, Kohlenmonoxid und Partikeln haben die Grenz- und Richt, die in den
1998 gültigen Richtlinien der Europäischen
Kommission und der WHO definiert sind,
nicht überschritten.
• rednie roczne stê¿enia dwutlenku siarki,
dwutlenku azotu, tlenku wêgla i py³u
zawieszonego nie przekracza³y granicznych
i zalecanych wartoci okrelonych w Dyrektywach Komisji Europejskiej, obowi¹zuj¹cych w 1998 roku oraz w Wytycznych WHO.
• Die Tagesmittelwerte der obengenannten
Schadstoffe haben im allgemeinen die Grenzwerte und die empfohlenen Werte, die in den
1998 gültigen Richtlinien der Europäischen
Kommission und der WHO definiert sind,
nicht überschritten (Ausnahmen s. u.).
• rednie stê¿enia 24-godzinne wy¿ej wymienionych zanieczyszczeñ generalnie (patrz
wyj¹tki poni¿ej) nie przekracza³y granicznych
i zalecanych wartoci okrelonych w Dyrektywach Komisji Europejskiej, obowi¹zuj¹cych w 1998 roku oraz w Wytycznych WHO.
• Die höchsten Ozon-Jahresmittelwerte wurden
in den Bergstationen registriert. Die niedrigsten Jahresmittel wurden in Stationen registriert, die niedrig gelegen sind und in den
Städten mit der größten Luftverschmutzung.
• Najwy¿sze rednie roczne stê¿enia ozonu
w powietrzu zosta³y zarejestrowane na
stacjach usytuowanych wysoko w górach,
natomiast najni¿sze rednie roczne stê¿enia
zosta³y zaobserwowane na stacjach po³o¿onych na niskich wysokociach i w miastach
o najbardziej zanieczyszczonym powietrzu.
• Der Grenzwert der Ozonkonzentration, der für
den Schutz der Vegetation aufgestellt und in
den Richtlinien der Europäischen Kommission als Durchschnittskonzentration für 24
Stunden definiert wurde, ist an den meisten
Messstellen überschritten worden, wobei an
den Bergstationen eine höhere Häufigkeit
festgestellt wurde.
• Dopuszczalna wartoæ stê¿enia ozonu, ustanowiona dla ochrony rolin, zdefiniowana
w Dyrektywie Komisji Europejskiej jako
rednie 24-godzinne stê¿enie, by³a przekroczona na wiêkszoci stacji, z najwiêksz¹ czêstoci¹ na stacjach usytuowanych w górach.
Die Luftqualität im Jahre 1998 im Gebiet des
Schwarzen Dreiecks läßt sich durch eine hohe
räumliche Variabilität des Grades der Luftverschmutzung charakterisieren. Es besteht eine
Abhängigkeit von der Menge der Emissionen,
die sowohl von lokalen als auch von entfernten
großen Quellen ausgehen (Kraftwerke und Industrieanlagen), von denen die Schadstoffe in
Abhängigkeit von der meteorologischen Situation verfrachtet werden. Die Ergebnisse des
Überwachungssystems zeigen, daß sich die Strategie der Reduzierung des Grades der Luftverschmutzung in der Region des Schwarzen Dreiecks durch Absenkung der Emissionen der größten Schadstoffquellen als wirksam erwiesen hat.
Stan jakoci powietrza w 1998 roku na
obszarze Czarnego Trójk¹ta charakteryzowa³ siê
du¿ym zró¿nicowaniem poziomu zanieczyszczenia powietrza. Zale¿y to od wielkoci emisji
i lokalizacji stacji monitoringu. Dodatkowo,
poziom zanieczyszczenia wynika z oddzia³ywania emisji, zarówno ze róde³ lokalnych, jak
i du¿ych, oddalonych (elektrownie i zak³ady
przemys³owe), z których zanieczyszczenia s¹
przenoszone razem z masami powietrza, w zale¿noci od sytuacji meteorologicznej. Wyniki uzyskane ze wspólnego systemu monitoringu powietrza (JAMS) wykazuj¹, ¿e strategia zmniejszenia
poziomów zanieczyszczenia powietrza w regionie Czarnego Trójk¹ta poprzez ograniczenie
emisji z najwiêkszych róde³, by³a skuteczna.
85
Czech Republic
Èeská republika
dioxide did not exceed annual mean standards
valid in the Czech part of the joint monitoring
network. The annual mean standards for
nitrogen dioxide and particulate matter PM10
are not defined in the Czech legislation so far.
The EU air quality standards were used as
reference values for these pollutants. The EU
standards valid in 1998 were not exceeded at
the Czech stations.
• Prùmìrné roèní koncentrace oxidu siøièitého
nepøekroèily limity pro kvalitu ovzduí platné
v Èeské republice. Limity pro roèní prùmìrné
koncentrace oxidu dusièitého a praného
aerosolu PM10 nejsou zatím v èeské legislativì definovány. Normy EU týkající se kvality
ovdzuí byly pro tyto kodliviny pouívány
jako referenèní hodnoty. Limity EU platné
pro rok 1998 nebyly na èeských stanicích
pøekroèeny.
• Daily mean concentrations of sulphur dioxide
and carbon monoxide did not exceed air
quality standards adopted in the Czech
Republic. The EU standard for nitrogen
dioxide was not exceeded at any of the
monitoring stations in the Czech part. The
sulphur dioxide and PM10 standards adopted
by the EU were exceeded a few times. The
relative frequency of exceedance of the Czech
8 hour standard for ozone was below 0,6% at
all monitoring station. This standard was not
exceeded at the stations Sokolov, Pøebuz and
Ústí nad Labem.
• Denní koncentrace oxidu siøièitého a oxidu
uhelnatého nepøekroèily limity stanovené pro
kvalitu ovzduí platné v Èeské republice.
Normy EU pro oxid dusièitý nebyly pøekroèeny na ádné z monitorovacích stanic v èeské
èásti. Limity resp. doporuèené hodnoty pro
oxid siøièitý a PM10 pøijaté EU byly nìkolikrát
pøekroèeny. Relativní frekvence pøekroèení
osmihodinového èeského limitu pro ozon byla
pod 0,6% na vech monitorovacích stanicích,
ádné pøekroèení nebylo zaznamenáno na
stanicích v Sokolovì, Pøebuzi a Ústí nad
Labem.
• The highest sulphur dioxide concentrations
were observed at stations Krupka, Ústí nad
Labem and Dìèín. The Krupka station,
frequently close to the upper boundary of
the ground inversion, was exposed to the
emissions from big and medium sources
located in the North-Bohemian basin. The last
two stations are situated in cities. The lowest
sulphur dioxide air pollution was recorded in
Pøebuz and Cheb.
• Nejvyí koncentrace oxidu siøièitého byly
zaznamenány na stanicích Krupka, Ústí nad
Labem a Dìèín. Stanice Krupka, která se èasto
ocitla blízko horní hranice pøízemní inverze,
byla vystavena emisím z velkých a støedních
zdrojù umístìných v Severoèeské kotlinì.
Dalí dvì stanice jsou umístìny ve mìstech.
Nejnií hodnoty zneèitìní oxidem siøièitým
byly zaznamenány na stanicích Pøebuz
a Cheb.
• The highest annual means of nitrogen dioxide
were observed at urban stations Most, Dìèín
and Karlovy Vary, whereas the lowest
pollution occurred at the mountain station
Sou and the rural station and Pøebuz.
• Nejvyí roèní prùmìrné hodnoty oxidu
dusièitého byly zaznamenány na mìstských
stanicích v Ústí nad Labem, Mostì, Dìèínì
a Karlových Varech, pøièem nejnií zneèitìní bylo pozorováno na stanicích umístìných
v horách a zemìdìlských oblastech stanice
Sou a Pøebuz.
86
Republika Czeska
• Die Jahresmittel von Schwefeldioxid überschritten die im tschechischen Teil des gemeinsamen Überwachungsnetzwerkes geltenden Grenzwerte nicht. Grenzwerte für Stickstoff dioxid und Partikel (PM10) sind bislang
durch die tschechische Gesetzgebung nicht
vorgegeben worden. Für diese Schadstoffe
wurden die EU-Grenzwerte als Referenzwerte
vorgegeben. Bei den tschechischen Stationen
wurden keine Überschreitungen der 1998 geltenden EU-Grenzwerte festgestellt.
• rednie roczne stê¿enia dwutlenku siarki nie
przekracza³y rednich rocznych norm obowi¹zuj¹cych w czeskiej czêci wspólnej sieci
monitoringu. rednie roczne normy dla dwutlenku azotu i py³u zawieszonego PM10 nie
zosta³y dotychczas ustalone przez czesk¹
legislacjê. Dla tych zanieczyszczeñ, jako
wartoci referencyjne, zosta³y wykorzystane
normy Unii Europejskiej. Równie¿ normy
Unii Europejskiej, obowi¹zuj¹ce w 1998
roku, nie by³y przekroczone na czeskich
stacjach.
• Die Tagesmittelwerte von Schwefeldioxid
und Kohlenmonoxid überschritten die Grenzwerte der Tschechischen Republik nicht.
Auch der EU-Grenzwert für Stickstoffdioxid
wurde an keiner der Überwachungsstationen
der tschechischen Seite überschritten. Die
EU-Grenzwerte für Schwefeldioxid und PM10
wurden einige Male überschritten. Die relative Häufigkeit der Überschreitung des tschechischen 8-Stunden-Grenzwertes für Ozon
lag für alle Überwachungsstationen unter
0,6%; bei den Stationen von Sokolov, Pøebuz
und Ústí nad Labem wurden keine Überschreitungen dieser Werte festgestellt.
• rednie dobowe stê¿enia dwutlenku siarki
i tlenku wêgla nie przekracza³y norm jakoci
powietrza przyjêtych w Republice Czeskiej.
Równie¿ norma UE dla dwutlenku azotu nie
by³a przekroczona na ¿adnej stacji monitoringu w czeskiej czêci. Normy dwutlenku
azotu i PM10 obowi¹zuj¹ce w Unii Europejskiej by³y przekroczone w kilku przypadkach. Wzglêdna czêstoæ przekroczeñ
czeskiej 8-godzinnej normy ozonu wynosi³a
poni¿ej 0,6% na wszystkich stacjach monitoringu, natomiast na stacjach Sokolov,
Pøebuz i Ústí nad Labem nie odnotowano
¿adnego przekroczenia tej normy.
• Die höchsten Konzentrationen von Schwefeldioxid wurden in den Stationen Krupka, Ústí
nad Labem und Dìèín beobachtet. Die Station Krupka, die häufig in die Nähe der oberen
Grenze der Bodeninversion lag, war den
Emissionen großer und mittlerer Quellen ausgesetzt, die sich im Nordböhmischen Becken
befinden. Die beiden letztgenannten Stationen befinden sich in Städten. Der niedrigste
Grad der Luftverschmutzung durch Schwefeldioxid wurde in Pøebuz und Cheb festgestellt.
• Najwy¿sze stê¿enia dwutlenku siarki zosta³y
zaobserwowane na stacjach Krupka, Ústí nad
Labem i Dìèín. Stacja Krupka, w pobli¿u
której czêsto znajdowa³a siê górna granica
inwersji przyziemnej, by³a nara¿ona na
oddzia³ywanie emisji z du¿ych i rednich
róde³ zlokalizowanych w basenie Pó³nocnej
Bohemii. Pozosta³e dwie stacje s¹ usytuowane
w miastach. Najni¿sze zanieczyszczenie
powietrza dwutlenkiem siarki zosta³o zarejestrowane w Pøebuz i Cheb.
• Die höchsten Stickstoffdioxid-Jahresmittelwerte wurden in den städtischen Stationen von
Most, Dìèín und Karlovy Vary beobachtet,
während der niedrigste Verschmutzungsgrad
in den Bergstationen und in den ländlichen
Stationen von Sou bzw. Pøebuz zu verzeichnen war.
• Najwy¿sze rednie roczne stê¿enia dwutlenku
azotu zosta³y odnotowane na stacjach miejskich Most, Dìèín i Karlovy Vary, natomiast
najni¿sze zanieczyszczenie mia³o miejsce na
stacji górskiej Sou i wiejskiej Pøebuz.
87
• PM10 concentrations showed a similar pattern:
the most polluted locations were Most and
Dìèín (urban), the lowest PM10 concentration
levels were recorded at Pøebuz and
Albrechtice u Frýdlantu.
• Podobnì tomu bylo i u koncentrací PM10:
nejvyí zneèitìní bylo pozorováno na stanicích v Mostì a Dìèínì (mìstské), nejnií
koncentrace PM10 byly zaznamenány v Pøebuzi a v Albrechticích u Frýdlantu.
• The highest annual means of CO were
observed in the towns Ústí nad Labem and
Dìèín, the lowest value in Albrechtice
u Frýdlantu.
• Nejvyí roèní prùmìr CO byl pozorován ve
mìstech Ústí nad Labem a Dìèín, nejnií
hodnota v Albrechticích u Frýdlantu.
• The mountain and rural stations Sou,
Rudolice and Albrechtice showed the highest
ozone pollution, the lowest annual mean was
observed in Ústí nad Labem.
• Horské a zemìdìlské stanice Sou, Rudolice
a Albrechtice vykázaly nejvyí hodnoty
koncentrace ozonu, nejnií roèní prùmìr byl
zaznamenán v Ústí nad Labem.
Saxony
Sasko
• During 1998 sulphur dioxide concentrations
increased once again in comparison to the
preceding years. National standards and limit
values were not exceeded; neither were the
future limit values of the Council Directive
1999/30/EC. Nevertheless, in the Ore
Mountains some short term peaks of high SO2
concentration occurred related to cross-border
transport episodes.
• V pøípadì oxidu siøièitého se kvalita ovzduí
v porovnání s pøedchozími lety v roce 1998
zlepila. Národní norma a limitní hodnoty
nebyly pøekroèeny. Dokonce nebylo zaznamenáno ani pøekroèení budoucích limitních
hodnot podle Direktivy Rady 1999/30/EC.
Nicménì v Kruných horách se vyskytlo
nìkolik epizod krátkodobých vysokých
hodnot koncentrací SO2, které souvisely
s pøeshranièním pøenosem kodlivin.
• The highest ozone concentrations were
observed in May and August. The all-year
highs of the Saxon measuring network
was registered on August 11 and 12 at
the Zinnwald station (223 and 226 µg/m3
respectively). The national 1 hour limit value
(240 µg/m3) was not exceeded. The acute
ozone level was relatively low but the chronic
level was very high. The threshold values
for the protection of human health (8 hour
mean 110 µg/m3) and for the protection of
vegetation (24 hour mean 65 µg/m3) were
exceeded more often in the Ore Mountains
than in other areas of Saxony.
• Nejvyí koncentrace ozonu byly pozorovány
v kvìtnu a v srpnu. Nejvyí hodnoty v Saské
síti mìøení byly zaznamenány 11. a 12. srpna
na stanici Zinnwald (223 resp. 226 µg/m3).
Nedolo k pøekroèení národní hodinové
limitní hodnoty (240 µg/m 3). Okamité
hodnoty ozonu byly relativnì nízké, ale
chronická úroveò zneèitìní byla velmi
vysoká. Limitní hodnoty pro ochranu zdraví
lidí (osmihodinový prùmìr 110 µg/m3)
a ochranu vegetace (dvacetiètyøhodinový
prùmìr 65 µg/m3) v Kruných horách byly
pøekroèeny mnohem èastìji ne v jiných
oblastech Saska.
• No exceedances of the national limit values
regarding carbon monoxide had to be
observed.
• Nebyly pøekroèeny národní limity týkající se
oxidu uhelnatého.
88
• Ähnlich verhielten sich die Konzentrationen
von PM10: die am meisten verschmutzten Stationen waren Most und Dìèín (städtische Stationen), die niedrigsten Konzentrationen von
PM10 wurden in Pøebuz und Albrechtice
u Frýdlantu aufgezeichnet.
• Podobny uk³ad wykazywa³y stê¿enia PM10:
najwy¿szy poziom zanieczyszczenia py³em
PM10 odnotowa³y stacje Most i Dìèín
(miejskie), najni¿sze poziomy stê¿enia
PM10 zarejestrowano na stacjach Pøebuz
i Albrechtice u Frýdlantu.
• Die höchsten Kohlenmonoxid-Jahresmittelwerte wurden in den Städten Ústí nad Labem
und Dìèín festgestellt, der niedrigste Wert in
• Najwy¿sze rednie roczne stê¿enia tlenku
wêgla stwierdzono w miastach Ústí nad
Labem i Dìèín, najni¿sz¹ wartoæ na stacji
• Die Bergstationen und die ländlichen Stationen Sou, Rudolice und Albrechtice hatten
die höchsten Ozonwerte zu verzeichnen, der
niedrigste jährliche Durchschnittswert wurde in der Ústí nad Labem beobachtet.
• Górskie i wiejskie stacje Sou, Rudolice
i Albrechtice wykaza³y najwy¿sze stê¿enia
ozonu, najni¿sze rednie roczne stê¿enie
ozonu odnotowano w Ústí nad Labem.
Sachsen
Saksonia
• Bezüglich des Schwefeldioxids verbesserte
sich die Luftqualität im Jahre 1998 nochmals
im Vergleich zu den Vorjahren. Die nationalen Grenz- und Richtwerte wurden nicht überschritten. Es wurden auch keine Überschreitungen der künftigen Grenzwerte der EURichtlinie 1999/30/EG ermittelt. Allerdings
traten im Erzgebirge episodisch einige kurzzeitige Spitzenwerte der SO2-Konzentration
auf, welche auf grenzüberschreitende Schadstofftransporte zurückzuführen waren.
• W porównaniu z poprzednimi latami w 1998
roku nast¹pi³ dalszy spadek wartoci stê¿eñ
dwutlenku siarki. Krajowe normy i wartoci
dopuszczalne nie zosta³y przekroczone.
Nawet przysz³e, nie obowi¹zuj¹ce jeszcze
wartoci graniczne zawarte w Dyrektywie
Rady 1999/30/EC, nie by³yby przekroczone.
Niemniej jednak w Górach Kruszcowych
pojawi³o siê kilka krótkoterminowych
pików wysokich stê¿eñ SO2, zwi¹zanych
z epizodami transgranicznymi.
• Die höchsten Ozonkonzentrationen wurden
im Mai und im August registriert. Die Jahreshöchstwerte des sächsischen Meßnetzes wurden an der Station Zinnwald aufgezeichnet
(223 bzw. 226 µg/m3). Der nationale 1-Stunden-Grenzwert (240 µg/m3) wurde nicht überschritten. Die akute Ozonbelastung lag relativ niedrig, aber der chronische Belastungsgrad war hoch. Die Schwellenwerte für den
Schutz der menschlichen Gesundheit (8-Stunden-Mittelwert von 110 µg/m3) und für den
Schutz der Vegetation (24-Stunden-Mittel von
65 µg/m3) wurden im Erzgebirge öfter überschritten als in anderen Gebieten Sachsens.
• Najwy¿sze stê¿enia ozonu zaobserwowano
w maju i sierpniu. Maksymalne wartoci
w 1998 roku w sieci monitoringu Saksonii
zarejestrowano 11 i 12 sierpnia na stacji
Zinnwald (odpowiednio 223 i 226 µg/m3).
Nie wyst¹pi³o ¿adne przekroczenie 1-godzinnej krajowej wartoci granicznej (240 µg/m3).
Krótkotrwa³e ³adunki ozonu by³y relatywnie
niskie, ale sta³y poziom ozonu by³ bardzo
wysoki. Wartoci progowe ochrony ludzkiego
zdrowia (8-godzinna rednia 110 µg/m3)
i ochrony rolin (24-godzinna rednia
65 µg/m3) w Górach Kruszcowych by³y
przekraczane z wiêksz¹ czêstoci¹, ni¿ na
pozosta³ym obszarze Saksonii.
• Es wurden keine Überschreitungen der nationalen Grenzwerte von Kohlenmonoxid festgestellt.
• Nie zaobserwowano ¿adnych przekroczeñ
krajowych wartoci granicznych dla tlenku
wêgla.
89
• Also no exceedances of the national limit
values regarding nitrogen monoxide and
dioxide had to be registered.
• Nebylo zaznamenáno ani pøekroèení národního limitu oxidu dusnatého a dusièitého.
• The national limit values for Total Suspended
Particulates and dust deposition were not
exceeded at any station.
• Na ádné stanici nebyly pøekroèeny národní
limitní hodnoty pro celkový praný aerosol
a praný spad.
Poland
Polsko
and particulate matter did not exceed annual
mean standard values for Poland at any of the
stations in the monitoring network in the
Polish part. Also the EU annual standards,
obliging in 1998, were not exceeded at the
Polish stations of the Polish JAMS stations.
Also the EU annual standards, obliging in
1998, were not exceeded at the Polish stations.
• Roèní prùmìrné koncentrace oxidu siøièitého,
oxidu dusièitého, oxidu uhelnatého a prachových èástic nepøekroèily prùmìrné standardní hodnoty platné pro Polsko, a to na
ádné ze stanic umístìných v rámci monitorovací sítì na polském území.Také roèní
limitní hodnoty EU platné v roce 1998 nebyly
na polských stanicích pøekroèeny.
• 24 hour mean concentrations of sulphur
and particulate matter PM10 did not exceed
standards accepted for Poland at any of the
stations in the monitoring network in the
Polish part. The sulphur dioxide and PM10 EU
24 hour standards were exceeded a few times.
• 24hodinové prùmìrné koncentrace oxidu
siøièitého, oxidu dusièitého, oxidu uhelnatého
a praného aerosolu PM10 nepøekroèily limity
pøijaté pro Polsko na ádné ze stanic umístìných v rámci monitorovací sítì na polském
území. 24hodinové limitní hodnoty EU pro
oxid siøièitý a praný aerosol PM10 byly
nìkolikrát pøekroèeny.
• The Polish 24 hour standard value for ozone
in National Parks, set as the 98 percentile
of the 24 hour mean concentration, was
exceeded at nie¿ne Kot³y, in Karkonosze
National Park.
• Polský imisní limit pro denní prùmìry
koncentrace ozonu v národních parcích,
stanovený jako 98. percentil z denních
prùmìrù, byl pøekroèen na Snìných Jamách
v Krkonoském národním parku.
• The highest sulphur dioxide air pollution was
observed in Wleñ, Jeleniów and Dzia³oszyn.
The stations in Dzia³oszyn and Jeleniów are
exposed to big emission sources to a greater
degree than other Polish stations, while the
station in Wleñ is also exposed to so called
low sources.
• Nejvyí hodnoty zneèitìní ovzduí oxidem
siøièitým byly pozorovány na stanicích Wleñ,
Jeleniów a Dzia³oszyn. Stanice v Dzia³oszyn
a Jeleniów jsou vystaveny velkým emisním
zdrojùm ve vìtí míøe ne ostatní polské
stanice, zatímco stanice Wleñ je vystavena
také tzv. nízkým zdrojùm.
• Lower level of air pollution was observed
in Witków (close to the little town) and
at the Izerskie Mountains Czerniawa and
Rozdro¿e Izerskie.
• Nií hodnoty zneèitìní ovzduí byly pozorovány na stanici Witków (poblí malého
mìsta) a v horách Izerskie Czerniawa
a Rozdro¿e Izerskie.
90
• Ebenso wurden keine Überschreitungen der
nationalen Grenzwerte für Stickstoffmonoxid
und -dioxid aufgezeichnet.
• Równie¿ nie odnotowano ¿adnych przekroczeñ krajowych wartoci granicznych dla
tlenku i dwutlenku azotu.
• Die nationalen Grenzwerte für den Gesamtschwebstaub und Staubniederschlag wurden
ebenfalls an keiner Station überschritten.
• Krajowe wartoci graniczne dla py³u zawieszonego ogó³em (TSP) i opadu py³u nie by³y
przekroczone na ¿adnej stacji.
Polen
Polska
• Die Jahresmittelwerte von Schwefeldioxid,
Stickstoffdioxid, Kohlenmonoxid und Partikel haben die Grenzwerte an keiner der Stationen des Überwachungsnetzwerkes im polnischen Teil überschritten. Auch die für 1998
verbindlichen EU-Jahresgrenzwerte wurden
an keiner der polnischen Stationen überschritten.
• rednie roczne stê¿enia dwutlenku siarki,
dwutlenku azotu, tlenku wêgla i py³u zawieszonego nie przekracza³y wartoci redniorocznych polskich norm na ¿adnej stacji
polskiej czêci sieci monitoringu. Równie¿
roczne normy UE, obowi¹zuj¹ce w 1998 roku,
nie by³y przekroczone na polskich stacjach.
• Die Tagesmittelwerte von Schwefeldioxid,
Stickstoffdioxid, Kohlenmonoxid und Partikel (PM10) überschritten an keiner der polnischen Überwachungsstationen die polnischen
Grenzwerte. Die 24-Stunden-Grenzwerte der
EU für Schwefeldioxid und PM10 wurden einige Male überschritten.
• rednie 24-godzinne stê¿enia dwutlenku
siarki, dwutlenku azotu, tlenku wêgla i py³u
zawieszonego PM10 nie przekracza³y norm
obowi¹zuj¹cych w Polsce na ¿adnej stacji
w polskiej czêci sieci monitoringu. W kilku
przypadkach stwierdzono przekroczenie
obowi¹zuj¹cej w UE normy 24-godzinnej
dwutlenku siarki wêgla i py³u PM10.
• Der polnische Tagesgrenzwert für Ozon in
den Gebieten der Nationalparks ausgedrückt
98-Perzentil der Tagesmittelwerte wurde in
nie¿ne Kot³y im Nationalpark Karkonosze
überschritten.
• Norma 24-godzinna ozonu obowi¹zuj¹ca
w Polsce na obszarach Parków Narodowych,
ustalona jako 98 percentyl ze rednich
24-godzinnych stê¿eñ, by³a przekroczona na
stacji nie¿ne Kot³y w Karkonoskim Parku
Narodowym.
• Die größte Luftverschmutzung durch Schwefeldioxid wurde in Wleñ, Jeleniów und
Dzia³oszyn festgestellt. Die Stationen in
Jeleniów und Dzia³oszyn sind mehr als andere polnische Stationen den großen Emissionsquellen ausgesetzt; hingegen ist die Station
in Wleñ auch sogenannten niedrigen Quellen ausgesetzt.
• Najwy¿sze zanieczyszczenie powietrza dwutlenkiem siarki zosta³o zaobserwowane we
Wleniu, Jeleniowie i Dzia³oszynie. Stacje
w Dzia³oszynie i Jeleniowie s¹ eksponowane
na emisje z du¿ych róde³ w wiêkszym
stopniu ni¿ inne polskie stacje, natomiast
stacja Wleñ jest równie¿ nara¿ona na oddzia³ywanie emisji z tzw. niskich róde³.
• Niedrigere Niveaus der Luftverschmutzung
wurden in Witków registriert (in der Nähe
einer kleinen Stadt) und in den Bergen von
Izerskie Czerniawa und Rozdro¿e Izerskie.
• Ni¿szy poziom zanieczyszczenia powietrza
zosta³ zarejestrowany w Witkowie (w pobli¿u
ma³ego miasta) i w Górach Izerskich
w Czerniawie i na Rozdro¿u Izerskim.
91
• The lowest air pollution levels were
monitored in the high mountain areas:
at nie¿ne Kot³y, Czarna Góra, Sokolec
and Spalona.
• Nejnií zneèitìní ovzduí bylo sledováno
ve vysokohorské oblasti: v nie¿ne Kot³y,
Czarna Góra, Sokolec a Spalona.
• The highest annual mean value of nitrogen
dioxide concentration was registered in
Jeleniów (possibly due to traffic pollutants),
next came Dzia³oszyn and the lowest was
Czarna Góra.
• Nejvyí roèní prùmìrná hodnota koncentrace
oxidu dusièitého byla zaregistrována na
stanici Jeleniów (moný vliv kodlivin pocházejících z dopravy), dále to byla stanice
Dzia³oszyn a nejnií hodnota byla na stanici
Czarna Góra.
• Annual mean concentration of particulate
matter PM10 was the lowest at Czarna Góra,
the highest in Witków.
• Roèní prùmìrná koncentrace praného aerosolu PM10 byla nejnií na stanici Czarna
Góra, nejvyí na stanici Witków.
• The level of carbon monoxide air pollution
was similar at all the Polish stations.
• Úroveò zneèitìní ovzduí oxidem uhelnatým
byla podobná na vech polských stanicích.
• The highest annual mean concentration of
ozone in the air was registered at the stations
situated high in the mountains: nie¿ne Kot³y
and Czarna Góra, the lowest was observed in
Jeleniów.
• Nejvyí roèní prùmìrné koncentrace ozonu
byly zaregistrovány na stanicích situovaných
vysoko v horách (nie¿ne Kot³y a Czarna
Góra), nejnií roèní prùmìrné koncentrace
ozonu byla pozorována na stanici Jeleniów.
4.4. AIR POLLUTION EPISODES IN THE BLACK
TRIANGLE REGION IN 1998
4.4. EPIZODY ZNEÈITÌNÍ OVZDUÍ V OBLASTI
ÈERNÉHO TROJÚHELNÍKU V ROCE 1998
4.4.1. Summer Episode
4.4.1. Letní epizoda
Between 8 and 12 August 1998 the weather
in central Europe was influenced by an area of
high atmospheric pressure. The Black Triangle
territory was influenced by a ridge of high
pressure from the north. An independent
anticyclone of 1020 hPa appeared south of the
Czech Republic on 12 August. In this
meteorological situation warm continental air
flowed towards the Black Triangle region, and,
together with high solar radiation, led to record
maximum day-time temperatures in some
localities. Maximum temperatures of 33 to 35°C
were measured in large areas of the Black
Triangle. After the cold front with numerous
storms and showers moved away the air
temperature declined by 10 to 15°C and ozone
concentrations decreased as well. It is obvious
from the daily courses of the hourly mean ozone
concentrations in the figures that during a few
days of August 1998 ozone concentrations in the
Mezi 8. a 12. srpnem 1998 bylo poèasí ve
støední Evropì ovlivnìno oblastí vysokého tlaku
vzduchu. Území Èerného trojúhelníku bylo
ovlivnìno høebenem vysokého tlaku od severu
a 12. srpna se jinì od Èeské republiky vyskytla
nezávislá anticyklona 1020 hPa. Pøi této meteorologické situaci proudil teplý kontinentální
vzduch smìrem k oblasti Èerného trojúhelníku
a spoleènì s velkou intenzitou sluneèního záøení
pøinesl v nìkterých lokalitách rekordní maximální denní teploty. Ve velké èásti Èerného
trojúhelníku byly namìøeny maximální teploty
3335°C. Po pøechodu studené fronty s èetnými
bouøkami a srákami, teplota vzduchu klesla
o 1015°C a koncentrace ozonu se rovnì sníily.
Z denních prùbìhù hodinových prùmìrù
koncentrace ozónu popsaných v tabulkách je
zøejmé, e bìhem nìkolika dní v srpnu v roce
1998 byly koncentrace ozonu v oblasti Èerného
92
• Die geringste Luftverschmutzung wurde im
Hochgebirge festgestellt: in nie¿ne Kot³y,
Czarna Góra, Sokolec und Spalona.
• Najni¿sze zanieczyszczenie stwierdzono na
obszarze wysokich gór: na nie¿nych Kot³ach, Czarnej Górze, Sokolcu i w Spalonej.
• Der höchste Stickstoffdioxid-Jahresmittelwert wurde in Jeleniów aufgezeichnet (möglicherweise auf den Verkehr zurückzuführen);
danach folgt Dzia³oszyn und der niedrigste
Wert wurde in Czarna Góra beobachtet.
• Najwy¿sze rednioroczne stê¿enie dwutlenku
azotu zosta³o zarejestrowane w Jeleniowie
(mo¿liwoæ wp³ywu zanieczyszczeñ komunikacyjnych), nastêpnie w Dzia³oszynie,
natomiast najni¿sze na Czarnej Górze.
• Die Jahresmittelwerte der Partikel (PM10)
waren in Czarna Góra am niedrigsten und in
Witków am höchsten.
• rednie roczne stê¿enie py³u zawieszonego
PM10 by³o najni¿sze na Czarnej Górze,
najwy¿sze w Witkowie.
• Bei sämtlichen polnischen Stationen war ein
ähnlicher Grad an Luftverschmutzung durch
Kohlenmonoxid festzustellen.
• Poziom zanieczyszczenia powietrza tlenkiem
wêgla by³ podobny na wszystkich polskich
stacjach.
• Die höchsten Ozon-Jahresmittelwerte wurden
in Stationen aufgezeichnet, die hoch in den
Bergen liegen, und zwar in nie¿ne Kot³y und
Czarna Góra; das niedrigste Jahresmittel wurde in Jeleniów aufgezeichnet.
• Najwy¿sze rednioroczne stê¿enia ozonu
zosta³y odnotowane na stacjach usytuowanych w górach: na nie¿nych Kot³ach i Czarnej Górze, najni¿sze rednioroczne stê¿enie
ozonu zosta³o zaobserwowane w Jeleniowie.
4.4. BELASTUNGSEPISODEN IM GEBIET
IM JAHRE 1998
4.4. EPIZODY ZANIECZYSZCZENIA POWIETRZA
W 1998 ROKU
4.4.1. Sommerepisode
4.4.1. Epizod letni
Zwischen dem 8. und 12. August 1998 wurde das Wetter in Mitteleuropa durch ein Hochdruckgebiet beeinflußt. Das Gebiet des Schwarzen Dreiecks stand unter dem Einfluß eines
schmalen Hochdruckkeils im Norden und eine
unabhängige Antizyklone (1020 hPa) trat am
12. August im Süden der Tschechischen Republik in Erscheinung. Unter diesen meteorologischen Bedingungen strömte warme Kontinentalluft in das Gebiet des Schwarzen Dreiecks und
führte zusammen mit der intensiven Sonneneinstrahlung an einigen Orten zu einem Rekordmaximum der Tagestemperaturen. In großen
Bereichen wurden Maximaltemperaturen von 33
bis 35°C Grad gemessen. Nachdem die Kaltfront
mit zahlreichen Stürmen und Schauern abgezogen war, sank die Lufttemperatur um 10 bis 15°C
und auch die Ozonkonzentrationen verringerten
sich. Aus den Tagesverläufen der Stundenmittelwerte der Ozonkonzentrationen, die in den
Miêdzy 8 a 12 sierpnia 1998 roku pogoda
w Europie rodkowej by³a pod wp³ywem obszaru
wysokiego cinienia atmosferycznego. Terytorium Czarnego Trójk¹ta znajdowa³o siê na
skraju wysokiego cinienia od pó³nocy,
a 12 sierpnia od po³udniowej strony granicy
Republiki Czeskiej pojawi³ siê niezale¿ny antycyklon 1020 hPa. W tej sytuacji meteorologicznej ciep³e powietrze kontynentalne nap³ynê³o w kierunku regionu Czarnego Trójk¹ta
i wraz z wysokim promieniowaniem s³onecznym
doprowadzi³o w niektórych miejscach do rekordowych maksymalnych temperatur dobowych.
Maksymalne temperatury od 33 do 35°C zosta³y
zmierzone na du¿ym obszarze Czarnego Trójk¹ta. Po przejciu zimnego frontu z licznymi
sztormami i ulewami temperatura powietrza
obni¿y³a siê o 1015°C i stê¿enia ozonu równie¿
zmala³y. Z dobowych przebiegów rednich
godzinnych stê¿eñ ozonu, przedstawionych na
93
Black Triangle region were almost at the level,
at which public has to be informed about it.
trojúhelníku témìø na takové úrovni, o jaké musí
být veøejnost informována.
Czech Republic
The public information threshold 180 µg/m3
was exceeded at many stations on the whole
Czech republic territory. In the Black Triangle
region, the highest hourly ozone concentrations
184, 197, 218, 192, 186, 181, 207 µg/m 3
were recorded at Tuimice, Most, Snìník,
Albrechtice, Sou, Sokolov and Rudolice,
respectively. In Ústí nad Labem-Koèkov,
which is not included in the JAMS, the maximum
hourly ozone concentration amounted
241 µg/m3. The daily course of the hourly mean
ozone concentrations at the two Czech
monitoring stations during the episode between
11 and 13 August are illustrated below together
with the daily courses of the nitrogen dioxide
concentrations, air temperature and solar
radiation.
Èeská republika
Limit ozonu 180 µg/m3, pøi kterém je tøeba
informovat veøejnost, byl pøekroèen na øadì
stanic na území celé Èeské republiky. V oblasti
Èerného trojúhelníku byly zaznamenány nejvyí
hodinové koncentrace ozonu 184, 197, 218, 192,
186, 181, 207 µg/m3 na stanicích v Tuimicích,
Mostì, Snìníku, Albrechticích, Soui, Sokolovì
a Rudolicích. Na stanici v Ústí nad LabemKoèkovì, která není souèástí spoleèné sítì
Èerného trojúhelníku, èinily maximální hodinové koncentrace ozonu 241 µg/m 3. Denní
prùbìh hodinových prùmìrných koncentrací
ozonu na dvou èeských monitorovacích stanicích
bìhem epizody mezi 11. a 13. srpnem jsou
uvedeny v grafech spoleènì s denními prùbìhy
koncentrací oxidu dusièitého, teploty vzduchu
a sluneèního záøení.
Germany
Based on the Swiss definition (Federal Office
for the Environment, Forestry and Agriculture,
1989), a day is defined as an episode day
if 4 or more stations register hourly average
values of over 180 µg/m3 (threshold value in
Switzerland 160 µg/m3). On the basis of this,
three episode days (11, 12 and 18 August) were
calculated for the summer of 1998. Between
8 and 12 August the hourly ozone concentrations
rose sharply. They reached peak values of over
180 µg/m3 on 11 August at numerous measuring
stations in Saxony. The highest ozone
concentration values (223 and 226 µg/m 3
respectively) were recorded at Zinnwald
measuring station on 11 and 12 August. The daily
course of the hourly mean ozone and NO2
concentrations, air temperature and solar
radiation at two Saxon monitoring stations during
the episode between 11 and 13 August are
illustrated in the graphs.
94
Nìmecko
Na základì výcarské definice (Federálního
úøadu pro ivotní prostøedí, lesní hospodáøství
a zemìdìlství, 1989) je den definován jako
epizoda, pokud 4 nebo více stanic zaregistrují
hodinové prùmìrné hodnoty vyí ne 180 µg/m3
(Limitní hodnota ve výcarsku èiní 160 µg/m3).
Na základì této definice byly zaznamenány tøi
epizody v létì 1998 (11., 12. a 18. srpna).
V prùbìhu dní mezi 8. a 12. srpnem výraznì
stoupaly hodinové koncentrace ozonu a 11. srpna
dosáhly na øadì mìøících stanic v Sasku
v maximech pøes 180 µg/m3. Nejvyí hodnoty
koncentrace ozonu 223 µg/m3 a 226 µg/m3 byly
zaznamenány na mìøící stanici Zinnwald
11. a 12. srpna. Denní prùbìhy hodinových
prùmìrných koncentrací ozonu a NO2, teploty
vzduchu a sluneèního záøení na dvou saských
monitorovacích stanicích bìhem této epizody
mezi 11. a 13. srpnem jsou uvedeny v grafech.
Abbildungen dargestellt sind, geht hervor, daß
während einiger Tage im August 1998 die Ozonkonzentrationen im Schwarzen Dreieck beinahe
das Niveau für die Information der Bevölkerung
erreichten.
Die Schwelle von 180 µg/m3 für die Information der Öffentlichkeit wurde an vielen Stationen auf dem Territorium der gesamten Tschechischen Republik überschritten. Im Gebiet des
Schwarzen Dreiecks wurden die höchsten stündlichen Ozonkonzentrationen 184, 197, 218, 192,
186, 181, 207 µg/m3 bei den Stationen Tuimice,
Most, Snìník, Albrechtice, Sou, Sokolov beziehungsweise Rudolice gemessen. In Ústí nad
Labem-Koèkov, das nicht zum gemeinsamen
Netzwerk des Schwarzen Dreiecks gehört, belief sich die durchschnittliche stündliche Ozonkonzentration auf 241 µg/m3. Die Tagesverläufe
der Stundenmittelwerte von zwei tschechischen
Überwachungsstationen während der Episode
zwischen dem 11. und 13. August werden in den
Abbildungen zusammen mit den Tagesverläufen
der Stickstoffdioxidkonzentrationen, der Lufttemperatur und der Sonnenstrahlung dargestellt.
Deutschland
In Anlehnung an die Schweizer Definition
(Bundesamt für Umwelt, Wald und Landwirtschaft, 1989) wird ein Tag als Episodentag
definiert, an welchem an 4 oder mehr Stationen
1-h-Mittelwerte von mehr als 180 µg/m3 auftraten (in der Schweiz Schwellenwert 160 µg/m3).
Auf dieser Grundlage sind für das Sommerhalbjahr 1998 3 Episodentage (11., 12. und 18. August) ermittelt worden. Zwischen dem 8. und
12. August stiegen die stündlichen Ozonkonzentrationen stark an und erreichten am 11. August
an verschiedenen Meßstationen in Sachsen Spitzenwerte von über 180 µg/m3. Die höchsten
Ozonwerte, nämlich 223 µg/m3 und 226 µg/m3,
wurden am 11. bzw. 12. August an der Meßstation Zinnwald gemessen. Der Tagesverlauf der
stündlichen Ozon- und NO2-Konzentrationen,
der Lufttemperatur und der Sonnenstrahlung an
den beiden sächsischen Überwachungsstationen
zwischen dem 11. und 13. August sind in den
Abbildungen dargestellt.
wykresach, w sposób oczywisty wynika, ¿e
podczas kilku dni sierpnia 1998 roku stê¿enia
ozonu w regionie Czarnego Trójk¹ta by³y bliskie
poziomu, przy którym informuje siê o tym
spo³eczeñstwo.
Republika Czeska
Próg informowania spo³eczeñstwa 180 µg/m3
by³ przekroczony na wielu stacjach na ca³ym
terytorium Republiki Czeskiej. W regionie
Czarnego Trójk¹ta najwy¿sze godzinne stê¿enia
ozonu: 184, 197, 218, 192, 186, 181, 207 µg/m3,
zosta³y zarejestrowane odpowiednio na stacjach:
Tuimice, Most, Snìník, Albrechtice, Sou,
Sokolov i Rudolice. Na stacji Ústí nad LabemKoèkov, która nie jest w³¹czona do wspólnej
sieci Czarnego Trójk¹ta, maksymalne godzinne
stê¿enie ozonu osi¹gnê³o wartoæ 241 µg/m3.
Dobowe przebiegi rednich godzinnych stê¿eñ
ozonu na dwóch czeskich stacjach monitoringu
podczas epizodu miêdzy 11 a 13 sierpnia s¹
przedstawione na wykresach wraz z dobowymi
przebiegami stê¿eñ dwutlenku azotu, temperatury powietrza oraz promieniowania s³onecznego.
Niemcy
W oparciu o definicjê szwajcarsk¹ (Biuro
Federalne rodowiska, Lenictwa i Rolnictwa,
1989), dzieñ jest definiowany jako dzieñ
epizodowy je¿eli 4 lub wiêcej stacji rejestruje
wartoci rednie godzinne powy¿ej 180 µg/m3
(wartoæ progowa w Szwajcarii 160 µg/m3).
Na tej podstawie w lecie 1998 roku wyst¹pi³y
trzy dni epizodowe (11, 12 i 18 sierpnia). Podczas
dni miêdzy 8 a 12 sierpnia godzinne stê¿enia
ozonu mocno wzros³y i osi¹gnê³y maksymaln¹
wartoæ ponad 180 µg/m3 w dniu 11 sierpnia na
licznych stacjach pomiarowych w Saksonii.
Najwy¿sze wartoci stê¿eñ ozonu 223 µg/m3
i 226 µg/m3 zosta³y odnotowane na stacji pomiarowej Zinnwald, odpowiednio w dniach 11 i 12
sierpnia. Dobowe przebiegi rednich godzinnych
stê¿eñ ozonu i dwutlenku azotu oraz temperatury
powietrza i promieniowania s³onecznego na
dwóch saksoñskich stacjach monitoringowych,
podczas epizodu miêdzy 11 a 13 sierpnia, s¹
zilustrowane na wykresach.
95
Date
Date
11.8.1998
300
12.8.1998
13.8.1998
10.8.1998
300
11.8.1998
12.8.1998
13.8.1998
Ozone concentration [µg/m3]
Ozone concentration [µg/m3]
Souš (CZ)
Zinnwald (D)
Czerniawa (PL)
200
100
0
200
100
0
24
6
12
18
24
6
12
18
24
6
12
18
24
6
12
18
24
24
6
12
18
24
6
12
18
Time
Figure 16.
Obrázek 16.
Abbildung 16.
Rysunek 16.
Date
12.8.1998
Figure 17.
Obrázek 17.
Abbildung 17.
Rysunek 17.
13.8.1998
600
100
300
0
0
6
12
18
24
6
12
12
18
24
6
12
18
24
18
24
6
12
18
24
Summer episode: Most, lowland station
Letní epizoda: Most, nízko poloená stanice
Sommerepisode: Most, tiefgelegene Station
Epizod letni: Most, stacja nizinna
Summer episode: mountain stations (common)
Letní epizoda: horské stanice (obecnì)
Sommerepisode: Bergstationen (gemeinsam)
Epizod zimowy: stacje górskie (wspólnie)
Date
12.8.1998
11.8.1998
300
13.8.1998
900
ozone concentration
NO2 concentration
global radiation
temperature
200
600
100
300
0
0
24
6
12
18
Time
Figure 18.
Obrázek 18.
Abbildung 18.
Rysunek 18.
6
24
6
12
18
24
Time
Figure 19.
Obrázek 19.
Abbildung 19.
Rysunek 19.
Summer episode: Sou, mountain station
Letní epizoda: Sou, horská stanice
Sommerepisode: Sou, Bergstation
Epizod letni: Sou, stacja górska
6
12
18
24
Global radiation [W/m2] and temperature [tenths of °C]
200
900
ozone concentration
NO2 concentration
global radiation
temperature
24
24
Time
Summer episode: lowland stations (common)
Letní epizoda: nízko poloené stanice (obecnì)
Sommerepisode: tiefgelegene Stationen (gemeinsam)
Epizod letni: stacje nizinne (wspólnie)
11.8.1998
300
Ozone and NO2 concentration [µg/m3]
Most (CZ)
Olbernhau (D)
Jeleniów (PL)
96
Black Trangle
10.8.1998
13.8.1998
900
ozone concentration
NO2 concentration
global radiation
temperature
200
600
100
300
0
0
24
6
12
18
24
6
12
18
24
12
6
18
Date
12.8.1998
11.8.1998
300
200
600
100
300
0
24
0
24
6
12
18
24
6
900
200
600
100
300
0
0
6
12
18
24
6
12
12
6
18
24
6
12
18
24
Date
11.8.1998
18
24
97
Summer episode: Jeleniów, lowland station
Letní epizoda: Jeleniów, nízko poloená stanice
Sommerepisode: Jeleniów, tiefgelegene Station
Epizod letni: Jeleniów, stacja nizinna
12.8.1998
900
ozone concentration
NO2 concentration
global radiation
temperature
200
600
100
300
0
0
24
6
12
18
Time
Figure 22.
Obrázek 22.
Abbildung 22.
Rysunek 22.
24
Summer episode: Zinnwald, mountain station
Letní epizoda: Zinnwald, horská stanice
Sommerepisode: Zinnwald, Bergstation
Epizod letni: Zinnwald, stacja górska
10.8.1998
300
12.8.1998
ozone concentration
NO2 concentration
global radiation
temperature
24
18
24
6
12
18
24
6
Time
Figure 23.
Obrázek 23.
Abbildung 23.
Rysunek 23.
Summer episode: Czerniawa, mountain station
Letní epizoda: Czerniawa, horská stanice
Sommerepisode: Czerniawa, Bergstation
Epizod letni: Czerniawa, stacja górska
12
18
24
Date
11.8.1998
Figure 21.
Obrázek 21.
Abbildung 21.
Rysunek 21.
300
12
Time
Summer episode: Olbernhau, lowland station
Letní epizoda: Olbernhau, nízko poloená stanice
Sommerepisode: Olbernhau, tiefgelegene Station
Epizod letni: Olbernhau, stacja nizinna
10.8.1998
900
ozone concentration
NO2 concentration
global radiation
temperature
Time
Figure 20.
Obrázek 20.
Abbildung 20.
Rysunek 20.
13.8.1998
Date
12.8.1998
11.8.1998
300
Black Trangle
Poland
Polsko
The maximum hourly value of ozone
(189 µg/m3) was registered at the station in
Czerniawa at 1 a.m. on 12 August. This situation
was characterised by high values of solar
radiation intensity, ranging from 700 to
800 W/m2, and persisting high air temperature
above 30°C. The decrease in nitrogen dioxide
values was registered as coinciding with
the increase in ozone values. The ozone
concentrations were slowly increasing up to their
maximum value.
Maximální hodinová hodnota koncentrace
ozonu 189 µg/m3, byla zaregistrována na stanici
Czerniawa 12. srpna ve 13:00 hod. Tato situace
byla význaèná vysokými hodnotami intenzity
sluneèního záøení, které se pohybovala v rozmezí
700 W/m2 a 800 W/m2, a trvale vysokou teplotou vzduchu pøes 30°C. Souèasnì s nárùstem
hodnot koncentrace ozonu byl zaregistrován
pokles hodnoty koncentrace oxidu dusièitého.
Hodnoty koncentrací ozonu se pomalu zvyovaly
na svoji maximální hodnotu.
The maximum hourly value of ozone
195 µg/m3 was registered at the station in
Jeleniów at 4 p.m. on 12 August 1998. This
situation occurred after high values of solar
radiation intensity, above 800 W/m 2, and
persisting high air temperature above 30°C.
The increase in ozone values coincided with
the decrease in nitrogen dioxide. The ozone
concentrations were variable depending on
the time of day. These variations were quite
significant. The daily courses for these situations
are illustrated in the graphs.
Maximální hodinová hodnota ozonu
195 µg/m3 byla zaregistrována na stanici
Jeleniów v 16:00 hod. 12. srpna 1998. Výe
uvedená situace byla zaznamenána pøi vysokých
hodnotách intenzity sluneèního záøení, které se
pohybovaly nad 800 W/m2, a pøi trvale vysoké
teplotì vzduchu nad 30°C. Ke zvýení hodnot
koncentrace ozonu dolo souèasnì s poklesem
hodnot koncentrace oxidu dusièitého. Hodnoty
koncentrací ozonu se liily v závislosti na denní
dobì. Tyto odchylky byly pomìrnì významné.
Denní prùbìh výe zmínìných hodnot je
ilustrován v grafech.
4.4.2. Winter episodes
4.4.2. Zimní epizody
The year 1998 as a whole was rather warm.
The recent decade saw only two years (1992 and
1994) warmer than 1998. Markedly unfavourable
dispersion conditions were not recorded in the
Black Triangle region in 1998.
Rok 1998 byl jako celek pomìrnì teplý.
V posledních deseti letech byly jen dva roky
(1992 a 1994) teplejí ne rok 1998. V oblasti
Èerného trojúhelníku nebyly v roce 1998
zaznamenány zøetelnì nepøíznivé rozptylové
podmínky.
During the period from 4 to 6 February 1998
transport and dispersion of pollutants in the Black
Triangle region were governed by the anticyclone
over the Atlantic. Markedly different behaviour
of sulphur dioxide concentrations changes has
been recorded at the mountain and lowland
stations. The episodic peaks at the Ore Mountains
plateau were caused by the smoke plumes form
the sources located in the North-Bohemian basin,
transported to the mountain ridge by the wind
changing from westerly to easterly. Sulphur
dioxide concentrations and air temperature
changes (3 hour averages) at the selected lowland
and mountain monitoring stations in the Black
V období od 4. do 6. února 1998, kdy pøenos
a rozptyl kodlivin v Èerném trojúhelníku byl
øízen anticyklónou nad Atlantikem, bylo zaznamenáno výraznì odliné chování zmìn koncentrací oxidu siøièitého v horských i nízko poloených stanicích. Nejvyí hodnoty byly namìøeny na náhorní rovinì Kruných hor a byly
zpùsobeny kouøovými vleèkami ze zdrojù
v Severoèeské kotlinì. Smìr íøení kouøových
vleèek do horského pásma se mìnil od západu
k východu v závislosti na zmìnách smìru vìtru.
Zmìny koncentrací oxidu siøièitého a teploty
vzduchu (3hodinové prùmìry) ve vybraných
nízko poloených a horských monitorovacích
98
Polen
Polska
Der maximale Ozon-Stundenmittelwert von
189 µg/m3 wurde in der Station Czerniawa am
12. August um 13:00 Uhr aufgezeichnet. Diese
Situation entstand nach hohen Werten der
Sonnenstrahlung, die zwischen 700 W/m2 und
800 W/m2 lagen, und einer anhaltend hohen Lufttemperatur von über 30°C. Ein Absinken der
Stickstoffdioxidwerte wurde gleichzeitig mit
dem Ansteigen der Ozonwerte registriert. Die
Werte der Ozonkonzentrationen erhöhten sich
allmählich bis zu ihrem Maximalwert.
Maksymaln¹ wartoæ godzinn¹ ozonu, wynosz¹c¹ 189 µg/m3, odnotowano na stacji w Czerniawie 12 sierpnia 1998 roku o godzinie 1:00
w nocy. Ta sytuacja pojawi³a siê w nastêpstwie
wysokich wartoci natê¿enia promieniowania
s³onecznego od 700 do oko³o 800 W/m 2
i utrzymuj¹cej siê wysokiej temperatury powietrza powy¿ej 30°C. Przy wzrocie stê¿eñ ozonu
odnotowano spadek stê¿eñ dwutlenku azotu.
Stê¿enia ozonu ³agodnie wzrasta³y do wartoci
maksymalnej.
Der maximale stündliche Ozonwert an der
Station Jeleniów von 195 µg/m 3 wurde am
12. August 1998 um 16:00 Uhr gemessen. Dieser wurde nach hohen Werten der Intensität der
Sonnenstrahlung über 800 W/m2 und einer
anhaltend hohen Lufttemperatur von über 30°C
aufgezeichnet. Die Zunahme der Ozonwerte ging
mit einer Abnahme der Werte für Stickstoffdioxid einher. Die Werte der Ozonkonzentrationen variierten in Abhängigkeit von der Tageszeit. Diese Schwankungen waren ziemlich signifikant. Die Tagesverläufe für die obengenannten Mengen sind in den Abbildungen illustriert.
Na stacji w Jeleniowie maksymalne stê¿enie
godzinne ozonu 195 µg/m3 zosta³o zarejestrowane 12 sierpnia 1998 roku o godzinie 16:00.
Powy¿sza sytuacja nast¹pi³a po okresie wystêpowania wysokiego poziomu promieniowania
s³onecznego, powy¿ej 800 W/m2 i utrzymuj¹cej
siê wysokiej temperatury powietrza powy¿ej
30°C. Ze wzrostem stê¿eñ ozonu nastêpowa³
spadek stê¿eñ dwutlenku azotu. Wartoci stê¿eñ
ozonu by³y zró¿nicowane w zale¿noci od pory
dnia i nocy. Ró¿nice te by³y wyrane. Przebiegi
dobowe wymienionych powy¿ej wielkoci
ilustruj¹ wykresy.
4.4.2. Winterepisoden
4.4.2. Epizody zimowe
Das Jahr 1998 war insgesamt gesehen recht
warm. In den zurückliegenden 10 Jahren gab es
nur zwei Jahre (1992 und 1994), die wärmer als
1998 waren. Im Jahre 1998 traten keine sigifikant
ungünstigen lufthygienischen Ausbreitungs-verhältnisse im Gebiet des Schwarzen Dreiecks auf.
Ca³y rok 1998 by³ raczej ciep³y. W ostatniej
dekadzie tylko dwa lata (1992 i 1994) by³y
cieplejsze ni¿ 1998 rok. W 1998 roku w regionie
Czarnego Trójk¹ta nie odnotowano znacz¹co
niekorzystnych warunków dyspersji.
Während des Zeitraumes vom 4. bis 6. Februar 1998, als die Ausbreitung von Schadstoffen im Gebiet des Schwarzen Dreiecks durch ein
Hochdruckgebiet über dem Atlantik beherrscht
wurden, war an den Bergstationen und an den
tiefgelegenen Messstellen ein signifikant verschiedenes Verhalten bei den Änderungen der
Schwefeldioxidkonzentrationen festzustellen.
Die episodischen Spitzenwerte im Erzgebirge
wurden durch Rauchfahnen verursacht, die von
Quellen im Nordböhmischen Becken ausgingen
und durch den Wind in die Kammlagen des Gebirges transportiert wurden, während der Wind
von West nach Ost drehte. In den Abbildungen
W okresie od 4 do 6 lutego 1998 roku, kiedy
transport i dyspersja zanieczyszczeñ w regionie
Czarnego Trójk¹ta znajdowa³y siê pod wp³ywem
antycyklonu znad Atlantyku, na stacjach górskich i nizinnych zosta³y odnotowane wyranie
ró¿ne przebiegi stê¿eñ dwutlenku siarki. Epizodyczne piki na p³askowzgórzu Gór Kruszcowych by³y spowodowane przez smugi zanieczyszczeñ utworzone w wyniku emisji ze róde³
zlokalizowanych w basenie Pó³nocnej Bohemii,
które zosta³y przetransportowane na grzbiet
górski przez wiatr zmieniaj¹cy kierunek z zachodniego na wschodni. Zmiany stê¿eñ dwutlenku siarki i temperatury powietrza (3-godzinne
99
Triangle during this time period are presented in
the graphs.
stanicích v Èerném trojúhelníku v prùbìhu
tohoto období jsou uvedeny v grafech.
Czech Republic
Èeská republika
In the smog region of northern Bohemia the
warning signal was issued as early as 2 January
1998, prior to the exceeding the alert threshold.
It was based on the forecast of deteriorating
dispersion conditions. The expected increase in
3 hour average pollutant concentrations did not
occur and the warning was retracted in the
afternoon of the same day.
V oblasti smogového regionu severních Èech
byl vydán varovný signál ji 2. ledna 1998 pøed
pøekroèením stanovených limitních hodnot
koncentrací. Tento signál vycházel jen z pøedpovìdi zhorených rozptylových podmínek.
Nicménì k oèekávanému nárùstu tøíhodinových
prùmìrných koncentrací kodlivin nedolo
a varování bylo tého dne odpoledne odvoláno.
During the period from 4 to 6 February 1998,
when transport and dispersion of pollutants in
the Black Triangle region were governed by the
anticyclonic conditions, markedly different
behaviour of sulphur dioxide concentrations
changes has been recorded at the Czech mountain
and lowland stations. Peak 30 minutes average
concentrations at Krupka, Snìník and Fláje
episodically exceeded 750 µg/m3 and 500 µg/m3.
At the lowland stations the concentration pattern
was quite different. No episodic concentration
peaks were recorded and the 200 µg/m3 level
was exceeded only at urban station Dìèín.
The episodic peaks on the Ore Mountains plateau
were caused by the smoke plumes form the
sources located in the North-Bohemian basin,
transported to the mountain ridge by easterly
winds. Sulphur dioxide concentrations and air
temperature changes (3 hour averages) at the
Czech mountain and non-urban lowland
monitoring stations during these days are
presented in the graphs.
Bìhem období od 4. do 6. února 1998, kdy
pøenos a rozptyl kodlivin v Èerném trojúhelníku
byl urèován anticyklonálními podmínkami, bylo
zaznamenáno znaènì odliné chování zmìn
koncentrací oxidu siøièitého na horských a nízko
poloených stanicích. Nejvyí 30minutové
prùmìrné koncentrace oxidu siøièitého na stanicích Krupka a Snìník pøekroèily 750 µg/m3,
a na stanici Fláje 500 µg/m3. V nízko poloených
oblastech byl prùbìh koncentrací odliný. Nebyla
zaznamenána krátkodobá maxima koncentrací
a úroveò 200 µg/m3 byla pøekroèena jen na
mìstské stanici Dìèín. Epizodické maximální
hodnoty koncentrací na náhorní ploinì v Kruných horách pøi východním smìru vìtru byly
zpùsobeny kouøovými vleèkami ze zdrojù,
nacházejících se v Severoèeské kotlinì. Koncentrace oxidu siøièitého a teplota ovzduí (3hodinové prùmìrné hodnoty) na horských a nízko
poloených mimomìststkých stanicích v prùbìhu tìchto dní jsou uvedeny v grafech.
Germany
No persistent smog episodes were registered
in Saxony in the winter months of 1998. This is
due above all to the sharp decrease in the SO2
emissions from domestic heating units.
100
Nìmecko
V Sasku nebyly v zimních mìsících roku 1998
zaznamenány ádné dlouhodobìjí epizody
výskytu smogu. Tato situace byla zpùsobena
pøedevím prudkým poklesem emisí SO 2
sind die Schwefeldioxidkonzentrationen und die
Lufttemperatur (3-Stunden-Durchschnittswerte)
für ausgewählte Überwachungsstationen in tiefen Lagen und in den Bergen während dieses
Zeitraumes dargestellt.
rednie) w tym okresie czasu na wybranych
stacjach monitoringowych nizinnych i górskich
Czarnego Trójk¹ta ilustruj¹ wykresy.
Republika Czeska
Im der Smogregion Nordböhmens wurde eine
Smogwarnung bereits am 2. Januar 1989 gegeben bevor die Alarmschwelle überschritten wurde. Sie stützte sich lediglich auf die Vorhersage
verschlechterter Ausbreitungsbedingungen. Allerdings kam es zu keiner Zunahme der 3-Stunden-Mittelwerte der Schadstoffkonzentrationen
und die Warnung wurde am Nachmittag desselben Tages wieder zurückgenommen.
W smogowym regionie pó³nocnej Bohemii
sygna³ ostrzegawczy wydano wczenie 2 stycznia 1998 roku, przed przekroczeniem progu
alarmowego. By³o to oparte na prognozie pogorszenia warunków dyspersji. Niemniej jednak
spodziewany wzrost rednich trzygodzinnych
stê¿eñ zanieczyszczeñ nie nast¹pi³ i alarm
ostrzegawczy zosta³ odwo³any tego samego dnia
po po³udniu.
Während des Zeitraumes vom 4. bis 6. Februar 1998, als die Ausbreitung der Schadstoffe
im Gebiet des Schwarzen Dreiecks durch ein
Hoch über dem Atlantik beherrscht wurde, wurde von den Stationen in den Bergen und im
Flachland der Tschechischen Republik ein signifikant verschiedenes Verhalten bei den Änderungen der Schwefeldioxidkonzentrationen aufgezeichnet. Die höchsten Halbstundenwerte in
Krupka und Snìník überschritten zeitweilig
750 µg/m3 und an der Station Fláje lagen sie bei
500 µg/m3. Im flachen Land war das Konzentrationsverhalten ganz anders. Es wurden keine
episodischen Spitzenwerte aufgezeichnet und
das Niveau von 200 µg/m3 wurde nur in der städtischen Station von Dìèín überschritten. Die zeitweiligen Spitzenwerte im Erzgebirge wurden
durch Rauchfahnen hervorgerufen, die von Quellen im nordböhmischen Becken ausgingen und
durch den Ostwind in die Kammlagen getragen
wurden. In den Abbildungen sind die Verläufe
der Schwefeldioxidkonzentrationen und der
Lufttemperatur (3-Stunden-Durchschnittswerte)
für die tschechischen Überwachungsstationen in
den Bergen und im Flachland außerhalb der Städte während dieser Tage dargestellt.
Od 4 do 6 lutego 1998 roku, gdy transport
i dyspersja zanieczyszczeñ w regionie Czarnego
Trójk¹ta znajdowa³y siê pod wp³ywem warunków antycyklonalnych, na górskich i nizinnych
stacjach czeskich zosta³y zarejestrowane wyranie ró¿ne przebiegi zmian stê¿eñ dwutlenku
siarki. Maksymalne stê¿enia 30-minutowe na
stacjach Krupka i Snìník epizodycznie
przekracza³y 750 µg/m3, a 500 µg/m3 równie¿
na stacji Fláje. Na nizinach uk³ady stê¿eñ by³y
ca³kowicie inne. Nie odnotowano ¿adnego
wyranego wzrostu stê¿eñ, a poziom 200 µg/m3
by³ przekroczony tylko na stacji miejskiej Dìèín.
Te wysokie, epizodyczne stê¿enia na p³askowzgórzu Gór Kruszcowych, by³y spowodowane
przez smugi zanieczyszczeñ ze róde³ zlokalizowanych w basenie Pó³nocnej Bohemii, które
zosta³y przetransportowane na grzbiet górski
przez wiatr wiej¹cy z kierunków wschodnich.
Zmiany stê¿eñ dwutlenku siarki i temperatury
powietrza (3-godzinne rednie) na czeskich
górskich i pozamiejskich oraz nizinnych stacjach
podczas tych dni s¹ prezentowane na wykresach.
Deutschland
In den Wintermonaten des Jahres 1998 wurden in Sachsen keine anhaltenden Smoglagen
registriert. Diese Tatsache ist auch auf die Abnahme der SO2-Emissionen beim Hausbrand
Niemcy
W zimowych miesi¹cach 1998 roku w Saksonii nie zarejestrowano ¿adnych trwa³ych
epizodów smogowych. Ta sytuacja jest przede
wszystkim rezultatem znacznego spadku emisji
101
Transboundary transport from northern Bohemia
mainly caused increased SO2 loads in the Ore
Mountains for short periods. During the period
from 4 to 6 February 1998, the wind direction in
a high pressure area stretching from the Atlantic
to south-eastern Europe switched from southerly
to westerly as a consequence of a shift in
the high pressure area. During this switch in
direction, SO2 emissions were transported from
northern Bohemia over the ridge of the eastern
Ore Mountains into Saxony. The episodical
increase of the 3 hour average sulphur dioxide
concentrations caused by the air transport are
illustrated in the graphs.
z domácích topeni. Pøeshranièní pøenos ze
severních Èech zpùsobil krátkodobé nárùsty
koncentrací SO 2 v oblasti Kruných hor.
V období od 4. do 6. února 1998 se smìr vìtru
v dùsledku posunu oblasti vysokého tlaku,
rozprostírající se od Atlantiku a k jihovýchodní
Evropì, zmìnil z jiního na západní. Bìhem této
zmìny smìru vìtru se emise SO2 dostaly ze
severních Èech pøes pásmo východních
Kruných hor do oblasti Saska. Epizodický
nárùst 3hodinových prùmìrných koncentrací
oxidu siøièitého pøí výe uvedené situaci je
ilustrován v grafech.
Poland
Maximum three-hourly sulphur dioxide
concentration of 285 µg/m3 was registered at the
lowland station in Jeleniów on 5 February at
noon. Western winds were blowing at 7,5 m/s.
Peak 30 minutes average concentration at
Jeleniów achieved values of 500 µg/m3. At the
mountain station in Czerniawa the maximum
three-hourly value of 300 µg/m3 was registered
on 6 February at midnight, at the shift of wind
direction from western into south-western.
Winds were blowing at 78 m/s. Peak 30 minutes
average concentration at this station achieved
values of 893 µg/m 3. The changes in SO 2
concentrations together with the daily courses
of the air temperature (3 hour averages), are
shown in the graphs.
102
Polsko
Maximální tøíhodinová koncentrace oxidu
siøièitého 285 µg/m3 byla namìøena na stanici
Jeleniów 5. února v poledne. Maximální tøicetiminutová koncentrace oxidu siøièitého ve stanici
Jeleniów dosáhla hodnoty 500 µg/m3. Západní
vítr vanul rychlostí 7,5 m/s. Naproti tomu na
horské stanici Czerniawa byla 6. února o pùlnoci
zaregistrována maximální hodnota 300 µg/m3,
co odpovídalo smìru vìtru ze západního sektoru
s rychlostí 78 m/s. Maximální tøicetiminutová
koncentrace oxidu siøièitého na této stanici
dosáhla hodnoty 839 µg/m3. Zmìny koncentrací
SO2 popsané výe spoleènì s denním chodem
teploty vzduchu (3hodinové prùmìry) jsou
popsány v grafech.
zurückzuführen. Die SO2-Belastung erhöhte sich
in der Region des Erzgebirges kurzzeitig durch
grenzüberschreitende Transportprozesse aus
Nordböhmen. Während des Zeitabschnittes vom
4. bis zum 6. Februar 1998 änderte sich die Windrichtung in dem Hochdruckgebiet, das sich vom
Atlantik bis nach Südosteuropa erstreckte, von
Süd nach West. Dies war eine Folge der Verschiebung des Hochdruckgebietes. Durch diesen
Wechsel der Windrichtung wurden die SO2Emissionen aus Nordböhmen über den Kamm
des östlichen Erzgebirges nach Sachsen getragen. In den Abbildungen ist der episodische
Anstieg der 3-Stunden-Mittelwerte der Schwefeldioxidkonzentrationen dargestellt, der durch
diese Transportprozesse verursacht wurde.
Polen
Der Maximalwert der 3-Stunden-Mittelwerte (285 µg/m3) wurde am Mittag des 5. Februar
in der im Flachland gelegenen Station Jeleniów
aufgezeichnet. Der Westwind hatte eine Geschwindigkeit von 7,5 m/s. Die Spitzenwerte der
30-Minuten-Mittel in Jeleniów lagen bei
500 µg/m3. In der Bergstation Czerniawa wurde
der maximale 3-Stunden-Mittelwert von
300 µg/m3 zu Mitternacht des 6. Februar erreicht.
Dies war auf eine Drehung der Windrichtung von
West auf Südwest zurückzuführen, wobei die
Windgeschwindigkeit 7 bis 8 m/s betrug. Die
Spitzenwerte der 30-Minuten-Mittel betrugen an
dieser Station 893 µg/m3. Die Verläufe der oben
beschriebenen SO2-Konzentrationen sind zusammen mit denen der Lufttemperatur (3-StundenDurchschnitt) in den Abbildungen dargestellt.
SO 2 z palenisk domowych. Transgraniczny
transport z pó³nocnej Bohemii spowodowa³
w krótkich okresach wzrost ³adunków SO2,
g³ównie w Górach Kruszcowych. W okresie od
4 do 6 lutego 1998 roku w obszarze wysokiego
cinienia, rozci¹gaj¹cym siê od Atlantyku do
po³udniowo-wschodniej Europy, kierunek wiatru
zmieni³ siê z po³udniowego na zachodni.
Podczas zmiany kierunku wiatru powietrze
zanieczyszczone SO 2 by³o transportowane
z pó³nocnej Bohemii nad grzbietem wschodnich
Gór Kruszcowych (Rudaw) na obszar Saksonii.
Epizodyczne wzrosty rednich 3-godzinnych
stê¿eñ dwutlenku siarki, spowodowane przez
opisany powy¿ej transport powietrzny, s¹ zilustrowane na wykresach.
Polska
Maksymalne stê¿enie 3-godzinne dwutlenku
siarki 285 µg/m3 zarejestrowano na nizinnej
stacji Jeleniów 5 lutego w godzinach 9:0012:00.
W tym czasie wia³ wiatr z kierunku zachodniego,
z prêdkoci¹ 7,5 m/s. Najwy¿sze stê¿enie
30-minutowe w Jeleniowie osi¹gnê³o wartoæ
500 µg/m3. Na górskiej stacji w Czerniawie
maksymaln¹ wartoæ 3-godzinn¹ 300 µg/m3
odnotowano 6 lutego w godzinach 21:000:00,
po zmianie kierunku wiatru z zachodniego na
po³udniowo-zachodni, wiej¹cego z prêdkoci¹
78 m/s. Najwy¿sze stê¿enie 30-minutowe na tej
stacji osi¹gnê³o wartoæ 893 µg/m3. Opisane
powy¿ej zmiany stê¿enia SO2 wraz z dobowymi
przebiegami temperatury powietrza (3-godzinne
rednie), s¹ przedstawione na wykresach.
103
300
Date
5.2.1998
4.2.1998
6.2.1998
Date
5.2.1998
4.2.1998
600
6.2.1998
Krupka (CZ)
Zinnwald (D)
Czerniawa (PL)
SO2 concentration [µg/m3]
200
100
0
400
200
0
24
6
12
18
24
6
12
18
24
6
12
18
24
24
6
12
18
24
6
Figure 24.
Obrázek 24.
Abbildung 24.
Rysunek 24.
Winter episode: lowland stations (common)
Zimní epizoda: nízko poloené stanice (obecnì)
Winterepisode: tiefgelegene Stationen (gemeinsam)
Epizod zimowy: stacje nizinne (wspólnie)
Date
5.2.1998
4.2.1998
150
12
18
24
6
12
18
24
Time
Time
Figure 25.
Obrázek 25.
Abbildung 25.
Rysunek 25.
6.2.1998
Winter episode: mountain stations (common)
Zimní epizoda: horské stanice (obecnì)
Winterepisode: Bergstationen (gemeinsam)
Date
5.2.1998
4.2.1998
600
5
6.2.1998
15
SO2 concentration
temperature
-5
50
SO2 concentration
temperature
0
-10
24
6
12
18
24
6
12
18
24
6
12
18
24
500
10
400
5
300
0
200
-5
100
-10
0
-15
24
6
12
18
Winter episode: Chabaøovice, lowland station
Zimní epizoda: Chabaøovice, nízko poloená stanice
Winterepisode: Chabaøovice, tiefgelegene Station
Epizod zimowy: Chabaøovice, stacja nizinna
6
12
18
24
Time
Time
Figure 26.
Obrázek 26.
Abbildung 26.
Rysunek 26.
24
Figure 27.
Obrázek 27.
Abbildung 27.
Rysunek 27.
Winter episode: Krupka, mountain station
Zimní epizoda: Krupka, horská stanice
Winterepisode: Krupka, Bergstation
Epizod zimowy: Krupka, stacja górska
6
12
18
24
Temperature [°C]
0
Temperature [°C]
100
Chabaøovice (CZ)
Olbernhau (D)
Jeleniów (PL)
104
Black Trangle
Black Trangle
200
Date
5.2.1998
4.2.1998
6.2.1998
5
Date
5.2.1998
4.2.1998
300
6.2.1998
5
0
-5
100
-10
50
0
-15
24
6
12
18
24
6
12
18
24
12
6
18
200
0
100
-5
0
24
-10
24
6
12
18
24
6
Time
Figure 28.
Obrázek 28.
Abbildung 28.
Rysunek 28.
300
12
18
24
6
12
18
24
Time
Winter episode: Olbernhau, lowland station
Zimní epizoda: Olbernhau, nízko poloená stanice
Winterepisode: Olbernhau, tiefgelegene Station
Epizod zimowy: Olbernhau, stacja nizinna
Date
5.2.1998
4.2.1998
Temperature [°C]
SO2 concentration
temperature
150
Temperature [°C]
SO2 concentration
temperature
Figure 29.
Obrázek 29.
Abbildung 29.
Rysunek 29.
6.2.1998
5
Winter episode: Zinnwald, mountain station
Zimní epizoda: Zinnwald, horská stanice
Winterepisode: Zinnwald, Bergstation
Epizod zimowy: Zinnwald, stacja górska
Date
5.2.1998
4.2.1998
300
6.2.1998
5
-5
100
0
-10
24
6
12
18
24
6
12
18
24
6
12
18
24
0
SO2 concentration
temperature
200
0
100
-5
0
-10
24
6
12
18
Time
105
Figure 30.
Obrázek 30.
Abbildung 30.
Rysunek 30.
Winter episode: Jeleniów, lowland station
Zimní epizoda: Jeleniów, nízko poloená stanice
Winterepisode: Jeleniów, tiefgelegene Station
Epizod zimowy: Jeleniów, stacja nizinna
24
6
12
18
24
6
Time
Figure 31.
Obrázek 31.
Abbildung 31.
Rysunek 31.
Winter episode: Czerniawa, mountain station
Zimní epizoda: Czerniawa, horská stanice
Winterepisode: Czerniawa, Bergstation
Epizod zimowy: Czerniawa, stacja górska
12
18
24
Temperature [°C]
200
Temperature [°C]
SO2 concentration
temperature
5. SUMMARY AND CONCLUSIONS
5. SHRNUTÍ A ZÁVÌRY
The description of ambient air quality was
based on the measurement results obtained in
1998 at all stations of the Black Triangle Joint
Air Monitoring System.
Popis kvality ovzduí vycházel z výsledkù
mìøení získaných v roce 1998 na vech stanicích
spoleèného systému pro sledování ovzduí
v oblasti Èerného trojúhelníku.
For the description of the degree of air
pollution there were used annual and daily mean
concentration values of sulphur dioxide, nitrogen
dioxide, PM10, carbon monoxide, and ozone.
Nitrogen and sulphur annual wet deposition and
heavy metals contained in PM10 were also used.
Pro popis stupnì zneèitìní ovzduí byly
pouity roèní a denní prùmìrné hodnoty koncentrací oxidu siøièitého, oxidu dusièitého, PM10,
oxidu uhelnatého a ozonu. Dále byly pouity
hodnoty mokré depozice dusíku, síry a koncentrace tìkých kovù obsaených v PM10.
Emission trends
Vývoj emisí
The main sources of air pollution in the Black
Triangle region are: power plants, industrial
facilities, residences (domestic heating units) and
transportation.
Hlavní zdroje zneèitìní ovzduí nacházející
se v oblasti Èerného trojúhelníku jsou elektrárny,
prùmyslové podniky, domácí topenitì a doprava.
During the last 9 years (from 1989 till 1997)
a declining tendency of sulphur dioxide (of about
69%), nitrogen oxides (69%) and solid particles
(89%) emissions could be observed in the whole
the Black Triangle region. In the Polish part
stable or slightly increasing nitrogen oxides
emission levels were noted. This is due to the
increase of traffic emissions.
V prùbìhu minulých 9 let (od roku 1989 do
roku 1997) byla v celém Èerném trojúhelníku
zaznamenána klesající tendence emisí oxidu
siøièitého (asi 69%), oxidù dusíku (69%)
a praného aerosolu (89%). V polské èásti
Èerného trojúhelníku byl zaznamenán trvalý
nebo mírný nárùst emisí oxidù dusíku. Tento
nárùst je zpùsoben rùstem emisí z dopravy.
Air quality monitoring in the Black
Triangle region has shown that:
Sledování kvality ovzduí v Èerném
trojúhelníku pøineslo následující výsledky:
Annual mean concentrations of sulphur
dioxide, nitrogen dioxide, carbon monoxide and
particulate matter did not exceed limit and
Commission Directives valid in 1998 and in the
WHO Guidelines.
Roèní prùmìrné koncentrace oxidu siøièitého,
oxidu dusièitého, oxidu uhelnatého a praného
aerosolu nepøekroèily limity a doporuèené
hodnoty definované v Direktivách Evropské
komise platných v roce 1998 a ve smìrnicích
WHO.
At most monitoring sites 24 hour mean
concentrations of these pollutants did not exceed
the limit and recommended values defined by
the European Commission and WHO.
Na vìtinì monitorovacích míst nepøekroèily
24hodinové koncentrace výe zmínìných
kodlivin limit a doporuèené hodnoty definované
Evropskou komisí a WHO.
106
5. ZUSAMMENFASSUNG
UND FOLGERUNGEN
5. PODSUMOWANIE I WNIOSKI
Die Beschreibung der Luftqualität stützte sich
auf die Meßergebnisse, welche 1998 an den Stationen des Gemeinsamen Luftüberwachungssystems des Schwarzen Dreiecks erhoben wurden.
Charakterystykê jakoci powietrza oparto na
wynikach pomiarów uzyskanych w1998 roku na
wszystkich stacjach wchodz¹cych w sk³ad
wspólnego systemu monitoringu powietrza
Czarnego Trójk¹ta.
Hierfür wurden die Jahres- und Tagesmittelwerte von Schwefeldioxid, Stickstoffdioxid,
PM10, Kohlenmonmoxid und Ozon verwendet.
Des weiteren wurden die jährlichen nassen Depositionen von Stickstoff und Schwefel und die
Schwermetallgehalte des PM10-Staubes ausgewertet.
Do opisu stopnia zanieczyszczenia powietrza
wykorzystano wartoci redniorocznych i redniodobowych stê¿eñ dwutlenku siarki, dwutlenku azotu, py³u zawieszonego PM10, tlenku
wêgla i ozonu. Ponadto zosta³y przeanalizowane
wartoci rocznej depozycji mokrej siarki i azotu
oraz zawartoci metali ciê¿kich w pyle PM10.
Die Entwicklung der Emissionen
Tendencje emisji
Die Hauptquellen für die Luftverschmutzung
in der Region des Schwarzen Dreiecks sind
Kraftwerke, Industrieanlagen, Hausbrand und
Verkehr.
G³ównymi ród³ami zanieczyszczenia powietrza usytuowanymi w regionie Czarnego
Trójk¹ta s¹: elektrownie, zak³ady przemys³owe,
obiekty bytowo-komunalne (grzewcze jednostki
komunalne) i transport komunikacyjny.
Während der 9 Jahre von 1989 bis 1997 war
eine abnehmende Tendenz bei den Emissionen
von Schwefeldioxid (um etwa 69%), Stickstoffoxiden (69%) und Partikeln in der gesamten
Region des Schwarzen Dreiecks zu verzeichnen.
Im polnischen Teil des Schwarzen Dreiecks
wurden gleich bleibende oder leicht steigende
Emissionen von Stickstoffoxiden festgestellt.
Dieser Umstand ist auf eine Zunahme der
verkehrsbedingten Emissionen zurückzuführen.
Podczas ostatnich dziewiêciu lat (od 1989 do
1997 roku) w ca³ym regionie Czarnego Trójk¹ta
stwierdzono tendencjê spadkow¹ w odniesieniu
do emisji dwutlenku siarki (oko³o 69%), tlenków
azotu (ok. 69%), py³ów (ok. 89%). W polskiej
czêci Czarnego Trójk¹ta obserwowany by³ sta³y
poziom lub minimalny wzrost emisji tlenków
azotu. By³o to spowodowane wzrostem emisji
komunikacyjnych.
Die Überwachung der Luftqualität in der
Region des Schwarzen Dreiecks hat folgende
Resultate erbracht:
Monitoring jakoci powietrza w regionie
Czarnego Trójk¹ta wykaza³:
Die Jahresmittelwerte von Schwefeldioxid,
Stickstoffdioxid, Kohlenmonoxid und Partikeln
überschritten nicht die für 1998 geltenden Grenzund Richtwerte der Europäischen Kommission
und den Richtlinien der WHO.
rednioroczne stê¿enia dwutlenku siarki,
dwutlenku azotu, tlenku wêgla i py³u zawieszonego nie przekracza³y granicznych i zalecanych wartoci okrelonych w Dyrektywach
Komisji Europejskiej obowi¹zuj¹cych w 1998
roku i Wytycznych WHO.
Die Tagesmittelwerte der obengenannten
Schadstoffe überschritten an den meisten Überwachungsstellen die Grenz- und Richtwerte
nicht.
redniodobowe stê¿enia wy¿ej wymienionych zanieczyszczeñ nie przekracza³y granicznych i zalecanych wartoci zdefiniowanych
w Dyrektywach Komisji Europejskiej i Wytycznych WHO na wiêkszoci stacji monitoringu.
107
The highest annual mean concentrations of
ozone in the air were registered at the mountain
stations, while the lowest concentrations were
observed at stations situated at low elevations
and in towns.
Nejvyí roèní prùmìrné koncentrace ozonu
byly zaznamenány na horských stanicích,
zatímco nejnií koncentrace byly pozorovány
na stanicích nacházejících se v nízko poloených
oblastech a ve mìstech s nejvíce zneèitìným
ovzduím.
The limit value of ozone concentration,
adopted for the protection of vegetation, defined
in the Directive of the European Commission as
a 24 hour mean concentration, was exceeded at
most of the sites, mainly at the stations situated
in the mountains.
Limitní hodnota koncentrace ozonu pøijatá
pro ochranu vegetace a definovaná v Direktivì
Evropské komise jako 24hodinová prùmìrná
koncentrace byla pøekroèena na vìtinì stanic,
zejména na stanicích nacházejících se v horách.
The state of air quality in 1998 can be
characterised as highly diversified. The marked
dependence on the local conditions such as
source emission strength, station site location and
specific meteorological situations was obvious.
Despite the general improving trend, specific air
pollution problems still exist in the individual
countries. These problems were caused by local
sources, by traffic and, last but not least, by the
transboundary transport of pollutants from the
large sources influencing the air quality on
a regional scale.
Stav kvality ovzduí v roce 1998 v oblasti
Èerného trojúhelníku je charakterizován vysokou
rùznorodostí. Je zde zøejmá závislost na místních
podmínkách, to je na mnoství emisí, poloze
monitorovací stanice a specifické meteorologické situaci. Kromì obecného zlepujícího se
trendu existují stále specifické problémy týkající
se zneèitìní ovzduí v jednotlivých zemích. Tyto
problémy byly zpùsobeny jak místními zdroji,
tak dopravou, a v neposlední øadì pøeshranièním
pøenosem kodlivin z velkých zdrojù ovlivòujících kvalitu ovzduí v regionálním mìøítku.
The air pollution level in the Black Triangle
region of interest was influenced both by local
sources and by the large remote sources from
which pollutants were transported by air
masses, depending on the flow pattern and
meteorological situation.
Úroveò zneèitìní ovzduí v pøísluném
regionu byla ovlivnìna jak místními zdroji,
tak velkými vzdálenými zdroji, ze kterých
byly kodliviny transportovány v závislosti na
meteorologické situaci.
Results of air pollution monitoring showed
that the emission abatement strategies applied
in the Black Triangle region were fully
effective and led to a significant improvement
of the air quality in the BT area. Therefore
the air quality in the Black Triangle is
approaching that of the EU member states.
Výsledky sledování zneèitìní ovzduí
ukazují, e strategie sníení emisí v oblasti
Èerného trojúhelníku byla efektivní a vedla
ke znaènému zlepení kvality ovzduí. Kvalita
ovzduí v oblasti Èerného trojúhelníku se
zaèíná postupnì stávat srovnatelnou s aktuálním stavem v èlenských státech EU.
108
Die höchsten Ozon-Jahresmittelwerte wurden
in den Bergstationen aufgezeichnet; die niedrigsten Konzentrationen wurden dagegen in tiefgelegenen Stationen und in den Städten registriert.
Najwy¿sze rednie roczne stê¿enia ozonu
w powietrzu zosta³y zarejestrowane na stacjach
górskich, podczas gdy najni¿sze stê¿enia zaobserwowano na stacjach usytuowanych na ma³ych
wysokociach oraz w miastach.
Der Ozon-Grenzwerte zum Schutz der Vegetation, der in der EU-Richtlinie als Tagesmittelwert definiert ist, wurde an den meisten
Stellen überschritten, besonders häufig an den
Bergstationen.
Wartoæ graniczna stê¿enia ozonu, przyjêta
ze wzglêdu na ochronê rolin, okrelona
w Dyrektywie Unii Europejskiej jako rednie
stê¿enie 24-godzinne, by³a przekraczana na
wiêkszoci stacji pomiarowych, g³ównie na
stacjach zlokalizowanych w górach.
Die Luftqualität im Jahre 1998 läßt sich durch
eine hohe räumliche Variabilität charakterisieren. Besonders zu erwähnen ist die Abhängigkeit von lokalen Bedingungen wie z.B. Stärke
der Emissionsquellen, Standort der Station sowie die spezifischen meteorologischen Bedingungen. Trotz der allgemeinen Verbesserung
bestehen in den einzelnen Ländern immer noch
spezifische Probleme bei der Luftverschmutzung. Diese sind auf lokale Quellen und den
Verkehr aber nicht zuletzt auch auf grenzüberschreitende Transporte der Luftverschmutzung
zurückzuführen, die von den großen Quellen
ausgehen und die Luftqualität im regionalen
Maßstab beeinträchtigen.
Stan jakoci powietrza w 1998 roku na
obszarze Czarnego Trójk¹ta charakteryzowa³o
wysokie zró¿nicowanie. Oczywista by³a znaczna
zale¿noæ od warunków lokalnych, takich jak:
odleg³oæ od ród³a emisji, lokalizacja stacji,
specyficzne warunki meteorologiczne. Pomimo
ogólnej tendencji poprawy jakoci powietrza,
nadal istniej¹ specyficzne dla ka¿dego kraju
problemy zanieczyszczenia powietrza. Te problemy by³y spowodowane zarówno przez ród³a
lokalne, komunikacyjne i w koñcu choæ nie
o najmniejszym znaczeniu przez transgraniczny transport zanieczyszczeñ powietrza
z du¿ych róde³, wp³ywaj¹cy na jakoæ powietrza
w skali regionalnej.
Die Luftqualität in der Region wurde sowohl durch lokale Quellen als auch durch
große entfernte Quellen beeinflußt, von welchen die Schadstoffe mit den Luftmassen in
Abhängigkeit von den Strömungsbedingungen und der meteorologischen Lage herantransportiert wurden.
Poziom zanieczyszczenia powietrza w analizowanym regionie by³ kszta³towany zarówno
przez lokalne ród³a, jak i du¿e, odleg³e
ród³a, z których zanieczyszczenia by³y transportowane przez masy powietrza, w zale¿noci od uk³adów przep³ywu i sytuacji
meteorologicznej.
Die Überwachung der Luftverschmutzung
zeigte, daß sich die Strategien zur Senkung
der Emissionen in der Region des Schwarzen
Dreiecks als sehr effektiv erwiesen haben, was
zu einer signifikanten Verbesserung der Luftqualität geführt hat. Die Luftqualität im
Schwarzen Dreieck nähert sich also den Verhältnissen der EU-Mitgliedstaaten an.
Wyniki monitoringu zanieczyszczenia
powietrza wykaza³y, ¿e strategie zastosowane do ograniczenia emisji zanieczyszczeñ
w regionie Czarnego Trójk¹ta by³y w pe³ni
skuteczne i doprowadzi³y do znacznej poprawy jakoci powietrza na obszarze Czarnego
Trójk¹ta. Dziêki temu jakoæ powietrza
w Czarnym Trójk¹cie staje siê porównywalna
z aktualnym stanem w krajach cz³onkowskich
Unii Europejskiej.
109
6. RECOMMENDATIONS FOR FURTHER
WORK
6. DOPORUÈENÍ PRO DALÍ PRÁCI
1. There is a need to reconsider the location
of certain monitoring stations, taking into
account the possibility of supplementing the
system with new stations, that meet the
requirements of EU Directives and Technical
Report ETC/AQ-PTL/AQ.
1. Je tøeba pøehodnotit umístìní monitorovacích
stanic a vzít v úvahu monosti doplnìní
systému o nové stanice, za úèelem splnìní
poadavkù Direktiv EU a technické zprávy
ETC/AQ-PTL/AQ.
2. Changes of measurement programmes for
individual monitoring stations should be
considered.
2. Je tøeba posoudit zmìny programù mìøení
u jednotlivých monitorovacích stanic.
3. It is necessary to implement the joint quality
assurance/quality control system for the Joint
Air Monitoring System Black Triangle.
3. Je tøeba zavést systém spoleèného zajitìní
kvality/systém øízení kvality v rámci spoleèného systému sledování ovzduí v oblasti
Èerného trojúhelníku.
4. Periodical (annual) publication of reports
about the air quality in the Black Triangle
region, according to the terms of the
agreement signed by the three ministers.
4. Pravidelnì (roènì) vydávat zprávu o stavu
zneèitìní ovzduí v oblasti Èerného trojúhelníku v souladu s podmínkami dohody
podepsané tøemi ministry.
5. Possibilities of expanding data exchange by
other polluting substances, e.g. benzene and
PAHs, should be considered.
5. Posoudit monosti rozíøení výmìny dat
o dalí zneèiující látky, napø. benzen a PAH.
110
6. EMPFEHLUNGEN FÜR DIE WEITERE
ARBEIT
6. ZALECENIA DOTYCZCE PRZYSZ£EJ
PRACY
1. Es besteht der Bedarf, die Lage der Messstationen zu überdenken. Hierbei sollte die
Möglichkeit der Ergänzung des Systems
durch neue Stationen berücksichtigt werden,
um den Anforderungen der EU-Richtlinien
und des Technischen Berichtes ETC/AQPTL/AQ zu genügen.
1. Istnieje potrzeba przeanalizowania lokalizacji
stacji pomiarowych z uwzglêdnieniem uzupe³nienia systemu o nowe stacje, zgodnie
z wymogami Dyrektyw UE i Raportu Technicznego ETC/AQ-PTL/AQ.
2. Es sollten Änderungen der Messprogramme
einzelner Überwachungsstationen in Erwägung gezogen werden.
2. Nale¿y rozwa¿yæ zmiany programów pomiarowych dla poszczególnych stacji monitoringowych.
3. Es erweist sich als notwendig, ein gemeinsames Qualitätssicherungs-/Qualitätskontrollsystem für das Gemeinsame Luftüberwachungssystem des Schwarzen Dreiecks zu
implementieren.
3. Koniecznym jest wdro¿enie wspólnego systemu zapewnienia jakoci/kontroli jakoci dla
Wspólnego Systemu Monitoringu Powietrza
Czarny Trójk¹t.
4. Es sollen periodisch (jährlich) reguläre Berichte über die Luftqualität im Schwarzen
Dreieck auf der Grundlage der von den drei
Ministern unterzeichneten Vereinbarung veröffentlicht werden.
4. Cykliczne (coroczne) publikowanie raportów
o stanie zanieczyszczenia powietrza w regionie Czarnego Trójk¹ta, zgodnie z zapisami
porozumienia miêdzy trzema ministrami.
5. Eine Erweiterung des Datenaustausches bezüglich weiterer Schadstoffe wie z.B. Benzol
und polizyklische aromatische Kohlenwasserstoffe (PAK) sollte in Betracht gezogen werden.
5. Nale¿y przeanalizowaæ mo¿liwoæ rozszerzenia wymiany danych o inne substancje
zanieczyszczaj¹ce, np. benzen i wêglowodory
aromatyczne.
6. RECOMMENDATIONS FOR FURTHER WORK
111
This report was written on the basis of the
agreement between the national Ministries of the
Environment of the Czech Republic, the Federal
Republic of Germany and the Republic of Poland
on the Exchange of Air Monitoring Data in the
Black Triangle dated 17 September 1996.
Tato zpráva byla zpracována na základì
dohody mezi ministerstvy ivotního prostøedí
Èeské republiky, Spolkové republiky Nìmecko
a Polské republiky o Výmìnì údajù ze sledování
kvality ovzduí v oblasti Èerného trojúhelníku,
podepsané 17. záøí 1996.
The trilateral working group formed under
the auspices of the agreement is made up of
representatives of the following institutions:
V tøístranné pracovní skupinì mají zastoupení
následující instituce:
• on the Czech side: the Czech
Hydrometeorological Institute, Prague and
Ústí nad Labem,
• na èeské stranì: Èeský hydrometeorologický
ústav, Praha a Ústí nad Labem,
• on the German side: the Saxon State Authority
for the Environment and Geology, Dresden,
Federal Environmental Agency, Berlin,
• na nìmecké stranì: Saský státní úøad pro
ivotní prostøedí a geologii, Dráïany,
Federální ekologický úøad, Berlín,
• on the Polish side the Voivodship Inspectorate
for Environmental Protection, Wroc³aw and
Jelenia Góra.
• na polské stranì: Vojvodský inspektorát
pro ochranu ivotního prostøedí, Wroc³aw
a Jelenia Góra.
This publication is the first ever-joint trinational report to describe and evaluate the air
quality in the Black Triangle.
Tato publikace je první spoleènou tøístrannou
zprávou, která popisuje a hodnotí kvalitu ovzduí
v oblasti Èerného trojúhelníku.
The report focuses on the measured values
for atmospheric pollutants taken from the year
1998. In addition the trend of the emissions since
1989 and the development of the ambient air
quality since 1996 is described.
Tato zpráva se zamìøuje na hodnoty kodlivin
v ovzduí namìøené v roce 1998. Kromì toho
popisuje trend emisí od roku 1989 a vývoj kvality
okolního ovzduí od roku 1996.
This report is to be compiled and published
on an annual basis.
Zpráva bude zpracovávána a publikována
v roèním intervalu.
In future, questions of cross-border quality
assurance and quality control inside the Black
Triangle are to be considered.
V budoucnosti je tøeba posoudit otázky
zajitìní kontroly a kvality v rámci spoleèného
systému sledování ovzduí v oblasti Èerného
trojúhelníku.
Further areas of focus will occur as a result
of the new and future European Directives
affecting air quality monitoring.
Dalí oblasti práce budou definovány na
základì problémù vyplývajících z nových
a budoucích Evropských direktiv obsahujících
poadavky na sledování kvality ovzduí.
112
Dieser Bericht wurde auf der Grundlage der
am 17. September 1996 geschlossenen Vereinbarung zwischen den nationalen Ministerien für
Umwelt der Tschechischen Republik, der Bundesrepublik Deutschland und der Polnischen
Republik über den Austausch von Immissionsdaten der Luftbelastung im Schwarzen Dreieck
erstellt.
Raport zosta³ opracowany na podstawie
Porozumienia miêdzy Ministrami rodowiska
Republiki Czeskiej, Republiki Federalnej
Niemiec i Rzeczpospolitej Polski w sprawie
Wymiany danych monitoringu powietrza
w Czarnym Trójk¹cie z dnia 17 wrzenia 1996
roku.
Die trilaterale Arbeitsgruppe setzt aus Mitarbeitern folgender Institutionen zusammen:
Powo³ana trójstronna Grupa Robocza sk³ada
siê z przedstawicieli nastêpuj¹cych instytucji:
• für die tschechische Seite: das Tschechische
Hydrometeorologische Institut in Prag und
Ústí nad Labem,
• ze strony czeskiej: Czeski Instytut Hydrometeorologiczny w Pradze i Ústí nad £ab¹,
• für die deutsche Seite: das Sächsische Landesamt für Umwelt und Geologie, Dresden
und das Umweltbundesamt, Berlin,
• ze strony niemieckiej: Saksoñski Urz¹d
Krajowy rodowiska i Geologii, Drezno,
Federalna Agencja rodowiska, Berlin,
• für die polnische Seite: die Wojewodschaftsinspektion für Umweltschutz Wroc³aw und
Jelenia Góra.
• ze strony polskiej: Wojewódzki Inspektorat
Ochrony rodowiska, Wroc³aw i Jelenia
Góra.
Diese Veröffentlichung ist der erste gemeinsame trinationale Bericht zur Beschreibung und
Bewertung der Luftqualität im Schwarzen Dreieck.
Ta publikacja jest pierwszym wspólnym
trójstronnym raportem opisuj¹cym i oceniaj¹cym
jakoæ powietrza w Czarnym Trójk¹cie.
Der Bericht konzentriert sich auf die Meßwerte für atmosphärische Schadstoffe, die im
Jahr 1998 gemessen wurden. Darüber hinaus
wird der Trend der Emissionen seit 1989 und
die Entwicklung der Luftqualität seit 1996 beschrieben.
Raport skupia siê g³ównie na wartociach
pomiarowych zanieczyszczeñ powietrza z 1998
roku. Oprócz tego opisane s¹ tendencje emisji
od 1989 roku oraz zmiany jakoci powietrza od
1996 roku.
Der Bericht soll jährlich zusammengestellt
und veröffentlicht werden.
Ten raport bêdzie opracowywany i publikowany co roku.
Zukünftig sind Fragen der grenzübergreifenden Qualitätssicherung und Qualitätskontrolle innerhalb des Schwarzen Dreiecks zu beachten.
W przysz³oci bêd¹ tak¿e omawiane zagadnienia wspólnych procedur zapewnienia jakoci
i kontroli jakoci w obrêbie Czarnego Trójk¹ta.
Im Ergebnis der neuen und zukünftigen Europäischen Richtlinien zur Überwachung der
Luftqualität werden weitere Schwerpunkte zu
setzen sein.
Obszar przysz³ych zainteresowañ bêdzie
okrelony poprzez zakres problemów wynikaj¹cych z aktualnych, nowych oraz przysz³ych
Dyrektyw Unii Europejskiej, wp³ywaj¹cych na
monitoring jakoci powietrza.
6. RECOMMENDATIONS FOR FURTHER WORK
113
LIST OF TABLES
SEZNAM TABULEK
1. Description of the Black Triangle Air Monitoring
System
1. Popis systému sledování ovzduí v oblasti Èerného
trojúhelníku
2. Meteorological conditions in the Czech part
of the Black Triangle 1998
2. Meteorologické podmínky v èeské èásti Èerného
trojúhelníku 1998
3. Frequency of the wind direction and calm
in the Czech part of the Black Triangle 1998
3. Frekvence smìru vìtru a bezvìtøí v èeské èásti
4. Meteorological conditions in the German part
4. Meteorologické podmínky v nìmecké èásti
in the German part of the Black Triangle 1998
5. Frekvence smìru vìtru a bezvìtøí v nìmecké èásti
6. Meteorological conditions in the Polish part
6. Meteorologické podmínky v polské èásti Èerného
trojúhelníku 1998
in the Polish part of the Black Triangle 1998
7. Frekvence smìru vìtru a bezvìtøí v polské èásti
8. Air Quality Standards for the Czech Republic
8. Normy kvality ovzduí v Èeské republice
9. Air quality standards in Saxony
9. Normy kvality ovzduí v Sasku
10. Smog values in Saxony
10. Hodnoty smogu v Sasku
11. Limit values of the air pollutants concentrations
within the area of the country and the period
11. Limitní hodnoty koncentrací kodlivin ve vzduchu
na území státu a období, ve kterém tyto hodnoty
platí
12. Limit value of ozone concentrations within the area
of the country
12. Limitní hodnoty koncentrace ozónu na území státu
in the spa protection areas and the period in which
they are valid
ve chránìných lázeòských oblastech a období,
in the area of National Parks and the period
v národních parcích a období, ve kterém tyto
hodnoty platí
15. EC Directives and WHO Guidelines
15. Direktivy Evropského spoleèenství a smìrnice
WHO
16. The new limit values for sulphur dioxide, nitrogen
dioxide and oxides of nitrogen, particulate matter
and lead Council Directive 1999/30/EC
16. Nové limitní hodnoty pro oxid syøièitý, oxidu
dusièitý a oxid dusíku, praný aerosol a olovo
Direktiva Rady 1999/30/EC
17. Emission trends in the Black Triangle region
19891997
17. Vývoj emisí v oblasti Èerného trojúhelníku
v období 19891997
18. Changes of annual mean concentrations
(19961998 period)
18. Zmìny roèních prùmìrných koncentrací
(období 19961998)
19. Changes of 98 percentiles (19961998 period)
19. Zmìny 98. procentyl (období 19961998)
20. Annual mean concentrations 1998
20. Roèní prùmìrné koncentrace 1998
21. Values of 98 Percentiles
21. Hodnoty 98. procentylù
22. Number of days in 1998 with ozone daily means
exceeding the value for the protection of vegetation
(65 µg/m3)
22. Poèet dní v roce 1998 s denními prùmìry
koncentrací ozónu pøekraèujícími hodnotu
23. Annual means of heavy metal contents in PM10
23. Obsah tìkých kovù v PM10 jako roèní prùmìr
24. Annual wet atmospheric deposition 1998
24. Roèní mokré atmosférické depozice 1998
114
VERZEICHNIS DER TABELLEN
SPIS TABEL
1. Beschreibung des Luftüberwachungssystems des
Schwarzen Dreiecks
1. Opis systemu monitoringu powietrza Czarnego
Trójk¹ta
2. Die meteorologischen Bedingungen im
tschechischen Teil des Schwarzen Dreiecks 1998
2. Warunki meteorologiczne w czeskiej czêci
Czarnego Trójk¹ta 1998
3. Windrichtungsverteilung und Anteil der Calmen
im tschechischen Teil des Schwarzen Dreiecks 1998
3. Czêstoci kierunków wiatru i cisz w czeskiej czêci
4. Die meteorologischen Bedingungen im deutschen
Teil des Schwarzen Dreiecks 1998
4. Warunki meteorologiczne w niemieckiej czêci
im detschen Teil des Schwarzen Dreiecks 1998
5. Czêstoci kierunków wiatru i cisz w niemieckiej
6. Die meteorologischen Bedingungen im polnischen
Teil des Schwarzen Dreiecks 1998
6. Warunki meteorologiczne w polskiej czêci
im polnischen Teil des Schwarzen Dreiecks 1998
7. Czêstoci kierunków wiatru i cisz w polskiej czêci
8. Luftqualitätstandards für die Tschechische Republik
8. Normy jakoci powietrza dla Republiki Czeskiej
9. Luftqualitätsstandards in Sachsen
9. Normy jakoci powietrza w Saksonii
10. Werte der Sächsischen Smogverordnung
10. Wartoci smogowe w Saksonii
11. Grenzwerte der Luftschadstoffe (landesweit) und
deren Zeitbezüge
11. Dopuszczalne wartoci stê¿eñ substancji
zanieczyszczaj¹cych w powietrzu na obszarze
kraju oraz czas ich obowi¹zywania
12. Ozon-Grenzwerte (landesweit)
12. Dopuszczalna wartoæ stê¿enia ozonu w powietrzu
dla obszaru kraju
13. Grenzwerte der Luftschadstoffe
(gültig für Kurgebiete) und deren Zeitbezüge
ochrony uzdrowiskowej oraz czas ich
obowi¹zywania
14. Grenzwerte der Luftschadstoffe
(gültig für Nationalparks) und deren Zeitbezüge
parków narodowych
15. EU-Richtlinien und WHO-Empfehlungen
15. Dyrektywy Komisji Europejskiej oraz Wytyczne
wiatowej Organizacji Zdrowia (WHO)
16. Die neuen Grenzwerte für Schwefeldioxid,
Stickstoffdioxid und Stickoxide, Partikel und Blei
EU-Richtlinie 1999/30/EG
16. Nowe wartoci graniczne dla dwutlenku siarki,
dwutlenku azotu i tlenków azotu, py³u
zawieszonego i o³owiu Dyrektywa Rady
1999/30/EC
17. Entwicklung der Emissionen im Schwarzen
17. Tendencje emisji w regionie Czarnego Trójk¹ta
w okresie 19891997
18. Die Entwicklung der Jahresmittelwerte
(1996 bis 1998)
18. Zmiany stê¿eñ redniorocznych (okres 19961998)
19. Die Entwicklung der 98-Perzentile 1996 bis 1998
19. Zmiany 98 percentyli (okres 19961998)
20. Jahresmittelwerte 1998
20. rednie roczne stê¿enia 1998
21. 98-Perzentile
21. Wartoci 98 percentyli
22. Anzahl der Tage 1998 mit Tagesmittelwerten,
welche den Schwellenwert zum Schutz der
Vegetation (65 µg/m3) überschritten
22. Liczba dni w 1998 roku z wartociami
redniodobowymi ozonu przekraczaj¹cymi wartoæ
ustalon¹ dla ochrony rolin (65 µg/m3)
23. Jahresmittelwerte der Schwermetallgehalte im
PM10-Staub
23. rednie roczne zawartoci metali ciê¿kich w PM10
24. Jährliche nasse Depositionen 1998
24. Roczna mokra depozycja atmosferyczna 1998
LIST OF TABLES
115
LIST OF FIGURES
SEZNAM OBRÁZKÙ
1. Joint Air Monitoring System in the Black Triangle
2. Frequency of the wind direction in the Black
Triangle Region 1998
3. Emission trends the Black Triangle region
19891997
4. Changes of annual mean concentrations
(19961998 period)
5. Changes of 98 percentiles (19961998 period)
6. Number of days 1998 with ozone daily means
exceeding the value for the protection of vegetation
(65 µg/m3)
7. Annual means of lead and chromium contents
in PM10
8. Annual mean values of sulphur dioxide (SO2)
in the Black Triangle region 1998
9. Annual mean values of nitrogen dioxide (NO2)
10. Annual mean values of suspended particulate
matter (PM10) in the Black Triangle region 1998
11. Annual mean values of carbon monoxide (CO)
12. Annual mean values of ozone (O3) in the Black
Triangle region 1998
13. Annual wet deposition in the Black Triangle region
1998
14. Heavy metal contains in PM10 as annual means
15. Lead contains in PM10 as annual means
16. Summer episode: lowland stations (common)
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
Summer episode: mountain stations (common)
Summer episode: Most, lowland station
Summer episode: Sou, mountain station
Summer episode: Olbernhau, lowland station
Summer episode: Zinnwald, mountain station
Summer episode: Jeleniów, lowland station
Summer episode: Czerniawa, mountain station
Winter episode: lowland stations (common)
25. Winter episode: mountain stations (common)
26. Winter episode: Chabaøovice, lowland station
27.
28.
29.
30.
31.
116
Winter episode: Krupka, mountain station
Winter episode: Olbernhau, lowland station
Winter episode: Zinnwald, mountain station
Winter episode: Jeleniów, lowland station
Winter episode: Czerniawa, mountain station
1. Spoleèny systém monitoringu ovzduí v Èerném
trojúhelníku
2. Èetnost smìrù vìtru v oblasti Èerného trojúhelniku
1998
3. Vývoj emisí v oblasti Èerného trojúhelníku
v období 19891997
4. Zmìny roèních prùmìrných koncentrací
(období 19961998)
5. Zmìny 98. procentyl (období 19961998)
6. Poèet dní v roce 1998 s denními prùmìry
koncentrací ozónu pøekraèujícími hodnotu
7. Roèní prùmìrný obsah olova i chrómu v PM10
8. Roèní prùmìrné koncentrace oxidu siøièitého (SO2)
v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
9. Roèní prùmìrné koncentrace oxidu dusièitého
(NO2) v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
10. Roèní prùmìrné koncentrace praného aerosolu
(PM10) v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
11. Roèní prùmìrné koncentrace oxidu uhelnatého
(CO) v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
12. Roèní prùmìrné koncentrace ozonu (O3)
v oblasti Èerného trojúhelniku 1998
13. Roèní mokrá depozice v oblasti Èerného
trojúhelniku 1998
14. Roèní prùmìrny obsah tìkých kovù v PM10
1998
15. Roèní prùmìrny obsah olova v PM10 1998
16. Letní epizoda: nízko poloené stanice (obecnì)
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
Letní epizoda: horské stanice (obecnì)
Letní epizoda: Most, nízko poloená stanice
Letní epizoda: Sou, horská stanice
Letní epizoda: Olbernhau, nízko poloená stanice
Letní epizoda: Zinnwald, horská stanice
Letní epizoda: Jeleniów, nízko poloená stanice
Letní epizoda: Czerniawa, horská stanice
Zimní epizoda: nízko poloené stanice (obecnì)
25. Zimní epizoda: horské stanice (obecnì)
26. Zimní epizoda: Chabaøovice, nízko poloená
stanice
27. Zimní epizoda: Krupka, horská stanice
28. Zimní epizoda: Olbernhau, nízko poloená stanice
29. Zimní epizoda: Zinnwald, horská stanice
30. Zimní epizoda: Jeleniów, nízko poloená stanice
31. Zimní epizoda: Czerniawa, horská stanice
VERZEICHNIS DER ABBILDUNGEN
1. Gemeinsames Luftmeßnetz im Schwarzen Dreieck
2. Windrichtungsverteilung im Schwarzen Dreieck
1998
3. Entwicklung der Emissionen im Schwarzen
4. Die Entwicklung der Jahresmittelwerte
1996 bis 1998
5. Die Entwicklung der 98-Perzentile 1996 bis 1998
6. Anzahl der Tage 1998 mit Tagesmittelwerten,
welche den Schwellenwert zum Schutz
der Vegetation (65 µg/m3) überschritten
7. Jahresmittelwerte der Schwermetallgehalte
(Blei, Chrom) im PM10-Staub
8. Schwefeldioxid-Jahresmittelwerte im Schwarzen
Dreieck 1998
9. Stickstoffdioxid-Jahresmittelwerte im Schwarzen
Dreieck 1998
10. PM10-Schwebstaub-Jahresmittelwerte
im Schwarzen Dreieck 1998
11. Kohlenmonoxid-Jahresmittelwerte im Schwarzen
Dreieck 1998
12. Ozon-Jahresmittelwerte im Schwarzen Dreieck
1998
13. Jahreswerte der Nassen Deposition im Schwarzen
Dreieck 1998
14. Jahresmittelwerte der Schwermetallgehalte
im PM10-Staub im Schwarzen Dreieck 1998
15. Jahresmittelwerte der Bleigehalte im PM10-Staub
im Schwarzen Dreieck 1998
16. Sommerepisode: tiefgelegene Stationen
(gemeinsam)
17. Sommerepisode: Bergstationen (gemeinsam)
18. Sommerepisode: Most, tiefgelegene Station
19. Sommerepisode: Sou, Bergstation
20. Sommerepisode: Olbernhau, tiefgelegene Station
21. Sommerepisode: Zinnwald, Bergstation
22. Sommerepisode: Jeleniów, tiefgelegene Station
23. Sommerepisode: Czerniawa, Bergstatio
24. Winterepisode: tiefgelegene Stationen
(gemeinsam)
25. Winterepisode: Bergstationen (gemeinsam)
26. Winterepisode: Chabaøovice, tiefgelegene Station
27.
28.
29.
30.
31.
Winterepisode: Krupka, Bergstation
Winterepisode: Olbernhau, tiefgelegene Station
Winterepisode: Zinnwald, Bergstation
Winterepisode: Jeleniów, tiefgelegene Station
Winterepisode: Czerniawa, Bergstation
SPIS RYSUNKÓW
1. Wspólny System Monitoringu Powietrza
w Czarnym Trójk¹cie
2. Czêstoci kierunków wiatru w regionie Czarnego
Trójk¹ta 1998
3. Tendencje emisji w regionie Czarnego Trójk¹ta
w okresie 19891997
4. Zmiany stê¿eñ redniorocznych (okres 19961998)
5. Zmiany 98 percentyli (okres 19961998)
6. Liczba dni w 1998 z wartociami
redniodobowymi ozonu przekraczaj¹cymi wartoæ
ustalon¹ dla ochrony rolin (65 µg/m3)
7. rednie roczne zawartoci o³owiu i chromu
w PM10
8. rednie roczne wartoci stê¿eñ dwutlenku siarki
(SO2) w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
9. rednie roczne wartoci stê¿eñ dwutlenku azotu
(NO2) w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
10. rednie roczne wartoci stê¿eñ py³u zawieszonego
(PM10) w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
11. rednie roczne wartoci stê¿eñ tlenku wêgla (CO)
w regionie Czarnego Trójk¹ta 1998
12. rednie roczne wartoci stê¿eñ ozonu (O3)
13. Roczna mokra depozycja w regionie Czarnego
Trójk¹ta 1998
14. rednie roczne zawartoci matali ciê¿kich w PM10
15. rednie roczne zawartoci o³owiu w PM10
16. Epizod letni: stacje nizinne (wspólnie)
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
Epizod letni: Most, stacja nizinna
Epizod letni: Sou, stacja górska
Epizod letni: Olbernhau, stacja nizinna
Epizod letni: Zinnwald, stacja górska
Epizod letni: Jeleniów, stacja nizinna
Epizod letni: Czerniawa, stacja górska
Epizod zimowy: stacje nizinne (wspólnie)
25. Epizod zimowy: stacje górskie (wspólnie)
26. Epizod zimowy: Chabaøovice, stacja nizinna
27.
28.
29.
30.
31.
Epizod zimowy: Krupka, stacja górska
Epizod zimowy: Olbernhau, stacja nizinna
Epizod zimowy: Zinnwald, stacja górska
Epizod zimowy: Jeleniów, stacja nizinna
Epizod zimowy: Czerniawa, stacja górska
LIST OF FIGURES
117
118
NOTES
119
120

Untitled - Wojewódzki Inspektorat Ochrony Środowiska we Wrocławiu

Transkrypt

Podobne dokumenty

Szlifierka orbitalna 150mm z odciągiem

Common Report on Air Quality in the Black Triangle Region 2001

Wohnung richtig heizen und lüften - Polnisch