aktuelles - termine aktuality - termíny

AKTUELLES - TERMINE
AKTUALITY - TERMÍNY
AKTUALNOŒCI - TERMINY
Festtage vom 30.04. bis 02.05.2004
anlässlich des EU-Beitritts Polens
und Tschechiens im Dreiländereck ein INTERREG III A-Großprojekt
Im
deutsch-polnisch-tschechischen
Dreiländereck, im neuen alten Herzen
Europas, feiern die drei Städte Zittau,
Bogatynia und Hrádek an der Neiße die
Erweiterung der Europäischen Union
am 1. Mai. Unter dem Motto “Sternstunden Europas“ laden die drei Städte
zusammen mit den Landkreisen in der
Euroregion Neisse-Niºa-Nysa vom 30.
April bis 2. Mai zu einem vielfältigen
Festprogramm ein.
Festgebiet
6 Dreiländerpunkt
6 Innenstadt Zittaus (D)
6 Ortsteil Porajów (PL)
6 Hrádrek nad Nisou Kristyna-See (CZ)
30.04.
6 Eröffnungsveranstaltung
am Dreiländerpunkt
6 Offizielle Feststunde mit dem
trinationalen Orchester “Dreiklang”
6 Mitternachtsevent
“Sternstunden
Europas” am Dreiländerpunkt, ein
Theater-Licht-Spektakel nach der
Ringparabel von Lessing mit Chormusik und Feuerwerk
01.05.
6 Trinationale Bühnenprogramme von
MDR 1 Radio Sachsen, Radio Lausitz und Radio PSR
6 Jugend-open-air
6 Großes Bahnhofsfest
6 bunte Kinderveranstaltungen
6 Bürgertreffen mit Bundeskanzler
Gerhard Schröder, dem tschechischen Ministerpräsidenten Vladimír
Špidla, dem polnischen Ministerpräsidenten Leszek Miller sowie dem
Sächsischen Ministerpräsidenten
Georg Milbradt
02.05.
6 Bühnenprogramme von Künstlern
und Sportlern aus dem Dreiländereck
6 10. Blasmusikfestival mit Orchestern
aus drei Ländern
26.04.-09.05.
6 Weitere Veranstaltungen
- Konferenzen
- Fest am Dreiländereck
- Sportwettkämpfe
- Präsentationen und Ausstellungen
18
Oslavy pøi pøíleŞitosti vstupu Polska
a Èeské Republiky do EU na
Trojmezí ve dnech 30.04.-02.05.
2004 (Projekt podpoøený z Iniciativy
INTERREG III A)
Uroczystoœci od 30.04 do 02.05.
2004 z okazji wst¹pienia Polski i
Czech do Unii Europejskiej w
“Trójziemiu” - du¿y Projekt wspierany z funduszu INTERREG III A
Na nìmecko-polsko-èeském Trojmezí,
v srdci Evropy, oslaví 1. kvìtna tøi
mìsta - ğitava, Bogatynia a Hrádek nad
Nisou rozšíøení EU. Pod heslem
“Hvìzdné hodiny Evropy” zvou tato tøi
mìsta spoleènì s Euroregionem
Neisse-Nisa-Nysa ve dnech 30.04.02. 05. k návštìvì bohatého programu.
W niemieckopolsko-czeskim “trójziemiu”, w nowym starym sercu Europy,
trzy miasta: ¯ytawa, Bogatynia i Hrádek
nad Nys¹, 1-go maja œwiêtuj¹ rozszerzenie Unii Europejskiej. Pod has³em
“Gwiezdne godziny Europy” 3 miasta
wspólnie z powiatami zapraszaj¹ od 30
kwietnia do 2 maja do Euroregionu
Neisse-Nisa-Nysa na ró¿norodny program œwi¹teczny.
Miejsce uroczystoœci
6 Punkt styku trzech granic
6 centrum miasta ¯ytawa (D)
6 Porajów (PL)
6 Hrádek nad Nys¹ Jezioro Kristyna (CZ)
30.04.
6 Uroczyste otwarcie w punkcie styku
trzech granic
6 Oficjalny wieczór œwi¹teczny z trójnarodow¹ orkiestr¹ “Dreiklang”
6 Akcja o pó³nocy „Gwiezdne godziny
Europy” w “trójziemiu”, spektakl teatru œwiat³a na podstawie powieœci
Lessinga z muzyk¹ chóraln¹ i fajerwerkami.
6 Trójnarodowe programy sceniczne
z MDR 1 - Radia Saksonii, Radia
£u¿yce i Radia PSR
6 Festiwal m³odzie¿owy w plenerze
6 Wielki festyn dworcowy
6 Barwne przedstawienia dla dzieci
6 Spotkanie mieszkañców z kanclerzem federalnym Gerhardem Schröderem i jego polskim i czeskim kolegami z urzêdu, premierem Vladimirem Spindlou i Leszkiem Milllerem
oraz z premierem Saksonii Georg'em
Milbradt'em.
02.05.
6 Programy sceniczne artystów i sportowców z “trójziemia”
6 10. Festiwal Muzyki Dêtej z orkiestrami z wszystkich trzech krajów
26.04.-09.05.
6 Dalsze akcje
- Konferencje
- Œwiêto w “trójziemiu”
- Zawody sportowe
- Prezentacje i wystawy
Místo oslav
6 Trojmezí
6 Centrum ğitavy (N)
6 Porajów (PL)
6 Hrádek nad Nisou - Kristýna (CZ)
30.04.
6 Zahájení oslav na Trojmezí
6 Oficiální slavnostní veèer s trinacionálním orchestrem “Dreiklang”
6 Pùlnoèní akce “Hvìzdné hodiny
Evropy“ na Trojzemí - multimediální
pøedstavení podle prstenového
podobenství G. E. Lessinga se sborovými zpìvy a ohòostrojem
01.05.
6 Trinacionální programy na jevišti MDR 1 Radio Sachsen, Radio Lausitz und Radio PSR
6 MládeŞnické pøedstavení v plenéru
6 Velká nádraŞní slavnost
6 Pestré akce pro dìti
6 Setkání obèanù se spolkovým kancléøem Gerhardem Schröderem,
èeským premiérem Vladimírem Špidlou, polským premiérem Leszkem
Millerem a premiérem Svobodného
státu Sasko Georgem Milbradtem
02.05.
6 Pøedstavení umìlcù a sportovcù z
Trojzemí
6 10. festival dechové hudby za úèasti
orchestrù ze tøí zemí
26.04.-09.05.
6 Další akce
- konference
- slavnosti na Trojmezí
- sportovní soutìŞe
- prezentace a výstavy
WISSENSWERTES
ZAJÍMAVOSTI
TO, O CZYM WARTO WIEDZIEÆ
OSTERN IN DEUTSCHLAND,
TSCHECHIEN UND POLEN
Ostern ist das Fest, an dem sich die
Christenheit an die Auferstehung Jesu
als an das bedeutendste Ereignis in der
Menschheitsgeschichte erinnert. Dank
seiner Auferstehung können Menschen
darauf hoffen, dass das Leben mit dem
Tode nicht zu Ende ist, sondern dass
es weitergeht. Diese tiefe Bedeutung
von Ostern nehmen immer weniger
Menschen wahr und die Ostern werden
eher als Frühlingsfest gefeiert. Die Art
und Weise der Osterfeier unterscheidet
sich in den einzelnen Teilen unserer
Euroregion.
In Sachsen, wo das Osterfest in Gegenwart vor allem ein Fest der Familie ist,
suchen die Kinder nach einem ausgiebigen familiären Frühstück die vom
Osterhasen versteckten Eier und Süßigkeiten. Ein alter Brauch, der wieder an
Bedeutung gewinnt, ist das Osterreiten
der Sorben. Dabei wird mit dem Kreuz
auf dem Pferd um die Äcker geritten.
Mit diesem Flurumritt soll der Frühling
begrüßt und die Saat gesegnet werden,
damit im Herbst reichlich geerntet werden kann. Feiertage fangen mit dem
Karfreitag an und enden mit dem Ostermontag.
In der Tschechischen Republik verschenken am Ostermontag Mädchen
und Frauen die bemalten Eier an Knaben und Männer, die mit einer Osterrute
(aus Weide) die Nachbarinnen, Bekannten und Freundinnen besuchen
und diese dann beim Singen von
Osterliedern (zärtlich) auf den Hintern
schlagen, damit sie das ganze Jahr
gesund sind. Das alles muss sich
jedoch am Vormittag abspielen, sonst
können die Frauen die Männer statt sie
mit Eiern zu belohnen, diese mit Wasser begießen.
In Polen sind alle Ostertraditionen und
Bräuche sehr mit dem kirchlichen Lebensrhythmus verbunden. Am Samstag
werden in allen Kirchen die Lebensmittel der Familien in geschmückten
Körbchen geweiht. Am Ostersonntag
beginnen die Gottesdienste schon um
5.00 Uhr. Traditionsbewusste Familien
sammeln sich zu einem gemeinsamen,
manchmal mehrstündigen Frühstück. Zu
den Osterwünschen geben sich alle
Anwesenden ein Stück hartgekochtes Ei.
Das Osterfest in Polen ist “bunt und
lustig“. Eine alte besondere Tradition, die
heute nicht allen gut gefällt, kommt am
Montag. Besonders die Mädchen und
Damen müssen überall aufpassen, um
nicht mit Wasser begossen zu werden.
VELIKONOCE V NÌMECKU, ÈESKÉ
REPUBLICE A POLSKU
Velikonoce jsou èasem, kdy si
køesıané pøipomínají zmrtvýchvstání
JeŞíše Krista jako nejvýznamnìjší událost v historii lidstva. Díky jeho vzkøíšení
mohou lidé doufat, Şe smrtí tento Şivot
nekonèí, ale Şe bude pokraèovat. Tento
hlubší význam velikonoc vnímá stále
menší mnoŞství lidí a Velikonoce jsou
spíše vnímány jako svátky jara. Zpùsob
oslavy Velikonoc se v jednotlivých
èástech ERN liší.
V Nìmecku, kde jsou tyto svátky v souèasnosti pøedevším svátky rodiny, hledají dìti o Velikonoèní nedìli po vydatné
rodinné snídani vajíèka a sladkosti, které
jim ukryl zajíèek v zahradì. Významný je
stále ještì starý zvyk LuŞických Srbù Velikonoèní jízda na koních, pøi které se
objíŞdìjí kousky polí, aby se pozdravil
pøíchod jara a poŞehnala setba. Sváteèní
dny zaèínají Velkým pátkem a konèí
Velikonoèním pondìlím.
V Èeské republice dìvèata a Şeny na
velikonoèní pondìlí obdarovávají malovanými vajíèky mladší i starší koledníky. Ti,
vybaveni pomlázkou (speciální nástroj z
vrbových proutkù), navštìvují sousedky,
známé a kamarádky a za zpìvu koled je
plácají (nìŞnì) po zadku, aby byly celý
rok zdravé. Vše se musí odehrát dopoledne, jinak mohou dívky chlapce místo
vajíèkem odmìnit studenou vodou.
V Polsku jsou všechny velikonoèní tradice a zvyky velmi úzce propojeny s církevním Şivotním rytmem. V sobotu
nechávají rodiny v kostelích posvìtit
své potraviny vloŞené do ozdobených
košíkù. Na Velikonoèní nedìli zaèínají
bohosluŞby uŞ v pìt hodin ráno, poté se
rodiny tradiènì scházejí u spoleèné,
mnohdy nìkolik hodin trvající snídanì.
Všichni pøítomní si pøedávají velikonoèní pøání formou vajíèka uvaøeného
natvrdo. Velikonoèní svátky jsou v
Polsku “pestré a veselé“. Dávná, zvláštní tradice, která se dnes ne všem mùŞe
zamlouvat, pøichází o Velikonoèním
pondìlí dopoledne. Obzvláštì dívky a
Şeny si musejí dávat dobrý pozor, aby
nebyly polité vodou.
WIELKANOC W NIEMCZECH,
CZECHACH I W POLSCE
Wielkanoc to œwiêta, w których chrzeœcijanie wspominaj¹ zmartwychwstanie
Jezusa, jako najwa¿niejsze wydarzenie
w dziejach ludzkoœci. Dziêki Jego
zmartwychwstaniu cz³owiek mo¿e wierzyæ w to, ¿e ¿ycie nie koñczy siê wraz
ze œmierci¹, lecz ¿e trwa nadal. To
g³êbokie znaczenie Wielkanocy coraz
mniej ludzi uznaje i Wielkanoc jest
obchodzona raczej jako œwiêto wiosny.
Sposób œwiêtowania Wielkanocy jest
ró¿ny w poszczególnych czêœciach naszego Euroregionu.
W Saksonii, gdzie Wielkanoc jest
wspó³czeœnie przede wszystkim œwiêtem rodziny, dzieci po wystawnym familijnym œniadaniu udaj¹ siê na poszukiwanie jajek i s³odyczy ukrytych przez
“wielkanocnego zaj¹czka”. Starym
zwyczajem, który znów nabiera znaczenia s¹ wielkanocne “procesje”
Serbo³u¿yczan na koniach. Obje¿d¿a
siê konno z krzy¿em tereny wokó³ pól.
Tym objazdem wita siê wiosnê i poœwiêca ziarno, by jesieni¹ mo¿na by³o
zebraæ bogaty plon. Œwi¹teczne dni rozpoczyna Wielki Pi¹tek, a koñczy
Wielkanocny Poniedzia³ek.
W Republice Czeskiej w Wielkanocny
Poniedzia³ek dziewczêta i kobiety obdarowuj¹ pisankami ch³opców i mê¿czyzn,
którzy odwiedzaj¹ swoje s¹siadki, znajome i przyjació³ki z wiklinow¹ rózg¹ i
przy œpiewie pieœni wielkanocnych z
czu³oœci¹ bij¹ je po poœladkach, by by³y
zdrowe przez ca³y rok. To wszystko
musi siê jednak rozegraæ przed
po³udniem, w przeciwnym razie kobiety
zamiast nagrodziæ mê¿czyzn jajami
mog¹ ich polaæ wod¹.
W Polsce wszystkie tradycje i zwyczaje
wielkanocne s¹ mocno powi¹zane z
koœcielnym rytmem ¿ycia. W sobotê we
wszystkich koœcio³ach rodziny przynosz¹ ¿ywnoœæ w ozdobnych koszyczkach i œwiêc¹ j¹. Msze niedzielne zaczynaj¹ siê ju¿ o godz. 5.00 rano, potem
rodziny przestrzegaj¹ce tradycji zbieraj¹ siê przy wspólnym, czêsto parogodzinnym œniadaniu. Wszyscy sk³adaj¹ sobie ¿yczenia dziel¹c siê
kawa³kami jaj gotowanych na twardo.
Wielkanoc w Polsce jest kolorowa i
weso³a. Stara tradycja szczególnego
rodzaju, która dziœ ju¿ nie wszystkim siê
podoba, pojawia siê w poniedzia³ek
przed po³udniem. Zw³aszcza dziewczêta i kobiety musz¹ wszêdzie uwa¿aæ, by
nie daæ siê do suchej nitki oblaæ wod¹.
19